Otevřít hlavní menu

Československá myslivecká jednota (ČSMJ) je bývalá myslivecká organizace, z které se později vyvinula Českomoravská myslivecká jednota.

Československá myslivecká jednota
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

HistorieEditovat

Podrobnější informace naleznete v článcích Lovecké spolky v Předlitavsku, Lov a Myslivost.

Vznikla v roce 1923 v Brně díky snaze o spojení různých mysliveckých, loveckých, střeleckých, trubačských a kynologických spolků do jedné organizace. U zrodu ČSMJ stály následující organizace:

  • „Ústřední spolek pro ochranu honby a chov loveckých psů v Čechách“
  • „Lovecko–kynologický spolek pro Moravu a Slezsko v Brně“
  • „Poľovnícky ochranný spolok pre Slovensko v Bratislavě“
  • „Spolek přátel myslivosti pro Tišnov a okolí v Tišnově“
  • „Ústřední jednota lesních a lovčích zřízenců“
  • „Spolek posluchačů lesního inženýrství v Praze a v Brně“
  • „Lovecký klub v Českých Budějovicích“

Dalším významným krokem v historii ČSMJ byla účast spolu s Polskem, Rumunskem a Francií na založení Mezinárodní rady pro lov a ochranu zvěře, které se uskutečnilo roku 1930 v Paříži.

Druhá Československá republika - Myslivecká Národní jednotaEditovat

V rámci plánovaného zřízení jediné stranické organizace Národní jednoty, jejíž program byl schválen 16. února 1939, přistoupila strana ke zřizování jednotných odborných a odborových organizací, přičemž zřídila v Praze a v Brně přípravné výbory, které měly provést sjednocení mysliveckých a loveckých organizací pod stranu Národní jednoty. Ke konci února 1939 se oba přípravné výbory dohodly, že péče o myslivost a její organizování bude svěřeno výhradně Československé myslivecké jednotě, která ponese název Myslivecká Národní jednota. Předsednictvo Československé myslivecké jednoty vzápětí schválilo úpravu stanov a za účelem sjednocení do jednotné myslivecké organizace v základních rysech přípravný plán, sestávající z těchto kroků:

1. Myslivecké a lovecké spolky v zemi Moravskoslezské, organizované v Zemském svazu Československé myslivecké jednoty pro zemi Moravskoslezskou v Brně, měly být začleněny jako celek do Národní jednoty (NJ) pod její zemědělskou sekci jako stavovské zemědělské organizace (zemědělství bylo jedním z šesti připravovaných stavů), přičemž měl mít tento samostatný odborný moravskoslezský celek jako jediný právo v rámci své země organizovat myslivost a myslivce.
2. Moravskoslezské okresní myslivecké a lovecké spolky se měly stát samostatnými odbory (složkami) zemědělské sekce NJ.
3. Nejdůležitější akcí v rámci nových organizačních poměrů mělo být sjednocení mysliveckých a loveckých spolků v soudních okresech, a to tak, aby v každém okrese působil jeden mateřský myslivecký spolek, všechny ostatní stávající spolky v okrese se měly stát jeho pobočkami, přičemž se doporučovalo, aby spolky nesly jednotný název s udáním obvodu působnosti.
4. Okresním mysliveckým spolkům se mělo dostat zastoupení v okresních poradních zemědělských sborech NJ.
5. Přípravný výbor měl jmenovat jednoho delegáta a jeho zástupce do zemského poradního zemědělského sboru NJ v Brně.

V každém okrese tedy měla působit «Myslivecká Národní jednota», která by sdružovala několik lokálních spolků. Padlo také doporučení, že vzhledem k tomu, že se Ústředí Národní jednoty nalézá v Praze, mělo by se sídlo Myslivecké Národní jednoty nacházet taktéž v Praze. Plán jednotné myslivecké organizace, postavený na stavovských základech, se uskutečnit Československé myslivecké jednotě a Straně Národní jednoty nepodařilo, jelikož strana NJ se vznikem Protektorátu Čechy a Morava prakticky zanikla.[1]

Protektorát Čechy a Morava - Česká myslivecká jednotaEditovat

Po jednáních mezi Českou mysliveckou jednotou a Zemědělskými radami rozhodl výbor Národního souručenství dne 19. června 1940, že jedinou ústřední českou mysliveckou organizací na celém území Protektorátu Čechy a Morava je Česká myslivecká jednota. Na základě tohoto rozhodnutí vyzval sekretariát výboru Národního souručenství členy České myslivecké jednoty (potažmo zemské svazy a oblastní myslivecké spolky) k hromadnému přestupu do řad jednotné myslivecké organizace, spolku Sdružení České myslivecké jednoty. Informace k přestupu vydávaly jednotlivé myslivecké spolky nebo sekretariáty Zemských svazů České myslivecké jednoty v Praze (Na Florenci čp. 27) nebo v Brně (Údolní ulice čp. 7), popřípadě Ústřední sekretariát České myslivecké jednoty v Brně (Údolní ulice čp. 7).[2]

Vládním nařízením č. 127/1941 ze dne 31. března 1941 vstoupil 1. dubnem 1941 v platnost nový honební zákon, k němuž bylo vydáno prováděcí nařízení č. 128/1941. Česká myslivecká jednota pověřila Ústřední spolek pro ochranu honby a chov loveckých psů v Čechách se sídlem v Praze, aby se postaral ihned po vyjití nového honebního zákona o zaslání jeho přesného textu všem členům spolku v ČMJ. Ten pak na požádání nový zákon v kapesním formátu s prováděcími předpisy rozesílal. Cena jednoho brožovaného výtisku činila 15 korun.[3]

Provozovací nařízení: Držitelé ročních honebních lístků pro tuzemce, kteří jsou příslušníky Protektorátu Čechy a Morava, přísluší k »České myslivecké jednotě«. Česká myslivecká jednota je podrobena dohledu nejvyššího mysliveckého úřadu. Práva a povinnosti členů České myslivecké jednoty se řídí podle stanov, které musí býti schváleny nejvyšším mysliveckým úřadem. Vedoucí České myslivecké jednoty musí býti potvrzeni nejvyšším mysliveckým úřadem. Osoby, které nejsou příslušníky Protektorátu, nebudou přijaty do České myslivecké jednoty. Nejvyšší myslivecký úřad může připustiti výjimky. Pro sdružení, která se zabývají výhradně chovem, výchovou a zkoušením loveckých psů, učiní zvláštní opatření nejvyšší myslivecký úřad. Všechny ostatní lovecké spolky budou soustředěny do 1. června 1941 do jediného uznaného mysliveckého svazu. Spolky to oznámí nejvyššímu mysliveckému úřadu. Změnou účelu spolku není závazek převésti spolek vyloučen. Výjimky může připustiti nejvyšší myslivecký úřad.

Venkov, 15.06.1941[4]

Zákon zavedl povinné členství v uznaném mysliveckém svazu, jímž byla pro příslušníky Protektorátu české národnosti »Česká myslivecká jednota«. Povinnému členství byli podrobeni držitelé ročních honebních lístků i držitelé bezplatných ročních honebních lístků. Držitelé ročních honebních lístků německé národní příslušnosti, se povinně sdružovali v NS-říšském svazu »Deutsche Jägerschaft, skupina Čechy a Morava«. Dohled nad Českou mysliveckou jednotou měl nejvyšší myslivecký úřad, nad říšským svazem »Deutsche Jägerschaft«, skupina Čechy a Morava říšský protektor v Čechách a na Moravě. Všechny ostatní lovecké spolky (vyjma sdružení, která se zabývala výhradně chovem, výchovou a zkoušením loveckých psů), byly do 1. června 1941 soustředěny do jmenovaných dvou svazů.[5] Po zrušení Zemědělských rad v roce 1942 byla Česká myslivecká jednota organizována pod „Svazem zemědělství a lesnictví pro Čechy a Moravu” v Praze (Verband für Land- und Forstwirtschaft für Böhmen und Mähren).[6][7]

Třetí Československá republika - Československá myslivecká jednotaEditovat

Podrobnější informace naleznete v článcích Třetí Československá republika a Myslivost.

Po druhé světové válce došlo k obnovení činnosti Ústředního ředitelství státních lesů a statků v Praze (1918-1951),[8] Československé myslivecké jednoty s ústředím v Brně (opět uspořádané do původních tří svazů), Spolku českého lesnictva v Praze (od r. 1941 sjednocená Ústřední jednota českého lesnictva a Ústřední jednota lesních a lovčích zřízenců) a k založení Jednotného svazu českých zemědělců v Praze a jeho expozitury v Brně. Vyhláška ministerstva zemědělství č. 289 Ú.l. RČS ze dne 4. října 1945, o prozatímní úpravě myslivosti ponechala částečně v platnosti myslivecké předpisy období první republiky a částečně i protektorátní legislativu. Podstatná změna nastala po květnových volbách v roce 1946.

Lidové lovecké společnostiEditovat

Ministerstvo zemědělství v čele s komunistickým ministrem J. Ďurišem vydalo několik předpisů, které připravily půdu pro myslivecký zákon v roce 1947. Výnosem ze dne 15. června 1946 zrušilo ministerstvo zemědělství nižší myslivecké úřady, které dosud rozhodovaly o mysliveckých záležitostech. Jejich kompetenci převzaly v I. instanci okresní národní výbory (správní komise), v II. instanci zemské národní výbory a ve III. instanci ministerstvo zemědělství.[9] Vyhláškou č. 1568 ze dne 27. července 1946 bylo v osidlovaném pohraničí ke správě honitby na vlastní účet umožněno alespoň jednomu z drobných místních zemědělců získat roční honební lístek bez složení myslivecké zkoušky.[10]

Využití společenstevních honiteb nově usedlými zemědělci v pohraničí.
Vyhláška ministerstva zemědělství č. 1568 z 27.7.1946 Ú.l. č. 135/46 umožňuje honebním společenstvům v pohraničí, jejichž většina členů jsou přidělenci podle dekretu presidenta republiky č. 28/45 Sb., vykonávati právo myslivosti ve svých honebních okrscích na vlastní účet i když mezi přidělenci není ani jediné osoby s platným celoročním honebním lístkem. Okresní národní výbory vyzvou Místní národní výbory v obcích, v nichž většina členů honebního společenstva jsou přidělenci uvedeného dekretu a jejichž společenstevní honitba není ještě pravoplatně propachtována, aby v případech, není-li v obci myslivců s platným roč. honebním lístkem, vybraly v dohodě s Okresním sdružením Jednotného svazu českých zemědělců z řad místních zemědělců jednu osobu, zaručující svými osobními vlastnostmi a zdatnostmi správný výkon myslivosti a aby tuto navrhly Okresnímu národnímu výboru k udělení dispense. Osoba, která získá tímto dispensem celoroční honební lístek, může býti pověřena příslušným společenstvem k výkonu myslivosti ve smyslu ministerstva zemědělství č. 1568/40. Zkoušku z myslivosti vykoná do 31. března 1947. Platnost v udílení zmíněného dispensu končí 31. 12. 1946.

—Volné slovo, 12.10.1946[11]

Výnosem čj. 25633-VIII/3-1946 prakticky zabránilo pronájmu státních honiteb jednotlivcům, ty mohly být podle výnosu pronajímány pouze tzv. loveckým společnostem. Přestože už v prosinci 1946 musela Československá myslivecká jednota na podnět zemských národních výborů a ministerstva zemědělství připravit osnovy nového zákona o myslivosti, ministerstvo zemědělství vypracovalo a předložilo vládě vlastní předlohu, zcela odlišnou a v několika bodech odporující názorům mysliveckých odborníku. ČSMJ také kritizovala připravovaný výnos o lidových loveckých společnostech, jelikož podle připravované statistiky pocházela třetina organizovaných myslivců ze zemědělství a společně s lesníky a myslivci z povolání byla bez mála polovina členstva zaměstnána půdní produkcí. Prof. Ing. Antonín Dyk doslova napsal: „Není proto jasné, proč tak zvaně lidové lovecké společnosti ministerstva zemědělství mají být vyhrazeny jen zemědělcům pod 20 ha výměry! Považujeme takové třídění za neprospěšné věci, neboť je křivdou ztěžovat více než 50 procentům organisovaných myslivců možnost výkonu myslivosti.

ČSMJ sdružovala k 1. listopadu 1946 kolem 100 000 povinně organizovaných československých myslivců a připravovanou statistikou zjistila, že v zemi Moravskoslezské bylo v 69 okresních mysliveckých spolcích z 22 937 členů zaměstnáno: 9,80 % manuálně, 20,45 % duševně, 33,15 % v zemědělství, 14 % bylo lesníků a myslivců z povolání, 3,90 % vojáků a členů v ozbrojených útvarech, 15,20 % živnostníků, obchodníků a řemeslníků a 3,50 % členů patřilo k ostatním povoláním.[12]

Už v létě 1946 vznikaly po okresech při Jednotných svazech českých zemědělců (JSČZ) „Okresní myslivecké komise”, které se ujaly zakládání „Lidových loveckých společností” na honebních revírech podniku „Státní lesy a statky”. JSČZ společně s Československou mysliveckou jednotou a ve spolupráci se zemědělskými lidovými školami pak v lednu 1947 odstartovaly pro zájemce o vstup do lidových mysliveckých společností pětinedělní přípravná školení ke složení mysliveckých zkoušek, přičemž poslední neděle byla vyhrazena praktickému nácviku honů a lečí. ČSMJ zajišťovala odborné lektory a lidové zimní školy většinou prostory.[13]

Dne 13. března 1947 nařídilo ministerstvo zemědělství výnosem č. 32823/940-VI/7-47 pronájem státních honiteb výlučně lidovým loveckým společnostem. O členství v lidové lovecké společnosti se mohli ucházet: 1. myslivci z řad výkonných zemědělců (do 20 ha výměry), kteří měli na členství v lidových loveckých společnostech přednostní právo, 2. myslivci z řad zaměstnanců státních lesů a statků, 3. ostatní venkovští myslivci z řad dělníků, zaměstnanců a drobných živnostníků, 4. myslivci z lidových a demokratických vrstev, přičemž myslivci z první a druhé skupiny museli tvořit víc jak 50 procent.[14]

Ustavující schůze Československé myslivecké jednotyEditovat

Oficiální založení Československé myslivecké jednoty proběhlo na slavnostní ustavující valné hromadě v neděli 11. května 1947 v Besedním domě v Brně. Valné hromady se účastnili zástupci ústavodárného NS, ministerstva zemědělství, zemských národních výborů Čech a Moravy, Ústředního národního výboru města Brna, Československé Akademie zemědělské, Vysoké školy zemědělská v Brně, Jednotného svazu českých zemědělců, Čs. armády, čestný člen, zakladatel a dlouholetý předseda ČSJM prof. dr. lesní inž. Antonín Dyk,[15] myslivecký nestor prof. dr. lesní inž. Opletal a zástupci mysliveckých spolků z celé republiky. Ve volbách byl zvolen ústředním předsedou ČSJM na příští tři léta inž. Jan Zatloukal, ministerský rada v kanceláři prezidenta republiky,[16] místopředsedy a zároveň předsedy zemských svazů Ing. doc. Josef Drbal (České vysoké učení technické v Praze, Vysoká škola speciálních nauk) za Čechy, JUDr. Theodor Nussbaum z Brna za Moravskoslezsko a dr. Igor Dula za Slovensko, ústředním jednatelem lesní inž. dr. Hubert Pelikán (protektorátní lesní rada, ředitel Svazu zemědělství a lesnictví v Brně, Spolek posluchačů lesního inženýrství Vysoká škola zemědělská Brno).[17][18] Moravští myslivci obdarovali nového předsedu křišťálovým pohárem. Z valné hromady byl taktéž zaslán pozdravný telegram prezidentu republiky. ČSMJ, celostátní organizace myslivců ČSR, sdružovala ve 303 okresních mysliveckých spolcích na 97 000 členů.[19]

Zákon o myslivosti (1947)Editovat

ČSMJ se podílela na vzniku nového zákona o myslivosti č. 225/1947 Sb. ze dne 18. prosince 1947 (jednoho z tzv. Ďurišových zákonů), který byl i přes odpor odborných mysliveckých kruhů předložen Národnímu shromáždění ministerstvem zemědělství. Pro držitele tuzemských loveckých lístků bylo členství v Československé myslivecké jednotě, která byla nadále jedinou uznanou celostátní mysliveckou organizací, povinné. ČSMJ tvořily tři svazy:

1. Zemský svaz pro Čechy,
2. Zemský svaz pro zemi Moravskoslezskou a
3. Svaz loveckých ochranných spolků na Slovensku.[20]

Československá myslivecká jednota podléhala dozoru ministerstva zemědělství a její tři svazy dozoru příslušného zemského národního výboru, na Slovensku dozoru pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy. Stanovy Československé myslivecké jednoty schvalovalo ministerstvo zemědělství; stanovy jednotlivých Svazů a jejich složek příslušný zemský národní výbor, na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy. Taktéž bylo podle zákona v její kompetenci provádět zkoušky z myslivostí, které stanovovalo a vyhlašovalo ministerstvo zemědělství po slyšení Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty (na Slovensku po vyjádření pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy).[21]

Akční výbor Československé myslivecké jednotyEditovat

Už 6. března 1948 se v místnostech Ústřední rady čs. zemědělců ustavil akční výbor Československé myslivecké jednoty. Svoji první plenární schůzi svolal do Brna na neděli 14. března 1948. Následně vydal provolání, ve kterém oznámil, že předsedou Čs. myslivecké jednoty byl jmenován ministerský rada ing. Jan Zatloukal a že akční výbor bude postupovat v souladu s Ústřední radou zemědělců, při zemských svazech ČSMJ a u okresních mysliveckých spolků utvoří akční výbory. Akční výbory měly spolupracovat s příslušnými okresními sdruženími Jednotného svazu českých zemědělců. Hospodářský rezort ČSMJ byl kontrolován ministerstvem vnitra, které rezort obsadilo národním správcem ing. Jaroslavem Vylétalem. Zrovna tak měly postupovat zemské národní výbory u zemských svazů ČSMJ. Akční výbor ČSMJ vyzval okresní národní výbory, aby nadále nevyžadovaly od členů ČSMJ odevzdávání loveckých zbraní (jak se v několika okresech již stalo), a pokud se tak již stalo, aby byly všem státně a národně spolehlivým myslivcům vráceny.[22] Myslivecké akční výbory Národní fronty, vznikající za účelem politických čistek během komunistického puče v únoru 1948, tak následně vyloučily „nespolehlivé“ členy ČSMJ, kterým byl okamžitě odebrán lovecký lístek, lovecké zbraně a vysloven zákaz výkonu práva myslivosti. Vedení Československé myslivecké jednoty přijalo dne 27. února 1949 usnesení:[23]

„Do IX. sjezdu Komunistické strany Československa dokončíme reorganizaci členské základny a řídící činnosti Čs. myslivecké jednoty v ústředí, krajích a okresech tak, aby v myslivosti byla zajištěna lidovost a demokratizace, aby byly odstraněny zbytky reakčních živlů, které jsou až dosud na provozu myslivosti zúčastněny a zapojíme do výkonu myslivosti zejména průmyslové dělníky. Vynasnažíme se vytvořit ve všech velkých průmyslových závodech dělnické myslivecké kluby“. Ve zprávě o plnění závazků k IX. sjezdu KSČ bylo uvedeno, že z Čs. myslivecké jednoty v českých zemích bylo navždy vyloučeno 1.842 členů a dočasným vyloučením nebo důtkou bylo postiženo 3.084 členů.

—RNDr. Stanislav Mottl, CSc., 21.4.2013, Právo myslivosti včera, dnes a zítra[24]

ČSSR - Československý myslivecký svazEditovat

Československá myslivecká jednota prakticky zanikla vydáním zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti ze dne 23. února, který v § 3 definoval Československý myslivecký svaz (ČSMS) jako jedinou celostátní dobrovolnou společenskou organizaci sdružující občany, vykonávající právo myslivosti.[25] Vyhláškou č. 24/1962 Sb. stanovilo ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství k vydanému zákonu prováděcí předpisy. Pracující z měst a venkova (s platným loveckým lístkem) se mohli k výkonu práva myslivosti sdružovat v socialistických organizacích, zvaných myslivecká sdružení.[26] Členství v ČSMS bylo zákonnou podmínkou pro získání loveckého lístku. Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti přiznával svazu, účast na řízení myslivosti a pověřil jej i prováděním zkoušek z myslivosti a dozorem nad plněním plánu mysliveckého hospodářství a lovů mysliveckých sdružení. Svaz pečoval o zvelebování myslivosti, podporoval zřizování vzorových honiteb a osazování honiteb zvěří, organizoval odchyt zvěře a staral se o odbyt. Vykonával disciplinární pravomoc nad svými členy, pořádal soutěže a pečoval o vydávání a rozšiřování myslivecké literatury. Nejnižšími organizačními složkami byly jednoty ČSMS, zahrnující vždy několik obcí, dále okresní (obvodní) myslivecké organizace, chovatelské kluby, slovenské orgány a orgány ústřední (sjezdy, celostátní konference, ústřední výbor a jeho představenstvo, ústřední disciplinární senát a ústřední revizní komise).[27]

Držení a nošení střelných zbraníEditovat

Lovecké brokové zbraně definoval zákon č. 162/1949 Sb. jako palné zbraně pro lovecké účely, v nichž se používá brokových nábojů nebo kulových nábojů pro brokové zbraně. K držení a nošení těchto zbraní opravňoval lovecký lístek vydaný podle zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti. Organizacím bylo možné udělit hromadné povolení (např. k zabezpečení jejich činnosti, k výuce na lesnických školách, výcviku apod.)

Česká republika - Českomoravská myslivecká jednotaEditovat

Dne 21. října 1995 se v Praze konal I. sjezd Českomoravské myslivecké jednoty.[28]

Předsedové ČSMJEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 14.03.1939, s. 4: Karel Štěpánek, Myslivecká Národní jednota.
  2. Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-08-20]. Dostupné online. 
  3. Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-08-21]. Dostupné online. 
  4. Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 15.06.1941, s. 4.
  5. Kramerius, Honební právo 1941. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-08-21]. Dostupné online. 
  6. Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 10.10.1944, s. 2.
  7. Badatelna.eu | Národní archiv - Svaz zemědělství a lesnictví pro Čechy a Moravu. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2019-08-22]. Dostupné online. 
  8. Badatelna.eu | Národní archiv - Ústřední ředitelství státních lesů a statků, Praha. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2019-08-22]. Dostupné online. 
  9. Šumavský hraničář: orgán osidlovacích komisí v šumavském pohraničí. Vimperk: Osidlovací komise v pohraničí, 28.06.1946, 2(19). s. 7.
  10. Volné Slovo: list československé strany národně socialistické. Olomouc: Župní výkonný výbor československé strany národně socialistické, 12.10.1946, 2(234). s. 5.
  11. Volné Slovo: list československé strany národně socialistické. Olomouc: Župní výkonný výbor československé strany národně socialistické, 12.10.1946, s. 5.
  12. Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-08-22]. Dostupné online. 
  13. Naše Demokracie, 17.01.1947, s. 5, Naše Demokracie, 31.01.1947, s. 3, Naše Demokracie, 07.02.1947, s. 4.
  14. S.R.O, as4u cz. Právo myslivosti včera, dnes a zítra. Asociace soukromého zemědělství ČR [online]. [cit. 2019-08-22]. Dostupné online. (česky) 
  15. WWW.DOMSTU.ESTRANKY.CZ. Prof. Ing. Antonín Dyk. MYSLIVECKÝ REVÍR [online]. [cit. 2019-08-23]. Dostupné online. (česky) 
  16. LPK - Lesnický park Křivoklátsko. www.lpkrivoklatsko.cz [online]. [cit. 2019-08-23]. Dostupné online. 
  17. Československé Zemědělské Muzeum, Věstník 1943 (Band 16, Ausgaben 1-2).
  18. Badatelna.eu | Archiv Mendelovy univerzity v Brně - Spolek posluchačů lesního inženýrství Vysoká škola zemědělská Brno (SPLI). badatelna.eu [online]. [cit. 2019-08-23]. Dostupné online. 
  19. Slovo národa: orgán československé strany národně-socialistické. V Brně: Přípravný výbor československé strany národně-socialistické, 13.05.1947, s. 3.
  20. Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-08-22]. Dostupné online. 
  21. Nové zákony a nařízení Československé republiky. Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart, 1947, (1-12). s. 1294.
  22. Kramerius, Lidová demokracie: orgán Československé strany lidové. Praha 10.03.1948, s. 4.. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-08-23]. Dostupné online. 
  23. S.R.O, as4u cz. Právo myslivosti včera, dnes a zítra. Asociace soukromého zemědělství ČR [online]. [cit. 2019-07-28]. Dostupné online. (česky) 
  24. S.R.O, as4u cz. Právo myslivosti včera, dnes a zítra. Asociace soukromého zemědělství ČR [online]. [cit. 2019-07-28]. Dostupné online. (česky) 
  25. 23/1962 Sb. - Beck-online. www.beck-online.cz [online]. [cit. 2019-08-13]. Dostupné online. 
  26. INFO@AION.CZ, AION CS-. 24/1962 Sb. Vyhláška ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství, kterou se vydávají prováděcí před.... Zákony pro lidi [online]. [cit. 2019-08-13]. Dostupné online. (česky) 
  27. Václav Brož: Hospodářsko-politická rukověť, díl 2, Československá tisková kancelář, 1968, s. 1033-1034.
  28. ČMMJ - Historie ČMMJ. www.cmmj.cz [online]. [cit. 2019-08-13]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat