Česká vysokohmotnostní mince

česká mince

Česká vysokohmotnostní mince je (k lednu roku 2019) největší zlatou mincí v Evropské unii[1][p. 1] a druhou největší zlatou mincí na světě.[3][p. 2] Mince o nominální hodnotě 100 milionů korun českých[3][4] byla vyrobena ke 100. výročí vzniku československé koruny[4] ČNB ji nechala vyrobit ze svých vlastních zásob zlata.[1][p. 3] Mince byla vystavena v prostorách Císařské konírny Pražského hradu na výstavě „100 let česko-slovenské koruny“.[3][p. 4] Zhotovení zlaté mince bylo svěřeno České mincovně, která zvítězila ve výběrovém řízení.[3] Během podzimu roku 2018 vznikl ve švýcarské firmě Metalor [p. 5] vlastní polotovar mince.[3] Tento odlitek z téměř ryzího zlata (Au 999,9) měl hmotnost asi 260 kg (zhruba dvojnásobek hmotnosti cílové mince) a o něco větší průměr než cílová mince.[3] Ve vídeňské mincovně Münze Österreich proběhlo frézování zlatého odlitku do konečné podoby mince.[3] Reliéfy na obou stranách mince navrhl akademický sochař a medailér Vladimír Oppl.[3] Na lícní straně je zrod české koruny symbolizován bankovkovým kolkem z roku 1919 a současnost je zde připomenuta logem České národní banky.[3] Na rubové straně se nachází český lev se slovenským srdečním štítem a rubový motiv nejznámější (první) československé jednokorunové mince z roku 1922.[3] Konečnou podobu získala vysokohmotnostní mince v České mincovně v Jablonci nad Nisou.[3]

Česká vysokohmotnostní mince (lícová strana) ve vitríně stálé expozice ČNB
Česká vysokohmotnostní mince (rubová strana); foto: ČNB

Technické parametry mince

editovat
  • Nominální hodnota v Kč: 100 000 000[5]
  • Autor: akademický sochař Vladimír Oppl[5]
  • Složení mincovního kovu (materiál): Au 999,9[5]
  • Průměr v mm: 535[5][1]
  • Síla v mm: 48[5]
  • Hmotnost v kg: 130[5][1]
  • Provedení: běžná kvalita[5]
  • Hrana: vroubkovaná[5]
  • Náklad: 1 kus[5]
  • Emise: 31. ledna 2019[5]
  • Mincovny: Münze Österreich AG (Vídeň); Česká mincovna, a.s. (Jablonec nad Nisou)[5]
  • Spolupráce: švýcarská společnost Metalor Technologies SA v Marinu

Poznámky

editovat
  1. Největší evropská mince (k lednu 2019) byla vyražena v roce 2004 v Rakousku.[2] Má průměr 37 centimetrů, hmotnost 31 kg a nominální hodnotu 100 tisíc eur.[2] Byla určena k 15. výročí zlatých investičních mincí Vídeňských filharmoniků.[2]
  2. Zlatá australská mince z roku 2011 v nominální hodnotě 1 000 000 australských dolarů je (k lednu 2019) největší mincí na světě.[2] Má průměr 78 cm, tloušťku 11 cm, hmotnost více než 1000 kg.[2] Hodnota zlata v minci obsažené je cca 900 milionů korun.[2]
  3. Hmotnost této zlaté mince je menší než spotřeba zlata nutná na jednu emisi zlatých mincí. Dvě až tři takovéto „zlaté“ emise provede ČNB každý rok.[1]
  4. Výstava „100 let česko-slovenské koruny“ se konala od 31. ledna 2019 do 28. dubna 2019.[3]
  5. Metalor Technologies SA v Marinu je švýcarská firma zabývající se zpracováním drahých kovů.[3]

Reference

editovat
  1. a b c d e Česká koruna brzy oslaví 100 let. Co chystá ČNB na rok 2019? (ČNB nechá ze zlatých zásob vyrobit druhou největší minci na světě) [online]. www mesec cz, 2018-11-07 [cit. 2019-02-06]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f Symbolem oslav výročí koruny bude i obří mince, druhá největší na světě [online]. www idnes cz, 2018-11-07 [cit. 2019-02-06]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g h i j k l m Video na You Tube (délka: 10 minut, režie: Tomáš Vrána) [online]. [cit. 2019-02-06]. Dostupné online. 
  4. a b Mince za 100 milionů Kč k výročí "100 let koruny" – vysokohmotnostní zlatá mince (Video) [online]. www kurzy cz [cit. 2019-02-06]. Dostupné online. 
  5. a b c d e f g h i j k Plán emise mincí a bankovek v letech 2016–2020 [online]. www cnb cz [cit. 2019-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-09. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat