Otevřít hlavní menu

Černčičtí z Kácova je český panský rod řazený mezi starobylou českou aristokracii a řazený do rodu Kouniců. Mezi Kounice jsou ještě řazeni Bořitové z Martinic, Rychnovští z Rychnova, Stošové z Kounic a páni z Talmberka. Genealogie těchto rodů neumožňuje vzhledem k nedostatku pramenů zodpovědět všechny otázky. Starší údaje uváděné o Černčických z Kácova např. v Ottově slovníku naučném pokládají autoři uvedení v odkazech za nepřesné a překonané.

HistorieEditovat

Černčičtí z Kácova sídlili ve 14. století na Kácově. Černčičtí z Kácova se nazývá rod proto, že členové rodu drželi vesnici a tvrz Černčice, ves situovanou dnes u Nového Města nad Metují. Když se stali pány kácovského panství, přidali si přídomek z Kácova. Rodovou příslušnost k pánům z Kounic naznačuje erb se dvěma lekny. Rod Kouniců hrál v českých dějinách významnou úlohu, Oldřich z Drnholce byl zetěm českého krále Přemysla Otakara II. (r. 1272).  

F. Beneš[1] pokládal za nejstaršího držitele Kácova Arnošta z Talmberka, druhorozeného syna Hroznaty z Úžic, který r. 1318 získal Černčnice. Hradiště Hroznaty z Úžic se nacházelo v blízkosti Mrchojed u Sázavy nad Sázavou. Potomstvo Arnošta z Talmberka jsou pak Černčičtí z Kácova. Vosková pečeť Hroznaty z Úžic přivěšená k listině z 24. května 1284 obsahuje také dvě lekna.[2]

Prvním doloženým držitelem Kácova byl Ješek Černčický z Kácova, a to v roce 1365. Vítek z Černčic, jeho syn, dosáhl hodnosti kanovníka a v r. 1377 ustanovil spolu s Janem Švábem z Jíkve v Kácově farářem Jana. Od té doby se Černčičtí z Kácova již v Kácově nevyskytují.

Oldřich Černčický z Kácova, příbuzný Vítka z Černčic, se stal majitelem Černčic v letech 1405 až 1426. Měl dva syny, Arnošta a Purkarta (zemřel v r. 1444).

Arnošt Černčický z Kácova se účastnil ozbrojených srážek na straně bojující s radikálními členy husitského hnutí. Ve střetnutí u Hořic v r. 1423 bojoval s orebity, účastnil se i ozbrojeného konfliktu u Skalice (r. 1424). Jeho potomek Jan Černčický z Kácova (+ 1555), zakladatel Nového Města nad Metují, patří k nejznámějším členům rodu.

Detailní popis rodokmenu Černčických z Kácova v 16. stoletíEditovat

Detailní popis rodokmenu Černčických z Kácova v 16. století podal na základě rozboru 191 odkazů M. Starý[3]. Jan Černčický z Kácova měl pět synů Arnošta, Bedřicha, Viléma, Diviše, Jana a dceru Apolenu.

  • Arnošt (zemřel v r. 1542 nebo 1543 a manželkou mu byla Alžběta z Pacova) měl tři syny Jana (zemřel r. 1556 nebo 1558), Arnošta (zemřel r. 1573), Viléma (zemřel r. 1577) a dcery Annu (zemřela po r. 1570) a Apolenu (zemřela po r. 1543). Jediný Jan měl dceru Alžbětu, která zemřela po r. 1593.
  • Bedřich (zemřel v r. 1552 nebo 1553 a manželkou mu byla Žofie z Potštejna) měl syna Jana a dceru Johanu, která zemřela v r. 1603 nebo 1604. Janovi potomci nejsou známi.
  • Vilém zemřel v r. 1569 bez potomků.
  • Diviš (zemřel v r. 1563 a manželkou mu byla Kunhuta z Boskovic) měl tři syny Václava (zemřel v r. 1571 nebo 1574), Bernarda (zemřel v r. 1584 nebo 1585), Jana Purkarta (zemřel r. 1585 a za manželku měl Alžbětu z Krajku) a dcery Annu (zemřela r. 1571), Marii (zemřela r. 1571) a Kunhutu (zemřela r. 1603 a za manžela měla Jindřicha Slavatu). Potomci mužských členů rodu nejsou známi.
  • Jan (zemřel v r. 1561 a manželkou mu byla Apolena z Tetova) měl dcery Magdalenu (zemřela okolo r. 1593 a jejím manželem byl Karel Žampach) a Ludmilu.
  • Apolena zemřela v r. 1562, jejím manželem byl Vilém z Valdštejna.

Poslední členové rodu tedy zemřeli v r. 1603 nebo 1604.

ReferenceEditovat

  1. Beneš, F.: Dějiny městečka Kácova nad Sáz. Otisknuto v týdeníku Hlasy od Želivky a Sázavy 1928 - 1929. 60 stran. 
  2. Vaněk V.: Hroznata z Úžic. Sázavsko. Sborník VII, 2000. Str. 15 – 21.
  3. Starý,M.: Rod pánů Černčických z Kácova v 16. století. Ve: Východočeský sborník historický, 13, 2006, s. 19 - 61.