Otevřít hlavní menu

Ústav přístrojové techniky Akademie věd České republiky

výzkumný ústav

Ústav přístrojové techniky AV ČR, v. v. i.[1] (zkratka ÚPT[P 1]) je veřejná výzkumná instituce (v. v. i.), která byla zřízena na základě zákona č. 341/2005 Sb. Jako pracoviště Akademie věd České republiky (AV ČR) je jedním z ústavů sekce aplikované fyziky v oblasti věd o neživé přírodě AV ČR. Hlavními činnostmi ÚPT jsou:

  • výzkum a vývoj v oblasti aplikované fyziky
  • zveřejňování dosažených výsledků výzkumu a vývoje
  • spolupráce vedoucí k využití výsledků výzkumu v praxi
  • výchova nových vědeckých pracovníků a vzdělávání studentů
Ústav přístrojové techniky Akademie věd České republiky
Zkratka ÚPT AV ČR
Právní forma veřejná výzkumná instituce
Sídlo Královopolská 147
612 64 Brno
Ředitel Ing. Ilona Mullerová, DrSc.
Mateřská organizace Akademie věd České republiky
Oficiální web www.isibrno.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

HistorieEditovat

 
Elektronový mikroskop familiérně nazývaný Mamut v prostorách ústavu

Pracoviště s názvem Ústav přístrojové techniky ČSAV bylo zřízeno usnesením XXVII. zasedání prezidia Československé akademie věd ze dne 16. listopadu 1956 s účinností od 1. ledna 1957 a vzniklo z brněnského pracoviště Vývojových dílen ČSAV. Základy současné struktury ÚPT byly položeny o tři roky později, když spolu se stěhováním do tehdy nové budovy na adrese Královopolská 147 v Brně byla 1. 1. 1960 do ÚPT sloučena tehdejší tři pracoviště ČSAV: pražské pracoviště Vývojových dílen ČSAV, Laboratoř elektronové optiky ČSAV a Laboratoř průmyslové elektroniky ČSAV. To se promítlo do ustavení tří výzkumných oddělení pokračujících v tradici svého původního zaměření víceméně dodnes (2011): oddělení vysokofrekvenční spektroskopie (dnes Magnetická rezonance a bioinformatika), oddělení infračervené spektroskopie (dnes Koherenční optika) a oddělení elektronové optiky (dnes Elektronová optika). Jedním z hlavních úkolů ÚPT bylo v době jeho vzniku zajištění přístrojového vybavení pro ostatní ústavy tehdejší ČSAV. Od založení ústavu jeho pracovníci vynikali kombinací fyzikálních přístupů s inženýrskou precizností a praktičností. Část z nich navazovala na skvělé výsledky ze svých předešlých pracovišť sloučených do ÚPT a ten proto od samého počátku své existence patřil mezi špičková pracoviště svého oboru.

V prvních desetiletích své existence byl ústav ve srovnání s jinými vědeckými pracovišti zaměřen velice prakticky. Svým zaměřením pokrýval především elektronovou optikumikroskopii, jadernou magnetickou rezonanci, infračervenou spektroskopii a po objevu laserů i problematiku kvantových generátorů světla. Cílem práce byla většinou stavba konkrétního přístroje a v tom bylo dosaženo mnoha úspěchů. Řada zde vyvinutých druhů přístrojů byla ve své době unikátní nejen v tuzemsku, ale výrazně ovlivnila i jejich další rozvoj za „železnou oponou“.

osmdesátých letech se ÚPT postupně odkláněl od vývoje kompletních funkčních vzorků nebo dokonce prototypů rozsáhlejších zařízení a zaměřil svou pozornost více na přístrojové prvky a nové experimentální metody. Novou oblastí výzkumu byla elektronová litografie.

Další vývoj ústavu v devadesátých letech ovlivnila změna politického systému. Od 31. prosince 1992 se stal ÚPT ve smyslu zákona č. 283/1992 Sb. pracovištěm Akademie věd České republiky a spolu s celou AV ČR u něj došlo k výrazným redukcím. Z původních 250 pracovníků v roce 1989 zůstalo jen cca 40%. Ústav se v této době dále odkláněl od aplikačního a preferoval základní výzkum.

V průběhu posledních dvaceti let {1990-2010} ÚPT výrazně rozšířil svou mezinárodní spolupráci. K vývoji došlo i ve výzkumném zaměření, které se rozšířilo o dynamicky se rozvíjející obory jako snímání a zpracování biosignálů, aplikace laserůmikrotechnologiíchnanometrologii a rozvíjení vybraných nanotechnologických postupů. A většina výzkumných aktivit opět nachází uplatnění při spolupráci s aplikačními partney nejen na akademických nebo vysokoškolských pracovištích, ale i v průmyslových podnicích.

Poslední změna právní formy proběhla 1. ledna 2007, kdy na základě zákona č. 341/2005 Sb. ÚPT přestal být příspěvkovou organizací a stal se veřejnou výzkumnou organizaci (v. v. i.).

Významné úspěchy ÚPTEditovat

Výzkumné zaměřeníEditovat

 
Elektronová svářečka MEBW 60/2

Výzkumné aktivity ÚPT v současné době (2011) směřují do těchto oblastí:

Pro činnost pracoviště je charakteristické propojení teoretického, experimentálníhoaplikovaného výzkumu. Hlavní úsilí směřuje k objevovánírozvíjení nových experimentálních metod studia mikrostruktury živéneživé hmoty. Při ověřování principů jsou získávány původní teoretické výsledky ve vybraných oblastech přírodníchtechnických věd společně s vytvořenými unikátními přístrojovými prvkymetodickými postupy. Konečným cílem je nasazení vypracovaných metod v základním i aplikovaném výzkumu především v biomedicínskýchfyzikálně materiálových oborech, případně zhodnocení dosažených výsledků v průmyslu.

Organizační strukturaEditovat

 
Organizační struktura ÚPT

V čele ÚPT stojí ředitel. V současnosti tuto funkci zastává Ing. Ilona Müllerová, DrSc., nositelka prestižního vědeckého ocenění Česká hlava. Výzkumná činnost ústavu se odehrává ve třech odděleních (které se dále člení na výzkumné týmy):

Součástí výzkumné struktury ÚPT jsou od 1. 1. 2010 aplikační a vývojové laboratoře pokročilých mikrotechnologií a nanotechnologií (ALISI).

SpolupráceEditovat

Výzkumné zaměření a orientace na teoretický, experimentálníaplikovaný výzkum umožňuje ÚPT intenzivně spolupracovat s těmito pracovišti:

  • výzkumné a odborné instituceČR i zahraničí – společný výzkum, výměna vědeckých poznatků,
  • průmyslové podniky, aplikační partneři – společný výzkum, přenos výsledků do praxe,
  • vysoké školy – společný výzkum, vzdělávání a výchova nových vědeckých pracovníků.

Projekt ALISIEditovat

Aplikační a vývojové laboratoře pokročilých mikrotechnologiínanotechnlogií ÚPT (ALISI) jsou součástí výzkumné struktury ÚPT. Jsou zaměřeny na výzkumné aktivity, které mají potenciál z hlediska přenosu výsledků výzkumu do praxe. Vybudování laboratoří je předmětem projektu ALISI spolufinancovaného v letech 2010 – 2013 z prostředků Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI).

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Pro anglický název Institute of Scientific Instruments se používá zkratka ISI, ze které je rovněž odvozen název domény isibrno.cz.

ReferenceEditovat

  1. Zřizovací listina Ústavu přístrojové techniky AV ČR, v. v. i., Akademie věd České republiky K-541/P/06, 28. 6. 2006.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat