Otevřít hlavní menu

Čtyřdílné účetnictví

Čtyřdílné účetnictví (čínsky v českém přepisu š’-ťiao-čang, pchin-jinem sìjiǎozhàng, znaky zjednodušené 四脚帐, tradiční 四腳帳) též jako „účetnictví vyrovnání nebe a země“ (čínsky v českém přepisu tchien-ti che čang, pchin-jinem tiāndìhézhàng, znaky zjednodušené 天地合账, tradiční 天地合賬) byl systém podvojného účetnictví používaný v čchingské Číně od poloviny 18. století. Vznikl zdokonalením účetnictví dračí brány, systému podvojného účetnictví používaného od pozdně mingské doby (1570–1640). Systém používali velcí čínští obchodníci a bankéři do nástupu západních účetních metod ve druhé polovině 19. století.

Vznik a popisEditovat

Čtyřdílné účetnictví,[pozn. 1] případně „účetnictví vyrovnání nebe a země“[1][2] vzniklo začátkem 18. století.[2] Disponovalo zdokonaleným systémem vedení účetních knih a klasifikace účtů, jehož konečnými zprávami byly výkaz zisku a ztráty (cchaj-siang) a rozvaha (cchun-kaj).[3][2]

Rozšířenou klasifikaci účtů a dokonalejší systém hlavních knih, si vynutily komplikovanější obchodní i průmyslové transakce.[2] Používán byl komplexní systém několika hlavních knih a řady podřízených knih různých úrovní.[4] Hlavním rozdílem proti staršímu účetnictví dračí brány byl způsob uzavírání knih. Důraz byl kladen na bilanci aktiv a pasiv podle rovnice:

aktiva (, cchun) = pasiva (, kaj) ± zisk/ztráta.

Bylo-li účetnictví v pořádku, musela být aktiva rovná pasivům s přidaným ziskem (resp. ztrátou), toto bylo nazýváno „vyrovnání nebe a země“.[5] Vlastní význam procedury tkvěl v tom, že byl uznám odlišný charakter příjmových a výdajových účtů, které musely být uzavřeny a převedeny do výkazu aktiv a pasiv (rozvahy) jako zisk či ztráta.[5]

Čtyřdílné účetnictví, vedle účetnictví dračí brány, používali velcí čínští obchodníci a bankéři do nástupu západních účetních metod ve druhé polovině 19. století. Většina malých a středních podnikatelů a konzervativnější a menší banky zůstala u jednoduchého účetnictví (zpravidla čtyřčlenné bilanční metody), menšina používala třídílné účetnictví.[6]

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. V anglojazyčné literatuře four leg bookkeeping, nebo four-feet bookkeeping.

ReferenceEditovat

  1. GAO, Simon S.; HANDLEY-SCHACHLER, Morrison. The influences of Confucianism. feng Shui and Buddhism in Chinese accounting history. Accounting, Business & Financial History. Březen 2003, s. 54. [dále jen Gao, Handley]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-02. ISSN 0598-5206. (anglicky) 
  2. a b c d LIN, Z. Jun. Chinese Double-Entry Bookkeeping Before the Nineteenth Century. Accounting Historians Journal. 1992, roč. 19, čís. 2, s. 116. [dále jen Lin]. ISSN 0148-4184. (anglicky) 
  3. SOLAS, Cigdem; SINAN, Ayhan. The historical evolution of accounting in China: The effects of culture [PDF]. Association of Accounting and Finance Academians – AAFA (MUFAD), 2008-02-14 [cit. 2010-04-17]. S. 20. [dále jen Solas, Sinan]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Lin, str. 116–117.
  5. a b Lin, str. 118.
  6. Solas, Sinan, str. 21.

LiteraturaEditovat

  • GAO, Simon S.; HANDLEY-SCHACHLER, Morrison. The influences of Confucianism. feng Shui and Buddhism in Chinese accounting history. Accounting, Business & Financial History. Březen 2003, s. 41–68. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-02. ISSN 0598-5206. (anglicky) 
  • HOSKIN, Keith; MACVE, Richard. Contesting the Indigenous Development of “Chinese Double-entry Bookkeeping” and its Significance in China’s Economic Institutions and Business Organization before c.1850 [online]. London: London School of Economics, Dept. of Economic History, 2012-2 [cit. 2015-04-19]. Working papers, No. 160. Dostupné online. (anglicky) 
  • LIN, Z. Jun. Chinese Double-Entry Bookkeeping Before the Nineteenth Century. Accounting Historians Journal. 1992, roč. 19, čís. 2, s. 103–122. ISSN 0148-4184. (anglicky) 
  • SOLAS, Cigdem; SINAN, Ayhan. The historical evolution of accounting in China: The effects of culture [PDF]. Association of Accounting and Finance Academians – AAFA (MUFAD), 2008-02-14 [cit. 2010-04-17]. Dostupné online. (anglicky)