Časová osa Čínské lidové republiky

Časová osa Čínské lidové republiky zahrnuje důležité události v historii Čínské lidové republiky od jejího vzniku až po současnost.

40. léta editovat

1949 editovat

21. září Čínské lidové politické poradní shromáždění během ustavující schůze prohlásilo Čínskou lidovou republiku (ČLR) za založenou.
1. října Mao Ce-tung z Brány nebeského klidu slavnostně vyhlásil založení Čínské lidové republiky. Zároveň byl 1. říjen prohlášen státním svátkem.
2. října Vzájemné uznání a navázání diplomatických vztahů mezi SSSR a ČLR.
20. října Čínská lidová osvobozenecká armáda vstoupila do hlavního města provincie Sin-ťiang Urumči.
10. prosince Čínská republika v čele s vládnoucí stranou Kuomintang se přesunula na ostrov Tchaj-wan.
16. prosince V Moskvě začala jednání mezi J. V. Stalinem a Mao Ce-tungem o vzájemných vztazích a hospodářské pomoci ČLR.

50. léta editovat

1950 editovat

6. ledna Velká Británie jako první ze západních mocností uznala existenci ČLR.
14. února SSSR a ČLR podepsali Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci.
5. března – 1. května Bitva o ostrov Chaj-nan. Válečný konflikt mezi Čínskou lidově osvobozeneckou armádou a Kuomintangskými vojsky.
1. května Přijetí zákona o manželství, který zavádí rovnost mužů a žen před zákonem, zakazuje polygamii a dohodnuté sňatky.
25. června Začátek Korejské války. Válečný konflikt mezi Severní Koreou (za podpory ČLR a SSSR) a Jižní Koreou (za podpory OSN, zejména USA).
14. června Mezi Československem a ČLR byla podepsána první obchodní smlouva.
30. června Přijetí Zákona o pozemkové reformě.
25. října Čínská lidová dobrovolnická armáda pod vedením maršála Pcheng Te-chuaje vstoupila do Koreje na podporu Korejské lidové armády.
7. listopadu Vláda ve Lhase odeslala do OSN protest proti vyslání Čínské lidově osvobozenecké armády do Tibetu. Protest nebyl vyslyšen.
25. listopadu – 2. prosince Bitva o řeku Ch’ongch‘on. Čínská armáda přerušila linie OSN v údolí řeky Ch’ongch’on. [1][2]

1951 editovat

1. února Valné shromáždění OSN označilo ČLR za agresora v Koreji.
23. května Podpis Dohody o mírovém osvobození Tibetu v Pekingu.

1952 editovat

leden Byla založena kampaň Boj proti třem a pěti zlům.
7. května Podpis první Smlouvy o kulturní a vědecké spolupráci a o telekomunikačním styku mezi ČLR a Československem.
24. září Politbyro ÚV KS Číny schválilo generální linii strany na prvních 15 let.
prosinec Ukončení přechodného období výstavby národního hospodářství.

1953 editovat

1. ledna Začátek realizace prvního pětiletého plánu (1953–1957).
květen – červen První všeobecné volby Lidových zástupců všech stupňů, včetně Všečínského shromáždění Lidových zástupců.
27. července Podpisem smlouvy o příměří skončila Korejská válka.

1954 editovat

26. dubna – 21. července ČLR zastoupená ministrem zahraničí Čou En-lajem se zúčastnila konference v Ženevě o Koreji a Indočíně.
29. dubna Indie uznala Tibet jako součást ČLR.
20. září Během prvního zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců byla přijata první Ústava Čínské lidové republiky.

1955 editovat

leden – únor Během první krize v Tchajwanské úžině se kuomintangská armáda stáhla z ostrovů při východočínském pobřeží, které byly mimo dolet letadel startujících z Tchaj-wanu.
31. ledna Výbor pro reformu čínského písma oznámil plán na zjednodušení čínských znaků. První seznam zjednodušených čínských znaků vstoupil v platnost 1. února 1955 (úplný seznam byl publikován až v roce1986).
24. dubna Skončila Bandungská konference mezi asijskými a africkými zeměmi. Čína zaznamenala několik významných diplomatických úspěchů. Také prosadila princip vzájemných vztahů mezi zeměmi s různým společenským zřízením tzv. Pět zásad mírového soužití, které poprvé zformulovala při jednání představitelů ČLR a Indie v roce 1954.

1956 editovat

Došlo k propuknutí podtypu chřípky A H2N2.
3. ledna Byla zprovozněna železniční trať mezi Pekingem a Irkutskem, která vedla přes Mongolsko.
28. dubna Začátek kampaně Hnutí sta květu, během níž se měli obyvatelé svobodně vyjadřovat k situaci v zemi.
4. července Byla podepsána první dlouhodobá Obchodní dohoda mezi ČLR a Československem.
27. září Konec prvního zasedání VIII. sjezdu KS Číny.

1957 editovat

27. února Mao Ce-tung přednesl projev O správném řešení rozporů uvnitř lidu, ve kterém formuloval své stanovisko k maďarskému a polskému povstání z podzimu roku 1956 a dal podnět k zahájení hnutí Za nápravu stylu práce (více viz Hnutí sta květů)
27. března V Pekingu byla podepsána Smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a spolupráci mezi Čínou a Československem.
8. června Začátek Kampaně proti pravičákům, jako reakce na obrovskou vlnu kritiky v období Hnutí sta květů.

1958 editovat

únor Všečínské shromáždění lidových zástupců vyhlásilo politiku urychlené výstavby socialismu, tzv. Velký skok vpřed. Přijalo nereálné úkoly druhého pětiletého plánu. ČLR stáhla své vojáky z Koreje, ale poté, co USA takto neučinila, zahájila kampaň Určitě osvobodíme Tchaj-wan.
duben Začátek výstavby raketové základny a kosmodromu v Ťiou-čchüanu v provincii Kan-su.
20. dubna Založení první lidové komuny ve vesnici Čcha-ja-šan v provincii Che-nan.
1. května Začátek zkušebního vysílání pekingské televize.
5. – 23. května Druhé zasedání VIII. sjezdu KS Číny, které odmítlo závěry prvního zasedání z roku 1956. Dále také sjezd vyhlásil zahájení čínského vesmírného programu.
17. – 30. srpna N. S. Chruščov a maršál Malinovský navštívili ČLR. Cílem bylo stanovit podmínky angažovanosti SSSR při obraně čínského území.
15. září ČLR a USA ve Varšavě dohodli princip vzájemného setkávání.
Mao Ce-tung zahájil Kampaň proti čtyřem škůdcům.

1959 editovat

10. března Ve Lhase vypuklo Tibetské povstání, které bylo krvavě potlačeno.
17. března Dalajláma uprchl do exilu, který mu poskytla indická vláda, což mělo za následek zhoršení čínsko-indických vztahů.
2. – 16. srpna Na základě neuspokojivých výsledků Plénum ÚV KS Číny v Lu-šanu revidovalo plány na léta 1959–1960. Maršál Pcheng Te-chuaj byl za kritiku politiky Velkého skoku zbaven funkcí.
26. září Zprovoznění největších čínských ropných polí v Ta-čchingu.
Začátek Velkého čínského hladomoru.

60. léta editovat

1960 editovat

16. dubna Byl vydán sborník statí Ať žije leninismus obsahující kritiku politiky KSSS. Odtajnila čínsko-sovětskou ideologickou roztržku.
16. července SSSR odvolala z ČLR všechny své experty, kteří pomáhali v modernizaci čínského průmyslu.
5. listopadu Ze základy v Ťiou-čchüanu byla vypuštěna první čínská raketa.

1961 editovat

18. ledna ÚV KS Číny přiznal neúspěch Velkého skoku a rozhodl o zahájení konsolidace národního hospodářství.

1962 editovat

11. – 27. ledna V Pekingu se sešla Konference 7000 členů ÚV KS Číny organizovaná Liou Šao-čchim a Teng Siao-pchingem. Byla přijata opatření následků Velkého skoku a byli rehabilitováni všichni nařčení z pravicové úchylky z let 1958–1961.
23. března Zkouška první čínské rakety středního doletu.
20. října – 21. listodu Čínsko-indický ozbrojený konflikt.

1963 editovat

květen Pod taktovkou Mao Ce-tungovy manželky Ťiang Čching byla zahájena čistka na umělecké frontě, která předznamenala začátek tzv. Velké proletářsk kulturní revoluce.

1964 editovat

5. ledna Vyšla tzv. Rudá knížka, první spis Mao Ce-tungových citátů.
7. března Schválení druhé série zjednodušených čínských znaků.
16. října ČLR uskutečnila první pokusný jaderný výbuch.

1965 editovat

První úspěšná syntéza syntetizovaného plně funkčního proteinu na světě – krystalického hovězího inzulinu.
20. dubna ČLR nabídla vojenskou pomoc Vietnamu v boji proti americké agresi.
1. května V Jün-nanu byly objeveny pozůstatky tzv. yuanmouského člověka, nejstaršího nálezu člověka na čínském území.
1. září Vyhlášení Tibetské autonomní oblasti.

1966 editovat

16. května Vyšel Oběžník 16. května, který představil Mao Ce-tungovu ideu o Kulturní revoluci.
29. května Vznik prvních oddílů zfanatizované mládeže, Rudých gard, na Pekingské univerzitě.
13. června ÚV KS Číny a Státní rada ČLR přijaly rozhodnutí o zastavení výuky na školách.
5. srpna Deník Žen-min ž’-pao zveřejnil úvodník Palte na štáby, který zahájil Kulturní revoluci.
18. srpna První masové shromáždění Rudých gard v Pekingu.
26. října Ze základny Ťiou-čchüan byla vystřelena balistická střela středního doletu, která nesla jadernou hlavici.

1967 editovat

17. června V oblasti Lobnor byl úspěšně proveden první pokusný termojaderný výbuch.
17. října ÚV KS Číny a Státní rada ČLR vyzvaly k útlumu Kulturní revoluce.

1968 editovat

Teng Pchu-fang (syn Teng Siao-pchinga) byl Rudými gardami vyhozen z třetího patra Pekingské univerzity. Následkem toho se stal paraplegikem a zasvětil svůj život boji za práva osob s tělesným postižením.[3][4]
23. srpna Čou En-laj odsoudil vstup vojsk Varšavské smlouvy do Československa.
22. prosince Mao Ce-tung vyzval členy Rudých gard, aby odešli na venkov a šířili revoluci i v odlehlých částech země. Pravým cílem bylo zbavit města nepohodlného živlu.

1969 editovat

2. března Čínsko-sovětský konflikt na řece Ussuri.
1. – 24. dubna V Pekingu se konal IX. sjezd KS Číny. Na sjezdu byl jmenován ministr národní obrany Lin Piaa jediným možným nástupcem Mao Ce-tunga.
11. září Předseda Rady ministrů SSSR Alexej Kosygin byl po pohřbu Ho Či Mina pozván do Pekingu. Dohodl se s Čou En-lajem na zastavení ozbrojeného konfliktu a obnovili jednání o hranicích.
1. října Otevření první linky pekingského metra.

70. léta editovat

1970 editovat

20. ledna Obnovení rozhovorů mezi USA a ČLR na úrovni velvyslanců ve Varšavě.
24. dubna Z kosmodromu Ťiou-čchüan byla na oběžnou dráhu vypuštěna první čínská umělá družice s názvem Východ je rudý (Tung Fang Chung 1).
23. srpna – 6. září Na zasedání pléna ÚV KS Číny v Lu-šanu došlo k reorganizaci stranických a státních orgánů. Někteří nejradikálnější aktivisté Kulturní revoluce byli odstaveni z funkce.
24. září Byla obnovena výuka na předních univerzitách.

1971 editovat

9. – 11. července Tajná návštěva Henryho Kissingera v Pekingu. Cílem bylo projednání podmínek normalizace vztahů mezi ČLR a USA.
13. září Při útěku z ČLR zahynul ministr národní obrany a předpokládaný nástupce Mao Ce-tunga, maršál Lin Piao, během neobjasněné letecké katastrofy nad Mongolskem.
25. října Dvoutřetinová většina členských států poprvé hlasovala pro přijetí ČLR za člena OSN. Tím ČLR převzala práva a povinnosti Čínské republiky na Tchaj-wanu, jejíž představitelé museli téhož dne OSN opustit.

1972 editovat

21. – 28. února Návštěva amerického prezidenta Richarda Nixona v ČLR. Návštěva vyvrcholila vydáním společného Šanghajského komuniké.
29. září Ministerští předsedové Japonska a ČLR podepsali komuniké o ukončení válečného stavu (oficiálně trval od roku 1941).

1973 editovat

11. – 18. září Návštěva francouzského prezidenta Georgese Pompidou v ČLR.

1974 editovat

19. ledna Vojenské střetnutí mezi námořnictvem ČLR a Jižního Vietnamu na Paracelských ostrovech, tzv. Bitva na Pracelských ostrovech.[5]
29. března Poblíž Si-anu bylo objeveno pohřebiště prvního čínského císaře dynastie Čchin, Čchin Š’-chuang-tiho. Tento archeologický nález, jehož součástí je Terakotová armáda, je považován za jeden z největších archeologických nálezů 20. století.

1975 editovat

13. – 17. ledna Po deseti letech se sešlo Všečínské shromáždění lidových zástupců. Výsledkem bylo jmenování Čou En-laje předsedou vlády, rehabilitování Teng Siao-pchinga, potvrzení programu modernizace a přijetí druhé Ústavy ČLR.
4. února V Liao-ningu došlo k silnému zemětřesení. Bylo to poprvé, co se podařilo úspěšně předpovědět zemětřesení, díky čemuž bylo evakuováno přes 1 000 000 lidí z ohrožené oblasti.
8. srpna V provincii Che-nan došlo k obrovské povodni, při které zahynulo na 26 000 lidí.

1976 editovat

8. ledna Zemřel předseda vlády a ministr zahraničí Čou En-laj.
5. dubna Na Náměstí Nebeského klidu se konala pieta za Čou En-laje, která odstartovala demonstraci vůči vládním orgánům. Demonstrace byla brutálně rozehnána.
28. července Zemětřesení v Tchang-šanu o síle 7,8 (některé zdroje uvádějí dokonce 8,2) stupně Richterovy škály. Počet obětí se uvádí mezi 240 000 až 655 000.
9. září Ve věku 82 let zemřel Mao Ce-tung.
5. října Chua Kuo-feng se stal generálním tajemníkem KS Číny a předsedou Ústřední vojenské komise.
6. října Zatčení členů tzv. Gangu čtyř.

1977 editovat

květen Založení Čínské akademie společenských věd.
22. července Rehabilitace Teng Siao-pchinga, který se následně vrátil do vrcholné politiky.
21. srpna Konec XI. sjezdu KS Číny, na kterém bylo oficiálně prohlášeno, že Kulturní revoluce skončila zatčením Gangu čtyř.
říjen Poprvé po roce 1965 se konaly přijímací zkoušky na vysoké školy. Mezi přijatými studenty byl i známý čínský režisér Čang I-mou a současný předseda vlády Li Kche-čchiang.

1978 editovat

12. srpna Ministr zahraničí Chuang Chua a Sunao Sonoda (japonský ministr zahraničí) podepsali mírovou smlouvu a smlouvu o desetileté spolupráci.
listopad–prosinec V Pekingu a dalších městech se začaly objevovat tzv. Zdi demokracie, na které lidé vylepovali své publikace ve formě plakátů, aby tak protestovali proti politickým a sociálním problémům Číny. Řada lidí, kteří zde své publikace publikovali, byla zatčena. Nejznámějším z nich byl Wej Ťing-šeng.
18.–22. prosince Konalo se třetí zasedání po XI. sjezdu KS Číny. Odstartovaly Teng Siao-pchingovi reformy – čtyři modernizace, ekonomická liberalizace a otevírání se světu.

1979 editovat

1. ledna Otevření velvyslanectví USA v Pekingu a navázání diplomatických styků s USA.
17. února – 16. března Čínsko-vietnamská válka.
30. března Teng Siao-pching vyhlásil čtyři stěžejní principy.
1. července V platnost vstoupil trestní zákoník ČLR.

Začátek kontroly porodnosti, zahrnující částečné zavedení politiky jednoho dítěte.

26. srpna Založení Zvláštních ekonomických zón.

80. léta editovat

1980 editovat

14. ledna Založení čínského patentového úřadu

1982 editovat

Schválení Pchin-jinu jakožto mezinárodně uznávaného standardu pro přepis moderní čínštiny do latinky.
27. října Počet obyvatel ČLR oficiálně přesáhl jednu miliardu.
prosinec Schválení čtvrté Ústavy ČLR.

1983 editovat

říjen – prosinec Kampaň proti duchovnímu znečištění.[6]

1984 editovat

19. prosince Během návštěvy Margaret Thatcherové byla podepsána čínsko-britská deklarace o převodu Hongkongu pod správu ČLR. Vytvoření systému tzv. Jedna země, dva systémy.

1986 editovat

Studentské protesty za větší intelektuální svobody a za lepší podmínky na univerzitách.

1987 editovat

leden Chu Jao-pang byl sesazen z postu generálního tajemníka KS Číny a byl nahrazen Čao C'-jangem. Premiérem byl jmenován Li Pcheng.
12. listopadu V Pekingu byla otevřena první restaurace KFC.

1988 editovat

19.–23. prosince Návštěva Rádžíva Gándhího v Pekingu a normalizace čínsko-indických vztahů.

1989 editovat

15. dubna Smrt Chu Jao–panga - počátek pekingských událostí.
23. dubna Založení nezávislé Pekingské samosprávné studentské unie.
13. května Začátek studentské hladovky.
15.–18. května Normalizace čínsko-sovětských vztahů během návštěvy Michaila Sergejeviče Gorbačova v Pekingu.
20. května Zavedení stanného práva.
3.–4. června Masakr na náměstí Nebeského klidu. Násilné potlačení demonstrací vedlo k masakru civilního obyvatelstva.
24. června Ťiang Ce-min byl jmenován generálním tajemníkem KS Číny.

90. léta editovat

1990 editovat

2. února Historicky první návštěva Československa tibetského duchovního vůdce, 14. dalajlámy Tändzina Gjamcchoa, který přijal pozvání od československého prezidenta Václava Havla.
19. prosince Zahájení činnosti Šanghajské burzy, která nefungovala od roku 1949.

1991 editovat

16. května Byla uzavřena Čínsko-sovětská hraniční smlouva, která vyřešila většinu územních sporů.
V Pekingu byla otevřena první restaurace McDonald's.

1992 editovat

23. – 24. října První a zatím poslední návštěva japonského císaře Akihita.

1993 editovat

27. – 29. dubna Setkání představitelů ČLR a Čínské republiky na Tchaj-wanu v Singapuru, tzv. schůzka Wang-koo.

1994 editovat

17. dubna Byla zahájena první profesionální sezóna nejvyšší čínské fotbalové ligy.
8. prosince Požár divadla v Karamaj. Je považován za jeden z největších civilních požárů v dějinách ČLR. Během požáru zahynulo 325 lidí, včetně 288 dětí.[7][8]

1995 editovat

21. července Třetí krize v Tchajwanské úžině Archivováno 5. 6. 2020 na Wayback Machine..

1996 editovat

23. března První přímé demokratické volby na Tchaj-wanu, vítězem se stal Li Teng-chuej.

1997 editovat

19. února Zemřel Teng Siao-pching.
1. července Slavnostní předání Hongkongu pod svrchovanost ČLR.
Vytvoření Velkého čínského firewallu, jehož úkolem je cenzura internetu v Číně.[9]

1998 editovat

10. března Vznik ministerstva vědy a technologií.
červen – září Rozsáhlé povodně na řece Jang-c’-ťiang, Non, Sungari a Perlové řece si vyžádaly 3 704 až 4 150 obětí.[10]

1999 editovat

7. května Bombardování čínského velvyslanectví v Bělehradě americkými bombardéry pod velením NATO (jednalo se o omyl).
22. července Zákaz náboženského hnutí Fa-lun-kung v Číně.
20. prosince Macao bylo navráceno pod svrchovanost ČLR.

21. století editovat

2000 editovat

ČLR předstihla Japonsko jakožto zemi, s níž má USA největší záporné saldo obchodní bilance.

2001 editovat

23. ledna Pět členů Fa-lun-kungu se neúspěšně pokusilo o sebeupálení na náměstí Nebeského klidu.
1. dubna Incident na ostrově Chaj-nan. Jednalo se o srážku amerického výzvědného letounu a letadla námořnictva ČLOA.[11][12]
10. listopadu ČLR vstoupila do WTO.

2002 editovat

5. dubna Čínští vědci publikovali genom nejrozšířenější varianty rýže (Oryza sativa var. indica).
15. listopadu Chu Ťin-tchao byl zvolen generálním tajemníkem KS Číny.
16. listopadu Vypuknutí epidemie SARS v Číně.

2003 editovat

19. února Epidemie viru H5N1 v Hongkongu.
15. listopadu Chu Ťin-tchao byl zvolen prezidentem ČLR.
15. října ČLR vypustila první pilotovanou kosmickou loď Šen-čou 5. Pilotem a jediným členem posádky byl Jang Li-wej.

2004 editovat

14.–26. dubna Václav Klaus jako první český prezident navštívil ČLR.
19. září Ťiang Ce-min odstoupil ze své pozice předsedy předsedy Ústřední vojenské komise Čínské lidové republiky.
14. října Podpisem protokolu řešícího východní úsek čínsko-ruské hranice byla definitivně vytyčena čínsko-ruská státní hranice.

2005 editovat

14. března Přijetí Zákona proti rozdělení státu jako reakce na tchajwanské snahy k vyhlášení nezávislosti.
15. dubna Protijaponské demonstrace a bojkot japonského zboží a firem na celém území ČLR. Hlavním důvodem důvodem byly japonské učebnice popírající japonské zločiny z období druhé světové války.
13. listopadu Exploze v chemickém závodě v Ťi-linu. Exploze připravily o život šest lidí a donutily k evakuaci na 10 000 civilistů.[13]

2006 editovat

červen ČLR překonala USA v produkci oxidu uhličitého a stala se jeho největším producentem.

2007 editovat

7. května Skandál s čínskými otroky. Televizní stanice poprvé informovala o pohřešovaných dětech, unesených, aby pracovaly jako otroci v cihelnách v provincii Šan-si.[14]
10. července Čeng Siao-jü, bývalý šéf Národní správy bezpečnost potravin, byl popraven za korupci.[15]
18. července Bylo vydáno 5. nařízení státního úřadu pro náboženské záležitosti, které upravilo administrativní proces a státní souhlas reinkarnace lámů v tibetském buddhismu.
24. října ČLR vypustila svou první měsíční družici Čchang-e 1.

2008 editovat

25. ledna Silná sněhová bouře zasáhla čínské oblasti, ve kterých se sníh běžně nevyskytuje. Sněhová bouře si vyžádala i oběti na životech.[16]
14. března Ve Lhase vypukly násilné nepokoje, které se posléze rozšířily po celém Tibetu.[17]
12. května Zemětřesení v S’-čchuanu.
8. srpna Byly zahájeny XXIX. letní olympijské hry v Pekingu.

2009 editovat

5. července Začátek násilných nepokojů v Urumči mezi Ujgury a etnickými Číňany.
12. srpna ČLR se stala největším producentem domovního odpadu na světě.

ČLR se stala největším automobilovým trhem na světě.

2010 editovat

14. dubna Zemětřesení v Jü-šu si vyžádalo téměř 3 000 obětí.
1. května V Šanghaji začala světová výstava EXPO.
15. srpna Čínská ekonomika se stala druhou největší světovou ekonomikou po USA.
8. října Liou Siao-po získal Nobelovu cenu míru.
18. října Si Ťing-pching se stal místopředsedou Ústřední vojenské komise (to předznamenalo jeho vzestup na nejvyšší mocenskou pozici).

2011 editovat

11. ledna První let čínského stíhacího letounu Čcheng-tu J-20.
21. září Začátek tzv. Obležení Wu-kchanu. Jednalo se o protest zemědělců kvůli zkonfiskování půdy bez náhrady.
29. září Vypuštění první čínské vesmírné stanice Tchien-kungu 1.

2012 editovat

leden Počet obyvatel měst překonal počet obyvatel žijících na vesnicích.
4. července Přehradní nádrž Tři soutěsky vstoupila do provozu.
19. srpna Bojkot japonského zboží a firem v rámci protijaponské demonstrace kvůli sporu o souostroví Senkaku.
11. října Spisovatel Mo Jen získal Nobelovu cenu za literaturu.
15. listopadu Si Ťin-pching byl zvolen generálním tajemníkem KS Číny.

