Červok kapří

Červok kapří
	Samice metamorfovaného červoka kapřího
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	členovci (Arthropoda);
Podkmen	korýši (Crustacea);
Třída	Maxillopoda;
Podtřída	klanonožci (Copepoda);
Řád	buchanky (Cyclopodia);
Čeleď	Lernaeidae;
Rod	Lernaea;
Druh	cyprinacea
Binomické jméno
	Lernaea cyprinacea
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Červok kapří (Lernaea cyprinacea) je ektoparazit sladkovodních ryb.^[1] Řadí se mezi korýše, což je dobře poznat na jednotlivých vývojových stádiích.^[2] Jeho potravou je tkáň a krev hostitele. Má přímý životní cyklus a vyvíjí se většinou na jednom jedinci. V angličtině jsou lidově nazýváni „anchor worm“, podle kotvovitého výrůstku hlavové části u plně metamorfovaných samiček.

Tento cizopasník může způsobovat velké ekonomické škody na chovných rybách, a proto se těší velkému zájmu rybářů.^[3]

Popis

Červok kapří dosahuje velikosti až 2 cm a je dobře viditelný okem. Metamorfovaná samice je velmi nápadná postranním výběžkem hlavy, který ji pomáhá k pevnějšímu zachycení se na hostiteli. Juvenilní stádia tohoto jedince jsou velmi podobná buchankám a mohou se volně pohybovat ve vodním sloupci.

Červok kapří není příliš specifický ve výběru hostitele. Cizopasí na rybách a byl vzácně nalezen parazitující u skokana žlutonohého.^[3]

Tento druh je kosmopolitní a vlivem člověka byl zavlečen do Severní Ameriky, Jižní Ameriky a Austrálie. V současnosti je popsáno přibližně 110 druhů červoků.

Optimální teplotou pro rozmnožování a vývoj jedinců je 25–30 °C.^[1] Při nižších teplotách se vývoj červoka kapřího zpomaluje. Největší hustotu výskytu dosahuje tento druh v teplých tropických oblastech. Je to sladkovodní živočich preferující stojaté vody a intenzivně obhospodařované aquakultury.^[3]

Samice červoka kapřího přichycená na hostiteli

Dospělé stádium tohoto cizopasníka se dožívá až osmi měsíců.^[2]

Životní cyklus

Červoci mají přímý životní cyklus a převážně se vyvíjejí ve stejném hostiteli. Jejich hlavní doba rozmnožování je v České republice pozdní léto.^[3]

Životní cyklus červoka kapřího, n-naupliové stádium,c- copepoditové stádium,gf- metamorfovaná samice

Životní cyklus trvá 18–25 dní a celková rychlost vývoje je ovlivněna teplotou okolí.^[1]

Cyklus tvoří 3 naupliové stádia, 5 kopepoditových stádií a 1 adultní stádium. Kopepoditové a adultní stadium žije ektoparaziticky na rybách.

V adultním stádiu dojde k oplození. Po páření samec hyne a samička se permanentně zachytí na vnější části ryby.^[2] Dojde u ní k morfologické změně, kdy se ji prodlouží zadeček a začne se tvořit postranní výběžek hlavy pro lepší zachycení do tkáně hostitele. K pevnějšímu zachycení jí pomáhá sekrece trávicích a histolytických enzymů. V rychle tekoucích vodách se pro pevnější uchycení zachytává pod šupiny. Hruď a zadeček má volný, aby mohla lépe klást vajíčka. Na zadní části těla se 4 dny po oplození začínají tvořit 2 vaječné vaky.^[3]

Z vajíček se může při dobrých podmínkách vylíhnout až 250 jedinců během dvou týdnů.^[1] Z oplodněných vajíček se líhnou naupliová stádia. Tyto stádia jsou volně pohyblivé, ale nepřijímají potravu. Z naupliového stádia se vyvine stádium kopepoditové, které se zachytávají v žábrách ryb a může jim způsobovat respirační potíže. Kopepoditové stadium se nepřichycuje trvale na hostitele a může se volně pohybovat ve vodním sloupci. Toto stádium doroste do dospělce a celý cyklus se opakuje.^[3]

Vliv na hostitele

Nemoc způsobená tímto parazitem se nazývá lerneóza.

Kopepoditové stádia napadají žábry a zhoršují rybě respiraci. Když velké množství těchto stádií červoka napadne malou rybu, může ji snadno udusit.

Dospělá samice se přichytává na vnější část ryby a může přitom menší rybě protrhnout orgán. Hostiteli je tento parazit velmi nepříjemný a snaží se ho ze sebe setřít.^[2] U místa, kde se samice přichytí, se postupně začíná tvořit červené kolečko průměrně dosahující 1 cm. Často dochází i ke krvácení z místa, kde se červok zachytil. Samotnou ránu silně narušují histolytické enzymy cizopasníka. Do otevřené rány se může dostat bakteriální nebo mykotická infekce. Tato sekundární infekce může být v mnoha případech pro rybu fatální.^[3]

I když přichycený červok rybu nezabije, silně ovlivní její růst a kondici a poškodí také vzhled ryby. Nejvíce je vliv červoka kapřího znát v aquakulturách.^[2]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d FA185/FA185: Lernaea (Anchorworm) Infestations in Fish. Ask IFAS - Powered by EDIS [online]. [cit. 2025-01-04]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ^d ^e MER, Mosharraf Hossain; ALAM, Eftakher; ISLAM, Ariful. LERNAEA (ANCHOR WORM) INVESTIGATIONS IN FISH [online]. Srpen 2013 [cit. 2024-01-04]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g T.K. WOO, Patrick; BUCHMANN, Kurt. Fish Parasites Pathobiology and Protection. 1. vyd. London: CAB International, 2012. 383 s. ISBN 9781845938062.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu červok kapří na Wikimedia Commons

[:0-1] FA185/FA185: Lernaea (Anchorworm) Infestations in Fish. Ask IFAS - Powered by EDIS [online]. [cit. 2025-01-04]. Dostupné online. (anglicky)

[:2-2] MER, Mosharraf Hossain; ALAM, Eftakher; ISLAM, Ariful. LERNAEA (ANCHOR WORM) INVESTIGATIONS IN FISH [online]. Srpen 2013 [cit. 2024-01-04]. Dostupné online.

[:1-3] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g T.K. WOO, Patrick; BUCHMANN, Kurt. Fish Parasites Pathobiology and Protection. 1. vyd. London: CAB International, 2012. 383 s. ISBN 9781845938062.

[1]

[2]

[3]