Otevřít hlavní menu
Územní plán města Plzeň

Územní plán (ÚP) je určitý druh územně plánovací dokumentace, která si klade za cíl racionalizaci prostorového a funkčního uspořádání území v krajině a jejího využití. Územní plán si klade za cíl nalézt takové předpoklady, které by umožnily další výstavbu a trvale udržitelný rozvoj spočívající v nalezení vyváženého stavu mezi zájmy životního prostředí, hospodářství a pro společenství lidí obývající dané území. Územní plán by se měl snažit naplnit potřeby současné generace tak, aby umožnil existenci a přežití i generací příštích.

Obsah

Historie stavebních předpisůEditovat

Nejstarší obdobíEditovat

První stavební řádEditovat

Přemysla Otakara II – r. 1270 pro Jihlavu

Dvorní a guberniální nařízeníEditovat

Např. Dekret gubernia z. r. 1789

Jednotný stavební řádEditovat

Od r. 1815 říšský zákon, pravomoc převedena na jednotlivé obce

Nový stavební řádEditovat

Roku 1864 – předepsány tzv. plán rozdělovací (či polohopisný) Později se začaly používat plány upravovací nejčastěji měřítku 1:720.

Konec 19. stoletíEditovat

Zákon č. 40 z r. 1886 – stavební řád pro PrahuEditovat

Zákon č. 5 z r. 1889 - stavební řád pro venkovEditovat

Další zákonyEditovat

Např. č. 63 r. 1894, č. 64 r. 1894, č. 26, zákon pro Bratislavu, Asanační zákon, atd.

Období po vzniku samostatné republikyEditovat

Státní regulační komiseEditovat

Státní regulační komise pro hlavní město Prahu s okolím (SRK) vznikla v r. 1920. Měla za úkol zaručit jednotný vývoj Prahy. Dělo se to cestou přípravy regulačních a zastavovacích plánů v měřítku 1:5000 a 1:2800. SRK měla pravomoc pro Prahu a pro několik desítek okolních obcí, z nichž velká část je v současné době na území hlavního města. Od r. 1934 se měly podle normy ČSN 1134 připravovat Plány upravovací přehledné a Plány upravovací podrobné.

Plánovací komise pro hlavní město Prahu a okolíEditovat

Vznikla v době německé okupace, existovala od r. 1940 do r. 1949. Nahradila SRK a pokračovala v její práci za změněných podmínek. Činnost byla regulována vládním nařízením č. 109/1942.

Poválečné obdobíEditovat

Zákon č. 86/1949 na obnovu válkou poškozených a zničených budov. Zákon č. 280/1949 o územním plánování a výstavbě obcí Vládní nařízení č. 51/1950 o územním plánování 1951 Vznik Kanceláře pro územní plán hlavního města Prahy – pod vedením Jiřího Novotného. Vládní nařízení č. 93/1950 o výstavbě obcí

Novelizace předpisůEditovat

Zákon č. 84/1958 o územním plánováníEditovat

Zákon č. 87/1958 o stavebním řáduEditovat

ÚHAEditovat

V r. 1961 zřízen Útvar hlavního architekta hlavního města Prahy (UHA), pod vedením Jiřího Voženílka, jehož činnost byla spojena s Kanceláří pro územní plán hlavního města Prahy.

URMEditovat

Útvar rozvoje hlavního města Prahy (URM), příspěvková organizace byl zapsán v Obchodním rejstříku 3. 6. 2002. Od té doby do současnosti podobnou činnost, avšak s pozměněnou pravomocí, vykonává URM. Některé činnosti bývalého ÚHA zůstaly v rámci URM, některé byly převedeny na Magistrát hl. m. Prahy.

Zákon č. 50/1976Editovat

o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Tento zákon byl upravován mnohými vyhláškami a novelami zákona. Poslední aktualizovaná vyhláška je č. 132/1998. Poté byl schválen nový „stavební zákon“.

Zákon č. 183/2006Editovat

o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) schválený 14. 03. 2006, účinný od 1. 1. 2007. Tento zákon zrušil předcházející stavební zákony a vztahující se vyhlášky. Byl několikrát novelizován: zákon č. 68/207, ze dne 7. 3. 2007 a zákon 191/2008 ze dne 7. 5. 2008. Poslední významné změny přinesla změna zákon č. 350/2012 Sb.

