Ifigenie na Tauridě
Ifigenie na Tauridě či Ifigenie v Tauridě (v originále Iphigénie en Tauride) je opera Christopha Willibalda Glucka z roku 1779. Autorem libreta je Nicolas-François Guillard.
| Ifigenie na Tauridě | |
|---|---|
| Iphigénie en Tauride | |
| Žánr | tragédie lyrique |
| Skladatel | Christoph Willibald Gluck |
| Libretista | Nicolas-François Guillard |
| Počet dějství | 4 |
| Originální jazyk | francouzština |
| Literární předloha | Eurípidés: Ifigenie na Tauridě |
| Premiéra | 18. května 1779, Paříž, Opéra - Palais des Tuileries |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hlavní postavy editovat
Obsah editovat
Opera má čtyři dějství. Její děj je odvozen z antické pověsti, odehrává se po skončení trojské války.
První dějství editovat
Ifigenie, velekněžka bohyně Artemis v jejím chrámu na skythském pobřeží, dostává rozkaz od Thoanta, podle kterého musí být obětován každý cizinec vyvržený na břeh – Thoas se totiž z věštby dozvěděl, že takový cizinec bude příčinou jeho smrti.
Prvními, koho má toto nařízení postihnout, jsou dva řečtí ztroskotanci – Ifigeniin bratr Orestes a jeho přítel Pylades.
Druhé dějství editovat
Uvnitř chrámu čekají oba Řekové na vykonání ortelu. Oresta navíc pronásledují Erinye za to, že při snaze pomstít svého otce zavraždil svou matku. Pylada odvede skythská stráž a osamělý Orestes pomalu propadá šílenství pod pečlivým vedením Erinyí.
Třetí dějství editovat
Vstup Ifigenie zahání zlé vidiny. Ifigenie a Orestes v sobě navzájem po dlouhých letech odloučení nepoznají sourozence. Orestes nicméně vypoví Ifigenii vše o osudech jejich rodičů a Ifigenie se rozhodne, že po jednom z Řeků pošle do Mykén zprávu o svém osudu. Volba padá na Pylada, neboť Orestes si přeje být obětován, aby se konečně zbavil Erinyí.
Čtvrté dějství editovat
Ve chvíli, kdy Ifigenie zvedá obětní nůž, vykřikne Orestes, že stejně kdysi zemřela i jeho sestra Ifigenie – tím se sourozenci poznají a oběť je přerušena. Thoas se však dozví, že jeden z Řeků (Pylades) uprchl a druhý rovněž ještě není mrtvý – rozhodne se proto zabít Oresta i Ifigenii. Do chrámu však na poslední chvíli vpadne Pylades s řeckými vojáky, zabije Thoanta a osvobodí oba sourozence. Na závěr se zjevuje bohyně Artemis, odpouští Orestovi a Ifigenii povoluje ukončení činnosti velekněžky a návrat do Řecka.
Literatura editovat
- HOSTOMSKÁ, Anna a kol. Opera – Průvodce operní tvorbou. 11. vyd. Praha: NS Svoboda, 2018. 1466 s. ISBN 978-80-205-0637-5. S. 71–72.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ífigeneia v Tauridě na Wikimedia Commons - Ifigenie na Tauridě v databázi Archivu Národního divadla
