Otevřít hlavní menu

Čisovice

obec v okrese Praha-západ ve Středočeském kraji

Obec Čisovice se nachází v okrese Praha-západ, kraj Středočeský. Rozkládá se asi 29 km jižně od centra Prahy a 4 km východně od Mníšku pod Brdy. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel.

Čisovice
Nádražní budova v Čisovicích
Nádražní budova v Čisovicích
Znak obce ČisoviceVlajka obce Čisovice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ020A 539155
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Praha-západ (CZ020A)
Obec s rozšířenou působností Černošice
Pověřená obec Mníšek pod Brdy
Historická země Čechy
Katastrální území Čisovice
Katastrální výměra 12,00 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 089 (2019)[1]
Nadmořská výška 341 m n. m.
PSČ 252 04
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 2
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Čisovice 4
252 04 Čisovice
Starostka Zuzana Kuthanová
Oficiální web: www.cisovice.cz
Email: ou.cisovice@worldonline.cz
Čisovice v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Čisovice
Čisovice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Součástí obce je též blízká osada Bojov, obě vesnice sdílejí jedno společné katastrální území. V obci se nachází základní škola (1.-5. třída), školka, knihovna a pošta. Čisovicemi a Bojovem protéká Bojovský potok, jehož údolím je vymezena poloha obou vesnic, přes jižní část Čisovic do něj zprava přitéká Zahořanský potok.

Obsah

Části obceEditovat

Obec Čisovice se skládá ze dvou částí, které leží v katastrálním území Čisovice:

HistorieEditovat

První písemná zmínka o vsi se váže k roku 1037, kdy zdejší včelaře (Cvsowicyh debitores mellis) věnoval kníže Břetislav I. ostrovskému klášteru. Dle jazykovědce Antonína Profouse původní podoba názvu zněla Tisovice a pocházela od osobního jména Tis, snad motivovaného někdejším hojným výskytem tisů v okolí.

V obci byla bohatá ložiska cihlářské hlíny a ještě k roku 1939 byly v obci čtyři cihelny. Největší z nich, “panská”, produkovala ročně až 120 tisíc cihel.

V době německé okupace (podzim roku 1943) došlo k zatýkání občanů v Čisovicích za přechovávání osoby, která byla nepřátelská Říši. Hned 24. září 1943 bylo popraveno na Pankráci šest osob (nejmladší 18 let) a o rok později další žena (po narození jejího dítěte). Další osoby byly uvězněny v německých káznicích.

Územněsprávní začleněníEditovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav[2]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Zbraslav
  • 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav
  • 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav[3]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav[4]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav[5]
  • 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav[6]
  • 1949 Pražský kraj, okres Praha-jih[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Rok 1932Editovat

V obci Čisovice (přísl. Bojov, 718 obyvatel, poštovna) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8] 3 cihelny, družstvo pro rozvod elektrické energie v Čisovicích, 4 hostince, kolář, 2 kováři, malíř, 2 mlýny, obuvník, obchod s lahvovým pivem, 5 řezníků, 4 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Čisovice, truhlář.

TuristikaEditovat

Obec leží mezi turisticky atraktivními lesnatými hřebeny Mníšecka. Pěší turistické značení do samotných Čisovic nezasahuje, od zastávky Bojanovice však vede modře značená trasa na jih do Bojanovic a ke Kocábě. Na severním okraji obce, u železniční zastávky Bojov, je rozcestí zeleně a žlutě značené trasy, rozbíhajících se z tohoto místa do čtyř směrů.

Z Mníšku pod Brdy do Bojova vede po silnici cyklotrasa č. 8130 (v roce 1992 tu vedla cyklotrasa č. 152 Osov – Všenory). U železniční zastávky Bojov na ni navazuje modře značený okruh systému cyklotras regionu Mníšecko. Ten prochází z Mníšku také po lesní hřebenové asfaltce v jižní části katastrálního území Čisovic.

PamětihodnostiEditovat

  • Kaple Navštívení Panny Marie v horní části obce (1854)
  • Kaple v Bojově (1897)
  • Pomník padlým z první světové války (1921)

Památné stromyEditovat

Významní rodáciEditovat

DopravaEditovat

 
Zastávka Bojov na trati 210

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Po pravém břehu Bojovského potoka přichází do Čisovic silnice III. třídy od Mníšku pod Brdy, která pokračuje do Bratřínova a dále do vesnic na hřebeni mezi údolím Bojovského potoka a údolími Kocáby a Vltavy. Z druhé strany vede do Čisovic silnice III. třídy z Řitky, která dále pokračuje údolím potoka přes Bojov do Klínce. Ve středu Čisovic jsou všechny tyto silnice propojeny.
  • Železnice – Obec leží na železniční trati 210 Praha – Vrané nad Vltavou – Dobříš. Je to jednokolejná regionální trať, doprava na ní byla zahájena roku 1897. na území obce má tři stanice a zastávky: Bojov (u východního konce Bojova, Bojanovice (zastávka je na území Bojova, avšak pojmenována je podle vsi vzdálené asi 1,3 km) a Čisovice (v jižním výběžku vsi, asi 3/4 km od jejího centra).

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obci měla zastávku autobusová linka Jíloviště/Bratřínov – Čisovice – Mníšek pod Brdy,náměstí (v pracovních dnech 10 spojů) (dopravce MARTIN UHER, s. r. o).
  • Železniční doprava – Po trati 210 vede linka S8 (Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany) v rámci pražského systému Esko. Železniční stanicí Čisovice projíždělo v pracovních dnech 12 párů osobních vlaků, o víkendu 9 párů osobních vlaků.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  3. Vládní nařízení č. 222/1926 Sb.
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 177–178. (česky a německy)

LiteraturaEditovat

  • HANSL, František. Smíchovsko a Zbraslavsko : společnou prací učitelstva. Smíchov: vl.n., 1899. Dostupné online. Kapitola Čísovice, s. 198–200. 

Externí odkazyEditovat