Ďavolska reka
Ďavolska reka (bulharsky Дяволска река) je řeka na jihovýchodě Bulharska v Burgaské oblasti, která pramení v Strandžkých horách. Protéká městem Primorsko a v něm se vlévá do Černého moře.
| Ďavolska reka Дяволска река | |
|---|---|
 Přístav na řece v Primorsku | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 37 km |
| Plocha povodí | 133 km² |
| Světadíl | Evropa |
| Pramen | |
| Strandža 42°9′14,04″ s. š., 27°32′48,12″ v. d. 440 m n. m. | |
| Ústí | |
| Primorsko do Černého moře 42°15′52,92″ s. š., 27°45′18″ v. d. 0 m n. m. | |
| Protéká | |
 Bulharsko (Burgaská oblast) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Černé moře | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis toku editovat
Řeka pramení v nadmořské výšce 440 metrů pod názvem Dudenska reka na svazích hřebene Bosna, nejsevernější části pohoří Strandža, jihovýchodně od hory Čukara (466 m). Do obce Jasna Poljana protéká severovýchodním směrem v zalesněném údolí. Asi 2 km před touto obcí je postavena přehradní hráz a vytváří na řece vodní nádrž. Za obcí se řeka otáčí na východ a odtud do ústí tvoří široké bažinaté údolí. Její koryto je v této části toku regulováno bočními hrázemi. Dále pokračuje do Ďábelského zálivu (bulharsky Дяволски залив) na pobřeží Černého moře v katastru města Primorsko. V důsledku pohybu zemské kůry se ústí zanáší a řeka před ním vytváří bažinu (Дяволско блато), která je zarostlá rákosím.
Povodí editovat
Hranice povodí, jsou následující:
- sever a západ - povodí řeky Ropotamo
- jihozápad - horský hřeben Bosna, malá část povodí řeky Veleka
- jih a jihovýchod - povodí řeky Karaagač
Plocha povodí je 133 km².[1]
Přítoky editovat
Hlavní přítoky: (→ levý přítok, ← pravý přítok)
- → Strašnev dol (Страшнев дол)
- → Požarsko (Пожарско)
- → Osičovska reka (Осичовска река)
- → Bivolarsko dere (Биволарско дере) - ústí do nádrže Jasna Poljana
- ← Kravarsko dere (Краварско дере) - ústí do nádrže Jasna Poljana
- ← Stomaniški dol (Стоманишки дол) - ústí do nádrže Jasna Poljana
- ← Zelenikovska reka (Зелениковска река) - největší přítok; 15,9 km
- ← Gjurgendere (Гюргендере)
Další údaje editovat
Řeka má výrazné maximum v zimě - leden a únor a minimum v létě - srpen, v té době na středním toku často vysychá. Voda z přehradní nádrže se používá k zásobování pitnou vodou téměř všech sídel na jižním pobřeží Černého moře, stejně jako pro zavlažování zemědělské půdy.
Podél řeky se rozkládají dvě sídla: obec Jasna Poljana a město Primorsko. Vody řeky jsou obývány a tloušti, sumci, candáty a jinými druhy a jsou předmětem rybolovu.
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Дяволска река na bulharské Wikipedii.
- ↑ PENIN, Rumen. Природна география на България. Sofie: Булвест 2000, 2007. 280 s. Dostupné online. ISBN 978-954-18-0546-6. S. 263. (bulharsky)
Literatura editovat
- MIČEV, Nikolaj; MICHAJLOV, Cvetko; VAPCAROV, Ivan, KIRADŽIEV, Svetlin. Географски речник на България. Sofie: Наука и изкуство, 1980. 561 s. Dostupné online. S. 194. (bulharsky) Archivováno 30. 7. 2017 na Wayback Machine.
Externí odkazy editovat
- Топографические карты [online]. Měřítko:., 1:100 000 vyd. Moskva: Генеральный штаб, 1986 [cit. 2015-09-21]. Výsek K-35-68. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-01. (rusky)
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ďavolska reka na Wikimedia Commons
