Česká lyska běloocasá

plemeno holuba domácího

Česká lyska běloocasá, též česká lyska, je plemeno holuba domácího, jedná se o  český národní ráz barevného holuba lysky. Česká lyska patří mezi holuby okrasné svým opeřením a pernatými ozdobami, chová se v rousné i bezrousé variantě, ale je vždy hladkohlavá, bez chocholky.

Česká lyska běloocasá
Základní informace
Země původuČeskoČesko Česko
Tělesná charakteristika
Tělesný rámecstřední
Klasifikace a standard
Plemenná skupinaBarevní holubi

Stavbou těla se česká lyska podobá české čejce, tyto dvě plemena se liší prakticky jen barvou peří.[1] Je to menší holub středně silného polního typu s nízkým a širokým postojem. Hlava je lehce zaoblená, zobák je slabší, u tmavých rázů černý, u stříbřitých světle rohový a u červených a žlutých rázů narůžovělý. Ozobí je jen málo vyvinuté. Oko je bez ohledu na zbarvení okolního peří tmavé, jen u červených a žlutých rázů je duhovka červená, obočnice jsou jemné, úzké, u rázů s tmavou duhovkou černošedé až černé, u ostatních růžové až červené.

Krk je spíše kratší, s dobře vykrojeným hrdlem. Hruď je široká a hluboká, křídla jsou široká, dobře přiléhají k tělu a jejich letky se nad ocasem nekříží. Ocas je kratší, úzce složený, tvořený dvanácti rýdovacími pery. Nohy jsou kratší, s červenými běháky. Rousné lysky mají běháky opeřené středně dlouhým plným rousem, který je uspořádaný do půlkruhu a doplněný supími pery, která vyrůstají z lýtek ptáka.

Opeření je hladké a přiléhající, tvořeno širším a pružným peřím. Typická je kresba lysky: V převládajícím barevném opeření vyniká bílá skvrna, lyska, velikosti bobu na čele ptáka, která se zužuje směrem ke kořenu zobáku. Koutky zobáku ani obočnice lysinka zasahovat nesmí. Bílá jsou i ocasní pera, podocasní klín je vždy barevný, stejně tak rousy. Kresba musí být pravidelná a dobře ohraničená, barvy jsou syté a čisté, požadovaný je sytý lesk a svit všech barev. Česká lyska se chová v mnoha barevných i kresebných rázech: pruhové a šupkaté lysky mohou být černé, modré, stříbřité, červené i žluté, kapraté a bělopruhé se chovají v modré a stříbřité řadě, posledními barevnými rázy je ráz bronzový a mramorovaný.

Česká lyska je blízká příbuzná německým barevným holubům ve zbarvení lyska, jako je saský běloocasý holub, durynský běloocasý holub či jihoněmecký běloocasý holub.[2] Saský běloocasý holub je vždy rousný a hladkohlavý, durynský je bezrousý a hladkohlavý a jihoněmecký je bezrousý, avšak s lasturovitou chocholkou.[3]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. TUREČEK, Václav, a kolektiv. Holubářství. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1985. 156 s. Kapitola Barevní holubi, s. 71–72. 
  2. VESELÝ, Alexandr. Současné české holubářství (20) Česká lyska běloocasá [online]. Fauna, 13.05.2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné online. 
  3. PETRŽÍLKA, Slavibor; TYLLER, Milan. Holubi. 5. vyd. Praha: Aventinum, 2004. 223 s. ISBN 80-7151-235-4. Kapitola Lyska, s. 102. 

Literatura editovat

  • PETRŽÍLKA, Slavibor; TYLLER, Milan. Holubi. 5. vyd. Praha: Aventinum, 2004. 223 s. ISBN 80-7151-235-4. 
  • TUREČEK, Václav, a kolektiv. Holubářství. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1985. 156 s. 

Externí odkazy editovat