Čarodějův učeň (Goethe)

Čarodějův učeň (německy Der Zauberlehrling) je balada německého básníka Johanna Wolfganga Goetha napsaná roku 1797.[1] Vznikla v rámci spolupráce a přátelského soutěžení s Friedrichem Schillerem jejímž cílem bylo vytvořit nový styl pro žánr umělé balady. Rok 1797 bývá proto v dějinách německé literatury označován jako Balladenjahr (Rok balad). V tomto roce byly během několika měsíců napsány mnohé z nejznámějších Goethových a Schillerových balad, jako například právě Goethův Čarodějův učeň nebo Schillerův Polykratův prsten. Balada byla poprvé publikována v Almanachu Múz pro rok 1798 (Musen-Almanach für das Jahr 1798) a patří k nejznámějším Goethovým básním.[2]

Čarodějův učeň
Ilustrace Ferdinanda Bartha z roku 1882
Ilustrace Ferdinanda Bartha z roku 1882
AutorJohann Wolfgang von Goethe
Původní názevDer Zauberlehrling
PřekladatelJosef Jungmann
Jazykněmčina
Žánrbalada
Datum vydání1797
Česky vydáno1820
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charakteristika baladyEditovat

Námět pro baladu objevil Goethe v německém překladu díla řeckého satirika Lúkiana Filopseudés (Milovník lží), který vytvořil Christoph Martin Wieland pod názvem Der Lügenfreund.[3] V baladě Goethe vyjádřil svou skepsi vůči snaze o autonomii chování, která charakterizovala období Sturm und Drang. Pokus bouřit se proti vládě učitele (pána) a jednat nezávisle, vede k chaosu, protože učedníci vykazují velké neznalosti. Situaci zachraňuje pouze návrat k původnímu řádu a autoritě. Z tohoto hlediska je Čarodějův učeň podobenstvím o rizicích spojených se vzděláním, vládou a prací člověka.[4]

Balada se skládá ze čtrnácti slok rozdělených do sedmi hlavních a sedmi ve formě jakéhosi refrénu ke každé hlavní sloce. Každá hlavní sloka má osm veršů se schématem abab cdcd, první čtyři verše ve čtyřstopém trocheji a další čtyři v trojstopém trocheji. Refrénová sloka má šest veršů se schématem effgeg, první čtyři ve dvoustopém trocheji a další dva ve čtyřstopém trocheji. Goethe záměrně dodržuje tuto monotónnost a spolu s dalšími poetickými prostředky stylizuje baladu do tónu lidové poezie.[5]

Obsah baladyEditovat

 
Začátek balady v Almanachu Múz pro rok 1798 (Musen-Almanach für das Jahr 1798)

Čarodějův učeň si chce ulehčit práci. Využívá příležitosti, že jeho mistr opustil dům a nechává kouzlem oživnout koště, které použije na nošení vody z řeky.

Že ten čarodějník starý:
vytáh jednou paty přece!:
A teď budou jeho čáry:
taky po mém roztáčet se.:
Jeho řeč a díla:
znám já doslova,:
vždyť i ve mně síla:
divotvorcova!:
Krokem, skokem:
pospěš k brodu,:
dones vodu,:
ať se valí,:
aby proudy valným tokem:
do lázně se vylévaly.:[6]

Zpočátku je učeň hrdý na své dovednosti, ale brzy zjistí, že se mu situace vymyká z rukou. Když už je totiž vody dost, nedokáže si vzpomenout, jak kouzlo zrušit. V zoufalství rozsekne koště sekerou na dvě části, ale k jeho zděšení každá z nich pokračuje v nošení vody, která nyní přibývá dvojnásobnou rychlostí. Při tomto zvýšeném tempu se celá místnost rychle začne zaplavovat. Když už v domě dochází k potopě, volá učedník mistra o pomoc. Mistr se naštěstí vrátí domů a koště zastaví. Báseň končí výrokem starého čaroděje, že pouze mistr by měl vzývat mocné duchy

A jak běží! Mokro v sále,:
po schodech je vlna hnána.:
Ach, té spousty neskonalé!:
Volám mistra, volám pána.:
Dál bych neodolal!:
Přišels, pane? Slyš!:
Duchů, jež jsem volal,:
nezbavím se již.:
„Ke zdi, hola,:
koště, koště!:
Zas jen chvoště!:
Pro své čáry:
beze škody si vás volá:
jen váš pán, váš mistr starý.“:[7]

Voláni čarodějova učně o pomoc slovy Duchů, jež jsem volal, nezbavím se již. (Die ich rief, die Geister werd ich nun nicht los.) se dnes v německy mluvících zemích často používá jako topos (myšlenkové a výrazové schéma sdílené určitou kulturní oblastí v různých historických epochách), když se začínající vývoj vymkne kontrole a jeho původce již nelze zastavit.[4]

AdaptaceEditovat

HudbaEditovat

  • Roku 1832 zhudebnil baladu společně s básněmi Hochzeitslied (Svatební píseň) a Die wandelnde Glocke (Putující zvon) německý skladatel Carl Loewe.[8]
  • Roku 1897 složil francouzský skladatel Paul Dukas symfonickou báseň L'Apprenti sorcier (Čarodějův učeň).[9]
  • Roku 1978 zhudebnil baladu německý hudebník, skladatel a hudební producent Achim Reichel ve svém albu Regenballade.[10]
  • Roku 1999 se v albu Rosebud: Songs of Goethe and Nietzsche objevila píseň Zauberlehrling německé metalové kapely Tanzwut.[11]
  • Roku 2009 vytvořil Michael Wempner text pro muzikál Der Zauberlehrling s hudbou Heike Wagnerové a do tohoto díla zaintegroval Goethovu baladu.[12]

Výtvarné uměníEditovat

 
Zauberlehrling Brunnen v Ravensburgu.

FilmEditovat

České překladyEditovat

První český překlad balady vytvořil Josef Jungmann a zahrnul jej roku 1820 do své knihy Slowesnost, aneb, Zbjrka přjkladů s krátkým pogednánjm o slohu.[17] Roku 1879 vydal svůj překlad balady Ladislav Quis v Balladách Göthových.[18] a roku 1899 Jan Evangelista Nečas v Goetheho vybraných básních.[19] Baladu přeložil rovněž Jaroslav Vrchlický[20]

Mezi další překladatele se řadí Alfred Fuchs (roku 1912),[21] Jan Kamenář (roku 1914),[22] Otokar Fischer (roku 1931)[23] a Otto František Babler (roku 1932).[20]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. GLOSÍKOVÁ, Viera; TVRDÍK, Milan, a kol. Slovník německy píšících spisovatelů - Německo. 1. vydání. Praha: Libri, 2018. 808 s. ISBN 978-80-7277-560-6. S. 245.
  2. Balladenjahr von Goethe und Schiller 1797 - Friedrich Schiller Archiv.
  3. GOETHE, Johann Wolfgang von. Gedichte. Kommentiert von Erich Trunz. München: C. H. Beck 1974. S. 666.
  4. a b Die ich rief, die Geister …“ – Wissenschaft als Chance und Risiko. Ernst-Klett-Verlag 2010.
  5. MICHÁLKOVÁ, Běla. Josef Jungmann jako překladatel z němčiny. Magisterská diplomová práce- Univerzita Karlova, Filozofická fakulta 2009 S 62-69.
  6. GOETHE, Johann Wolfgang von. Balady. Praha: Odeon 1976, přeložil Otokar Fischer. S. 159.[dále jen Balady].
  7. Balady. S. 163
  8. Johann Carl Gottfried Loewe - Akademie der Künste
  9. L'apprenti sorcier (Dukas, Paul) - International Music Score Library Project
  10. Achim Reichel – Regenballade - Discogs
  11. Rosebud - Songs of Goethe and Nietzsche - MusicBrainz!
  12. Der Zauberlehrling - Michael Wempner
  13. Ernst Barlach
  14. Herbert Leichtle
  15. The Making of Fantasia: Disney's Masterpiece
  16. Johann Wolfgang von Goethe - IMDB
  17. JUNGMANN, Josef.Slowesnost, aneb, Zbjrka přjkladů s krátkým pogednánjm o slohu. Praha: Josefa Fetteerlowá z Wildenbrunu 1820.
  18. GOETHE, Johann Wolfgang von. Ballady Göthovy. Praha: Eduard Grégr 1879. Překlad Ladislav Quis. S.61.
  19. GOETHE, Johann Wolfgang von. Goetheho vybrané básně. Praha: Ignác Leopold Kober 1889. Překlad Jan Evangelista Nečas. S. 52.
  20. a b GOETHE, Johann Wolfgang von. Der Zauberlehrling. Báseň s osmi českými překlady. Olomouc: Otto F. Babler 1932.
  21. GOETHE, Johann Wolfgang von. Ballady. Praha: Jan Laichter 1912. Překlad Alfred Fuchs S. 66.
  22. GOETHE, Johann Wolfgang von. Ballady. Praha: Jan Otto 1914. Překlad Jan Kamenář.
  23. GOETHE, Johann Wolfgang von. Lyrika a balady. Praha: František Borový 1931. Překlad Otokar Fischer.

Externí odkazyEditovat