Otevřít hlavní menu

Římskokatolická farnost – děkanství Česká Lípa – in urbe

římskokatolická farnost v litoměřické diecézi

Římskokatolická farnost – děkanství Česká Lípa – in urbe (lat. Lippa, Leippa, Bohemo-Lippa,[1] něm. Böhmisch Leipa[2]) je územní společenství římských katolíků v České Lípě a jejím okolí. Farnost organizačně spadá do českolipského vikariátu, který je jedním z deseti vikariátů litoměřické diecéze. Kromě českolipského děkanství ve městě existuje také dříve předměstská farnost Česká Lípa – in suburbio.

Římskokatolická
farnost-děkanství
Česká Lípa - in urbe
Kostel sv.Maří Magdaleny s proboštstvím
Kostel sv.Maří Magdaleny s proboštstvím
Základní údaje
Vikariát českolipský
Diecéze litoměřická
Provincie česká
Farář J.M. can. Viliam Matějka (děkan)
Lokalizace farnosti
Římskokatolická farnost – děkanství Česká Lípa – in urbe
Římskokatolická
farnost – děkanství
Česká Lípa – in urbe
Poloha farnosti na mapě ČR
Území farnosti
Česká Lípa • Okřešice • Sosnová • Stará Lípa
Kontakt
Adresa Hrnčířská 721/44
470 01 Česká Lípa
Telefon +420 487 822 017
+420 602 107 680
Webové stránky www.farnostceskalipa.cz
E-mail farnost.ceska.lipa@dltm.cz
dekanstvi_c.lipa@iol.cz
Rejstřík evidovaných právnických osob
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k srpnu 2019

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

O farnostiEditovat

Starší událostiEditovat

Děkanství bylo v České Lípě (tehdy Lipá) zřízeno již kolem roku 1200. Duchovní správcové zde dlouhý čas bývali dosazováni z řad členů místní významné rodiny Veitmilů, z níž pocházel také významný kronikář doby Karla IV., Beneš Krabice z Veitmile.

Po roce 1350 při farním kostele sv. Petra a Pavla existovala škola. Dochoval se záznam z roku 1391 o nadání oltáře sv. Václava a Ludmily v české kapli kostela a škole na jižní straně dnešního Škroupova náměstí, kde byla roku 1612 postavena škola nová. Z roku 1406 pak na farnosti působil farář Kuník z rodu Weitmilů a pro zpívající žáky získal od měšťanů malou odměnu.[3]

Při velkém požáru města v roce 1820 zanikl definitivně původní děkanský kostel sv. Petra a Pavla (stával v prostoru dnešního Škroupova náměstí), a jeho status byl přenesen na kostel Povýšení sv. Kříže v dnešní Moskevské ulici. V roce 1821 do České Lípy nastoupil (víceméně za trest) osvícenský kněz P. Anton Krombholz. Město i farnost bylo po požáru ve značně neutěšeném stavu, a sám Krombholz popisuje tehdejší situaci takto:

"Dobytčí a obecní prasečí trhy se konaly v místě, kde se jinak křesťanská obec scházela k nejsvětějším úkonům, a kde odpočívaly pozemské ostatky mnoha rodin."[4] – sám děkan Krombholz byl také nucen žít v ubohých podmínkách. Jeho byt, jak sám píše, byl "co nejubožeji zařízen, neboť po požáru, kdy byla obec administrována, se v něm zdržovalo několik rodin a administrátor se o něj vůbec nestaral. Schody byly částečně zbořeny, střecha poškozena tak, že voda při každém dešti pronikala na všechny strany, kamna zničena, zámky od dveří zmizely, stáj a kůlna byly zbořené, krovy tu a tam vyřezány, (...) kaplani bydleli hned tam, hned jinde, jak jim vykázali byt či kde si jej sami pronajali."[4]

Ve 40. letech 19. století byl několikrát důkladně rekonstruován farní kostel sv. Kříže[5], který byl nakonec v letech 18961897 novogoticky upraven Josefem Mockerem v podstatě již do dnešní podoby. V současné době je využíván pravoslavnou církví.

Novější událostiEditovat

V polovině 20. století byla opuštěna budova původního děkanství – mohutný dvoupatrový dům v ulici Jindřicha z Lipé, a duchovní správa se přesunula do budovy někdejšího proboštství plaských cisterciáků v sousedství kostelíka sv. Máří Magdaleny, kde je dodnes sídlo duchovní správy farnosti. V letech 19521954 zde byl kaplanem pozdější 15. infulovaný arciděkan hornopolický, Mons. Josef Stejskal.

Za působení P. Ivana Josefa Peši, OSA byl adaptován do dnešní podoby interier kostelíka sv. Máří Magdaleny, a areál dnešního děkanství upraven do podoby, v níž existuje v podstatě dodnes. Na faře s P. Ivanem žil též jeho spolubratr, augustiniánský bratr laik, fr. Jiří Marada, OSA. Právě za P. Peši došlo ke značné obrodě náboženského života ve farnosti.

Na počátku 90. let 20. století proběhla z iniciativy farníků rekonstrukce kostela Narození Panny Marie na Palackého náměstí. Na přelomu let 1992/1993 odešel P. Peša na odpočinek, a duchovní správy se ujal dosavadní administrátor v Zákupech a českolipský kaplan Viliam Matějka. Byla dokončena rekonstrukce Mariánského kostela, který byl posléze znovu vysvěcen, a slouží dodnes bohoslužbám. V letech 19992011 zde byl kaplanem P. Jan Chmelař, a krátce, od listopadu 2006 do července 2007, zde byl ustanoven ještě druhý kaplan, P. Mgr. Artur Sciana (v době, kdy byl z České Lípy dočasně administrován Cvikov a k němu patřící farnosti).

Ve farnosti funguje řada aktivit[6], mimo jiné výuka náboženství (kterou navštěvuje cca 80 dětí). Během adventní doby jsou při bohoslužbách zpívány staročeské roráty, ve Svatém týdnu před Velikonocemi jsou při bohoslužbách zpívané pašije atd. Čas od času farnost organizuje přednášky na různá témata. V roce 2012 byly zavedeny pravidelné bohoslužby v českolipské nemocnici.[7]

BohoslužbyEditovat

DuchovenstvoEditovat

 
Kostel Povýšení svatého Kříže z Moskevské ulice, v současné době využíván pravoslavnou církví

Duchovní správcové vedoucí farnostEditovat

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:

  • 1346 Hlasso
  • 1363 Joannes de Waitmil
  • 1380 Kuniko de Waitmil
  • 1422 Nicolaus Mordenbier
  • 1461 Nicolaus
  • 1469 neznámý plebán
  • 1495 Gregor Zizkow
  • 1506 Nicolaus Pauch
    • Balthazar Resinarius; po r. 1522 odpadl od katolické víry
  • 1547-1551 Martinus Laurentius
  • 1566 Petrus Retter
  • 1576 Mathias Stueler
  • 1576 Andreas Heine
    • Andreas Jäntsch
  • 25.1.1592–22.2.1595 žádný kněz
  • 1595-1597 Martinus Wencesl. Nigdi
  • 1599-1600 Barth. Cramer
  • 1623 Wencesl. Ulricus Teubner
  • 1627 Paulus Conopaeus, OSA; n. 2. 10. 1595 Geel (Belg.), † 12. 10. 1635
  • 1633 Georgius Peischel; v pořadí 1. českolipský děkan
  • 1637 Henricus Schoeberg von Schoeberg, OSA
  • 1638 Nicolaus Kolbius, OSA
  • 1641 Maximus Dornadinus, OSA
  • 1641 Daniel Frider. Bloecius
  • 1650 Balthasar Ignatius Pietsch
  • 1657 Martinus Leop. Hantsch
  • 1658 Augustinus Franc. Keindl
  • 1662 Joannes Andreas Spindler
  • 1664 Christophorus Christianus Scholz von Schollenberg
  • 1682 Ernestus Leop. Fischer
  • 1699 Guilielmus Anton. Flixius
  • 1703 Samuel Joann. Elger
  • 1719 Wenceslaus Anton. Sperling
  • 1746 Josef August. Beckert
  • 1758 admin.[p 1] Carolus Zacke
  • 1760 admin.[p 1] Joann. Christoph. Preisler
  • 1797 admin.[p 1] Joann. Kunerle
  • 1804 Jac. Hlawa, † 9. 4. 1806
  • 1806 Joann. Luger
  • 1811 dec. vacat, cap. Josef Ressel
  • 1812 Franc. de Paula Pöllner
  • 1813 Franc. Ringel, O. Min. Cap.; † 14. 9. 1819
  • 1819 Josef Ressel, † 27. 6. 1820
  • 1820 dec. vacat, cap. Josef Michel
  • 1821 Anton Krombholz, farář, děkan; n. 25. 10. 1790 Nieder Politz, o. 6. 3. 1815, † 26. 2. 1869
  • 1851 dec. vacat, admin. int. Franc. Schreiber
  • 1852 Joann. Titz, n. 21. 6. 1801 Flöhau, o. 4. 9. 1826
  • 1873 Guilielm. Seyfert, n. 22. 4. 1820 Drum, o. 25. 7. 1844, † 19. 6. 1884
  • 1884 Ignat. Seidlich, n. 22. 5. 1843 Königswalde, o. 20. 7. 1869, † 25. 5. 1889
  • 1889 Raimund Fuchs, n. 11. 1. 1846 Leipa, o. 20. 7. 1869, † 28. 7. 1926
  • 1902 Anton Günther, n. 17. 4. 1859 Hainspach, o. 3. 6. 1883, † 12. 9. 1912
  • 1912 dec. vacat, adm. int. Josef Rischling, n. 7. 12. 1884, o. 16. 7. 1911, † 8. 6. 1934 (později působil ve Šluknově, v r. 1918 vstoupil do dominikánského řádu a přijal řeholní jméno Kajetán[8])
  • 1913 Theod. Schlegel, n. 12. 7. 1871 Leipa, o. 7. 7. 1895, † 9. 4. 1938
  • 1. 11. 1929 Rudolph. Richter, n. 1. 12. 1885 Hainspach, o. 11. 7. 1909
  • 1. 4. 1949 Cyril Zaruba
  • 1. 3. 1951 František Polášek
  • 1. 7. 1957 Jan Maria Surý, SDB
  • 1. 7. 1969 Josef Ivan Peša, OSA; administrátor
  • 1. 1. 1993 Viliam Matějka, administrátor, od 1. února 1999 děkan[9]

Vzhledem k tomu, že od smrti R.D. Jana Chmelaře v roce 2011 má farnost již pouze jediného kněze, od uvedeného roku zde v případě potřeby obětavě vypomáhají kněží z okolních farností, zejména z Nového Boru, Mimoně a Jestřebí.

Kněží rodáciEditovat

Farní obvodEditovat

Jak je v českých poměrech obvyklé, spravuje nezřídka jeden kněz více farností. Kněz z děkanství Česká Lípa spravuje mimo farnosti Česká Lípa – in urbe také tyto farnosti v okolí:

Do roku 2009 byly z českolipského děkanství administrovány ex currendo také farnosti Brenná, Velenice a Zákupy, které převzal kněz nově ustanovený právě do Zákup.

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. a b c V letech 1758-1804 probíhal spor o patronát mezi vrchností: Nový zámek a město, proto litoměřická biskupská konsistoř jmenovala jen administrátory děkanství.

ReferenceEditovat

  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Latinsko-český rejstřík farností, s. 409. 
  2. a b Macek, s. 39.
  3. PANÁČEK, Jaroslav. Školy a univerzitní studenti na Českolipsku v době předhusitské. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2009, čís. 18, s. 8. ISSN 1211-9172. 
  4. a b citováno z: Kamila Veverková, Dílo Antona Krombholze a jeho význam pro reformní teologické myšlení v Čechách, vydalo Centrum pro náboženský a kulturní dialog při HTF UK v Praze, r. 2004, ISBN 80-86263-47-9 str. 38
  5. http://www.farnostceskalipa.cz/kostely.php#povysenikrize
  6. viz http://www.dltm.cz/download/374/Zd%C3%AFslava_2011_09%5Bdot%5Dpdf Archivováno 7. 1. 2014 na Wayback Machine
  7. viz http://www.nemcl.cz/cz/informace-pro-pacienty/duchovni-sluzba.html Archivováno 27. 3. 2013 na Wayback Machine
  8. Česká dominikánská provincie, nekrolog - P. Kajetán Rischling, OP (dostupné online)
  9. Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2017. 
  10. viz http://tisk.cirkev.cz/z-domova/zemrel-r-d-jan-chmelar/
  11. Scriptores Ordinis S. Benedicti qui 1750 – 1880 fuerunt in Imperio Austriaco - Hungarico. Vídeň: [s.n.], 1881. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat