Čestné pohřebiště hrdinů II. odboje

památník na území Vinohrad

Čestné pohřebiště hrdinů II. odboje (nebo též pomník obětem druhé světové války[2]) v areálu Krematoria Strašnice v Praze 10 na Vinohradech se nachází po pravé straně cestou od hlavní brány směrem k obřadní budově strašnického krematoria.[3] Pietní místo – jeden z největších masových hrobů v České republice[4] – je obdélníková zatravněná plocha obklopená smutečními vrbami a urnovým hájem.[4] Uprostřed této zelené travnaté plochy je bronzová socha mladé dívky – dílo českého sochaře Josefa Wagnera z roku 1942 s názvem Smutné jaro.[2][4]

Čestné pohřebiště hrdinů II. odboje (pomník obětem druhé světové války)
Umístění
Umístěnípo pravé straně cestou od hlavní brány směrem k obřadní budově
StátČeskoČesko Česko
AdresaKrematorium Strašnice; Vinohradská 2264/216, 100 00 Praha 10Vinohrady
Zeměpisné souřadnice
Pomník obětem druhé světové války (Krematorium Strašnice)
Pomník obětem druhé světové války (Krematorium Strašnice)
Pomník obětem druhé světové války (Krematorium Strašnice) na mapě Prahy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Bronzová socha Smutné jaro z roku 1942 od Josefa Wagnera je součástí čestného pohřebiště hrdinů II. odboje a pomníku věnovaného obětem 2. světové války v areálu Krematoria Strašnice[1]

Historie

editovat

Mezi léty 1932 až 1952 vykonával funkci ředitele strašnického krematoria František Suchý starší (1899–1982). V období nacistické i komunistické totality byly v krematoriu spalovány tisíce obětí vykonstruovaných procesů, tajných poprav a policejních mučení. Tehdejší ředitel krematoria společně se svým synem Ing. Františkem Suchým (1927–2018) vedli tajně seznam spálených těl, informovali také o úmrtí osob jejich příbuzné. Popel obětí měli za úkol sypat do kompostu, ale ve skutečnosti ostatky schovával (pro jejich budoucí důstojné pohřbení) a pečlivě evidoval jména všech zpopelněných osob, za což mu hrozil trest. V době protektorátu Čechy a Morava během druhé světové války bylo v tzv. mimořádné (třetí) noční směně ve strašnickém krematoriu zpopelněno kolem 2200 osob.

Přesná statistika uvádí, že zde byl rozptýlen popel 2154 mužů, žen a dětí, kteří položili svůj život v boji s nacistickými okupanty.[2][4] Zde se nachází popel předních osobností II. odboje i desítek příslušníků vojenské odbojové organizace Obrana národa (ON):

Je zde uchováván popel i 26 obyvatel Lidic, kteří byli nacisty zastřeleni 16. června 1942 v Praze-Kobylisích.[4] Jednalo se o muže z noční směny, kteří nebyli v okamžiku vyhlazení obce (dne 10. června 1942) doma.[4] Dále pak popel dvou lidických chlapců starších 15 let[2][pozn. 1] i popel rodiny dvou lidických letců, příslušníků RAF, Josefa Horáka a Josefa Stříbrného.[4]

Po druhé světové válce

editovat

Nedlouho po přenesení popela zavražděných z improvizovaného místa za strašnickým krematoriem do prostoru ohraničeného urnovým hájem mělo dojít i k vybudování důstojného pomníku.[4] Do února roku 1948 v areálu Krematoria Strašnice pietně upravené pohřebiště ale nevzniklo a místo tak postupně upadlo na dlouhá léta do zapomnění.[2][4]

Po únoru 1948

editovat

Po komunistickém puči v únoru 1948 se do krematoria začala opět přivážet těla popravených ve vykonstruovaných[4] politických procesech. Urny se ukládaly anonymně do společného pohřebiště, příbuzní nesměli být přítomni obřadu ani převzít urnu a často byli o zpopelnění informováni ex post. I tato zpopelňování měla zůstat utajena, ale otec a syn Suchých navázali na své úsilí z doby německé okupace.[2] František Suchý mladší se navíc zapojil i do protikomunistického odboje[2] a pokračoval v evidenci zpopelňovaných osob.[pozn. 2]

Soudní dohra

editovat
  • František Suchý starší byl v roce 1952 zatčen a vězněn.[pozn. 3]
  • Jeho syn František Suchý mladší byl za účast v protikomunistickém odboji[4] zatčen v roce 1952 a následně odsouzen k 25 letům odnětí svobody.[7][4][pozn. 4] Ve stejném procesu byli spolu s ním souzeni i oba jeho rodiče, jejichž výše trestu byla nakonec 4 respektive 4,5 roku vězení.[4] František Suchý mladší prošel komunistickými věznicemi na Pankráci, Mírově, v Opavě, v Plzni na Borech i ve slovenském Leopoldově.[4] Minula jej i velká amnestie prezidenta Antonína Novotného v roce 1960[4] a po odpykání poloviny trestu byl, díky opakovaným žádostem rodičů,[4] propuštěn (po 12 letech věznění) na svobodu teprve na podzim roku 1964.[2] Poté pracoval jako zámečník a konstruktér.[8][pozn. 5]

