Wikipedie

Římskokatolická farnost – děkanství Frýdlant v Čechách

římskokatolická farnost v litoměřické diecézi

Římskokatolická farnost – děkanství Frýdlant v  Čechách (lat. Friedlanda[1]) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území města Frýdlant a v jeho okolí. Ve Frýdlantě se nachází farní kostel Nalezení svatého Kříže, který je centrem farnosti. Do farnosti vedle frýdlantského kostela patří ještě kostel Všech svatých v Kunraticích, kostel Seslání svatého Ducha ve Višňové a zámecká kaple sv. Anny ve Frýdlantě.[2] Organizačně farnost spadá do libereckého vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze.

Římskokatolická farnost
– děkanství Frýdlant v Čechách
Děkanský kostel Nalezení svatého Kříže ve Frýdlantu v Čechách
Základní údaje
Církevřímskokatolická
Vikariátliberecký
Diecézelitoměřická
Provinciečeská
FarářR.D. Mgr. Grzegorz Marian Czyżewski, děkan
Lokalizace farnosti
Římskokatolická farnost Frýdlant v Čechách
Římskokatolická
farnost
Frýdlant v Čechách
Území farnosti
Frýdlant • Kunratice • Minkovice • Poustka • Předlánce • Větrov • Víska • Višňová
Kontakt
Adresa sídlaDěkanská 85, Frýdlant, 464 01, Česko
Souřadnice50°55′13,97″ s. š., 15°4′42,18″ v. d.
Webové stránkywww.farnost-frydlant.cz
E-mailfarnost.frydlant@dltm.cz
Datová schránkahtfuzxk
IČO46745599 (VR)
Externí odkazy
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k 11/2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Budova děkanství ve Frýdlantu v Čechách

Historie farnosti editovat

Farnost je „starobylá“ tj. má svůj původ ve středověku; přesné datum jejího založení však není známo. Od roku 1624 bylo v místě děkanství. Matriky jsou vedeny od roku 1661.[3]

Duchovní správcové vedoucí farnost editovat

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]

  • 1624 Sebastianus Balth. Von Waldhausen
  • 1632 Cornelius Erlemann
  • 1633 Maxmilián Rudolf Schleinitz, n. 1605 Warnsdorf, o. 6. 5. 1630, † 13. 10. 1675
  • 1635 Balthazar Ludovic. Gütler
  • 1642 Felix Georgius Zeidler
  • 1645 Christianus Joann. Reinhold
  • 1649 Maxm. Fogger von Bellenburg
  • 1650 Laurentius Felix Figarollus von Freyporth
  • 1657 Christianus August Pfalts n. Ostritz (Kristián August Pfalts z Ostritz), děkan
  • 1666 Otto von der Velde
  • 1668 Melchior Riesner
  • 1683 Joannes Franc. Lucerna von Lichtenthal
  • 1685 Joannes Christ. Ahsmann
  • 1688 Godefriedus Franc. Grieger
  • 1717 Joannes Georg. Hertelt[4]
  • 1722 Joannes Friedrich Leubner, děkan[5]
  • 1751 Joannes Andr. Kaiser von Kaisern
  • 1755 Antonius Schneider
  • 1766 Joannes Franc. Zebisch n. Pürstein
  • 1768 Jos. Tobias Schöpffer
  • 1790 Car. Bretschneider, † 19. 4. 1803
  • 1803 Franc. Hunger
  • 1815 Andreas Wittmesser, n. 28. 11. 1749 Prag, o. 17. 12. 1774,[4] který byl předtím farářem v Novém Městě pod Smrkem[5]
  • 1822 Franc. Salomon, n. 11. 1. 1765 Reichenberg, o. 26. 7. 1780, † 11. 12. 1846
  • 1847 Jos. Lichtner, n. 25. 12. 1791 Kratzau, o. 17. 8. 1814, † 5. 4. 1876
  • 1876 August. Klindert, n. 27. 10. 1815 Aussig., o. 1. 8. 1839, † 1. 3. 1883
  • 1883 Josef Bergmann, n. 22. 1. 1831 Ebersdorf, 25. 7. 1855, † 5. 3. 1903 Liberec
  • 1896 Stephan Neumann, n. 26. 4. 1844 Bärnsdorf., o. 23. 7. 1870, † 21. 11. 1918
  • 1. 9. 1917 Johann Röttig, n. 21. 4. 1871 Neu Georgswalde, o. 7. 7. 1895, † 10. 3. 1947 Gundelfingen
  • 1. 7. 1946 Josef Zlámal, admin.; od 1. 10. 1948 děkan
  • 1. 10. 1950 Rudolf Pfáb
  • Václav Kubáň
  • 1. 4. 1951 Tomáš Hlaváč, admin.
  • 1. 9. 1957 Klement Ruisl
  • 1. 6. 1958 Josef Kováčik
  • 5. 3. 1959 František Janiš, admin.
  • 1. 12. 1984 Prokop Jan Bahník, O.P., admin.
  • 1. 10. 1987 Ladislav Kubíček, admin.; od 1. 4. 1991 děkan
  • 1. 7. 1993 Oldřich Kolář
  • 1. 8. 2006 Vít Audy, admin.
  • 1. 2. 2016 Vít Audy, děkan
  • 1. 12. 2019 Artur Ściana, děkan
  • 1. 7. 2022 Grzegorz Marian Czyżewski, děkan

Zaniklá duchovní správa Huntířov (německy Günthersdorf, dnes polsky Godzieszów)
Polská vesnice Godzieszów, dříve česky Huntířov, spadala duchovní správou do roku 1689 pod frýdlantské děkanství jako česká exkláva v Horní Lužici. Duchovními správci zde byli:

  • 1765 Josephus Novotne
  • 1777 Josephus Benedict. Langhans, † 19. 2. 1794
  • 1794 Josephus Werner
  • 1800 Christophorus Schmid
  • 1802 Joannes Werner
  • 1815 Ignat. Spantig, n. Ostricens. (Lusata)

Do roku 1823-1824 byl součástí litoměřické diecéze, dnes se nachází v Lužici.[4]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Území farnosti editovat

Do farnosti náleží území obcí:

Římskokatolické sakrální stavby na území farnosti editovat

Fotografie Stavba Místo Bohoslužby Zeměpisné souřadnice Status Číslo kulturní památky
Kostely
1.   Kostel Nalezení svatého Kříže Frýdlant
bližší informace o bohoslužbách
 50°55′14″ s. š., 15°4′42″ v. d. farní kostel[6] 20852/5-4253 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
2.   Kostel Všech svatých Kunratice
bližší informace o bohoslužbách
 50°55′15″ s. š., 15°1′31″ v. d. filiální kostel[7] 15866/5-4372 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
3.   Kostel Seslání svatého Ducha Višňová
bližší informace o bohoslužbách
 50°57′58″ s. š., 15°1′16″ v. d. filiální kostel[8] 24014/5-4481 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Kaple
4.   Kaple svaté Anny Frýdlant
bližší informace o bohoslužbách
 50°54′52″ s. š., 15°4′59″ v. d. zámecká kaple[9] 32155/5-4271 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky

Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Farní obvod editovat

Z důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen farní obvod (kolatura) sestávající z přidružených farností spravovaných excurrendo z děkanství Frýdlant v Čechách. Přehled těchto kolatur je v tabulce farních obvodů libereckého vikariátu.

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.

Reference editovat

  1. ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 406. 
  2. ↑ Bohoslužby [online]. Liberec: Arciděkanství Liberec [cit. 2013-01-28]. Dostupné online. 
  3. ↑ Macek, s. 57.
  4. ↑ a b c Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2022. 
  5. ↑ a b Drobné památky na Frýdlantsku. Liberec: Náš Kraj, občanské sdružení, 2010. 21 s. S. 9. 
  6. ↑ Katalog biskupství litoměřického, děkanský kostel Nalezení sv. Kříže, Frýdlant [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-08]. Dostupné online. 
  7. ↑ Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel Všech svatých, Kunratice [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-08]. Dostupné online. 
  8. ↑ Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel Seslání Ducha svatého, Višňová [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-08]. Dostupné online. 
  9. ↑ Katalog biskupství litoměřického, zámecká kaple sv. Anny, Frýdlant [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-08]. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Římskokatolická_farnost_–_děkanství_Frýdlant_v_Čechách&oldid=23389974“