Římskokatolická farnost Chodov
Římskokatolická farnost Chodov je územní společenství římských katolíků v Chodově a okolí.[1] Organizačně spadá do sokolovského vikariátu, který je jedním z deseti vikariátů plzeňské diecéze.[2] Farním chrámem chodovské farnosti je kostel svatého Vavřince.
| Římskokatolická farnost Chodov | |
|---|---|
 Farní kostel svatého Vavřince v Chodově | |
| Základní údaje | |
| Církev | římskokatolická |
| Vikariát | sokolovský |
| Diecéze | plzeňská |
| Provincie | česká |
| Administrátor | P. Petr Mecl |
| Lokalizace farnosti | |
  Římskokatolická farnost Chodov | |
| Území farnosti | |
| Chodov • Nové Sedlo • Tatrovice | |
| Kontakt | |
| Adresa sídla | Římskokatolická farnost Chodov Staroměstská 38 357 35 Chodov |
| Souřadnice | 50°12′23,69″ s. š., 12°44′17,11″ v. d. |
| fara.chodov@seznam.cz | |
| Datová schránka | cheu9y5 |
| IČO | 64843866 (VR) |
| Externí odkazy | |
| Databáze Ministerstva kultury České republiky | |
| Údaje v infoboxu aktuální k 04/2015 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
O farnosti editovat
První písemné zmínky o chodovské farnosti pocházejí z roku 1348, kdy už je kostel zmiňován jako farní. V roce 1363 se pak v konfirmačních knihách pražského arcibiskupství objevují jména prvních chodovských farářů. Do třicetileté války jsou údaje o farnosti jen strohé, protože většina záznamů byla zničena při požáru v roce 1654. V době po třicetileté válce byly v Chodově vytvořeny dodnes existující sakrální památky - boží muka (1672 a 1673) a mariánský sloup (1675). V letech 1725 - 1733 proběhla za vlády Franze Flamina von Plankenheim výstavba kostela svatého Vavřince.
Kostely a kaple na území farnosti editovat
| Fotografie | Kostel | Místo | Bohoslužba | Zeměpisné souřadnice | Poznámka | |
|---|---|---|---|---|---|---|
|
|
Kostel sv. Vavřince | Chodov | středa pátek neděle |
17.30 17.30 9.00 |
50°14′21″ s. š., 12°44′55″ v. d. | farní kostel |
|
Kostel sv. Erharta | Tatrovice | neděle |
14.00 |
50°16′32″ s. š., 12°41′41″ v. d. | kostel |
.jpg)
|
Kostel Nanebevstoupení Páně | Nové Sedlo | sobota |
11.00 |
50°12′24″ s. š., 12°44′17″ v. d. | kostel |
Ve farnosti se nacházejí také další drobné sakrální stavby a pamětihodnosti.
Území farnosti editovat
Do farnosti náleží území obce:
Duchovní správci farnosti do roku 1945 editovat
- Před 1363 – kněz Matěj
- 1363 – Conrad von Elbogen
- 1367 - Nikolaus von Mies
- 1405 – Nikolaus von Falkenau
- 1417 – Wenzeslaus von Prachatitz
- 1432 – Wenzeslaus Scherfanz
- 1553 – Andreas Lang (evangelický pastor)
- 1601 – Mathes Wohlrab (evangelický pastor)
- 1616 – Mathias Ringer (evangelický pastor)
- 1626 – Adam Sustius (znovu katolík)
- 1628 – Siptus Heymeyer
- 1660 – Norbertus Wenzeslaus Peller
- 1668 – Johann August Günter
- 1670 – Mathias Hilbert
- 1672 - Andreas Heckl
- 1705 – Johan Georg Sangl
- 1712 – Anton Schossig
- 1715 – Johann Michael Hönig
- 1737 – Wenzel Spitzl
- 1761 – Franz Helfert
- 1796 – Anton Fritsch
- 1799 – Ignatz Leitmann
- 1824 – Georg Schön
- 1852 – Franz Fischer
- 1884 – Wilhelm Matschak
- 1900 – Wenzel Möckel
- 1939 – Ferdinand Brändl
Odkazy editovat
Reference editovat
Literatura editovat
- GNIRS, Anton. Topographie der Historischen und Kunst-Denkmale: der politische Bezirk Elbogen.. Praha: Deutschen Gesellschaft der Wissenschaften und Künste für die Tschechoslowakische Republik,, 1927. S. 27–30.
- VLASÁK, Vladimír. Chodov. 1. vyd. [s.l.]: Město Chodov, 2004. 171 s.
- BÄCHER, Franz. Kleine Chronik der Stadt Chodau, 846-1945. 1.vyd.. vyd. Waldsassen: Franz Bächer, 1963. 52 s.
- GOTTFRIED, Josef; ROHM-NOWAK, Gerlinde. Verlorene Heimat Chodau. Eine kleine Industriestadt im Egerland/Böhmen. 1.vyd.. vyd. Hohenberg a.d.Eger: [s.n.], 1994. 487 s.
- SARKÁNYOVÁ, Ivana. Chodov objektivem času. Chodov: Město Chodov, 2003. 84 s.
- POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 1: A - J. 1. vyd. Praha: Academia, 1977. S. 511.
