Otevřít hlavní menu

Červí díra je ve fyzice hypotetický objekt umožněný schopností časoprostoru utvořit „zkratku“ přes prostor a čas. Červí díra nemá souvislost s černou dírou.

Obecná teorie relativity

'"`UNIQ--postMath-00000001-QINU`"'
  • Základní pojmy
  • Jevy
  • Rovnice, formalismus
  • Řešení
  • Vědci
3D analogie k červí díře.

Tento fenomén byl poprvé popsán roku 1935 společně vědci Albertem Einsteinem a Nathanem Rosenem jako tzv. „Einstein–Rosenův most“ (což je ale jen jeden z hypoteticky možných druhů červích děr). Název „červí díra“ se pak vysvětluje analogií k červovi, který se z jednoho bodu povrchu jablka prokousává jablkem samotným k jinému bodu na jeho povrchu, necestuje tedy (dvoudimenzionálně) po povrchu jablka, ale užívá (třídimenzionální) zkratky právě červí dírou.

Obdobně – dle teorie – lze pak překlenout dva velice vzdálené body ve vesmíru, využívaje zakřivení časoprostoru. Pozorovatel prošlý červí dírou nikde nepřekračuje hranici rychlosti světla, přesto ale má v důsledku překonávat vzdálenost mezi startem a cílem daleko rychleji, než světelný paprsek letící přímo. I toto je ale na základě ER=EPR zpochybňováno, a i kdyby červí díra existovala, tak cestování bude pomalejší než klasické.[1]

Většina dnes známých řešení rovnic Obecné teorie relativity je buďto nestabilních, nebo využívá exotické formy hmoty (zpravidla v extrémně velkých množstvích).

Obsah

Ve sci-fiEditovat

Takovému fyzikálnímu útvaru se dostalo pozornosti autorů sci-fi, kterým přijde ve svých dílech používají metod cestování nadsvětelnou rychlostí (Faster Than Light - FTL).

VýskytEditovat

ReferenceEditovat

  1. http://www.osel.cz/10494-horke-zklamani-cestovani-cervi-dirou-je-pry-mozne-ale-nesmirne-pomale.html - Hořké zklamání? Cestování červí dírou je prý možné, ale nesmírně pomalé

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat