Československo-polské vztahy
Československo-polské vztahy byly mezistátní vztahy Československa a Polska. Započaly v roce 1918, kdy se oba státy ve své moderní podobě ustavily. Skončily 1. ledna 1993 rozpadem Československa na Česko a Slovensko.
Do roku 1958 byly vztahy obou států provázeny pohraničními spory, v rámci kterých došlo k několika vzájemným vojenským střetnutím. Výsledky mezinárodní arbitráže ohledně sporných území Polsko shledávalo pro sebe jako nepřijatelné a od Mnichovské krize vedlo přímý politický i vojenský tlak na oslabení a likvidaci Československa.
V době druhé světové války bylo vzájemné nepřátelství přerušeno spoluprací v boji proti Německu a oba státy zvažovaly dokonce utvoření konfederace.
Po skončení druhé světové války se vzájemné nepřátelství obnovilo a pohraniční spory se rozšířily na některé části bývalé československo-německé hranice ve Slezsku, které Sovětský svaz předal Polsku. Začleněním obou států do oblasti vlivu Sovětského svazu byly pohraniční spory fakticky a v roce 1958 i úředně, mezistátní smlouvou, ukončeny.
V roce 1959 vznikla Československo-polská historická komise, která se měla zaměřit na studium společných dějin a řešení problémů ve vzájemných vztazích.
V roce 1968 se Polsko zúčastnilo vojenské invaze do Československa, polská opozice však s československým obrodným procesem sympatizovala. Po roce 1989 se oba státy ze sovětské sféry vlivu vymanily a vzájemně spolupracovaly v rámci Visegrádské skupiny.
Rozdělením Československa byly československo-polské vztahy nahrazeny česko polskými vztahy a polsko-slovenskými vztahy.
