Čao Le-ťi
Čao Le-ťi (čínsky pchin-jinem Zhào Lèjì, znaky zjednodušené 赵乐际, tradiční 趙樂際; * 8. března 1957 Si-ning) je čínský politik a vrcholný funkcionář Komunistické strany Číny. Od roku 2017 je členem stálého výboru politbyra Ústředního výboru KS Číny a řadí se tak mezi sedm nejmocnějších mužů v Číně.[1] Od jara 2023 je současně předsedou stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců, tedy hlavou čínského parlamentu. V letech 2017–2022 zastával funkci tajemníka Ústřední komise pro kontrolu disciplíny, vrcholného stranického protikorupčního orgánu.[2] Předtím byl v letech 2012–2017 vedoucím organizačního oddělení ÚV KS Číny.
Byl členem 16., 17., 18., 19. ústředního výboru, 18. a 19. politbyra ÚV,[3] a v současnosti je členem 20. ústředního výboru a 20. politbyra ÚV Komunistické strany Číny.
Životopis
editovatPůvod, mládí a vzdělání
editovatČao Le-ťi se narodil 8. března 1957 v Si-ningu, hlavním městě západočínské provincie Čching-chaj. Jeho rodina je původem z provincie Šen-si; jeho otec byl sianský rodák a úředník v provinční vládě. Čaův otec byl údajně blízký přítel Si Čung-süna, otce čínského prezidenta a generálního tajemníka KS Číny Si Ťin-pchinga. Čao Le-ťiho rodiče byli mezi kádry Komunistické strany Číny, kteří se ze Si-anu, hlavního města Šen-si, přestěhovali do Čching-chaje za účelem podpořit rozvoj této, tehdy ekonomicky velmi zaostalé, provincie. Vzhledem ke svému původu Čao hovoří se silným regionálním, šensiským přízvukem.[4]
V letech 1974–1975, během čínské kulturní revoluce, byl Čao jako příslušník tzv. „vzdělané mládeže“ nuceně vyslán pracovat do zemědělské komuny v okresu Kuej-te. Roku 1975 se stal členem Komunistické strany Číny. Následně v letech 1975–1977 pracoval jako referent tiskového odboru provinčního obchodního úřadu čchingchajské provinční vlády. Poté v letech 1977–1980 absolvoval bakalářské studium filozofie na Pekingské univerzitě v rámci posledního ročníku studentů složeného z řad „dělníků, rolníků a vojáků“.[4]
Čao Le-ťi později také absolvoval dva programy (ve formě kombinovaného či dálkového studia): magisterský program měny a bankovnictví na Čínské akademii sociálních věd v letech 1996–1998, a poté doktorský program politických věd na Stranické škole ústředního výboru KS Číny v letech 2002–2005.[4]
Politický vzestup
editovatRoku 1980 se vrátil na čchingchajský obchodní úřad, tentokrát jako úředník v politickém oddělní, přičemž na tomto postu setrval do roku 1982. Zároveň v této době (1980–1983) také působil v různých funkcích na Čchingchajské provinční obchodní akademii, jmenovitě jako asistent, tajemník tamější organizace Čínské komunistické ligy mládeže a zástupce vedoucího kanceláře rektora školy. Poté v letech 1983–1984 na provinčním obchodním úřadu působil v roli zástupce stranického tajemníka politického oddělení a tajemníka tamější organizace Čínské komunistické ligy mládeže.[4]
V letech 1984–1986 působil jako generální ředitel a stranický tajemník Čchingchajské elektronické a chemické korporace. Roku 1986 jmenován zástupcem ředitele a zástupcem stranického tajemníka čchingchajského obchodního úřadu a následně v letech 1991–1993 zastával post ředitele a stranického tajemníka. Roku 1993 byl povýšen do funkce asistenta guvernéra provincie Čching-chaj a krátce na to se v roce 1994 stal viceguvernérem provincie, přičemž ve funkci setrval do roku 1997. Roku 1997 byl jmenován stranickým tajemníkem čchingchajského hlavního města Si-ning, jímž poté byl do roku 1999.[4]
Vrcholu provinční politiky dosáhl v roce 2000, když byl jmenován guvernérem Čching-chaje. Ve svých 42 letech se tak stal nejmladším guvernérem provincie v celé Číně.[4] Na XVI. sjezdu Komunistické strany Číny v roce 2002 byl také zvolen řádným členem 16. ústředního výboru KS Číny. Poté byl v letech 2003–2007 tajemník provinčního výboru KS Číny v Čching-chaji, nejvýše postavený stranický hodnostář v provincii, de facto nadřazený guvernérovi, a zároveň byl v letech 2004–2007 předsedou Shromáždění lidových zástupců provincie Čching-chaj, provinčního zákonodárného sboru.[4]
25. března 2007 byl jmenován tajemníkem provinčního výboru KS Číny v Šen-si.[5] Na XVII. sjezdu KS Číny v říjnu téhož roku byl opětovně zvolen členem (17.) ústředního výboru strany.[6] V provincii Šen-si poté setrval do roku 2012.[4]
Vrcholná politika
editovatV roce 2012 byl na XVIII. stranickém sjezdu zvolen členem 18. ústředního výboru, na jehož prvním zasedání byl následně zvolen členem 18. politbyra, úzkého 25členného vedení strany, a také jedním z tajemníků sekretariátu ústředního výboru.[7] 19. listopadu 2012 byl jmenován vedoucím organizačního oddělení ústředního výboru Komunistické strany Číny, vlivného orgánu rozhodujícího o obsazování vrcholných postů ve všech státem řízených institucích, od ministerstev a státních podniků až po média a univerzity.[8][9] V roce 2014 se stal členem nově ustavené Ústřední komise pro všestranné prohloubení reforem.[10]
Na XIX. sjezdu Komunistické strany Číny v roce 2017 byl povýšen na samý vrchol čínské komunistické hierarchie; 25. října se stal jedním ze sedmi členů stálého výboru politbyra Ústředního výboru KS Číny a tajemníkem Ústřední komise pro kontrolu disciplíny (ÚKKD), vrcholného stranického protikorupčního a disciplinárního orgánu.[11][12] Podle deníku The Wall Street Journal Čao Le-ťi během svého působení v ÚKKD do jejího fungování většinou nezasahoval a na rozhodování o jednotlivých vyšetřováních se podílel jen minimálně.[13]
V říjnu 2022 byl znovuzvolen členem stálého výboru politbyra ústředního výboru Komunistické strany Číny.[14] a v březnu 2023 ho Všečínské shromáždění lidových zástupců zvolilo předsedou stálého výboru shromáždění.[15]
Rodina
editovatČao Le-ťiho bratr, Čao Le-čchin, více než dvě desetiletí působil v provincii Šen-si. Několik měsíců poté, co se Čao Le-ťi stal tajemníkem provincie, byl Čao Le-čchin přeložen do Kuang-si. V lednu 2013 byl jmenován stranickým tajemníkem Kuej-linu. Byl také delegátem na XIX. sjezdu Komunistické strany Číny.[4]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Politburo boy band? An alternative take on China's new leaders. BBC News. 2017-10-25. Dostupné online [cit. 2022-08-24]. (anglicky)
- ↑ China's Xi taps low-profile official to take over war on graft. Reuters. 2017-10-25. Dostupné online [cit. 2022-08-24]. (anglicky)
- ↑ China Vitae: Biography of Zhao Leji. www.chinavitae.com [online]. [cit. 2022-10-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-02-24.
- ↑ a b c d e f g h i Brookings. Zhao Leji 赵乐际 [online]. 2017-10-13 [cit. 2022-08-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 原青海省委书记赵乐际出任陕西省委书记_新闻中心_新浪网. news.sina.com.cn [online]. [cit. 2022-10-29]. Dostupné online. (čínsky)
- ↑ List of members of the 17th CPC Central Committee. www.china.org.cn [online]. [cit. 2022-10-29]. Dostupné online.
- ↑ Rising stars in China's new Politburo. South China Morning Post [online]. 2012-11-16 [cit. 2022-10-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Zhao Leji appointed head of CPC Organization Department |Latest News |chinadaily.com.cn. www.chinadaily.com.cn [online]. [cit. 2022-10-29]. Dostupné online.
- ↑ ZHOU, Viola; CHOI, Chi-yuk. Zhao Leji: the younger gun playing second fiddle to Xi Jinping. South China Morning Post [online]. 2017-10-25 [cit. 2022-10-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KECK, Zachary. China Reveals Members of New Leading Group on Reform. thediplomat.com [online]. [cit. 2022-10-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The 7 Men Who Will Run China. thediplomat.com [online]. [cit. 2022-08-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CHOW, Chung-yan. China’s new leadership team unveiled. South China Morning Post [online]. 2017-10-25 [cit. 2022-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-05. (anglicky)
- ↑ ZHAI, Keith; WONG, Chun Han. China’s Leaders: Xi Jinping and His Men. The Wall Street Journal [online]. 2022-10-23 [cit. 2022-10-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Politburo Standing Committee: Who are the men who rule China now?. BBC News. 2022-10-23. Dostupné online [cit. 2022-10-29]. (anglicky)
- ↑ Xinhua. Zhao Leji elected chairman of China's 14th National People's Congress Standing Committee. People's Daily Online [online]. 2023-03-10 [cit. 2023-3-12]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Čao Le-ťi na Wikimedia Commons