Edinson Cavani
Edinson Roberto Cavani Gómez (* 14. února 1987 Salto) je uruguayský profesionální fotbalista, který hraje na pozici útočníka za argentinský klub CA Boca Juniors[4] a bývalý uruguayský reprezentant.
Velmi produktivní střelec, je znám svou schopností rozhodovat zápasy.[5]
Účastník Mistrovství světa 2010 v Jihoafrické republice, Mistrovství světa 2014 v Brazílii a Mistrovství světa 2018 v Rusku. Na jihoamerickém turnaji Copa América 2011 získal zlatou medaili.
Dne 30. května 2024 Cavani oznámil konec reprezentační kariéry.
Klubová kariéra
editovatEdinson Cavani zahájil svoji fotbalovou kariéru v uruguayském klubu Danubio FC. V ligové sezóně 2005/06 vstřelil za Danubio 4 góly v 10 zápasech a v sezóně následující 5 gólů v 15 zápasech.[1] Po jeho úspěšném vystoupení na jihoamerickém mládežnickém šampionátu projevily zájem některé evropské velkokluby, např. italské Juventus FC a AC Milan, avšak Cavani se rozhodl pro konkurenční Palermo.
Palermo
editovatV lednu 2007 přestoupil nicméně do italského týmu US Città di Palermo za cca 4,5 milionu eur. Debutoval 11. března 2007 v domácím ligovém utkání proti Fiorentině.[6] Přišel na hřiště v 55. minutě za stavu 0:1 a o patnáct minut později zařídil nádherným gólem z úhlu zpoza pokutového území vyrovnání na 1:1. Tento gól se podobal slavné brance Marco van Bastena z finále Eura 1988 Sovětský svaz – Nizozemsko (0:2).[3]
Ve své druhé sezóně v Palermu bojoval o místo v základní sestavě s Fabriziem Miccolim a Amaurim. Po odchodu Amauriho do Juventusu v červnu 2008 Cavani zaujal jeho místo v sestavě a vytvořil útočnou dvojici s Miccolim. V sezóně 2008/09 nastřílel celkem 14 ligových branek. Svou pozici si udržel i v sezóně 2009/10 pod novým trenérem Walterem Zengou a také pod jeho následovníkem Delio Rossim. V dubnu 2010 podepsal s Palermem novou smlouvu platnou do června 2014.[7]
SSC Neapol
editovatSezóna 2010/11
editovatV červenci 2010 odešel do dalšího italského klubu SSC Neapol. První rok zde měl hostovat za částku 5 milionů eur, dalších 12 milionů eur měl majitel klubu Aurelio De Laurentiis zaplatit Palermu, pakliže by o Cavaniho stál natrvalo.[8] Společně s Argentincem Ezequielem Lavezzim a Slovákem Markem Hamšíkem utvořil pro soupeřovu obranu nebezpečnou trojici italskými médii přezdívanou Il tre tenori (Tři tenoři).[9]
První soutěžní zápas sezóny proběhl před domácím publikem 19. srpna 2010. Neapol přivítala Elfsborg v rámci předkola Evropské ligy UEFA a nastoupila s Fabiem Quagliarellou na hrotu útoku, Cavani byl oproti tomu na lavičce. Během svého debutu jako střídající hráč odehrál asi necelou půlhodinu.[10] Odveta se odehrála o osm dní později a Neapol v ní měla po prvotní výhře 1:0 dobrou pozici. Rozhodnutím trenéra Waltera Mazzarriho se postavil do základní sestavy, pomohl vyhrát 2:0 dvěma góly a zařídil postup do skupiny.[11] Gólově se prosadil také v debutovém zápase Serie A dne 29. srpna, ve kterém Neapol remizovala 1:1 na hřišti Fiorentiny. Cavaniho gól ovšem neměl platit, neboť balón podle televizních záběrů nepřekročil brankovou čáru.[12] Ani v domácím ligovém debutu 12. září neslevil, střelou pravou nohou vyrovnal na 1:1, ale v zápase s Bari se zrodila jen další remíza 2:2.[13]
Los 19. kola italské ligy proti sobě 9. ledna 2011 postavil domácí Neapol a Juventus. Suverénní výhru 3:0 zaručil Neapoli Cavani, jenž se dvakrát prosadil před 30. minutou a to celé korunoval hattrickem. Pro Uruguayce šlo o třetí hattrick sezóny, v tomto případě se třikrát prosadil hlavou.[8] Na konci ledna si připsal další hattrick, jeho další obětí se stala janovská Sampdoria, jenž s Neapolí prohrála 0:4.[14]
Sezóna 2011/12
editovatNeapol byla v Lize mistrů nalosována do „skupiny smrti“, v jejím úvodním zápase na hřišti Manchesteru City 14. září však díky Cavaniho gólu remizovala 1:1 .[15] Uruguayec posléze vstřelil hattrick zaručující domácí výhru 3:1 v zápase Serie A proti AC Milán 18. září.[16] Čekání na další ligový gól přerušil 29. října v zápase s Catanií už po 29 vteřinách, soupeř však otočil vývoj zápasu ve skóre 2:1.[17] V listopadovém předposledním pátém zápase skupiny Ligy mistrů čelil Cavani a jeho spoluhráči Manchesteru City a tentokrát před vlastním publikem. Cavani byl autorem obou gólů domácích a zajistil výhru 2:1, která se stala klíčovou v bojích o postup do osmifinále.[18] Neapol již svůj bodový náskok nad anglickým soupeřem nepustila.
Jarní osmifinále v nejprestižnější evropské pohárové soutěži zahájila Neapol 21. února domácí výhrou 3:1 nad anglickou Chelsea. Zatímco první a třetí gól připravil Cavani svému kolegovi Lavezzimu, dal druhý gól sám (ramenem) po centru Gökhan Inlera.[19] V odvetě 14. března se několikrát dostal do gólových příležitostí, gól ovšem nedal a Chelsea nakonec vyhrála 4:1 v prodloužení, Neapol tedy vyřadila.[20] Ve 34. kole pomohl jedním gólem zdolat Novaru, která 21. dubna prohrála v Neapoli 0:2. Svěřenci trenéra Mazzarriho obnovili naděje na umístění v horní trojici zajišťující Ligu mistrů, když vyhráli poprvé od začátku března.[21] Návratem ke střílení gólů dosáhl na 23 gólů v italské lize, dělené třetí místo vedle Antonia Di Nataleho za Zlatanem Ibrahimovićem (28) a Diegem Militem (26), což upoutalo pozornost evropských velkoklubů včetně Juventusu.[22][23]
V sezóně 2011/12 vyhrál s Neapolí italský pohár Coppa Italia, ve finále proti Juventusu vstřelil z pokutového kopu v 63. minutě první gól utkání, které skončilo vítězstvím Neapole 2:0.[24] Ta se těšila ze zisku trofeje po 22 letech. Vedle toho se stal Cavani nejlepším střelcem tohoto poháru, jeho finálová trefa byla totiž jeho pátá.[25]
Sezóna 2012/13
editovatV základní skupině F Evropské ligy 2012/13 se poprvé trefil 25. října 2012 proti domácímu ukrajinskému Dněpru Dněpropetrovsk, když v 75. minutě pouze korigoval stav na konečných 3:1 pro domácí.[26] Nejvydařenější zápas absolvoval 8. listopadu v domácí odvetě proti Dněpru, když svými 4 brankami odčinil porážku Neapole z minulého zápasu a zařídil vítězství 4:2.[27] 22. listopadu přidal vítězný gól ve třetí minutě nastaveného času proti švédskému celku AIK Stockholm, Neapol zvítězila venku 2:1.[28] 6. prosince vstřelil jediný gól svého týmu při domácí porážce 1:3 s nizozemským PSV Eindhoven.[29] Neapol postoupila ze druhého místa s 9 body za suverénním Dněpropetrovskem (15 bodů).
4. února 2013 v jarní vyřazovací části nastoupil v šestnáctifinále proti českému mužstvu FC Viktoria Plzeň, ale přestože měl několik velmi dobrých střeleckých příležitostí, gólově se neprosadil. Plzeň zvítězila v Neapoli 3:0 a připravila si výbornou pozici do domácí odvety.[30] Hrál i o týden později v odvetě v Plzni, kterou Neapol prohrála poměrem 0:2 a z pohárové soutěže vypadla. Cavani nastoupil do druhého poločasu, ale branku nevsítil.[31] Přestože se v šestnáctifinále proti Plzni střelecky neprosadil, držel si se 7 góly po této fázi vyřazovací části Evropské ligy vedoucí pozici v tabulce střelců před pětigólovými Liborem Kozákem (SS Lazio), Rodrigem Palaciem (Inter Milán) a Raúlem Bobadillou (BSC Young Boys). Již v osmifinále se před něj na čelo dostal díky hattricku Libor Kozák.
Ve 29. kole Serie A v březnu 2013 pomohl dvěma góly k vítězství 3:2 nad hostující Atalantou, čímž protrhl dvouměsíční střelecký půst a sedmizápasovou herní krizi Neapole. První branku vstřelil z pokutového kopu.[32] Ve 30. kole 30. března vsítil opět dva góly a podílel se tak na vítězství 5:3 na hřišti FC Turín.[33] Ve 33. kole Serie A 20. dubna přispěl jedním gólem k výhře 3:2 nad Cagliari Calcio. Neapol si nadále držela druhou příčku ligové tabulky zajišťující postup do základní skupiny Ligy mistrů.[34] Ve 35. kole 6. května zaznamenal svůj 100. gól v neapolském dresu, který byl jeho druhým ze tří v zápase proti Interu Milán při domácí výhře 3:1.[35] 19. května 2013 v posledním ligovém kole Serie A 2012/13 gólem z 84. minuty mírnil porážku SSC 1:2 s AS Řím, Neapol skončila se 78 body na druhém místě tabulky a postoupila do základní skupiny Ligy mistrů. Cavani se v tomto ročníku stal s 29 góly nejlepším kanonýrem italské ligy.[36][37] Po skončení sezóny o něj usilovaly kluby Chelsea FC, Manchester City FC a Real Madrid, výstupní klauzule byla stanovená na 54 mil. liber.[38]
Paris Saint-Germain
editovat15. července 2013 podstoupil lékařskou prohlídku před podpisem smlouvy s francouzským klubem Paris Saint-Germain (zkratkou PSG).[39] 16. července se definitivně stal hráčem PSG, který za něj vyplatil 64 milionů eur, což byl francouzský rekord – Cavani se stal nejdražším hráčem v rámci francouzských klubů.[40] V soutěžním zápase debutoval 9. srpna 2013 v prvním kole Ligue 1 proti Montpellieru, nastoupil na hrací plochu v 72. minutě, střelecky se neprosadil a PSG remizoval 1:1.[41] Poprvé skóroval o týden později ve druhém ligovém kole proti nováčkovi Ligue 1, týmu AC Ajaccio, když vyrovnával v 86. minutě na 1:1. Přestože mělo PSG celou dobu velkou převahu, nedokázalo z ní vytěžit více než konečnou remízu 1:1.[42] 23. října 2013 vstřelil gól v utkání Ligy mistrů 2013/14 belgickému Anderlechtu, PSG zvítězil v Bruselu 5:0.[43] S PSG postoupil z prvního místa v základní skupině C do vyřazovacích bojů Ligy mistrů 2013/14, i když v posledním utkání skupiny 10. prosince 2013 tým podlehl Benfice Lisabon 1:2. Cavani vstřelil jediný gól Paříže.[44] V sezoně 2013/14 vyhrál s PSG Coupe de la Ligue (francouzský ligový pohár), finále proti Olympique Lyon rozhodl dvěma góly (výhra 2:1).[45] Dva góly vstřelil i v následujícím finále ročníku 2014/15 proti SC Bastia a podpořil tak výhru 4:0.[46]
Sezóna 2015/16
editovatTradiční úvod francouzské fotbalové sezóny nabídl superpohárový zápas o Trophée des champions, tentokrát 1. srpna 2015 mezi Paris Saint-Germain a Olympiquem Lyonem. Cavani ještě v úvodní dvacetiminutovce zvýšil vedení na 2:0, které již Pařížanům zůstalo.[47] Na pomezí srpna a září se dvakrát gólově prosadil ve dvou po sobě jdoucích kolech Ligue 1, nejprve proti Monaku (4. kolo) při venkovní výhře 3:0 a následně při remíze 2:2 s Bordeaux (5. kolo). Právě proti Bordeaux Pařížané poprvé ztratili body.[48]
Finálový duel rozhodující 21. května 2016 o vítězi národního poháru Coupe de France odehrál Cavani celý a při výhře 4:2 nad Olympique Marseille zaznamenal jednu trefu. U té mu asistoval loučící se Ibrahimović. Pařížšký klub tímto již podruhé za sebou vyhrál všechny čtyři trofeje ve francouzském fotbale (ligová soutěž, oba poháry a superpohár).[49]
Sezóna 2016/17
editovatJiž po 44 vteřinách vpravil gól do sítě Arsenalu 13. září v prvním skupinovém zápase Ligy mistrů. Navzdory dalším třem šancím vedení nezvýšil, soupeř naopak vyrovnal na 1:1.[50] Tři dny nato ukončil pařížské čekání na výhru trvající tři zápasy – proti Caen se do poločasové přestávky prosadil čtyřikrát. Po venkovní výhře 6:0 následoval tříbodový zisk.[51] Spolehlivé střílení gólů Cavanimu poprvé přiřklo ocenění pro nejlepšího hráče měsíce Ligue 1 udělované UNFP (Union Nationale des Footballeurs Professionels, Národní unie profesionálních fotbalistů), nejprve za měsíc září a později i za říjen.[52] Proměněnou penaltou pomohl 30. listopadu zdolat v lize 2:0 Angers. Jubilejní hranice 100 gólů dosáhl jako čtvrtý fotbalista v pařížském dresu a mohl se nově vydat za pokořením zbylé trojice – Dominique Rocheteau jich tu vstřelil též 100, Pauleta 109 a bývalý kolega Zlatan Ibrahimović 156.[53]
Své 30. narozeniny oslavil 14. února gólem Barceloně. V útoku s Ángelem Di Maríou a Julianem Draxlerem zdolal španělského soupeře 4:0, dělenou nejvyšší porážku Barcelony v Lize mistrů.[54] Na soupeřově stadionu Camp Nou 8. března sice jeden gól vstřelil a předtím nastřelil tyč, Barcelona ovšem jako první mužstvo v soutěži smazala čtyřgólové manko a po výhře 6:1 dále postoupila.[55]
Ve finálovém souboji o ligový pohár Coupe de la Ligue 1. dubna 2017 čelil obraně AS Monaka, ta mu ale dvakrát nezabránila skórovat. Pařížský klub v soutěži zvítězil počtvrté po sobě.[56] Bylo to právě AS Monako, které Pařížany vystřídalo v roli mistra Francie. Cavani se se 35 góly poprvé stal nejlepším střelcem Ligue 1 a kromě toho byl zvolen jejím nejlepším hráčem.[57] Trenér Unai Emery jej postavil do základní sestavy pro finále národního poháru Coupe de France, ve kterém Paris Saint-Germain 27. května čelilo Angers a díky závěrečnému vlastnímu gólu soupeře 1:0 vyhrálo.[58]
Sezóna 2017/18
editovatProtože vytyčený cíl vyhrát Ligu mistrů nebyl klubem dosud splněn, investovali Pařížané 400 milionů eur do dvou posil útoku. Dorazili Neymar a Kylian Mbappé.[59] Započtením přestupové částky Cavaniho do Paříže z Neapole se jednalo o nejdražší útok v historii.[59]
Úvodní utkání Ligue 1 na začátku srpna otevřel Cavani skóre na domácím trávníku proti Amiens a později přidal asistenci na gól Javiera Pastoreho na konečných 2:0.[60] V 5. kole ligy se utkalo první PSG a poslední Méty, přičemž dva góly Cavaniho pomohli k vítězství 5:1.[61] Další zářijové kolo francouzské ligy přineslo konflikt mezi Cavanim a Neymarem, jehož Uruguayec nepustil k penaltě proti Lyonu, tu však neproměnil. PSG soupeře porazilo doma 2:0, ale oba spoluhráči se pohádali, načež přinesl magazín L’Equipe informaci o tom, že Cavani v případě zisku koruny střelců inkasuje milion eur. Klubový předseda Násir Chelajfí mu nabídl tutéž částku, pakliže přepustí pozici exekutora penalt Neymarovi. To však Cavani, v minulosti bez možnosti být hlavním penaltovým střelcem kvůli Ibrahimovićovi, odmítl.[62]
Ve 23. kole francouzské ligy se Cavani gólově prosadil proti Montpellieru při výhře 4:0 (do tohoto utkání nejlepší obrana v lize) a se 157 góly se stal nejlepším střelcem klubové historie.[63] Překonal tím bývalého spoluhráče Zlatana Ibrahimoviće.[63] Ve finále národního poháru Coupe de France hraném 8. května vstřelil třetiligovému Les Herbiers druhý gól utkání a přispěl k výhře 2:0 – PSG tak počtvrté v řadě vyhrálo tuto konkrétní pohárovou soutěž.[64]
Sezóna 2018/19
editovatÚvodní dvě utkání ligové sezóny 2018/19 Cavani vynechal kvůli zranění, které si odnesl z utkání na letním mistrovství světa. Ve třetím kole byl připraven a proti Angers otevřel skóre před domácími diváky. O konečnou výhru 3:0 se dalšími góly postarali jeho spoluhráči v útoku Neymar a Kylian Mbappé.[65] Ve 13. kole na půdě Monaka vstřelil hattrick při výhře 4:0 a navýšil náskok pařížského klubu na své pronásledovatele na 13 bodů.[66] V prosinci odehrál utkání ligového poháru Coupe de la Ligue proti druholigovému týmu z Orléans a gólově se prosadil při výhře 2:1, čímž pomohl k postupu do čtvrtfinále. V součtu 15. gól v ligovém poháru znamenal zlomení rekordu, který do toho dne držel někdejší útočník PSG Pauleta.[67]
Během 21. kola Ligue 1 se dne 19. ledna urodila historická výhra Pařížanů 9:0 nad Guingampem. Cavani se předvedl hattrickem během 16 minut ve druhém poločase. Pařížský klub udržel ligovou neporazitelnost a i náskok 13 bodů na druhé Lille.[68] V únoru se Cavani postavil celku Villefranche v rámci třetího kola druhého francouzského poháru Coupe de France. Ačkoliv třetiligového soupeře trápili možné sestupové starosti, dokázali jeho hráči dotáhnout zápas do prodloužení. V tom však „zaúřadoval“ Cavani a byl u dvou gólových akcí svého mužstva a v 119. minutě sám pojistil vedení na 3:0.[69] Několik dní nato se Cavani uvedl gólem z penalty proti Bordeaux, do druhého poločasu už však kvůli zranění šlachy nezasáhl. Pařížanům tak nebyl k dispozici v osmifinále Ligy mistrů proti Manchesteru United.[70]
Pařížané se přes osmifinále nepřehoupli a byli vyřazeni. Cavani se na hřiště vrátil 17. dubna v utkání proti Monaku a odehrál 17 minut. Poslední domácí utkání sezóny proti Dijonu se jedním gólem zapsal mezi střelce a pomohl k výhře 4:0, Pařížané však už měli titul beztak jistý.[71]
Sezóna 2019/20
editovatNa konci dubna 2020 byla kvůli pandemii covidu-19 předčasně ukončena i francouzská liga a PSG s Cavanim tak získali další mistrovský titul, neboť Pařížané už disponovali náskokem 12 bodů na druhé Marseille.[72] V průběhu června sdělil sportovní ředitel Leonardo médiím, že Cavani i Thiago Silva skončí své angažmá v Paříži po dohrání Ligy mistrů v srpnu.[73] Cavani se stal vítězem francouzského Ligového poháru Coupe de la Ligue 31. července 2020 aniž by v utkání nastoupil, poté co Pařížané ve finále porazili Lyon v penaltovém rozstřelu 6:5. Jelikož finále mělo být odehráno na jaře, tedy v době kdy Cavani v pařížském klubu působil, náleží mu tato trofej navzdory tomu, že v době odehrání odloženého finále již nebyl smluvním hráčem klubu. Mimo jiné šlo o jeho 23. trofej za působení v klubu.[74]
Manchester United
editovatVolným hráčem přestal být 5. října 2020, kdy se na jeden rok upsal anglickému Manchesteru United.[75] United mu umožnily obléknout dres s prestižním číslem 7, v minulosti nošené klubovými legendami jako George Best, Bryan Robson, Eric Cantona, David Beckham nebo Cristiano Ronaldo.[76] Debutoval v domácím zápase Premier League 24. října, zprvu pozoroval zápas z lavičky mezi náhradníky. Trenér Ole Gunnar Solskjær jej vyslal na hřiště po hodině hry, avšak střetnutí s Chelsea gól nepřineslo.[77] V anglické lize se poprvé střelecky prosadil 7. listopadu při venkovní výhře 3:1 s Evertonem.[78] Na půdě Southamptonu 29. listopadu prohrávalo United před druhým poločasem 0:2, také díky dvěma gólům Cavaniho otočilo nepříznivý výsledek ve výhru 3:2.[79]
Při demolici Southamptonu 2. února 2021 rekordním výsledkem 9:0 vstřelil čtvrtý gól tohoto střetnutí, které nabídlo srovnání nejvyšší výhry od zahájení Premier League v raných 90. letech.[80] Během prvního semifinálového zápasu Evropské ligy 29. dubna proti AS Řím se dvěma góly podílel na domácí výhře 6:2, na kterou v odvetě 6. května při prohře 2:3 navázal dalšími dvěma góly.[81][82] Cavaniho výkony korunované góly proti AS Řím i předtím proti Granadě a též ty na ostrovní scéně proti Burnley a Tottenhamu (v obou případech výhra 3:1) ocenili kluboví fanoušci United v hlasování o nejlepšího hráče za měsíc duben.[83]
10. května bylo oznámeno prodloužení smlouvy na další rok.[84] V domácím zápase ligy s Fulhamem 18. května se představil publiku na Old Trafford, které se vrátilo do tribun po pandemii covidu-19. Cavani proti Fulhamu otevřel skóre lobem z téměř 40 metrů, soupeř ale později vyrovnal na 1:1.[85] Jeho dalekosáhlý lob se dočkal ceny pro ligový gól měsíce května.[86] Počet gólů v rámci Premier League dosáhl na konečných 10.[87] Podvanácté v kariéře zaznamenal v ligové soutěži dvojciferné číslo.[88]
V Gdaňsku si 26. května zahrál finále Evropské ligy proti Villarrealu, ve kterém též vstřelil úvodní gól. Španělský soupeř srovnal na 1:1, držel se v prodloužení a došlo na penaltový rozstřel. V něm Cavani svoji penaltu proměnil, přesto United prohrálo.[89] Šest gólů z něho učinilo nejlepšího střelce anglického mužstva v soutěži a i proto byl jmenován do nejlepší sestavy sezóny Evropské ligy, která čítala dalších 22 jmen.[90]
Valencia CF
editovat29. srpna 2022 oznámil klub Valencia, že Cavani podepsal s klubem smlouvu na 2 roky.
Reprezentační kariéra
editovatCavani byl členem některých mládežnických výběrů Uruguaye včetně olympijské reprezentace do 23 let.
Zúčastnil se Mistrovství světa do 20 let 2007 v Kanadě, kde jeho tým vypadl v osmifinále po prohře 1:2 v prodloužení s USA. Mezi jeho spoluhráči byli např. Luis Suárez, Martín Cáceres a další.[91]
6. února 2008 debutoval v A-mužstvu Uruguaye v přátelském zápase proti Kolumbii a hned vstřelil jeden gól svého celku, střetnutí skončilo remízou 2:2.[92] 8. října 2010 zaznamenal hattrick v přátelském utkání proti Indonésii, jihoamerické mužstvo porazilo svého asijského soupeře drtivým skóre 7:1. Mimo něj se třikrát střelecky prosadil i jeho spoluhráč Luis Suárez.[93] 13. listopadu 2013 vstřelil gól v mezikontinenální baráži na MS 2014 proti domácímu Jordánsku, v nastaveném čase pečetil výsledek na konečných 5:0 pro svůj tým.[94]
V kvalifikačním zápase o mistrovství světa 2022 v Kataru 2. února 2022 vstřelil třetí gól Uruguaye do sítě Venezuely při domácí výhře 4:1.[95]
Účast Edinsona Cavaniho na fotbalových turnajích:
- MS 2010 – 4. místo [96]
- Copa América 2011 – vítězství [97]
- Konfederační pohár 2013 – porážka 2:3 v penaltovém rozstřelu s Itálií v souboji o 3. místo [98]
- MS 2014 – osmifinále [99]
- Copa América 2015 – čtvrtfinále [97]
- Copa América 2016 – konec ve skupině [97]
- MS 2018 – čtvrtfinále [97]
- Copa América 2019 – čtvrtfinále [97]
- Copa América 2021 – čtvrtfinále
Reprezentační góly
editovatGóly Edinsona Cavaniho za A-mužstvo Uruguaye
Datum | Stadion | Soupeř | Skóre (min.)[p. 1] | Výsledek | Soutěž | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1 | 6. 2. 2008 | Estadio Centenario, Montevideo, Uruguay | Kolumbie | 1:2 (78.) | 2:2 | přátelský zápas [92] | |||||
2 | 3. 3. 2010 | AFG Arena, St. Gallen, Švýcarsko | Švýcarsko | 1:3 (87.) | 1:3 | přátelský zápas [100] | |||||
3 | 10. 7. 2010 | Nelson Mandela Bay Stadium, Port Elizabeth, Jihoafrická republika | Německo | 1:1 (28.) | 2:3 | MS 2010 [96] | |||||
4 | 11. 8. 2010 | Estádio do Restelo, Lisabon, Portugalsko | Angola | 0:1 (84.) | 0:2 | přátelský zápas [101] | |||||
5 | 8. 10. 2010 | Gelora Bung Karno Stadion, Jakarta, Indonésie | Indonésie | 1:1 (34.) | 1:7 | přátelský zápas [93] | |||||
6 | 8. 10. 2010 | Gelora Bung Karno Stadion, Jakarta, Indonésie | Indonésie | 1:6 (79.) | 1:7 | přátelský zápas [93] | |||||
7 | 8. 10. 2010 | Gelora Bung Karno Stadion, Jakarta, Indonésie | Indonésie | 1:7 (83.) | 1:7 | přátelský zápas [93] | |||||
8 | 12. 10. 2010 | 武汉体育中心体育场, Wu-chan, Čína | Čína | 0:2 (77.) | 0:4 | přátelský zápas [102] | |||||
9 | 29. 3. 2011 | Stadion Aviva, Dublin, Irsko | Irsko | 1:2 (22.) | 2:3 | přátelský zápas [103] | |||||
10 | 7. 10. 2011 | Estadio Centenario, Montevideo, Uruguay | Bolívie | 3:1 (28.) | 4:2 | kvalifikace na MS 2014 [104] | |||||
11 | 29. 2. 2012 | Bukurešť, Rumunsko | Rumunsko | 0:1 (2.) | 1:1 | přátelský zápas [105] | |||||
12 | 11. 9. 2012 | Estadio Centenario, Montevideo, Uruguay | Ekvádor | 1:1 (67.) | 1:1 | kvalifikace na MS 2014 [106] | |||||
13 | 14. 11. 2012 | PGE Arena, Gdaňsk, Polsko | Polsko | 0:2 (34.) | 1:3 | přátelský zápas [107] | |||||
14 | 11. 6. 2013 | Polideportivo Cachamay, Puerto Ordaz, Venezuela | Venezuela | 0:1 (28.) | 0:1 | kvalifikace na MS 2014 [108] | |||||
15 | 26. 6. 2013 | Mineirão, Belo Horizonte, Brazílie | Brazílie | 1:1 (48.) | 2:1 | Konfederační pohár 2013 [109] | |||||
16 | 30. 6. 2013 | Itaipava Arena Fonte Nova, Salvador, Brazílie | Itálie | 1:1 (58.) | 2:3 pen. |
Konfederační pohár 2013[98] | |||||
17 | 2:2 (78.) | ||||||||||
18 | 10. 9. 2013 | Estadio Centenario, Montevideo, Uruguay | Kolumbie | 1:0 (77.) | 2:0 | kvalifikace na MS 2014 [110] | |||||
19 | 15. 10. 2013 | Estadio Centenario, Montevideo, Uruguay | Argentina | 3:2 (49.) | 3:2 | kvalifikace na MS 2014 [111] | |||||
20 | 13. 11. 2013 | Amman International Stadium, Ammán, Jordánsko | Jordánsko | 0:5 (90+2.) | 0:5 | baráž na MS 2014 [94] | |||||
21 | 4. 6. 2014 | Estadio Centenario, Montevideo, Uruguay | Slovinsko | 1:0 (49.) | 2:0 | přátelský zápas [112] | |||||
22 | 14. 6. 2014 | Estádio Castelão, Fortaleza, Brazílie | Kostarika | 1:0 (24.) | 1:3 | MS 2014 [113] | |||||
23 | 5. 9. 2014 | Sapporo Dome, Sapporo, Japonsko | Japonsko | 0:1 (34.) | 0:2 | přátelský zápas [114] | |||||
24 | 13. 11. 2014 | Estadio Centenario, Montevideo, Uruguay | Kostarika | 3:2 (67.) | 3:3 6:7 pen. |
přátelský zápas [115] | |||||
Platí k 1. 1. 2015 |
Úspěchy
editovatKlubové
editovat- 1× vítěz uruguayské Primera División – 2005/06[97]
- 1× vítěz Coppa Italia – 2011/12[25]
- 6× vítěz Ligue 1 – 2013/14, 2014/15, 2015/16, 2017/18, 2018/19, 2019/20[97]
- 5× vítěz Coupe de France – 2014/15, 2015/16, 2016/17, 2017/18[97] 2019/20
- 6× vítěz Coupe de la Ligue – 2013/14, 2014/15, 2015/16, 2016/17, 2017/18,[97] 2019/20
- 4× vítěz Trophée des champions – 2014, 2015, 2017, 2019
Reprezentační
editovat- 1× vítěz Copa América – 2011[97]
Individuální
editovat- 1× nejlepší střelec Serie A – 2012/13 (29 gólů)[36]
- 2× nejlepší střelec Ligue 1 – 2016/17 (35 gólů), 2017/18 (28 gólů)[57]
- Tým roku Serie A – 2010/11,[116] 2011/12,[117] 2012/13[118]
- Tým roku Ligue 1 podle UNFP – 2013/14,[119] 2016/17,[120] 2017/18[121]
- Hráč roku Ligue 1 podle UNFP – 2016/17[57]
- Hráč měsíce Ligue 1 podle UNFP – září 2016, říjen 2016[52]
- 1× nejlepší střelec Coppa Italia – 2011/12 (5 gólů)[25]
- 1× nejlepší střelec Coupe de France – 2014/15 (4 góly)
- 3× nejlepší střelec Coupe de la Ligue – 2013/14 (4 góly), 2014/15 (3 góly), 2016/17 (4 góly)
- 1× nejlepší střelec Coppa Italia – 2011/12 (5 gólů)
- Nejlepší jedenáctka podle ESM – 2016/17[122]
- Sestava sezóny Evropské ligy UEFA – 2020/21[90]
- Gól měsíce Ligue 1 – srpen 2014[zdroj?]
- Gól měsíce Premier League – květen 2021
- klubový hráč měsíce Manchesteru United podle fanoušků – duben 2021[83]
- nejlepší střelec jihoamerické kvalifikace na mistrovství světa – 2018 (10 gólů)[97]
Osobní život
editovatJeho polorodý bratr Wálter Guglielmone (* 1978) byl fotbalista a dvojnásobný reprezentant Uruguaye, který hrál v několika klubech po celém světě včetně Francie, Mexika a Číny. Rovněž jeho strýc Damián Gómez (* 1994) byl fotbalista.[2]
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ Během zápasu Edinson Cavani vstřelil gól (v tabulce je zvýrazněn) v poznačené minutě utkání a stanovil toto průběžné skóre.
Reference
editovat- ↑ a b c Edinson Roberto CAVANI GOMEZ [online]. sscnapoli.it [cit. 2022-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-29. (anglicky)
- ↑ a b Edinson Cavani. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b MOLINARO, John F. Edinson Cavani: South America's best-kept secret. cbc.ca [online]. CBC Sports, 2007-09-05 [cit. 2022-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-07-03. (anglicky)
- ↑ Cavani vyřešil budoucnost a podepsal dvouletý kontrakt s Valencií. EuroFotbal.cz [online]. [cit. 2022-08-29]. Dostupné online.
- ↑ Messi? Falcao? Don't forget Napoli's Edinson Cavani, Bleacher Report (anglicky)
- ↑ Tactical Formation [online]. [cit. 2007-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-11.
- ↑ Ag.Cavani: "Contratto? C´è stato adeguamento. Mediagol.it [online]. 2010-04-29 [cit. 2010-05-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-05-03. (italsky)
- ↑ a b BANDINI, Nicky. Frantic Sunday sees Edinson Cavani fire again to flatten Juventus. The Guardian [online]. 2011-01-10 [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HAMSIK, LAVEZZI AND CAVANI: THE THREE TENORS THAT MADE NAPOLI SING. Sphinx Football [online]. 2020-03-23 [cit. 2022-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-05. (anglicky)
- ↑ SCHIRRU, Francesco. Napoli-Elfsborg 1-0: Super Pocho Lavezzi regala la prima gioia stagionale al pubblico partenopeo. Goal.com [online]. 2010-08-19 [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ TAORMINA, Pino. Festival Cavani, il Napoli vola in Europa – Doppietta del Matador: Elfsborg senza scampo. IlMattino.it [online]. 2010-08-26 [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ La Lazio parte col piede sbagliato – Milan scintillante, Juventus a terra. IlGazzettino.it [online]. 2010-08-29 [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ SSC Napoli 2:2 AS Bari. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné online.
- ↑ Cavani trifft dreifach für Napoli. UEFA [online]. 2011-01-30 [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. (německy)
- ↑ ANKERS, George. Manchester City vs Napoli – report. Goal.com [online]. 2011-09-14 [cit. 2022-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-03-08. (anglicky)
- ↑ MITCHELL, Jonathan. Napoli vs AC Milan – report. Goal.com [online]. 2011-09-18 [cit. 2022-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-03-08. (anglicky)
- ↑ Juventus heap misery on Inter and stay top. Times of Malta [online]. 2011-10-30 [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HIGGINSON, Marc. Napoli 2 - 1 Man City. BBC Sport [online]. 2011-11-22 [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HENSON, Mike. Napoli 3-1 Chelsea. BBC Sport [online]. 2012-02-21 [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MCNULTY, Phil. Chelsea 4-1 Napoli aet (agg 5-4). BBC Sport [online]. 2012-03-14 [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Napoli ease past Novara. Eurosport [online]. 2012-04-21 [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Serie A Top scorers - Italy 2011/2012. topscorersfootball.com [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ROBSON, William. In demand striker Edinson Cavani 'doesn't want to move' say Napoli. The Independent [online]. 2012-06-27 [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Juventus – Napoli 0:2 Archivováno 3. 9. 2014 na Wayback Machine., Stagione 2011–12, legaseriea.it (italsky)
- ↑ a b c KOTSEV, Vasil. Juventus 0-2 Napoli: Cavani and Hamsik clinch Coppa Italia and dash double dreams of Turin giants. Goal.com [online]. 2012-05-22 [cit. 2022-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-05-22. (anglicky)
- ↑ Dnipro – Napoli 3:1 UEFA.com, cit. 23. 2. 2012 (anglicky)
- ↑ Napoli – Dnipro 4:2 UEFA.com, cit. 23. 2. 2012 (anglicky)
- ↑ AIK – Napoli 1:2 UEFA.com, cit. 23. 2. 2012 (anglicky)
- ↑ Napoli – PSV 1:3 UEFA.com, cit. 23. 2. 2012 (anglicky)
- ↑ Neapol - Plzeň 0:3. iDNES.cz [online]. 2013-02-15 [cit. 2013-02-15]. Dostupné online.
- ↑ Plzeň - Neapol 2:0, domácí fotbalisté ozdobili postup dalšími góly. iDNES.cz [online]. 2013-02-21 [cit. 2013-02-21]. Dostupné online.
- ↑ Neapol ukončila své trápení, na Juventus přesto ztrácí devět bodů [online]. iDNES.cz, 2013-03-16 [cit. 2013-03-16]. Dostupné online.
- ↑ Hamšík nepremenil penaltu, ale Neapol z Turína s plným ziskom [online]. Profutbal.sk, 2013-03-31 [cit. 2013-03-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-17.
- ↑ Juventus vyhrál šlágr díky penaltě a je krok od obhajoby titulu [online]. iDNES.cz, 2013-04-20 [cit. 2013-04-22]. Dostupné online.
- ↑ Cavani hat-trick sees off Internazionale. Eurosport [online]. 2013-05-06 [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b AC Milán vyděsil své fandy, Ligu mistrů uhájil v posledních minutách [online]. iDNES.cz, 2013-05-19 [cit. 2013-05-20]. Dostupné online.
- ↑ Vidal best midfielder, Cavani best attacker - Serie A awards for 2012-13. Goal.com [online]. 2013-05-20 [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Rafael Benítez chce udržať Edinsona Cavaniho v Neapole Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine., Profutbal.sk, cit. 26. 6. 2013 (slovensky)
- ↑ Cavani's final blow to City and Chelsea as £55m star has medical ahead of PSG move, Daily Mail, cit. 15. 7. 2013 (anglicky)
- ↑ Spečatené: Cavani hráčom PSG za 64 miliónov eur Archivováno 16. 8. 2013 na Wayback Machine., Profutbal.sk, citováno 16. 7. 2013 (slovensky)
- ↑ Paríž SG v úvode ligy remizoval v Montpellieri, Cavani hral 20 minút, SME.sk, citováno 10. 8. 2013 (slovensky)
- ↑ Laurent Blanc priznáva: Mali sme mať na konte viac bodov (video) Archivováno 29. 10. 2013 na Wayback Machine., Profutbal.sk, citováno 18. 8. 2013 (slovensky)
- ↑ Real Madrid si poradil s Juventusem, Ibrahimovic se blýskl čtyřmi góly, iDNES.cz, citováno 24. 10. 2013
- ↑ V Istanbulu se duel Ligy mistrů nedohrál, Anderlecht měl tři vyloučené, iDNES.cz, citováno 11. 12. 2013
- ↑ PSG sa stal víťazom Ligového pohára vo Francúzsku Archivováno 21. 4. 2014 na Wayback Machine., SME.sk, citováno 20. 4. 2014 (slovensky)
- ↑ Archivovaná kopie. sport.sme.sk [online]. [cit. 2014-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-21.
- ↑ Paris Saint-Germain’s Edinson Cavani ensures Lyon loss in Champions Trophy. The Guardian [online]. 2015-08-01 [cit. 2022-01-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Edinson Cavani scores twice but PSG can only draw with Bordeaux. The Guardian [online]. 2015-09-11 [cit. 2022-01-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Marseille 2–4 Paris Saint Germain. BBC Sport [online]. 2016-05-21 [cit. 2022-01-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BURKE, Chris. Sánchez strike ensures Arsenal deny Paris. UEFA [online]. 2016-09-13 [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Cavani to the four as PSG cane Cae. Ligue1.com [online]. 2016-09-16, rev. 2020-04-18 [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Palmarès. UNFP [online]. [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Cavani: 100 not out. Ligue1.com [online]. 2016-12-01, rev. 2020-04-24 [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ROSE, Gary. Paris St-Germain 4-0 Barcelona. BBC Sport [online]. 2017-04-14 [cit. 2022-01-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Historický obrat. Barcelona nastřílela PSG 6 gólů a postupuje do čtvrtfinále Ligy mistrů. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2017-03-08 [cit. 2022-01-07]. Dostupné online.
- ↑ COERTS, Stefan. Monaco 1 Paris Saint-Germain 4: Di Maria, Draxler and Cavani shine to deliver Coupe de la Ligue glory. Goal.com [online]. 2017-04-02 [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Cavani and Mbappe win top Ligue 1 awards. ESPN [online]. 2017-05-15 [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Match in Photos: PSG Win Coupe de France Thanks to Late Own Goal. PSGtalk.com [online]. 2017-05-28 [cit. 2022-01-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Neymar-Mbappe-Cavani: The most expensive attack in history. Marca [online]. 2017-08-28 [cit. 2020-08-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Cavani nets PSG's opener with Neymar looking on. Goal.com [online]. 2017-08-05 [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Fotbalisté PSG smetli Mety 5:1, dvakrát se trefil Cavani. Aktuálně [online]. 2017-09-08 [cit. 2020-08-05]. Dostupné online.
- ↑ Ani za milion eur! Cavani zkrátka Neymara penalty kopat nenechá. iDNES.cz [online]. 2017-09-25 [cit. 2020-08-05]. Dostupné online.
- ↑ a b Cavani becomes PSG's all-time leading goal scorer. Eurosport [online]. 2018-01-27 [cit. 2020-08-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BEGLEY, Emlyn. Les Herbiers 0-2 Paris Saint Germain. BBC [online]. 2018-05-08 [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Paris Saint Germain 3-1 Angers. BBC [online]. 2018-08-25 [cit. 2020-07-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Monaco 0-4 Paris Saint-Germain. BBC [online]. 2018-11-11 [cit. 2020-07-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Football: Cavani ties League Cup goals record as PSG advance. channelnewsasia.com [online]. 2018-12-09 [cit. 2020-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-30. (anglicky)
- ↑ Jiná liga. PSG nasázelo Guingampu devět gólů, Mbappé a Cavani si zapsali hattrick. Aktálně.cz [online]. 2019-01-19 [cit. 2020-08-01]. Dostupné online.
- ↑ Villefranche 0-3 PSG (AET): Draxler & Cavani send PSG to Coupe de France last 8. m.allfootballapp.com [online]. 2019-02-07 [cit. 2020-08-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BACON, Jake. Edinson Cavani: Why Paris Saint-Germain star is out of Champions League first leg against Manchester United and could miss return game too. talkSPORT [online]. 2019-02-12 [cit. 2020-08-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SMYTH, Andrew. Edinson Cavani has no plans on leaving PSG. ronaldo.com [online]. 2019-05-19 [cit. 2020-08-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-22. (anglicky)
- ↑ PSG awarded Ligue 1 title and two teams are relegated after season is scrapped. The Guardian [online]. 2020-04-30 [cit. 2020-08-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PSG's Leonardo on Edinson Cavani, Thiago Silva: 'Coming to an end'. ESPN [online]. 2020-06-13 [cit. 2020-08-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Cavani consiguió su título 23 con Paris Saint-Germain. elobservador.com.uy [online]. 2020-07-31 [cit. 2020-08-02]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Edinson Cavani: Man Utd sign ex-PSG striker on free transfer. BBC Sport [online]. 2020-10-05 [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Revealed: Cavani's United shirt number. ManUtd.com [online]. 2020-10-06 [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ STONE, Simon. Manchester United 0–0 Chelsea: Hosts still searching for first home win this season. BBC Sport [online]. 2020-10-24 [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MAGOWAN, Alistair. Everton 1–3 Manchester United. BBC Sport [online]. 2020-11-07 [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Southampton 2-3 Man Utd: Edinson Cavani scores twice in comeback win for United. Sky Sports [online]. 2020-11-29 [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ STONE, Simon. Manchester United 9-0 Southampton: Man Utd thrash nine-man Saints. BBC Sport [online]. 2021-02-03 [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ STONE, Simon. Manchester United 6-2 Roma: United win eight-goal thriller in Europa League semi-final. BBC Sport [online]. 2021-04-29 [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ STONE, Simon. Roma 3-2 Man Utd (5-8 on aggregate): Solskjaer's side through to Europa League final. BBC Sport [online]. 2021-05-06 [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Edinson Cavani wins Man Utd Player of the Month award for April 2021. ManUtd.com [online]. 2021-05-02 [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ United extend Cavani's contract. ManUtd.com [online]. 2021-05-10 [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ STONE, Simon. Cavani scores stunner in Man Utd draw. BBC Sport [online]. 2021-05-19 [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Cavani wins Premier League Goal of the Month for May. ManUtd.com [online]. 2021-05-29 [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Edinson Cavani Stats. FBREF.com [online]. [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Seven eye-catching Edinson Cavani stats after stunning goal for Man Utd. PlanetFootball.com [online]. 2021-05-18 [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Villarreal 1-1 Manchester United (aet, 11-10 pens): Spanish side win Europa League in marathon shoot-out. UEFA [online]. 2021-05-26 [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b UEFA Europa League Squad of the Season 2020/21. UEFA.com [online]. UEFA, 2021-05-28 [cit. 2022-01-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ USA – URU 2:1 a.e.t., FIFA.com, citováno 24. 12. 2014 (anglicky)
- ↑ a b Footballdatabase.eu: Uruguay – Colombia 2:2 (anglicky)
- ↑ a b c d Footballdatabase.eu: Indonesia – Uruguay 1:7 (anglicky)
- ↑ a b Footballdatabase.eu: Jordan - Uruguay 0:5 (anglicky)
- ↑ LEWIS, Ollie. Uruguay 4-1 Venezuela: Tottenham new boy Rodrigo Bentancur scores inside the FIRST minute while Edinson Cavani and Luis Suarez find the net in comfortable World Cup qualifying win. Daily Mail [online]. 2022-02-02 [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Footballdatabase.eu: Uruguay - Germany 2:3 (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h i j k Edinson Cavani – Titles & achievements. Transfermarkt [online]. [cit. 2020-08-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Uruguay - Italy 2:2 a.e.t., 2:3 PSO, Footballdatabase.eu (anglicky)
- ↑ 2014 FIFA World Cup Brazil ™ – List of Players Archivováno 25. 6. 2014 na Wayback Machine., FIFA.com, citováno 15. 6. 2014 (anglicky)
- ↑ Footballdatabase.eu: Switzerland - Uruguay 1:3 (anglicky)
- ↑ Footballdatabase.eu: Angola - Uruguay 0:2 (anglicky)
- ↑ Footballdatabase.eu: China - Uruguay 0:4 (anglicky)
- ↑ Footballdatabase.eu: Rep. of Ireland - Uruguay 2:3 (anglicky)
- ↑ Footballdatabase.eu: Uruguay - Bolivia 4:2 (anglicky)
- ↑ Footballdatabase.eu: Romania - Uruguay 1:1 (anglicky)
- ↑ Footballdatabase.eu: Uruguay - Ecuador 1:1 (anglicky)
- ↑ Footballdatabase.eu: Poland - Uruguay 1:3 (anglicky)
- ↑ Footballdatabase.eu: Venezuela - Uruguay 0:1 (anglicky)
- ↑ Footballdatabase.eu: Brazil - Uruguay 2:1 (anglicky)
- ↑ Footballdatabase.eu: Uruguay - Colombia 2:0 (anglicky)
- ↑ Footballdatabase.eu: Uruguay - Argentina 3:2 (anglicky)
- ↑ Footballdatabase.eu: Uruguay - Slovenia 2:0 (anglicky)
- ↑ Footballdatabase.eu: Uruguay - Costa Rica 1:3 (WC 2014) (anglicky)
- ↑ Footballdatabase.eu: Japan - Uruguay 0:2 (anglicky)
- ↑ URU - CRC 3:3, 6:7 PSO, footballdatabase.eu (anglicky)
- ↑ GRAN GALA’ AIC 2011/ Ibra miglior giocatore, El Shaarawy giovane della B, ecco tutti i vincitori. IlSussidiario.net [online]. 2012-01-24 [cit. 2021-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-02-04. (italsky)
- ↑ Gala' Aic, Pirlo eletto giocatore 2012. Rai Sport [online]. 2013-01-28 [cit. 2021-12-29]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ Adriano Boin. Gran Gala Del Calcio 2013 – Winners. forzaitalianfootball.com [online]. 2014-01-27 [cit. 2021-12-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Le palmarès complet des trophées UNFP. RMC Sport [online]. 2014-05-11 [cit. 2021-12-30]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Meilleur joueur : Edinson Cavani (Paris Saint-Germain). Eurosport [online]. 2017-05-15 [cit. 2021-12-30]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Neymar, Mbappé, Emery, Mandanda : Le palmarès complet des trophées UNFP. Eurosport [online]. 2018-05-13 [cit. 2021-12-30]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ ESM-Top-Elf: Ein einziger Profi des FC Bayern München in Europas Elite. Abendzeitung [online]. 2017-06-12 [cit. 2022-01-28]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Edinson Cavani na Wikimedia Commons
- Profil hráče na Transfermarkt.com (anglicky)
- Profil hráče na WhoScored.com (anglicky)
- Profil hráče na Soccerbase.com (anglicky)
- Profil hráče na PremierLeague.com (anglicky)
- Profil hráče na ManUtd.com (anglicky)
- Profil hráče na National-football-teams.com (anglicky)