Wikipedie

Červená Řečice

město v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina

Červená Řečice (německy Roth Retschitz nebo Rothrecitz) je město v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina, asi 10 kilometrů severozápadně od Pelhřimova. Správním územím patří k Červené Řečici obce Zmišovice, Popelištná, Těchoraz a Milotičky. Název obce je poprvé doložen v roce 1558, dřívější název byl Řečice (1279–1290), ve 14. století Biskupská Řečice. Ve 12. století byla Červená Řečice centrem rozsáhlého panství patřícího pražským biskupům, později arcibiskupům.[4]

Červená Řečice
Pohled od silnice II/112 směrem k náměstí, vlevo jihovýchodní renesanční křídlo zámku
Pohled od silnice II/112 směrem k náměstí, vlevo jihovýchodní renesanční křídlo zámku
Znak města Červená Řečice
znak
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecPelhřimov
Obec s rozšířenou působnostíPelhřimov
(správní obvod)
OkresPelhřimov
KrajVysočina
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°30′41″ s. š., 15°10′42″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 045 (2024)[1]
Rozloha26,46 km²[2]
Nadmořská výška455 m n. m.
PSČ393 01, 394 46
Počet domů441 (2021)[3]
Počet částí obce5
Počet k. ú.5
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa městského úřaduČervená Řečice 19
394 46 Červená Řečice
starosta@cervenarecice.info
StarostkaZdeňka Bečková
Oficiální web: www.cervenarecice.info
Červená Řečice
Červená Řečice
Další údaje
Kód obce547778
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel. Historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou.

Geografie

editovat

Červená Řečice leží v západní částí Českomoravské vrchoviny zhruba 10 km severovýchodně od Pelhřimova.[5]

 
Pohled z okna zámku západním směrem

Katastr města ohraničuje na severu tok řeky Trnavy, největšího přítoku Želivky. Nejnižším bodem území je hladina přehradní nádrže Trnávky (vodní nádrž Želiv) v nadmořské výšce 410 metrů. Nejvyšší vrcholky v jihozápadní části katastru dosahují nadmořské výšky kolem 610 až 620 metrů.

Historie

editovat

V roce 1144 daroval český kníže Vladislav II. pražskému biskupovi Otovi pozemky při horním toku řeky Želivky.[6] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1279.

Červená Řečice byla již ve 12. století sídlem děkanátu. Původní městečko stálo dříve severněji. Na nynějším místě bylo vystavěno až r. 1669 po zhoubném požáru, který celé město zničil.[7]

Severně od města je již od roku 1675 v provozu papírna, po znárodnění ve 20. století součást Jihočeských papíren ve Větřní, později samostatná pod značkou CEREPA.[8]

Od 12. dubna 2007 byl obci vrácen status města.[9]

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Červené Řečici.

Na prostranném, čtvercovém náměstí je několik staveb s barokními štíty. Prostor náměstí, vyplněný velkým centrálním parkem, je ohraničený vesměs přízemními domy. Na náměstí stojí morový sloup se sochou Panny Marie a pomník Tomáše Garrigua Masaryka. V obou rozích jižní strany náměstí se zvedají pozoruhodné stavby, na jihovýchodě gotický děkanský kostel, na jihozápadě původně arcibiskupský hrad s vodním příkopem přestavěný v 16. století na renesanční zámek. Před zámkem je pomník obětem světových válek. Kostel byl založen r. 1283 Dobšem z Bechyně. Před kostelem je socha sv. Jana Nepomuckého. Když nastaly nebezpečné doby za vpádu Braniborů, byl opevněn mocnou zdí. Z doby založení zůstal gotický presbytář, v němž je sanktuarium se starou tepanou mříží. Křtitelnice je ze 16. století, na jejím plášti jsou reliéfy a na víku soška sv. Jana Křtitele. Věž byla přistavěna až v 16. století; v její přízemní kobce jsou dva náhrobní kameny se znaky Milíčovských z Braunberka, Skuhrovských a Leskovců, majitelů zámku. Na hlavním oltáři kostela býval obraz sv. Maří Magdaleny, dílo Quirina Jahna.[10] V zahradě děkanství je gotická osmiboká žulová křtitelnice, pocházející z doby založení kostela. Začátkem 18. století byl kostel barokně přestavěn. Na sever od náměstí se nachází bývalý hřbitov, přebudovaný v roce 2008 na dětské hřiště, a pozdně gotický hřbitovní kostel Božího Těla.

Městská památková zóna zahrnuje mimo jiné

Části obce

editovat

Od 1. ledna 1975 do 31. prosince 1991 k městu patřily i Bácovice.[11]

Školství a kultura

editovat

Ve městě se nachází mateřská škola.

V areálu místního zámku probíhala od roku 1997 každoročně v srpnu výtvarně recesivní akce Slámování. Po rozsáhlé rekonstrukci byla část zámeckých prostor oficiálně zpřístupněna veřejnosti 1. července 2023.[12]

Doprava

editovat

Městem prochází silnice II. třídy č. 112. Přes Červenou Řečici vede trasa autobusu č. 406 Pražské integrované dopravy na lince Praha-Roztyly – Pelhřimov, dále zde zastavují autobusy na trase Čechtice – Jihlava a dálkový spoj Most – Louny – Praha – Brno.

Partnerská obec

editovat

Galerie

editovat
  •  
    Budova radnice s restaurací, fara a kostel
  •  
    Barokní fara s kaplankou
  •  
    Socha sv. Jana Nepomuckého u kostela
  •  
    Kostel sv. Máří Magdalény
  •  
    Mariánský sloup na náměstí
  •  
    Východní strana náměstí

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Oficiální webové stránky města Červená Řečice [online]. Červená Řečice: MÚ Červená Řečice [cit. 2018-12-02]. Dostupné online. 
  5. ↑ O městě [online]. Červená Řečice: Městský úřad [cit. 2023-07-14]. Dostupné online. 
  6. ↑ KUČEROVÁ, Hana. ČERVENÁ ŘEČICE [online]. www.fotocesko.cz, 3.4.2012 [cit. 2018-12-02]. Dostupné online. 
  7. ↑ ČERVENÁ ŘEČICE. Letem světem. 29.11.1932, roč. 7 (1932), čís. 7, s. 15. Dostupné online. 
  8. ↑ HTTP://WWW.ESMEDIA.CZ, ESMEDIA Interactive. O firmě - Historie papírny | CEREPA, a.s.. www.cerepa.cz [online]. [cit. 2020-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-09-24. (anglicky) 
  9. ↑ Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 12. dubna 2007
  10. ↑ GORDON, Jiří. Oltářní obrazy Jana Quirina Jahna (1739–1802). [s.l.]: Masarykova univerzita v Brně, 2007. Dostupné online. Bakalářská práce. 
  11. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 7.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
  12. ↑ Události [online]. Praha: Česká televize, 2023-07-05 [cit. 2023-07-14]. Video. Dostupné online. 
  13. ↑ Partnerské město: Červená Řečice. www.cervenarecice.info [online]. [cit. 2024-02-18]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Červená_Řečice&oldid=24088297“