Črnomelj

město ve Slovinsku

Črnomelj (německy Tschernembl) je označení nejen pro město, ale také pro územně-správní jednotku (občinu) na jihovýchodě Slovinska v Jihovýchodním slovinském regionu. Jde o největší město v regionu Bela Krajina, žije zde asi 5500 obyvatel.

Črnomelj
Pohled na město
Pohled na město
Črnomelj – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška174 m n. m.
Časové pásmo+1
StátSlovinskoSlovinsko Slovinsko
RegionJihovýchodní slovinský region
ObčinaČrnomelj
Črnomelj
Črnomelj
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha12,9 km²
Počet obyvatel5 496 (2020)
Hustota zalidnění426 obyv./km²
Správa
StatusMěsto
Oficiální webwww.crnomelj.si
PSČ8340
Označení vozidelNM
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název editovat

Črnomelj byl v písemných pramenech poprvé doložen v roce 1228 jako Schirnomel. Název je odvozen od *Čьrnomľь , podle hypokorismu *Čьrnomъ , tedy původně 'Črnomova osada'.  V moderní němčině byl název Tschernembl.[1]

Do roku 1918 používala rakousko-uherská pošta dvojjazyčné názvy Tschernembl – Černomelj. Samotný německý název používala pošta jen před rokem 1867.[2]

Geografie editovat

Průměrná nadmořská výška v okolí je 174,3 m. Město je dopravním centrem části tzv. Bílé krajiny mezi městy Metlikou a též sídly Adlešiči, Semičem, Vinicí a Stari trg ob Kolpa. Črnomelj není jen dopravním centrem, ale také kulturním, pracovním, zásobovacím a administrativním centrem velké části této oblasti.

Staré centrum města je jedním z těch, které se vyznačuje strategickou polohou na bezpečném molu v ohybu řeky Lahinji. Centrum je také vysoko nad soutokem hluboce zaříznutých řek, respektive Lahinji a jejího přítoku zvaného Dblicica. Centrum města je zároveň obklopeno městskými hradbami.

Historie a současnost editovat

Oblast byla osídlena v předřímské i římské době.[3][4] První písemná zmínka pochází z roku 1228, městská práva získal počátkem patnáctého století. Od roku 1277 drželi město hrabata z Gorice, později Habsburkové. Črnomelj i Metlika jsou poprvé zmíněny jako města v habsburské listině z roku 1407, ale Črnomelj je v pramenech zmiňován pouze jako náměstí na více než 150 let. V době turecké hrozby měl Črnomelj vedlejší roli jako centrum pro zásobování vnitrozemí Vojenské hranice.[3]

Již v roce 1569 fungovala ve městě protestantská škola pod vedením učitelů Bartolomea Movrina (1569-1575-1586), Ivana Tajnera (1575) a Mihaela Šifroviče (1586-1598). Začátkem 90. let 16. století evangelíci zcela převzali orgány městské samosprávy a roku 1593 navrhli za městského soudce (starostu) protestanta Mihaela Živkoviče, kterého však zemský kníže odmítl. Když v roce 1598 začala protireformace, byli protestanti vyhnáni, nebo konvertovali ke katolicismu a činnost protestantů definitivně vyhasla v roce 1614. Do roku 1565 zde žili příslušníci rodu pánů z Črnomalje (známých jako von Tschernembl). V roce 1868 zde vznikla slovinská čítárna, v roce 1874 se zformoval hasičský sbor, od roku 1914 je Črnomelj napojen na železnici.

13. dubna 1941 bylo město obsazeno Itálií.[5] Po italské kapitulaci byl 9. září 1943 Črnomelj osvobozen partyzány. Ve dnech 19. až 20. února 1944 se ve městě konalo první zasedání Slovinské národněosvobozenecké rady (SNOS). V Črnomelju byly nejen redakce slovinských periodik, radiostanice Osvobozenecké fronty, ale také Slovinské národní divadlo a civilní nemocnice.[3] Na konci druhé světové války měla být ve městě také ustanovena první slovinská republiková vláda, nakonec se tento akt uskutečnil v Ajdovščině.[6]

Socioekonomické faktory editovat

Doprava editovat

Železniční spojení do Črnomlje bylo vybudováno v roce 1914 a mělo za následek začátek nového rozvoje města a vůbec celého okolí. Další plány na stavbu železničního spojení Črnomelj - Vinica - Ogulin se však neuskutečnily. Na počátku 20. století vznikly první průmyslové podniky, což mělo pozitivní vliv na demografické trendy a nárůst počtu obyvatel, stejně jako na rozvoj dopravy. Navzdory tomu Bela Krajina as ní i Črnomelj vždy trpěly značným úbytkem populace, což bylo nejvíce prohloubeno při výskytu peronospory a mšice révové v 80. letech 19. století, které významně poznamenaly místní zemědělství.

Ekonomika editovat

Kromě zemědělství je v oblasti zastoupen i průmysl (kovoobrábění, dřevozpracující, textilní). Kvůli příznivým cenám pozemků a levné pracovní síle se výroba z jiných zemí či odvětví přesouvá i do míst zkrachovalých firem nebo do nejbližšího okolí, zejména do řemeslné zóny v místě bývalého dolu Kanižarica.[7]

Památky editovat

  • Zámek Črnomelj, dnešní sídlo městské správy
  • Stonický hrad
  • Pevnost Črnomelj
  • Kostely sv. Petra, sv. Ducha a sv. Boštjany
  • Národní čítárna

Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Črnomelj na slovinské Wikipedii.

  1. FELDSTEIN, Ronald. Snoj, Marko. Slovenski etimološki slovar. Ljubljana: Mladinska knjiga, 1997.. Slovene Studies Journal. 1998-08-01, roč. 17, čís. 1. Dostupné online [cit. 2023-05-04]. ISSN 0193-1075. DOI 10.7152/ssj.v17i1.4007. 
  2. Fiskalische Dezentralisierung: Auf die nachgeordneten Gebietskörperschaften entfallender Anteil an den gesamtstaatlichen Ausgaben und Einnahmen (2011). dx.doi.org [online]. 2014-06-19 [cit. 2023-05-04]. Dostupné online. 
  3. a b c Enciklopedija Jugoslavije. 2 Bosna - Dio. Zagreb: Leksikografski zavod FNRJ, 1956. S. 613. (srbochorvatsky) 
  4. STANOJEVIĆ, St., et al. Narodna enciklopedija srpsko-hrvatsko-slovenačka. Knjiga I. Zagreb: Bibliografski zavod, 1925. S. 440. (srbochorvatsky) 
  5. WEISS, Janez. Zgodovina mesta Črnomelj: Črnomelj, Tschernembl [online]. C2011 [cit. 2011-04-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-25. (slovinsky) 
  6. Pred 60. leti se je druga svetovna vojna končala tudi v Sloveniji. S. 5. Misli Thoughts [online]. 2005-06 [cit. 2011-04-15]. Roč. 54, čís. 6, s. 5. Dostupné online. (slovinsky) 
  7. Gazela 2011: Dama, Mikrografija in Sun Roller Adriatica. Dolenjski list [online]. [cit. 2023-05-04]. Dostupné online. (slovinsky) 

Související články editovat

Externí odkazy editovat