Postup tvorby ÚPEditovat

Základní informaceEditovat

V České republice je ÚP vyhotovován na základě stavebního zákona 183/2006 Sb. Územní plán vydává zastupitelstvo obce formou opatření obecné povahy (OOP) a nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky na úřední desce (viz § 173 správního řádu). ÚP je tvořen tzv. výrokovou částí (ta obsahuje požadavky a podmínky rozvoje území stanovené v textové části a vymezené ve výkresech) a tzv. odůvodněním (obsahujícím odůvodnění řešení, východiska řešení, podklady apod., které má rovněž textovou a grafickou část). Výkresová dokumentace se v současné době zhotovuje v měřítku 1:5 000 nebo 1:10 000. Územní plán je speciální formou opatření obecné povahy. Je tedy vydáván zastupitelstvem obce jako celek (výrok a odůvodnění). Územní plán je vyhotoven na základě územně analytických podkladů, doplňujících průzkumů, vlastních podkladů a rozborů daného území, popřípadě územních studií. ÚP musí být v souladu se zásadami územního rozvoje.

Povinný postup dle legislativyEditovat

Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (dále jen "urbanistická koncepce"), uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (dále jen "plocha přestavby"), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů.

Pořízení územního plánuEditovat

O pořízení územního plánu rozhoduje zastupitelstvo obce a) z vlastního podnětu, b) na návrh orgánu veřejné správy, c) na návrh občana obce, d) na návrh fyzické nebo právnické osoby, která má vlastnická nebo obdobná práva k pozemku nebo stavbě na území obce, e) na návrh oprávněného investora.

Návrh na pořízení územního plánuEditovat

Návrh na pořízení územního plánu se podává u obce, pro jejíž území se územní plán pořizuje, a obsahuje a) údaje umožňující identifikaci navrhovatele, včetně uvedení jeho vlastnických nebo obdobných práv k pozemku nebo stavbě na území obce, b) údaje o navrhované změně využití ploch na území obce, c) údaje o současném využití ploch dotčených návrhem navrhovatele, d) důvody pro pořízení územního plánu nebo jeho změny, e) návrh úhrady nákladů na pořízení územního plánu. Splňuje-li návrh všechny stanovené náležitosti, pořizovatel jej posoudí a se svým stanoviskem bezodkladně předloží k rozhodnutí zastupitelstvu obce příslušné k vydání územního plánu. O výsledku jednání zastupitelstva informuje obec bezodkladně navrhovatele a úřad územního plánování.

Zadání územního plánuEditovat

Na základě rozhodnutí zastupitelstva obce o pořízení územního plánu pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem zpracuje návrh zadání územního plánu. V návrhu zadání stanoví hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu územního plánu, případně vymezí řešené území u územního plánu pro vymezenou část území hlavního města Prahy. Náležitosti obsahu zadání územního plánu stanoví prováděcí právní předpis.

Návrh územního plánuEditovat

Na základě schváleného zadání územního plánu nebo schválených pokynů pro zpracování návrhu územního plánu pořizovatel pořídí pro obec zpracování návrhu územního plánu a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, pokud se zpracovává. Pořizovatel oznámí místo a dobu konání společného jednání a doručí návrh územního plánu a vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu na udržitelný rozvoj území, pokud se zpracovává, veřejnou vyhláškou. Do 30 dnů ode dne doručení může každý uplatnit u pořizovatele písemné připomínky. Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotí výsledky projednání návrhu územního plánu a zajistí řešení případných rozporů.

Posouzení návrhu územního plánu krajským úřademEditovat

Návrh územního plánu posuzuje před řízením o jeho vydání krajský úřad, kterému pořizovatel předloží návrh územního plánu.

