Řezníčkova vila

vila a kulturní památka České republiky v obci Hrubá Skála

Dům zvaný Řezníčkova vila se nachází v okrese Semily v Libereckém kraji, v obci Hrubá Skála, v části Doubravice, čp. 37. Od 3. 5. 1958 je vila chráněna jako nemovitá kulturní památka. Národní památkový ústav ji uvádí pod názvem Vila Řezníčkova v katalogu památek pod rejstříkovým číslem ÚSKP 24145/6-2553.

Řezníčkova vila
Řezníčkova vila
Řezníčkova vila
Účel stavby

veřejné, park

Základní informace
Slohmoderní architektura s lidovými prvky
ArchitektJan Vejrych
Výstavba1900-1901
Materiáltesaný kámen
Další majiteléIng. Bohuslav Jan Horáček, K. Řezníček
Současný majitelobec Hrubá Skála
Poloha
Adresa37, Hrubá Skála, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky24145/6-2553 (PkMISSezObr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Je pokládána za ojedinělou ukázku tvorby Jana Vejrycha, ve které se historizující formy zdařile doplňují s prvky lidové architektury a nastupující secese.[1]

HistorieEditovat

Vilu si nechal postavit majitel pivovaru na Hrubé Skále Karel Řezníček na parcele v Doubravici nedaleko od svého podniku. Obrátil se na uznávaného českého architekta Jana Vejrycha, který bývá spojován především s obdobím novorenesance. Rozpočet stavby činil 16 000 zlatých.[1]

PopisEditovat

Vila je velká patrová stavba na půdorysu nepravidelného kříže. Má má dvě boční křídla, každé s jednou okenní osou. Levé křídlo má navíc terasu, krytou dřevěným balkonemlomenicí. Leží v jihovýchodní části rozsáhlé zahrady s parkovou úpravou.

Projekt zahrnoval i oplocení rozlehlé zahrady a stylovou vstupní bránu. Sedlové střechy byly původně pokryté břidlicí, kterou později vystřídal plech.

Průčelí je hned několik a zdobí je folklorní prvky – pavlače, verandy, lomenice a okenice, přičemž motivy jsou odvozeny z dřevěné architektury okolních vesnic. Východní průčelí vily má věž s dřevěným krytým ochozem, polygonální střechou a vížkou s lucernou a bání.

Objekt má několik podlaží; suterén, dvě obytná patra a podkroví s jedním pokojem, komorami a půdou. Vše propojuje schodiště tvarované do elipsy. Suterén poskytoval technické zázemí, nacházel se tam sklep, lednice, prádelna a byt zahradníka. Dvě obytná patra měla stejný půdorys: tři pokoje, salon, obývací pokoj s jídelnou a kuchyní, vše seskupeno kolem předsíně. K ložnici přiléhala lázeň, ke kuchyni pokoj pro služebné. Ve východním přístavku u schodiště byl záchod a příruční spíž.

Fasády tvoří kombinace dřeva, místního tesaného pískovce a hladkých omítek. Na vstupním východním průčelí je freska s českým patronem sv. Václavem na koni od L. Nováka. Interiéry byly laděny ve stejném stylu jako exteriér.[1]

Současné využitíEditovat

V roce 1998 vilu koupil Bohuslav Horáček, rodák z Radvánovic, a daroval ji obci, která ji předtím vydala restituentům. Dnes zde sídlí obecní úřad Hrubá Skála.

Vila slouží potřebám obce i okolí, je mimo jiné známá svatebními obřady.[2] Zdejší obecní úřad jich zde například v roce 2007 na zámku Hrubá Skála a v Řezníčkově vile pod ním uspořádal celkem 111.[3]

ArchitektEditovat

Architekt Jan Vejrych (1856 Branná u Jilemnice - 1926 Dobrá Voda u Březnice), absolvent architektury na pražské technice, je znám díky celá řadě novorenesančních, eklektických a secesních staveb zrealizovaných například v Chrudimi, Pardubicích, Jilemnici či v Semilech[4][5]

ReferenceEditovat

LiteraturaEditovat

  • UHLÍK, Jan. Architekt Jan Vejrych a jeho tvorba: Architect Jan Vejrych and His Works. Praha, 2013 [cit. 2019-01-30]. 151 s. Diplomová. Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav pro dějiny umění. Vedoucí práce Prof. PhDr. Roman Prahl, CSc. s. 112, 126, 128. Dostupné online.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat