Wikipedie

Červená Řečice

město v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina

Město Červená Řečice (německy Roth Retschitz i Rothrecitz) se nachází v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina asi 10 km severozápadně od Pelhřimova. Správním územím patří k Červené Řečici obce Zmišovice, Popelištná, Těchoraz a Milotičky. Název obce je poprvé doložen v roce 1558, dřívější název byl Řečice (1279–1290), ve 14. století Biskupská Řečice. Ve 12. století byla Červená Řečice centrem rozsáhlého panství patřícího pražským biskupům, později arcibiskupům.[4]

Červená Řečice
zámek
zámek
Znak města Červená Řečice
znak
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecPelhřimov
Obec s rozšířenou působnostíPelhřimov
(správní obvod)
OkresPelhřimov
KrajVysočina
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°30′41″ s. š., 15°10′42″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 030 (2023)[1]
Rozloha26,46 km²[2]
Nadmořská výška455 m n. m.
PSČ393 01, 394 46
Počet domů441 (2021)[3]
Počet částí obce5
Počet k. ú.5
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa městského úřaduČervená Řečice 19
394 46 Červená Řečice
starosta@cervenarecice.info
StarostkaZdeňka Bečková
Oficiální web: www.cervenarecice.info
Červená Řečice
Červená Řečice
Další údaje
Kód obce547778
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel.

Historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou. Na místním zámku probíhá od roku 1997 každoročně v srpnu výtvarně recesivní akce Slámování.

HistorieEditovat

V roce 1144 daroval český kníže Vladislav II. pražskému biskupovi Otovi pozemky při horním toku řeky Želivky.[5] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1279. Na prostranném, čtvercovém náměstí je několik pěkných staveb s barokními štíty, je zdobeno stromovím a vroubeno domky většinou přízemními. Na náměstí stojí morový sloup se sochou Panny Marie a pomník Tomáše Garrigua Masaryka. V obou rozích jižní strany náměstí se zvedají pozoruhodné stavby, na jihovýchodě gotický děkanský kostel, na jihozápadě původně arcibiskupský hrad s vodním příkopem přestavěný v 16. století na renesanční zámek. Před zámkem je pomník obětem světových válek. Kostel byl založen r. 1283 Dobšem z Bechyně. Před kostelem je socha sv. Jana Nepomuckého. Když nastaly nebezpečné doby za vpádu Braniborů, byl opevněn mocnou zdí. Z doby založení zůstal gotický presbytář, v němž je sanktuarium se starou tepanou mříží. Křtitelnice je ze 16. století, na jejím plášti jsou reliéfy a na víku soška sv. Jana Křtitele. Věž byla přistavěna až v 16. století; v její přízemní kobce jsou dva náhrobní kameny se znaky Milíčovských z Braunberka, Skuhrovských a Leskovců, majitelů zámku. Na hlavním oltáři kostela byl obraz sv. Maří Magdaleny, dílo Quirina Jahna. Nyní je umístěn na děkanství. V zahradě děkanství je gotická osmiboká žulová křtitelnice, pocházející z doby založení kostela. Začátkem 18. století byl kostel barokně přestavěn. Na sever od náměstí je pozdně gotický kostelík Božího Těla. Na hřbitově stojí kaple, založená koncem 16. století, po požáru na počátku 19. století byla vystavěna znovu.

Červená Řečice je velmi staré město. Již ve 12. století byla sídlem děkanátu. Původní městečko stálo dříve severněji. Na nynějším místě bylo vystavěno až r. 1669 po zhoubném požáru, který celé město zničil.[6]

Severně od města je již od roku 1675 v provozu papírna, po znárodnění ve 20. století součást Jihočeských papíren ve Větřní, později samostatná pod značkou CEREPA.[7]

Od 12. dubna 2007 byl obci vrácen status města.[8]

ŠkolstvíEditovat

  • Mateřská škola Červená Řečice

PamětihodnostiEditovat

Městem prochází silnice II. třídy č. 112. Před náměstím při jízdě ve směru od Křelovic vyčnívá do silnice dům č.p. 6.

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Červené Řečici.

Městská památková zóna zahrnuje mimo jiné

Části obceEditovat

Od 1. ledna 1975 do 31. prosince 1991 k městu patřila i Bácovice.[9]

GeografieEditovat

Katastr ohraničuje na severu tok řeky Trnávka a nejnižším bodem je hladina přehradní nádrže Trnávka (Želiv), cca 410 m. Nejvyšší vrcholky v jihozápadní části katastru mají nadmořskou výšku 610-620 m.

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ Oficiální webové stránky města Červená Řečice [online]. Červená Řečice: MÚ Červená Řečice [cit. 2018-12-02]. Dostupné online. 
  5. ↑ KUČEROVÁ, Hana. ČERVENÁ ŘEČICE [online]. www.fotocesko.cz, 3.4.2012 [cit. 2018-12-02]. Dostupné online. 
  6. ↑ ČERVENÁ ŘEČICE. Letem světem. 29.11.1932, roč. 7 (1932), čís. 7, s. 15. Dostupné online. 
  7. ↑ HTTP://WWW.ESMEDIA.CZ, ESMEDIA Interactive. O firmě - Historie papírny | CEREPA, a.s.. www.cerepa.cz [online]. [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 12. dubna 2007
  9. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2023-03-12]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat

 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Červená_Řečice&oldid=22686093“