Édouard Lucas

francouzský matematik

François Édouard Anatole Lucas (4. duben 1842 Amiens3. říjen 1891) byl francouzský matematik. Lucas se proslavil svým studiem Fibonacciho posloupnosti a byly po něm pojmenovány související Lucasovy posloupnosti. Dále nalezl vzorec udávající hodnotu n-tého členu Fibonacciho posloupnosti.

Édouard Lucas
Elucas 1.png
Narození4. dubna 1842
Amiens
Úmrtí3. října 1891 (ve věku 49 let)
Paříž
Příčina úmrtísepse
Alma materÉcole normale supérieure
Albert Chatelet High School
Povolánímatematik
ZaměstnavateléPařížská observatoř (do 1869)
Lyceum svatého Ludvíka (1879–1890)
Lycée Charlemagne (1890–1891)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

Lucas studoval na École normale supérieure. Pracoval nejdříve na pařížské observatoři, později se stal v Paříži profesorem matematiky. Mezitím absolvoval vojenskou službu a zúčastnil se prusko-francouzské války roku 1870.

Lucas formuloval úlohu, jejíž zadání ukládá dokázat, že pro N > 1 existuje jediné řešení Diofantické rovnice:

 

a to N = 24 a M = 70. Důkaz tohoto pozoruhodného tvrzení byl nalezen teprve roku 1918 s použitím hypereliptických funkcí; řešení má souvislost také s bosonovou teorií strun ve 26rozměrném prostoru.[1]

Lucas vyvinul metody testování přirozených čísel na prvočíselnost. V patnácti letech, roku 1857, začal písemně zkoumat prvočíselnost čísla 2127 − 1 s použitím Lucasových posloupností. Roku 1876, po 19 letech zkoumání konečně dokázal, že 2127 − 1 je prvočíslo;[2] po tři čtvrtě století to bylo největší známé Mersennovo prvočíslo. Je pravděpodobné, že se bude jednat navždy o největší prvočíslo nalezené bez počítače, pouze s použitím tužky a papíru. Americký matematik Derrick Henry Lehmer později zdokonalil Lucasovy testy prvočíselnosti a vytvořil tzv. Lucas-Lehmerův test Mersennových čísel.

Lucas se také zabýval zábavnými matematickými problémy. Roku 1883 vynalezl hlavolam, který nazval Hanojské věže; zveřejnil jej pod pseudonymem N. Claus de Siam, což je anagram jeho jména ve tvaru Lucas d'Amiens tj. "Lucas z Amiensu".

Lucas zemřel za neobvyklých okolností. Roku 1891, na slavnostní večeři každoročního sympozia "Francouzského sdružení pro pokrok v přírodních vědách" (Association française pour l'avancement des sciences) upustil číšník v jeho blízkosti nádobí; úlomek talíře Lucase poranil na tváři. O několik dnů později zemřel v důsledku závažného zánětu kůže způsobeného pravděpodobně otravou krve.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. BAEZ, John. This Week's Finds in Mathematical Physics (Week 95) [online]. math.ucr.edu, 1996-11-26 [cit. 2022-01-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Prime Curios! 17014...05727 (39-digits) [online]. primes.utm.edu [cit. 2022-01-01]. Dostupné online. (anglicky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat