Otevřít hlavní menu

Československá myslivecká jednota (ČSMJ) je bývalá myslivecká organizace, z které se později vyvinula Českomoravská myslivecká jednota.

Československá myslivecká jednota
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

HistorieEditovat

Podrobnější informace naleznete v článcích Lovecké spolky v Předlitavsku, Lov a Myslivost.

Vznikla v roce 1923 v Brně díky snaze o spojení různých mysliveckých, loveckých, střeleckých, trubačských a kynologických spolků do jedné organizace. U zrodu ČSMJ stály následující organizace:

  • „Ústřední spolek pro ochranu honby a chov loveckých psů v Čechách“
  • „Lovecko–kynologický spolek pro Moravu a Slezsko v Brně“
  • „Poľovnícky ochranný spolok pre Slovensko v Bratislavě“
  • „Spolek přátel myslivosti pro Tišnov a okolí v Tišnově“
  • „Ústřední jednota lesních a lovčích zřízenců“
  • „Spolek posluchačů lesního inženýrství v Praze a v Brně“
  • „Lovecký klub v Českých Budějovicích“

Dalším významným krokem v historii ČSMJ byla účast spolu s Polskem, Rumunskem a Francií na založení Mezinárodní rady pro lov a ochranu zvěře, které se uskutečnilo roku 1930 v Paříži.

Druhá Československá republika - Myslivecká Národní jednotaEditovat

V rámci plánovaného zřízení jediné stranické organizace Národní jednoty, jejíž program byl schválen 16. února 1939, přistoupila strana ke zřizování jednotných odborných a odborových organizací, přičemž zřídila v Praze a v Brně přípravné výbory, které měly provést sjednocení mysliveckých a loveckých organizací pod stranu Národní jednoty. Ke konci února 1939 se oba přípravné výbory dohodly, že péče o myslivost a její organizování bude svěřeno výhradně Československé myslivecké jednotě, která ponese název Myslivecká Národní jednota. Předsednictvo Československé myslivecké jednoty vzápětí schválilo úpravu stanov a za účelem sjednocení do jednotné myslivecké organizace v základních rysech přípravný plán, sestávající z těchto kroků:

1. Myslivecké a lovecké spolky v zemi Moravskoslezské, organizované v Zemském svazu Československé myslivecké jednoty pro zemi Moravskoslezskou v Brně, měly být začleněny jako celek do Národní jednoty (NJ) pod její zemědělskou sekci jako stavovské zemědělské organizace (zemědělství bylo jedním z šesti připravovaných stavů), přičemž měl mít tento samostatný odborný moravskoslezský celek jako jediný právo v rámci své země organizovat myslivost a myslivce.
2. Moravskoslezské okresní myslivecké a lovecké spolky se měly stát samostatnými odbory (složkami) zemědělské sekce NJ.
3. Nejdůležitější akcí v rámci nových organizačních poměrů mělo být sjednocení mysliveckých a loveckých spolků v soudních okresech, a to tak, aby v každém okrese působil jeden mateřský myslivecký spolek, všechny ostatní stávající spolky v okrese se měly stát jeho pobočkami, přičemž se doporučovalo, aby spolky nesly jednotný název s udáním obvodu působnosti.
4. Okresním mysliveckým spolkům se mělo dostat zastoupení v okresních poradních zemědělských sborech NJ.
5. Přípravný výbor měl jmenovat jednoho delegáta a jeho zástupce do zemského poradního zemědělského sboru NJ v Brně.

V každém okrese tedy měla působit «Myslivecká Národní jednota», která by sdružovala několik lokálních spolků. Padlo také doporučení, že vzhledem k tomu, že se Ústředí Národní jednoty nalézá v Praze, mělo by se sídlo Myslivecké Národní jednoty nacházet taktéž v Praze. Plán jednotné myslivecké organizace, postavený na stavovských základech, se uskutečnit Československé myslivecké jednotě a Straně Národní jednoty nepodařilo, jelikož strana NJ se vznikem Protektorátu Čechy a Morava prakticky zanikla.[1]

Protektorát Čechy a Morava - Česká myslivecká jednotaEditovat

Po jednáních mezi Českou mysliveckou jednotou a Zemědělskými radami vydal výbor Národního souručenství dne 19. června 1940 rozhodnutí, kterým byla Česká myslivecká jednota uznána za jednotnou ústřední českou mysliveckou organizaci, která měla soustřeďovat veškerou činnost v oboru myslivosti na celém území Protektorátu Čechy a Morava. Na základě tohoto rozhodnutí požádal generální sekretariát výboru Národního souručenství, aby orgány Národního souručenství pro otázky myslivosti navázaly kontakt s Českou mysliveckou jednotou, jejími zemskými svazy a oblastními mysliveckými spolky, jejichž členové měli hromadně vstoupit do řad jednotné myslivecké organizace, tedy do spolku Sdružení České myslivecké jednoty. Potřebné informace k přestupu vydávaly jednotlivé myslivecké spolky nebo sekretariáty Zemských svazů České myslivecké jednoty v Praze (Na Florenci čp. 27) nebo v Brně (Údolní ulice čp. 7), popřípadě Ústřední sekretariát České myslivecké jednoty v Brně (Údolní ulice čp. 7).[2]

Třetí Československá republika - Lidové lovecké společnostiEditovat

Podrobnější informace naleznete v článcích Třetí Československá republika a Myslivost.

V květnu 1947 sdružovala celostátní myslivecká odborová organizace Čsl. myslivecká jednota se sídlem v Brně 303 okresních mysliveckých spolků, v nichž bylo organizováno na 100 000 členů.[3]

ČSMJ se podílela na vzniku nového zákona o myslivosti č. 225/1947 Sb. ze dne 18. prosince 1947 (jednoho z tzv. Ďurišových zákonů), předloženého ministerstvem zemědělství i přes odpor odborných mysliveckých kruhů ke schválení Národnímu shromáždění. Podle «§61» byli držitelé tuzemských loveckých lístků se povinně sdružit v Československé myslivecké jednotě, která byla nadále jedinou uznanou celostátní mysliveckou organizací, tvořenou třemi svazy:

1. Zemským svazem pro Čechy,
2. Zemským svazu pro zemi Moravskoslezskou a
3. Svazem loveckých ochranných spolků na Slovensku.

Československá myslivecká jednota podléhala dozoru ministerstva zemědělství a její tři svazy dozoru příslušného zemského národního výboru, na Slovensku dozoru pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy. Stanovy Československé myslivecké jednoty schvalovalo ministerstvo zemědělství; stanovy jednotlivých Svazů a jejich složek příslušný zemský národní výbor, na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy. Taktéž bylo podle zákona v její kompetenci provádět zkoušky z myslivostí, které stanovovalo a vyhlašovalo ministerstvo zemědělství po slyšení Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty (na Slovensku po vyjádření pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy).[4]

Během zakládání Akčních výborů Národní fronty, vznikajících za účelem politických čistek během komunistického puče v únoru 1948, došlo také v ČSMJ k vyloučení „nespolehlivých“ členů (k okamžitému odebrání loveckého lístku, loveckých zbraní a k zákazu výkonu práva myslivosti). Vedení Československé myslivecké jednoty přijalo dne 27. února 1949 usnesení:[5]

„Do IX. sjezdu Komunistické strany Československa dokončíme reorganizaci členské základny a řídící činnosti Čs. myslivecké jednoty v ústředí, krajích a okresech tak, aby v myslivosti byla zajištěna lidovost a demokratizace, aby byly odstraněny zbytky reakčních živlů, které jsou až dosud na provozu myslivosti zúčastněny a zapojíme do výkonu myslivosti zejména průmyslové dělníky. Vynasnažíme se vytvořit ve všech velkých průmyslových závodech dělnické myslivecké kluby“. Ve zprávě o plnění závazků k IX. sjezdu KSČ bylo uvedeno, že z Čs. myslivecké jednoty v českých zemích bylo navždy vyloučeno 1.842 členů a dočasným vyloučením nebo důtkou bylo postiženo 3.084 členů.

—RNDr. Stanislav Mottl, CSc., 21.4.2013, Právo myslivosti včera, dnes a zítra[6]

ČSSR - Československý myslivecký svazEditovat

Československá myslivecká jednota prakticky zanikla vydáním zákona o myslivosti ze dne 23. února č. 23/1962 Sb., který v §3 definoval Československý myslivecký svaz jako jedinou celostátní dobrovolnou mysliveckou organizací.[7] Vyhláškou č. 24/1962 Sb. stanovilo ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství k vydanému zákonu prováděcí předpisy. Pracující z měst a venkova (s platným loveckým lístkem) se mohli k výkonu práva myslivosti sdružovat v socialistických organizacích, zvaných myslivecká sdružení.[8]

Česká republika - Českomoravská myslivecká jednotaEditovat

Dne 21. října 1995 se v Praze konal I. sjezd Českomoravské myslivecké jednoty.[9]

Předsedové ČSMJEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 14.03.1939, s. 4: Karel Štěpánek, Myslivecká Národní jednota.
  2. Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-08-20]. Dostupné online. 
  3. Naše Demokracie, 23.05.1947, s. 4.
  4. Nové zákony a nařízení Československé republiky. Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart, 1947, (1-12). s. 1294.
  5. S.R.O, as4u cz. Právo myslivosti včera, dnes a zítra. Asociace soukromého zemědělství ČR [online]. [cit. 2019-07-28]. Dostupné online. (česky) 
  6. S.R.O, as4u cz. Právo myslivosti včera, dnes a zítra. Asociace soukromého zemědělství ČR [online]. [cit. 2019-07-28]. Dostupné online. (česky) 
  7. 23/1962 Sb. - Beck-online. www.beck-online.cz [online]. [cit. 2019-08-13]. Dostupné online. 
  8. INFO@AION.CZ, AION CS-. 24/1962 Sb. Vyhláška ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství, kterou se vydávají prováděcí před.... Zákony pro lidi [online]. [cit. 2019-08-13]. Dostupné online. (česky) 
  9. ČMMJ - Historie ČMMJ. www.cmmj.cz [online]. [cit. 2019-08-13]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat