Otevřít hlavní menu

Římská kultura

kultura starověkého Říma
Nástěnná malba (1. století) v Pompejích

Římská kultura je souhrn kulturních, uměleckých a náboženských jevů, které se rozvíjely v starověkém Římě od 8. století před Kr. až do 5. století po Kr. Tvoří součást starověké kultury. Římská kultura v mnoha oblastech přebírala nebo rozvíjela převzaté prvky národů, se kterými přicházela do kontaktů během celých svých dějin (Etruskové, Řekové, Punové, Keltové, Germáni), v jiných vytvořila svůj vlastní typ, který zase přebírali jiné národy. Mezi kulturu zahrnujeme: politickou kulturu, náboženskou kulturu, literaturu, umění, právo.

Obsah

PolitikaEditovat

Římské politické instituce se rozvíjely samostatně, ale v úzké shodě s politickými institucemi ve starověkém Řecku. Postupně se rozvíjely politické instituce podle tří základních charakteristických období vývoje římských dějin: Královské období, Období římské republiky, Římská říše. Římané se částečně inspirovali i řeckými politickými institucemi. Když v polovině 5. století před Kr. sepisovali své zvykové právo (Zákon dvanácti tabulí), údajně vyslali zkušené muže, aby zkoumali zákony řeckých městských států na jihu Itálie, případně aby zkoumali Solónovy zákony v Aténách.

LiteraturaEditovat

O Římanech se píše, že v literatuře nebyly původní, že přebírali literární žánry od Řeků. Nejstarší díla v latinské literatuře vznikla překladem Homérova eposu, i nejstarší historiografická díla vznikla pod vlivem řeckých historiků (starší analisti). Byla psána řecky, protože byla určena pro Řeky – Římané jim chtěli ukázat, že jejich dějiny se vyrovnají dějinám Řecka. Později už římští historici (mladší analisti) psali latinsky a byli dostatečně sebevědomí na to, aby svá díla psali pro vlastních lidí. V období císařství byla střední a vyšší skupina obyvatelstva dvojjazyčná, běžně psali latinsky a řecky.

Římané převzali od Řeků i další žánry -lyrika, epika, drama, komedie, přičemž římská díla přebírala vzory ze svého kulturního okruhu (např. v dramatu a komedii).

Římané však vytvořili i vlastní žánry, které řecká literatura neznala. Byla to především satira, v níž byly Římané zcela svéprávní.

UměníEditovat

Římské umění také vykazuje znaky stahování od Etrusků i Řeků, ale některé prvky jsou opět svébytné. V nejstarším období se umění projevovalo v architektuře jednoduchých budov, které byly vzorem i pro pohřební urny. V královském období začali Římané přebírat mnohé prvky z umění a architektury na severu sídlících Etrusků. Jedním z nejstarších děl je cloaca maxima, velký odpadový kanál, při kterém byla použita klenba. Umění pravé klenby převzali Římané od Etrusků i při stavbě dalších užitkových staveb – vodovody a mosty.

Sochařské umění v nejstarším období má také etruský původ. Slavná Kapitolská vlčice, symbol Říma, pochází přibližně z 5. století před Kr., Socha Řečníka – Arringatore nebo portrét Scipioni. Tato díla byla vytvořeny z bronzu.

Druhý vliv v umění pronikl do římské kultury z Řecka po makedonských válkách. Vítězní Římané vyloupili množství řeckých měst a do Itálie posílaly po moři náklady uměleckých památek. Další loupení uměleckých památek nastalo na počátku 1. století před Kr., Kdy římský diktátor Lucius Cornelius Sulla vyplenil Athény. V Římě se následně vytvářeli kopie řeckých uměleckých děl pro bohaté římských zákazníky.

Římané však vytvářeli i umělecká díla, jejichž původ je vysloveně domácí. Šlo především o historický reliéf, jak ho máme možnost poznat na vítězných obloucích a na sloupech s reliéfem (Trajánův sloup, sloup Marka Aurelia). Rovněž domácí tradici má římský portrét na mincích, případně snahy o portrét na náhrobcích.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rímska kultúra na slovenské Wikipedii.