Wikipedie

Údolnice

O části středočeské obce Vranov pojednává článek Údolnice (Vranov).

Údolnice je křivka spojující místa největšího vyhloubení příčného řezu údolím. Sklon údolnice určuje sklon údolí.[1] V daném místě údolnice určuje směr s nejmenším spádem.[2] Úžlabí[3] či údolní brázda[4] (v němčině Talweg) vyjadřují údolnici v příslušném území.[5] Opak údolnice se nazývá hřbetnice.[6] S nimi tvoří údolnice, které se používají v zeměměřictví a v některých mapách, základ pro znázornění tvarů terénu, neboť údolnice jsou obrazem vodní sítě, jakožto v nepropustné půdě totožné korytem řeky, či jiného vodního toku. Při vrstevnicovém zobrazení příslušného území zabíhají vrstevnice v místě protnutí údolnice nejdále směrem nahoru a při znázornění terénu za pomoci šraf se k ní tyto sbíhají, případně se na ní stýkají.[7]

Reference editovat

  1. ↑ ŘÍMAN, Josef; ŠTĚPÁNEK, Miroslav, a další. Malá československá encyklopedie. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 928 s. Heslo Údolnice, talweg - čára spojující geodeticky nejnižší místa příčného řezu údolím; ze všech spádnic tohoto terénního tvaru má nejmenší sklon, s. 357. 
  2. ↑ Údolnice. Valley line. Ligne f de vallée, talweg m. Tallinie e. Tальвег. Údolnica. Údolnice. Čára sledující místa největšího vhloubení údolního terénního tvaru; má ze všech spádnic tohoto terénního tvaru nejmenší sklon. Obory: mapování. Zdroje, odkazy: ČSN 73 0401 Názvosloví v geodézii a kartografii. Terminologický slovník zeměměřictví a katastru nemovitostí [online]. Terminologická komise Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, 2005 až 2020 [cit. 2022-07-28]. Dostupné online. 
  3. ↑ HLÍDEK, Alois. Teyssler-Kotyška. Technický slovník naučný. Ilustrovaná encyklopedie věd technických. Díl XIV. Třecí až Vteřinový. 5940 hesel s 1881 vyobrazeními v tekstu a 2 přílohy. Praha XII.: Borský a Šulc, 1938. XII, 1088 s. Heslo Úžlabí je vyhloubený terénní tvar (srv. XIII, 821), vytvořený erozí na nakloněné úboční ploše; bývá podnětem k vzniku vodního toku, s. 476. 
  4. ↑ JEŽDÍK, Theodor. Teyssler-Kotyška. Technický slovník naučný. Ilustrovaná encyklopedie věd technických. Díl XIV. Třecí až Vteřinový. 5940 hesel s 1881 vyobrazeními v tekstu a 2 přílohy. Praha XII.: Borský a Šulc, 1938. XII, 1088 s. Heslo Údolní brázda (v. Údolnice), úval, průleh, rýha, tvořící nejhlubší místo údolí, s. 257. 
  5. ↑ JEŽDÍK, Theodor. Teyssler-Kotyška. Technický slovník naučný. Ilustrovaná encyklopedie věd technických. Díl XIV. Třecí až Vteřinový. 5940 hesel s 1881 vyobrazeními v tekstu a 2 přílohy. Praha XII.: Borský a Šulc, 1938. XII, 1088 s. Heslo Údolnice spojuje nejzazší duté záhyby vrstevek, tvoříc mezi sousedními kolmými trajektoriemi vrstevek trajektorii nejmenšího spádu, s. 257. 
  6. ↑ Encyklopedie Universum, heslo údolnice (talweg)
  7. ↑ HLÍDEK, Alois. Teyssler-Kotyška. Technický slovník naučný. Ilustrovaná encyklopedie věd technických. Díl XIV. Třecí až Vteřinový. 5940 hesel s 1881 vyobrazeními v tekstu a 2 přílohy. Praha XII.: Borský a Šulc, 1938. XII, 1088 s. Heslo Ú. V půdě nepropustné je údolnice totožná s řečištěm, které odtékající voda vymílá, s. 257. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Údolnice&oldid=21524513“