Řízení o územním plánuEditovat

O upraveném a posouzeném návrhu územního plánu se koná veřejné projednání. Pořizovatel zajistí, aby po dobu 30 dnů ode dne doručení veřejné vyhlášky byl návrh územního plánu vystaven k veřejnému nahlédnutí u pořizovatele a v obci, pro kterou územní plán pořizuje. K veřejnému projednání přizve jednotlivě obec, pro kterou je územní plán pořizován, dotčené orgány a sousední obce, a to nejméně 30 dnů předem. Námitky proti návrhu územního plánu mohou podat pouze vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem řešení, oprávněný investor a zástupce veřejnosti. Nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání může každý uplatnit své připomínky a dotčené osoby podle odstavce 2 námitky, ve kterých musí uvést odůvodnění, údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená práva a vymezit území dotčené námitkou. Dotčené orgány a krajský úřad jako nadřízený orgán uplatní ve stejné lhůtě stanoviska k částem řešení, které byly od společného jednání změněny. K později uplatněným stanoviskům, připomínkám a námitkám se nepřihlíží. Dotčené osoby oprávněné k podání námitek musí být na tuto skutečnost upozorněny. Ke stanoviskům, námitkám a připomínkám ve věcech, o kterých bylo rozhodnuto při vydání zásad územního rozvoje, nebo regulačního plánu vydaného krajem, se nepřihlíží. Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotí výsledky projednání, zpracuje s ohledem na veřejné zájmy návrh rozhodnutí o námitkách a návrh vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu územního plánu. Pokud je to nezbytné, pořizovatel zajistí pro obec úpravu návrhu územního plánu v souladu s výsledky projednání.

Vydání územního plánuEditovat

Pořizovatel předkládá zastupitelstvu příslušné obce návrh na vydání územního plánu s jeho odůvodněním Zastupitelstvo obce vydá územní plán po ověření, že není v rozporu s politikou územního rozvoje, s územně plánovací dokumentací vydanou krajem nebo výsledkem řešení rozporů a se stanovisky dotčených orgánů nebo stanoviskem krajského úřadu.

Vyhodnocování územního plánu a jeho změnyEditovat

Pořizovatel předloží zastupitelstvu obce nejpozději do 4 let po vydání územního plánu a poté pravidelně nejméně jednou za 4 roky zprávu o uplatňování územního plánu v uplynulém období, která může obsahovat pokyny pro zpracování návrhu změny územního plánu. Pořizovatel pro obec zajistí vyhotovení územního plánu zahrnujícího právní stav po vydání jeho změny a toto vyhotovení opatří záznamem o účinnost. Obsahové náležitosti zprávy o uplatňování územního plánu a jeho změny stanoví prováděcí právní předpis.

Koncept územního plánuEditovat

Až do účinnosti novely stavebního zákona č. 350/2012 Sb. existoval ještě stupeň Koncept územního plánu. Ten se zhotovoval pokud bylo stanoveno v zadání územního plánu. Pořizovatel zajistil pro obec zpracování konceptu územního plánu a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. O konceptu územního plánu se konalo veřejné projednání. Od 1. 1. 2013 kategorii Koncept územního plánu stavební zákon nezná.

Obsah územního plánuEditovat

Územní plán vymezuje zastavěné území, plochy a koridory. Zejména se jedná o:

  • zastavitelné plochy (tedy plochy, v nichž lze umísťovat, povolovat a realizovat stavby),
  • plochy přestavby a
  • plochy určené pro veřejně prospěšné stavby a opatření (které lze následně vyvlastnit).

Dále stanovuje podmínky pro využití ploch,  určuje, jaké využití konkrétního území je přípustné a za jakých podmínek a jaké je naopak nepřípustné. Může stanovovat například výškovou či plošnou regulaci zástavby, její charakter a strukturu. Územní plán obsahuje textové a grafické části, které musí být ve vzájemném souladu. Důležitou součástí územního plánu je i jeho odůvodnění, které musí obsahovat důvody výroku, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů. [1]

LiteraturaEditovat

  • MORKUS, Josef. Územní studie v podmínkách Prahy se zaměřením na řešení urbanistické koncepce. Praha: Doktorandská disertační práce, ČVUT, Fakulta architektury, 2012. 
  • Zákon č. 183/2006 Sb o územním plánování a stavebním řádu. Praha: [s.n.], 2006. 
  • Zákon č. 350/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony. Praha: [s.n.], 2012. 

Související článkyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ROSINOVÁ, Alžběta. Územní plán - pojem a závaznost [online]. [cit. 2015-11-04]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat