Zuřící býk

americký film z roku 1980

Zuřící býk (v anglickém originále Raging Bull) je americký sportovní životopisný film z roku 1980 režiséra Martina Scorseseho. Scénář Paula Schradera a Mardika Martina je adaptací memoáru Jakea LaMotty Raging Bull: My Story. Robert De Niro ztvárnil v hlavní roli boxera střední váhy Jakea LaMottu, jehož sadomasochistické běsnění, sexuální žárlivost a zvířecí chtíč posunuly hranice boxu, ale také zničily jeho vztah s manželkou a rodinou. V roli Jakeova bratra a manažera s dobrými záměry Joeyho, který pomáhal Jakeovi bojovat s jeho vnitřními démony, se objevil Joe Pesci. Jakeovu týranou manželku Vickie ztvárnila Cathy Moriarty.

Zuřící býk
Základní informace
Původní názevRaging Bull
Země původuSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Jazykangličtina
Délka129 minut
ŽánrDrama / Sportovní / Životopisný
PředlohaRaging Bull: My Story
ScénářPaul Schrader
Mardik Martin
Martin Scorsese
Robert De Niro
RežieMartin Scorsese
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleRobert De Niro
Cathy Moriarty
Joe Pesci
ProdukceRobert Chartoff
Irwin Winkler
KameraMichael Chapman
StřihThelma Schoonmaker
Výroba a distribuce
PremiéraSpojené státy americké 19. prosince 1980
Československo září 1988
Produkční společnostUnited Artists
DistribuceUnited Artists
Rozpočet18 mil. USD
Tržby23 334 953 USD[1]
Zuřící býk na ČSFDKinoboxuIMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Po počátečních smíšených reakcích kritiky (a kritice kvůli násilnému obsahu) začal být snímek kritiky uznávaný a je dnes zařazován mezi nejlepší filmy všech dob mj. Rogerem Ebertem z Chicago Sun-Times[2], časopisy Time[3], Variety[4], Entertainment Weekly[5], Empire[6] a dalšími.

Obsazení editovat

Robert De Niro Jake LaMotta
Cathy Moriarty Vickie Thailerová LaMottaová
Joe Pesci Joey LaMotta
Nicholas Colasanto Tommy Como
Theresa Saldana Lenora LaMottaová
Frank Vincent Salvy "Batts"
Mario Gallo Mario
Frank Adonis Patsy

Ohlas editovat

Po svém uvedení sklidil Zuřící býk nejdříve smíšené reakce kritiky.[7][8] Jack Kroll z Newsweeku nazval film "nejlepším filmem roku".[7] Vincent Canby z The New York Times řekl, že Scorsese "vytvořil svůj nejambicióznější a zároveň nejlepší film" a vyzdvihl herecký výkon Cathy Moriarty s tím, že se "buď jedná o jeden z největších filmových objevů desetiletí nebo je pan Scorsese Svengali. Možná obojí."[9] Časopis Time zase vyzdvihoval herecký výkon Roberta De Nira.[9] Mnoho kritiků ale odradilo násilí ve filmu a nesympatická hlavní postava. Například Kathleen Carroll z The New York Daily News kritizovala postavu Jakea LaMotty jako "jednu z nejodpudivějších postav v historii filmu", kritizovala také Scorseseho, že "ignoruje to, že La Motta pobýval v polepšovně a nenabízí žádné vysvětlení jeho asociální chování.[7]

Ke konci 80. let ale získal Zuřící býk pověst moderní filmové klasiky. V mnohých anketách mezi kritiky byl zvolen nejlepším filmem 80. let a často je pokládán za nejlepší Scorseseho film a zároveň jeden z nejlepších amerických filmů všech dob.[10] Například Roger Ebert prohlásil, že se film stal okamžitě klasikou. Ebert film jmenoval nejlepším filmem 80. let[2] i jedním z nejlepších filmů všech dob.[11] Film je pokládán Knihovnou Kongresu za "kulturně, historicky a esteticky významný" a v roce 1990 byl vybrán k uložení v National Film Registry.[12] Snímek je na serveru Rotten Tomatoes, který shromažďuje filmové recenze, hodnocen 98%.[13] Na podobném serveru Metacritic drží film 92 bodů ze 100.[14] Uživatelé ČSFD snímek hodnotí průměrně 87% a je hodnocen jako 138. nejlepší film všech dob.[15]

Zuřící býk byl nominován na Oscara v osmi kategoriích - za nejlepší film, režii, mužský herecký výkon v hlavní roli (Robert De Niro), ženský herecký výkon ve vedlejší roli (Cathy Moriarty), mužský herecký výkon ve vedlejší roli (Joe Pesci), kameru, zvuk a střih.[9][16] Ceremonie se konala den po neúspěšném atentátu na Ronalda Reagana spáchaného Johnem Hinckleyem, který tak chtěl zapůsobit na Jodie Foster, která ztvárnila dětskou prostitutku v dalším Scorseseho filmu Taxikář.[17] Kvůli obavám z útoku byl Scorsese na ceremoniál doprovázen bodyguardy z FBI přestrojenými za hosty, kteří ho vyvedli před vyhlášením ceny za nejlepší film, tu získal snímek Obyčejní lidé. Zuřící býk byl oceněn cenami pro nejlepšího herce a nejlepší střih.[9] De Niro byl za svůj herecký výkon oceněn i Zlatým glóbem.

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Raging Bull na anglické Wikipedii.

  1. Raging Bull (1980) [online]. Box Office Mojo [cit. 2011-08-03]. Dostupné online. 
  2. a b Ebert's 10 Best Lists: 1967-present. rogerebert.suntimes.com. Chicago Sun-Times. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-03-04. 
  3. Time Magazine's All-Time 100 Movies. www.time.com. Time. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-28. 
  4. THOMPSON, Anne. Lists: 50 Best Movies of All Time, Again. weblogs.variety.com. Variety. Dostupné v archivu pořízeném dne July 18, 2009. 
  5. Entertainment Weekly's 100 Greatest Movies of All Time [online]. Published by AMC FilmSite.org [cit. 2010-10-23]. Dostupné online. 
  6. Empire's The 500 Greatest Movies of All Time [online]. [cit. 2010-10-23]. Dostupné online. 
  7. a b c Biskind, Peter Easy Riders, Raging Bulls 1999, p.399.
  8. Evans, Mike The Making of Raging Bull, p.90.
  9. a b c d Evans, Mike The Making of Raging Bull pp124-129
  10. Walker, John Halliwell's Top 1000, The Ultimate Movie Countdown 2005, p.561.
  11. Roger Ebert's Ten Greatest Films of All Time. rogerebert.suntimes.com. Chicago Sun-Times. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-01-05. 
  12. GAMAREKIAN, Barbara. Library of Congress Adds 25 Titles to National Film Registry. The New York Times. October 19, 1990. Dostupné online [cit. July 22, 2009]. 
  13. Raging Bull - Rotten Tomatoes [online]. Rotten Tomatoes [cit. 2011-08-03]. Dostupné online. 
  14. Critic Reviews for Raging Bull at Metacritic [online]. CNET Networks [cit. 2011-08-03]. Dostupné online. 
  15. Zuřící býk v Česko-Slovenské filmové databázi
  16. Raging Bull - Academy Awards Database [online]. AMPAS [cit. 2007-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-26. 
  17. John Hinckley, Jr [online]. ? [cit. 2010-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-01-19. 

Externí odkazy editovat