Závěr

editovat

O činnosti otce a syna Suchých se dlouho nevědělo, ale nakonec o jejich činnosti promluvil skromný František Suchý mladší.[2] Na přelomu let 2016/2017 obdržel Magistrát hlavního města Prahy žádost o uvolnění finančních prostředků na důstojnou úpravu místa posledního odpočinku hrdinů II. odboje.[4] Zrekonstruované čestné pohřebiště hrdinů II. odboje bylo (po důstojných úpravách) slavnostně odhaleno (díky pomoci pražského magistrátu) na Den válečných veteránů dne 11. listopadu 2017.[4][2]

NA VĚČNOU PAMĚŤ 2154 VLASTENCŮ / POPRAVENÝCH A UMUČENÝCH V LETECH 1939 - 1945, / KTEŘÍ V BOJI PROTI FAŠISMU POLOŽILI SVÉ ŽIVOTY / ZA LEPŠÍ BUDOUCNOST NAŠÍ I / PŘÍŠTÍCH POKOLENÍ, / JEJICHŽ POPEL BYL SPOLU S POZŮSTATKY / LIDICKÝCH OBĚTÍ TAJNĚ ULOŽEN NA TOMTO MÍSTĚ / ZAMĚSTNANCI KREMATORIA.

 , Nápis na pamětní desce, [3]

Letecký pohled na Krematorium Strašnice (22. dubna 2020). Čestné pohřebiště hrdinů II. odboje se nachází při příchodu k hlavní budově krematoria po pravé straně ve středu urnového háje na zatravněné ploše obklopené smutečními vrbami[4]

Poznámky

editovat
  1. Jednalo se o hochy, u kterých bylo dodatečně zjištěno, že jim již bylo 15 let.[4] A právě 15 let byl hraniční věk, od kterého nacisté náctileté chlapce už mohli popravit.[4]
  2. František Suchý mladší měl například v ruce urnu popravené Milady Horákové.[5][6]
  3. František Suchý starší zemřel v roce 1982. V roce 2014 po něm byl pojmenován malý park v na Praze 10 ve Strašnicích mezi ulicemi Krátká a Nad Primaskou.[2]
  4. Reálně ale Františku Suchému mladšímu hrozil trest smrti.[4]
  5. Zcela rehabilitován byl František Suchý mladší až po roce 1989. V roce 2011 byl vyznamenám Řádem Tomáše Garrigua Masaryka. Zemřel v roce 2018.

Reference

editovat
  1. Smutné jaro (socha) [online]. Web Mapy cz [cit. 2021-05-13]. Bronzová socha z roku 1942 od Josefa Wagnera je součástí pomníku věnovaného obětem 2. světové války v areálu Krematoria Strašnice; GPS: 50.0765731N, 14.4846056E; 50°4'35.663"N, 14°29'4.580"E. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h i j k l CHMELOVÁ, Renata. Otec a syn zachovali paměť dvou totalit [online]. Web Lidovky cz (Praha 10), 2021-05-06 [cit. 2021-05-13]. Autorkou článku je starostka Prahy 10. Dostupné online. 
  3. a b Prof. Ing. Bohuslav Veverka, DrSc. Pomník Obětem 2. světové války [online]. Praha 10, Vinohradská 214, Vinohrady, Krematorium Strašnice, po pravé straně cestou od hlavní brány směrem k obřadní budově; GPS Souřadnice: N 50°4'36.8 E 14°29'4: Web: Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz), 2007-03-02 [cit. 2021-05-13]. Pomník je evidován: Centrální evidence válečných hrobů číslo CZE0010-39281. Dostupné online. 
  4. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag STEHLÍK, Eduard. Čestné pohřebiště hrdinů II. odboje [online]. Web Facebookový profil plk. Eduarda Stehlíka [cit. 2021-05-14]. Dostupné online. 
  5. Post Bellum - František Suchý
  6. Riskoval život, tajně zapisoval jména obětí nacistů. Teď o tom promluvil
  7. Nejstarší krematorium v Evropě je ve Strašnicích: První pohřeb žehem tu provedli před 86 lety. Blesk.cz [online]. [cit. 2019-06-17]. Dostupné online. 
  8. Praha 10 - Strašnice, krematorium [online]. mistapametinaroda.cz [cit. 2018-07-22]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Čestné pohřebiště hrdinů II. odboje na Wikimedia Commons
  • Pohřebiště hrdinů ve Strašnicích čekají změny: Opraví sochu a vysadí nové stromy [online]. Web Blesk cz, 2017-04-08 [cit. 2021-05-14]. Dostupné online. 
  • Praha upraví čestné pohřebiště hrdinů odboje ve Strašnicích [online]. Web Pražský deník cz, 2017-04-08 [cit. 2021-05-14]. Dostupné online. 
  • Revitalizace čestného pohřebiště hrdinů II. odboje (číslo parcely 4018/1, katastrální úřad Vinohrady, Vinohradská ulice, Praha 10) [online]. Web Praha EU (odbor památkové péče), 2017-06-23 [cit. 2021-05-14]. Dostupné online.