Zuluské království nebo království Zulu (říše Zulu) či Zululand bylo království v jižní Africe, které vyrostlo na břehu Indického oceánu mezi řekami Tugela a Pongola. Království ovládalo většinu území, které je dnes jihoafrickou provincií KwaZulu-Natal. V 70. letech 19. století na království začali útočit Britové, což v roce 1879 přerostlo v Britsko-zulskou válku. Ačkoliv Zulové nejdříve vyhrávali (bitva u Isandlwany), nakonec válka dopadla jejich porážkou a roku 1887 se Zuluské království stalo britským protektorátem. Roku 1897 byl Zululand včleněn do provincie Natal a stal se součástí Jihoafrické unie.

Království Zulu
KwaZulu
 Mthethwa 18161897 Natalia (stát) 
Nieuwe 
Kolonie Natal 
Geografie
Mapa
Rozloha Zululandu okolo roku 1890 (červeně).
kwaBulawayo, umGungundlovu, Ulundi
Rozloha
29 785 km² (1828)
Obyvatelstvo
Počet obyvatel
250 000 (1828)
Národnostní složení
Státní útvar
Britské impériumBritské impérium Britské impérium (protektorát 18871897)
Vznik
Zánik
1887 – protektorát Britského impéria
1897 – včlenění do britské kolonie Natal
Státní útvary a území
Předcházející
Mthethwa Mthethwa
Následující
Natalia (stát) Natalia (stát)
Nieuwe Nieuwe
Kolonie Natal Kolonie Natal

Historie editovat

 
Král (náčelník) Šaka

Na území domoviny Zulů uvnitř Jihoafrické unie existovalo jejich světem neuznávané království Kwa-Zulu, ze kterého Britové vytvořili v letech 18841887 protektorát nazvaný Zululand. O deset let později ho začlenili do provincie Natal. Tehdy zde na rozloze 27 064 km² žilo 201 635 obyvatel. Dnes je součástí jedné ze sedmi provincií Jihoafrické republiky KwaZulu-Natal, která vznikla reorganizací státu v roce 1994.[1]

Seznam králů editovat

  1. Senzangakhona kaJama, 1781/1787–1816 (princezna Mkabayi kaJama za nedospělého Senzangakhonu v letech 1781–1787 jako regentka)
  2. Sigujana kaSezangakhona, 1816
  3. Shaka kaSenzangakhona (Čaka), nejmocnější král, vojevůdce, vládl v letech 1816–1828
  4. Dingane kaSenzangakhona či Dingaan, bratrovrah předchůdce, zhruba v letech 1828–1840
  5. Mpande kaSenzangakhona, zhruba v letech 1840–1872
  6. Cetshwayo kaMpande či Ketčwajo, 1872–1879 a podruhé 1883–1884, mezitím 4 roky v exilu
  7. Dinuzulu kaCetshwayo, vládl 1884–1913, zemřel roku 1913
  8. Solomon kaDinuzulu, vládce v letech 1913–1933
  9. 1933–1944: spor o nástupnictví, Arthur Mshiyeni kaDinuzulu jako regent během sporů a potom za nedospělého Cypriana
  10. Cyprian Bhekuzulu kaSolomon, vládl jako král v letech 1948–1968
  11. Goodwill Zwelithini kaBhekuzulu, na trůně od roku 1968 (princ Israel Mcwayizeni kaSolomon coby regent v letech 1968–1971 za nedospělého Goodwilla)

Vlastní známky editovat

 
Známka Zululandu

Na sklonku 19. století, v době britského protektorátu, poštovní správa nechala vytisknout řadu poštovních známek s přetiskem Zululand. Napřed, roku 1888 byly použity známky Natalu a britské, opatřené přetiskem ZULULAND. Po nich byly dány do oběhu definitivní známky se stejným názvem, tedy bez přetisku. Celkem bylo v období let 18881891 platných v Zululandu 30 známek. Od roku 1898 na zdejším území platily známky Natalu.[2]

Lákadla pro turisty editovat

Je zde řada přírodních reservací a také Shakaland, skanzen vytvořený pro potřeby filmařů, kde Zuluové předvádí turistům kmenový život v chýších, opět s tanci a nabídkou jejich stravy.[3] Jsou to komerční, na pohled velice zajímavá představení.

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of Zulu kings na anglické Wikipedii.

  1. ZIMÁK, Alexandr. Jihoafrická republika. Praha: Libri, 2003. ISBN 80-7277-184-1. Kapitola Schválení prozatímní ústavy, s. 79. 
  2. HLINKA, Bohuslav; MUCHA, Ludvík. Filatelistický atlas, 3.vydání. Praha: GKP, 1986. Kapitola Zulsko, s. 168. 
  3. TUREČEK, Tomáš. Jihoafrická republika. Praha: freytag & berdt, 2001. ISBN 80-7316-022-6. Kapitola Zululand, s. 93. 

Externí odkazy editovat