Česká opera

opera v Českých zemích
Plakát k inscenaci opery Prodaná něvěsta Bedřicha Smetany z roku 1919

Česká opera, či přesněji opera v Českých zemích je hudebně-dramatický divadelní fenomén, který se rozvíjel v zemích Koruny české od konce 17. století. Svého vrcholu česká opera dosáhla na konci 19. a počátku 20. století. V současné době je spíše marginálním hudebním žánrem.

Vymezení pojmuEditovat

Pojem česká opera, případně opera v českých zemích zahrnuje jednak první operní skladby (barokní opera) prováděné především ve šlechtických sídlech. Zvláště silná a v evropském měřítku ojedinělá tradice barokní opery pak vznikla na některých moravských zámcích.

První operní představení provedená v Čechách a na Moravě byly především skladby italských, německých (rakouských) a českých autorů psaných zpravidla v italštině, případně též němčině, francouzštině či latině a teprve později se objevují původní opery od českých autorů v českém jazyce.

Významnou skupinu autorů pozdější české operní tvorby (zejména období romantismu) pak představují německy hovořící hudební skladatelé žijící a tvořící v Čechách, na Moravě a ve Slezsku včetně židovských, česky i německy hovořících autorů.

HistorieEditovat

Počátky opery v českých zemích lze sledovat do období baroka, kdy na české a moravské území pronikaly skladby italských skladatelů. První operní představení se do Českých zemí dostala zejména z Itálie, ale také z Rakouska či německých zemí. Rovněž první česká opera (dramma per musica) s názvem „L'origine di Jaromeritz in Moravia“ z roku 1730 zkomponovanou původně v italštině pro zámeckou kapelu hraběte Jana Adama z QuestenberkaJaroměřicích nad Rokytnou. Autorem hudby byl František Antonín Václav Míča. Opera zřejmě záhy zazněla v českém překladu Antonína Ferdinanda Dubravia jako „O původu Jaroměřic na Moravě“. Toto dílo je tedy považováno za historicky první dochovanou operu provozovanou v českém jazyce. Další opery v češtině se v Jaroměřicích nad Rokytnou prokazatelně hrály přinejmenším ještě v letech 1731 až 1737. [1]

Dalšími místy, kde se italská opera provozovala byly také zámky Holešov, Kroměříž, Mikulov, Náměšť nad Oslavou, či hospital Kuks, avšak v Jaroměřicích nad Rokytnou se barokní opera hrála nejdéle.

ReferenceEditovat

  1. HELFERT, Vladimír. Hudební barok na českých zámcích. Jaroměřice za hraběte Jana Adama z Questenberka. Praha: [s.n.], 1916. (česky) 

LiteraturaEditovat

  • HELFERT, Vladimír. Hudba na jaroměřickém zámku. František Míča (1696–1745). Praha: [s.n.], 1924. (česky)