Zlatohlávkovití

čeleď hmyzu

Zlatohlávkovití (Cetoniidae) jsou čeleď vrubounovitých brouků.

Jak číst taxoboxZlatohlávkovití
alternativní popis obrázku chybí
Cetonia aurata zlatohlávek zlatý
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řádbrouci (Coleoptera)
Podřádvšežraví (Polyphaga)
NadčeleďScarabaeoidea
Čeleďzlatohlávkovití (Cetoniidae)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Taxonomie je v rámci skupiny listorohých brouků (Scarabaeoidea) zatím neustálená.

Zlatohlávci jsou řazeni buď do samostatné čeledi Cetoniidae, nebo na úrovni podčeledi (Cetoniinae) do čeledi vrubounovití (Scarabeidae) společně s podčeleděmi Trichiinae a Valginae.

Rody editovat

Čeleď zlatohlávkovití (nověji podčeleď Cetoniinae) je členěna do tribů:

  1. tribus zlatohlávci (Cetoniini)
  2. tribus Cremastocheilini
  3. tribus Diplognathini
  4. tribus Goliathini
     
    Mecynorhina ugandensis
    (nezařazené do podtribů:)
  5. tribus Gymnetini
  6. tribus Phaedimini
  7. tribus Schizorhinini
  8. tribus Stenotarsini
  9. tribus Taenioderini
  10. tribus Trichiini
  11. tribus Valgini
  12. tribus Xiphoscelidini

Charakteristika editovat

Jedná se povětšině o středně až velmi velké brouky. Horní pysk a kusadla jsou překryty čelním štítkem (clypeus) a nejsou proto shora viditelné. Horní čelisti (mandibuly) jsou většinou měkké, blanité. Tykadla jsou desetičlánková, zakončená vějířkem ze třech pohyblivých listů. Štítek je velký, trojúhelníkovitý, u některých tribů je však překryt výběžkem štítu.

Zlatohlávci létají tak, že prostrčí křídla podramenním výkrojkem na okraji pootevřených krovek. Tím se liší od ostatních brouků i od ostatních podčeledí vrubounovitých včetně blízko stojících Trichiinae a Valginae.

Krovky nezakrývají celý zadeček, poslední článek (pygidium) je velký a shora viditelný. Mezi středním párem stehen je téměř vždy vyvinut výběžek středohrudí.

Na všech nohách mají zlatohlávci dva stejné pohyblivé drápky.

Životní cyklus editovat

Samice zlatohlávků kladou vajíčka do substrátu, jímž je ve většině případů rozkládající se rostlinná hmota. Čerstvá vajíčka jsou bílá, lehce šišatá, vývojem se postupně zvětšují, zakulacují a poněkud žloutnou. Po několika dnech až týdnech se z vajíčka líhne larva.

Larvy mají u všech vrubounovitých brouků podobný vzhled, jsou tlusté, žlutobílé, s řadou tmavých průduchů na bocích a rohovitou hlavou. Takový typ larvy se nazývá ponrava.

V průběhu vývoje larva prochází třemi stadii (instary). Při přechodu z jednoho instaru do druhého se larva svléká a rohovité části se ještě před vytvrdnutím chitinu skokem zvětšují. Během třetího instaru larva hromadí tuk a připravuje se na zakuklení. Larvy zlatohlávků si před zakuklením vytvářejí kokon, ve většině případů z okolního materiálu. V tomto ochranném obalu se posléze larva znovu svléká a přeměňuje ve světle žlutohnědou kuklu. Na kukle jsou již zřetelné všechny tvary budoucího brouka, krovky jsou však stočeny pod břicho a případný roh samců přitisklý ke štítu. Po posledním svleku se objevuje ještě měkké a nevybarvené imago, které rychle tvrdne a nabývá konečného zbarvení. Brouk ještě po nějakou dobu setrvává v nehybnosti a nakonec proráží stěnu kokonu a opouští jej.

Externí odkazy editovat