Ľudovít Labaj
Ľudovít Labaj, též Ludevít Labaj nebo Ľudovít Labay (11. dubna 1886 Ružomberok[1][2] – 12. dubna 1937 Ružomberok[2]), byl československý politik, meziválečný ministr, poslanec a senátor Národního shromáždění za Hlinkovu slovenskou ľudovou stranu.
| JUDr. Ľudovít Labaj | |
|---|---|
 | |
| Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1920 – 1935 | |
| Senátor Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1935 – 1937 | |
| 11. Ministr unifikací ČSR | |
| Ve funkci: 1. února 1929 – 8. října 1929 | |
| Předseda vlády | František Udržal |
| Předchůdce | Marek Gažík |
| Nástupce | Anton Štefánek |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | SĽS HSĽS (Autonomistický blok) |
| Narození | 11. dubna 1886 Ružomberok  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 12. dubna 1937 (ve věku 51 let) Ružomberok  Československo |
| Profese | novinář a politik |
| Commons | Ľudovít Labaj |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie editovat
Už počátkem 20. let patřil mezi významné představitele Hlinkovy strany, tehdy ještě formálně nazývané Slovenská ľudová strana (SĽS). V roce 1921 publikoval v listu Slovák návrh autonomie Slovenska. Tento návrh pak roku 1922 prezentoval v poslanecké sněmovně.[3] Předpokládal svrchovanost slovenského národa, který dobrovolně deleguje některé taxativně vymezené pravomoci na česko-slovenské společné orgány. Počítal se slovenským zákonodárným a vládním orgánem. Předpokládal i samostatné celní území Slovenska. Díky právnímu vzdělání byl jeho návrh formálně propracovanější než podobné návrhy autonomie, se kterými v téže době přišli jeho straničtí kolegové Ferdinand Juriga a Vojtech Tuka. 25. ledna 1922 byl proto právě Labajův návrh prezentován jako společná pozice SĽS. Většina pročeskoslovenských stran ho ale odmítla a nedostal se vůbec k projednání v plénu sněmovny.[4]
V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění, tehdy ještě za společnou kandidátní listinu Československé strany lidové a slovenských ľudáků, kteří ovšem v listopadu 1921 ze společného klubu odešli a vystupovali pak jako zcela samostatná formace. Mandát za SĽS obhájil v parlamentních volbách v roce 1925 i parlamentních volbách v roce 1929.[5][6]
Podle údajů k roku 1929 byl profesí ministrem, bytem v Ružomberku.[7] Zastával i vládní posty. V první vládě Františka Udržala byl v roce 1929 Ministrem pro sjednocení zákonů a organisaci správy Československa. Šlo o výraz politického posunu, kdy se Hlinkova strana dočasně stala součástí vládního tábora.[8]
Později zasedal v horní komoře parlamentu. V parlamentních volbách v roce 1935 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění za Hlinkovu slovenskou ľudovou stranu, respektive za širší alianci Autonomistický blok. V senátu setrval do své smrti roku 1937. Pak ho nahradil Ján Juriga.[9]
V roce 1933, když už Hlinkova strana byla opět v opozici, se podílel na organizování demonstrace autonomistů v průběhu Pribinovských oslav v Nitře, na kterých dav skandoval hesla o autonomii.[10]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. [s.l.]: Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1303.
- ↑ a b MINÁČ, Vladimír. Malý slovenský biografický slovník: A-Ž. Generálny heslár SBS [online]. Matica slovenská, 1982 [cit. 2014-12-30]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 839–840.
- ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 110–114.
- ↑ Ľudovít Labaj [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-27]. Dostupné online.
- ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 112–113.
- ↑ 1. schůze, přípis volebního soudu [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-27]. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 852.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-12]. Dostupné online.
- ↑ Klimek, A.: Velké dějiny zemí Koruny české, Svazek XIV. 1929-1938. Praha: Paseka, 2002. ISBN 80-7185-425-5. S. 256.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ľudovít Labaj na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ľudovít Labaj
- Ľudovít Labaj v Národním shromáždění roku 1931