2013 editovat

14. března Si Ťin-pching byl zvolen prezidentem Čínské lidové republiky.
7. září Prezident Si Ťin-pching během své návštěvy v Kazachstánu poprvé veřejně formuloval myšlenku Nové hedvábné stezky.[18]
29. září Oficiální zahájení Šanghajské zóny volného obchodu.[19]
28. říjne Vozidlo najelo do davu na Náměstí Nebeského klidu. Tato událost byla označena za sebevražedný teroristický útok.[20][21]
14. prosince Lunární sonda Čchang-e 3 přistála na měsíci.

2014 editovat

1. března Na vlakovém nádraží v Kchun-mingu došlo k teroristickému útoku na civilní obyvatelstvo. Útok si vyžádal 35 obětí (včetně čtyř pachatelů) a 143 zraněných. Útok je připisován ujgurskému separatistickému hnutí.[22]
září – prosinec Hongkongské protesty proti kontrolovaným nominacím na nejvyššího hongkongského představitele, tzv. deštníková revoluce. Vůdčím představitelem protestů byl Joshua Wong.
říjen ČLR se stala největší ekonomikou světa, překonala tak USA.

2015 editovat

17. června Turbulence na čínském akciovém trhu.
23. září První přímá linka Praha-Peking spravovaná leteckou společností Hainan Airlines.[23]
5. října Tchu Jou-jou obdržela Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu za objev artemisinu, látky určené pro léčbu malárie.
7. listopadu První setkání nejvyšších představitelů ČLR Si Ťin-pchinga a Čínské republiky na Tchaj-wanu Ma Jing-ťioua od občanské války.
prosinec Čína založila Asijskou infrastrukturní investiční banku.[24]

2016 editovat

28. března Prezident Si Ťin-pching navštívil Prahu.
12. července Mezinárodní soudní dvůr v Haagu rozhodl ve prospěch Filipín ve sporu o ekonomickém využívání území Jihočínského moře. ČLR i Čínská republika na Tchaj-wanu prohlásily rozsudek za neplatný.
25. září Do provozu byl uveden největší radioteleskop na světě jménem FAST, který se nachází v provincii Kuej-čou.

2017 editovat

26. dubna Spuštění první čínské letadlové lodě Šan-tung na vodu.
17. července Zákaz Medvídka Pú v Číně kvůli tomu, že údajně vypadá jako čínský prezident Si Ťin-pching.

2018 editovat

11. března VSLZ schválilo ústavní změny, které mimo jiné odstraňují omezení trvání úřadu prezidenta. Tyto změny posilují status současného prezidenta Si Ťin-pchinga.
13. dubna Zahájení prací na vytvoření přístavu volného obchodu na Chaj-nanu.[25]

2019 editovat

3. ledna Lunární sonda Čchang-e 4 jako první v historii lidstva přistála na odvrácené straně měsíce.[26]
prosinec Začátek šíření onemocnění covid-19 z čínského města Wu-chan.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Kang Mei yuan Chao zhan zheng shi. Beijing di 1 ban. vyd. Beijing: Jun shi ke xue chu ban she 3 volumes s. Dostupné online. ISBN 7-80137-389-8, ISBN 978-7-80137-389-2. OCLC 46926874 
  2. The Korean War. 1st Bison books ed. vyd. Lincoln: University of Nebraska Press 3 volumes s. Dostupné online. ISBN 0-8032-7802-0, ISBN 978-0-8032-7802-8. OCLC 44502379 
  3. UN honours Deng's disabled son. news.bbc.co.uk. 2003-12-03. Dostupné online [cit. 2020-06-05]. (anglicky) 
  4. TENBERKEN, SABRIYE, 1970-. My path leads to Tibet : the inspiring story of how one young blind woman brought hope to the blind children of Tibet. New York: [s.n.] xiv, 290 pages, 8 unnumbered pages of plates s. Dostupné online. ISBN 978-1-61145-889-3, ISBN 1-61145-889-7. OCLC 857863328 
  5. CHEMILLIER-GENDREAU, MONIQUE. Sovereignty over the Paracel and Spratly Islands. The Hague: Kluwer Law International vii, 264 pages s. Dostupné online. ISBN 90-411-1381-9, ISBN 978-90-411-1381-8. OCLC 43798430 
  6. Modern China : an encyclopedia of history, culture, and nationalism. New York: Garland Pub 1 online resource (xxxv, 442 pages) s. Dostupné online. ISBN 0-8153-3994-1, ISBN 978-0-8153-3994-6. OCLC 45842976 
  7. PRESS, The Associated. China Orders Safety Study After Fire Kills 300. The New York Times. 1994-12-10. Dostupné online [cit. 2020-06-04]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  8. China 1994 fire killed 288 pupils as officials fled-expose. Reuters. 2007-05-08. Dostupné online [cit. 2020-06-04]. (anglicky) 
  9. MOZUR, Paul. Baidu and CloudFlare Boost Users Over China’s Great Firewall. The New York Times. 2015-09-13. Dostupné online [cit. 2020-06-04]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  10. SPIGNESI, STEPHEN J. Catastrophe! : the 100 greatest disasters of all time. New York: Citadel Press xvii, 346 pages s. Dostupné online. ISBN 0-8065-2558-4, ISBN 978-0-8065-2558-7. OCLC 156683808 S. 37. 
  11. War of words. Salon [online]. 2001-04-13 [cit. 2020-06-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ZHANG, Hang. Culture and apology: The Hainan Island incident. World Englishes. 2001, roč. 20, čís. 3, s. 383–391. Dostupné online [cit. 2020-06-04]. ISSN 1467-971X. DOI 10.1111/1467-971X.00222. (anglicky) 
  13. People's Daily Online -- Five dead, one missing, nearly 70 injured after chemical plant blasts. en.people.cn [online]. [cit. 2020-06-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-31. 
  14. Convictions in China slave trial. news.bbc.co.uk. 2007-07-17. Dostupné online [cit. 2020-06-04]. (anglicky) 
  15. China food safety head executed. news.bbc.co.uk. 2007-07-10. Dostupné online [cit. 2020-06-04]. (anglicky) 
  16. Snow-hit China welcomes New Year. news.bbc.co.uk. 2008-02-07. Dostupné online [cit. 2020-06-04]. (anglicky) 
  17. Protesty v Tibetu stály život až 80 lidí, Čína blokuje internet. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2020-06-04]. Dostupné online. 
  18. SÁRVÁRI, Balázs; SZEIDOVITZ, Anna. The Political Economics of the New Silk Road. TalTech Journal of European Studies. 2016-02-01, roč. 6, čís. 1, s. 3–27. Dostupné online [cit. 2020-06-05]. DOI 10.1515/bjes-2016-0001. (anglicky) 
  19. Shanghai free-trade zone launched. BBC News. 2013-09-29. Dostupné online [cit. 2020-06-05]. (anglicky) 
  20. Tiananmen crash 'suspects' sought. BBC News. 2013-10-29. Dostupné online [cit. 2020-06-05]. (anglicky) 
  21. China suspects Tiananmen crash a suicide attack- sources. Reuters. 2013-10-29. Dostupné online [cit. 2020-06-05]. (anglicky) 
  22. China separatists blamed for attack. BBC News. 2014-03-02. Dostupné online [cit. 2020-06-05]. (anglicky) 
  23. V Praze přistálo první letadlo přímé linky z Pekingu. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2020-06-05]. Dostupné online. 
  24. Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2015-12-27 [cit. 2020-06-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-12-27. 
  25. Čína zřídí na ostrově Chaj-nan novou zónu volného obchodu. E15.cz [online]. [cit. 2020-06-05]. Dostupné online. 
  26. Poprvé na odvrácené straně. Číňané přistáli na „temné“ části Měsíce. iDNES.cz [online]. 2019-01-03 [cit. 2020-06-05]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • BAKEŠOVÁ, Ivana, Ondřej KUČERA a Martin LAVIČKA. Dějiny Čínské lidové republiky: (1949–2018). Praha: NLN, 2019. ISBN 978-80-7422-596-3
  • FAIRBANK, John King, 1998. Dějiny Číny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. Dějiny států. ISBN 80-7106-249-9
  • BAKEŠOVÁ, Ivana a Rudolf FÜRST, 2006. Čína ve XX. století. 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého. ISBN 80-244-0251-3
  • BAKEŠOVÁ, Ivana a Rudolf FÜRST, 2006. Čína ve XX. století. 3. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého. ISBN 80-244-0251-3