Otevřít hlavní menu
Možná hledáte: Účetní závěrka.

Účetní uzávěrka je vyvrcholení účetních prací za celé účetní období v účetní jednotce. Před sestavením účetní závěrky je třeba k poslednímu dni účetního období uzavřít účetní knihy.

Postup prací při uzavírání účetních knih lze rozdělit do dvou etap:

  • 1. Přípravné práce
    • inventarizace
    • zaúčtování účetních operací na konci účetního období
  • 2. Vlastní uzávěrka účetních knih
    • zjištění hospodářského výsledku před zdaněním
    • výpočet základu daně z příjmů a zaúčtování daňové povinnosti
    • uzavření všech účtů

Přípravné práceEditovat

InventarizaceEditovat

Inventarizace je nástrojem věcné kontroly účetnictví. Pomocí inventarizace se ověřuje, zda údaje na účtech v účetnictví odpovídají skutečnosti. Probíhá ve čtyřech krocích:

  • zjištění skutečného stavu majetku a závazků pomocí inventur a vyhotovení inventurních soupisů,
  • porovnání skutečného stavu s účetním stavem a vyčíslení případných inventarizačních rozdílů,
  • vypořádání a zaúčtování inventarizačních rozdílů v období, ve kterém byly zjištěny,
  • posouzení ocenění majetku účetnictví v porovnání s tržní cenou a zhodnocení (zda jde o trvalé či přechodné snížení ceny majetku).

Zaúčtování účetních operací na konci účetního obdobíEditovat

Na konci účetního období je třeba kromě inventarizačních rozdílů zaúčtovat další účetní případy, které se týkají např. dohadných položek aktivních či pasivních, materiálu a zboží na cestě, převodu počátečního a konečného stavu zásob při evidenci zásob způsobem B, opravných položek k majetku, kurzových rozdílů ve valutové pokladně, na devizovém účtu a u neuhrazených devizových pohledávek a závázků k 31. 12. toho roku, časového rozlišení nákladů a výnosu, tvorby rezerv.[1]

Vlastní uzávěrka účetních knihEditovat

Zjištění hospodářského výsledku před zdaněnímEditovat

Hospodářský výsledek je důležitý kvalitativní ukazatel umožňující posoudit hospodaření účetní jednotky. Zjišťuje se porovnáním nákladů vynaložených na provedení konkrétních výkonů a výnosů za tyto výkony. V závislosti na výši nákladů a výnosů může mít charakter zisku nebo ztráty.[2]

Na hospodářský výsledek účetní jednotky je třeba specifikovat dvojí pohled, a to:

  • 1. hospodářský výsledek před zdaněním (tzv. hrubý účetní zisk)
  • 2. hospodářský výsledek po zdanění (tzv. disponibilní zisk) - vypočítá se, když od hrubého účetního zisku se odečte daň z příjmů (podrobněji o výpočtu a zaúčtování daně z příjmů v další části)

Účetní hospodářský výsledek (hrubý účetní zisk) se zjišťuje ve struktuře:

  • a) provozní - porovnáním obratů účtů účtových skupin 50 až 55 a 60 až 64
  • b) finanční - porovnáním obratů účtů účtových skupin 56, 57 a 66
  • c) mimořádný - porovnáním obratů účtů účtové skupiny 58 a 68

Součet provozního a finančního výsledku se nazývá hospodářský výsledek z běžné činnosti (ve Výkazu zisku a ztráty se uvádí v čisté výši, tj. po zdanění). Účetní hospodářský výsledek se zjišťuje na účtě 710 - Účet zisků a ztrát, kam se na konci účetního období převedou obraty nákladových a výnosových účtů[3] .

Výpočet základu daně z příjmů a zaúčtování daňové povinnostiEditovat

Má-li hospodářský výsledek zjištěný v účetnictví pravdivě zobrazovat hospodaření účetní jednotky, musí se tento výsledek zjistit ze všech nákladů a výnosů, které v účetní jednotce vznikly, bez ohledu na to, zda to daňové předpisy umožňují či nikoliv. Z toho vyplývá, že daňový základ (daňový zisk) nelze zjistit z účetních údajů přímo.[4]

Pro potřeby výpočtu daňového základu je třeba hrubý účetní zisk upravit o:

  • částky, které nelze podle Zákona o daních z příjmů uznat za náklad vynaložený na dosažení, zajištění a udržení příjmů (jedná se zejména o položky uvedené v § 25 ZDP)
  • částky, které jsou do nákladů zahrnuty v nesprávné výši
  • o veškeré částky neoprávněně zkracující výnosy
  • o příjmy zdaněné srážkou u zdroje (například u dividend)

Základní sazba daně z příjmu právnických osob stanoví zákon. VYpočtená daň z příjmů se zaúčtuje na vrub nákladového účtu 591 se souvztažným zápisem ve prospěch účtu 341.

Uzavření všech účtůEditovat

Po zaúčtování všech účetních případů (včetně uzávěrkových) do účetního období následuje uzavírání účetních knih k 31. 12. toho roku - roční účetní uzávěrka. Roční účetní uzávěrkou se rozumí:[5]

  • a) zjištění obratů stran Má dáti a Dal jednotlivých syntetických účtů
  • b) zjištění konečných stavů aktivních a pasivních účtů a uzavření každého účtu, tj. zapsání konečného stavu na slabší stranu účtu a jeho převod podvojným zápisem na závěrkový účet 702
  • c) zjištění konečných stavů nákladových a výnosových účtů a jejich účetní převod na závěrkový účet 710. Zde se zjistí hospodářský výsledek členěný na provozní, finanční a mimořádný
  • d) zjištění celkového hospodářského výsledku za účetní období na účtě 710 formou rozdílu celkových nákladů a celkových výnosů a jeho převod podvojným zápisem na účet 702. Zde je hospodářský výsledek uveden jako rozdílová veličina, bez čísla účtu.

ReferenceEditovat

  1. ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví 2012. Znojmo: Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s., 2012. 214 s. ISBN 978-80-87237-48-9. 
  2. RUBÁKOVÁ, Věra. Účetnictví pro úplné začátečníky 2013. Praha: Grada Publishing, 2013. 189 s. ISBN 9788024746340. 
  3. ČUHLOVÁ, Jarmila. Přehled učiva k maturitní zkoušce z účetnictví. Praha: Fortuna, 2006. 216 s. ISBN 80-7168-978-5. 
  4. SKÁLOVÁ, Jana. Podvojné účetnictví 2013. Praha: Grada, 2013. 218 s. ISBN 9788024746333. 
  5. MÁČE, Miroslav. Účetnictví a finanční řízení. Praha: Grada, 2013. 551 s. ISBN 9788024745749.