Otevřít hlavní menu

Čudsko-pskovské jezero

Čudsko-pskovské jezero, nazývané také jezero Peipus (estonsky Peipsi-Pihkva järv, rusky Чудско-Псковское озеро) je jezero na hranici Estonska (kraje Ida-Viru, Jõgeva, Tartu a Põlva) a Pskovské oblasti v Rusku. Je pozůstatkem velké ledovcové vodní plochy. Jezero se skládá se ze tří propojených jezer — Čudského jezera na severu, Pskovského jezera na jihu, a obě tato jezera spojujícího Teplého jezera.

Čudsko-pskovské jezero
Čudsko-pskovské jezero na mapě
Čudsko-pskovské jezero na mapě
Poloha
Světadíl Evropa
Státy EstonskoEstonsko Estonsko, RuskoRusko Rusko
Kraje:
Oblast
Ida-Viru, Jõgeva, Tartu, Põlva
Pskovská oblast
Čudsko-pskovské jezero (Estonsko)
Zeměpisné souřadnice
Rozměry
Rozloha 3555 km²
Délka 143 km
Šířka 50 km
Objem 25 km³
Povodí 47 800 km²
Max. hloubka 15,3 m
Prům. hloubka 7,1 m
Ostatní
Nadm. výška 30 m n. m.
Pobřeží 520 km
Přítok vody Emajõgi, Võhandu, Velikaja
Odtok vody Narva
Ostrovy Piirissaar
Sídla Pskov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čudsko-pskovské jezero má celkovou rozlohu 3555 km². Z toho největší část připadá na Čudské jezero (2610 km²), na Pskovské jezero pak 710 km² a nejmenší je Teplé jezero 235 km². Všechny tři části tvoří jednu vodní plochu, která leží v nadmořské výšce 30 m. Estonská část má rozlohu 1570 km² a ruská část 1985 km². V severojižním směru je jezero 143 km dlouhé a jeho maximální šířka je 50 km. Průměrná hloubka jezera je 8 m, maximální hloubka 15 m v jižní části.

PobřežíEditovat

 
Satelitní snímek jezera

Břehy jsou převážně nízké, pokryté rašeliništi. Podél severovýchodního břehu se táhne písečná pláž, místy porostlá borovicemi. Zde jsou nejoblíbenější místa pro koupání, zvláště v písečných dunách a lesích mezi lázněmi Kauksi a Vasknarva na severu. Kromě lehce přístupného severního břehu není zbytek jezera moc turisticky využívaný.

DnoEditovat

Dno je ploché a pokryté silnou vrstvou šedého jílu.

OstrovyEditovat

Na jezeře je mnoho ostrovů. Největší je Piirissaar, který leží v Čudském jezeře a patří Estonsku.

Vodní režimEditovat

Do jezera ústí řeky Emajõgi, Võhandu, Velikaja a asi 30 dalších řek. Z jezera odtéká Narva do Finského zálivu. Nejvyšší úrovně dosahuje hladina obvykle uprostřed dubna až na začátku května. Rozsah kolísání je 3 m. Na jezeře se vyskytují velké vlny způsobené větrem. Tání na jaře způsobuje vzestup hladiny až o 1 m tzn. zvětšení plochy o 780 km², což zatopí řídce obydlenou pobřežní zónu.

Vlastnosti vodyEditovat

Díky malé hloubce dosahuje teplota vody v létě až 22 °C. Jezero zamrzá na konci listopadu nebo na začátku prosince. Maximální tloušťky ledu dosahuje v březnu (50-60 cm). Pskovské jezero a Teplé jezero rozmrzají dříve na konci dubna, Čudské jezero pak na začátku května.

FaunaEditovat

Jezero je plné ryb, průměrný roční výlov je 11 000 tun. Hlavní zastoupené druhy jsou cejni, okouni, plotice, candáti, sízy a snětci.

VyužitíEditovat

Lodní dopravaEditovat

Na jezeře je rozvinutá místní lodní doprava. Na pobřeží Teplého jezera stojí bílý maják Mehikoorma.

Osídlení pobřežíEditovat

Největším městem na břehu je na jižním konci Pskov.

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat