Ze Země na Měsíc

vědeckofantastický román francouzského spisovatele Julesa Verna

Ze Země na Měsíc (1865, De la Terre à la Lune) patří, se svým pokračováním Okolo Měsíce (1870, Autour de la Lune), ke známým vědeckofantastickým románům francouzského spisovatele Julesa Verna z jeho cyklu Podivuhodné cesty (Les Voyages extraordinaires). Román Okolo měsíce je dokonce první Vernovou knihou, která vyšla česky, a to už v roce 1870. České názvy některých dalších vydání jsou také Do měsíce, Kolem měsíce nebo Cesta kolem Měsíce.

Ze Země na Měsíc
Frontispis francouzského vydání
Frontispis francouzského vydání
AutorJules Verne
Původní názevDe la Terre à la Lune
PřekladatelJaroslav Čermák
IlustrátorHenri de Montaut
ZeměFrancie
Jazykfrancouzština
EdicePodivuhodné cesty
Žánrdobrodružný vědeckofantastický román
VydavatelPierre-Jules Hetzel
Datum vydání1865
Česky vydáno1894
Předchozí a následující dílo
Cesta do středu Země Děti kapitána Granta
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ze Země na Měsíc, projektil sloužící k cestě na Měsíc, původní ilustrace Henriho de Montauta.
Ze Země na Měsíc, stavba děla Kolumbiada, původní ilustrace Henriho de Montauta.

Jeden z výtisků prvního vydání románu Ze Země na měsíc vynesl v roce 2008 na oběžnou dráhu okolo Země modul Jules Verne zásobující Mezinárodní kosmickou stanici.

Obsah románů editovat

Romány, které na sebe bezprostředně navazují, vyprávějí o odvážné kosmické cestě tří přátel (kapitán Nicholl, Impey Barbicane a Michel Ardan), členů Gun Clubu z Baltimore, kteří se rozhodli překonat zemskou tíži v projektilu, vystřeleném z obrovitého děla Kolumbiada, namířeného na Měsíc. Toto dělo mělo délku devět set stop (asi 270 metrů), ráži devět stop (cca 2,7 metru), sílu stěn šest stop (cca 1,8 metru) a vážilo šedesát tisíc tun. Bylo zakopáno kolmo do země a vzhledem k tomu, že výstřel měl zasáhnout Měsíc, bylo rozhodnuto umístit dělo na Floridu nedaleko místa zvaného Stone's Hill (o sto let později startoval první skutečný let na Měsíc z mysu Canaveral, vzdáleného jen 250 kilometrů od tohoto místa).

Start výpravy byl v pravdě velkolepý. Na Floridu přijelo několik miliónů diváků, plamen výstřelu byl pozorovatelný do vzdálenosti sto šedesáti kilometrů, všichni přihlížející byli povaleni, došlo k četným zraněním a častým jevem bylo přechodné ohluchnutí.

V další části vyprávění (v románu Okolo Měsíce) líčí autor osudy hrdinů od okamžiku výstřelu po celou dobu letu. Čtenář tak s nimi prožívá stav beztíže, který zažijí při dosažení tzv. „neutrální čáry“, kde je stejná přitažlivost Země i Měsíce, sleduje s nimi jejich dojmy a pozorování prováděná dalekohledem i okénkem střely, když oblétávají Měsíc, a nakonec je svědkem šťastného přistání projektilu do moře na Zemi.

Postava Michela Ardana byla vytvořena podle slavného francouzského fotografa Nadara (18201910) i s pomocí anagramu jeho jména.

Technické omyly editovat

Jules Verne se při psaní obou románů dopustil mnoha technických omylů. Některé z nich byly nejspíš způsobeny tehdejšími nedostatečnými znalostmi, většina ale byla vědomou daní za dramatickou výstavbu díla.

  • Litina, kterou autor navrhl, je pro dělo značně nevhodný materiál (je křehká).
  • Přetížení při startu by posádku okamžitě rozdrtilo.
  • Rychlost plynů nálože nebyla dostatečná pro udělení potřebné rychlosti.
  • Odpor vzduchu by relativně lehkou střelu téměř okamžitě zastavil.
  • Stav beztíže by trval po celou dobu letu.
  • Dopad na hladinu oceánu by byl opět svým přetížením smrtící.
  • Je sice teoreticky možné vyslat ze Země těleso na takovou dráhu, aby pasivně, tj. pouze působením gravitace obletělo Měsíc a opět se vrátilo na Zem (tzv. dráha volného návratu), je však nutno s velkou přesností udělit tělesu správnou rychlost co do velikosti i směru. V knize se na tuto dráhu dostane střela náhodně, to je však vysoce nepravděpodobné. V naprosté většině případů těleso opustí gravitační pole Země i Měsíce nebo narazí do Měsíce. Sovětský svaz se pokoušel na dráhu volného návratu posílat některé sondy projektu Zond dokonce záměrně, úspěšnost však byla nízká.

Podobnost se skutečnou výpravou na Měsíc editovat

  • Dělo se jmenovalo Kolumbiáda (Columbiad), velitelský modul Apolla 11 se jmenoval Columbia.
  • Posádku v románu i v programu Apollo tvořili tři muži.
  • Nikdo z románu na povrchu Měsíce nepřistál. Zde se tedy román spíše podobá misi Apollo 8, kdy trojice astronautů jako první na světě obletěla Měsíc.
  • Verneovo dělo bylo umístěno na Floridě, mise Apolla startovaly také z Floridy. Důvod je stejný v knize, jako byl i ve skutečnosti – Verne si uvědomoval, že čím blíže k rovníku se bude start konat, tím méně energie bude k letu potřeba, což je v knize i řečeno. Florida je nejjižnější (a tedy nejblíže k rovníku ležící) stát pevninských USA.
  • Přistání proběhlo podle Verna do oceánu, program Apollo také přistával do oceánu.
  • Ke korekci dráhy použili románoví hrdinové rakety. Korekční raketové motory měly a mají i současné kosmické lodi.

Ilustrace editovat

Knihu Ze Země na Měsíc ilustroval Henri de Montaut.

Filmová zpracování editovat

Román Ze Země na Měsíc se stal roku 1902 velkou inspirací pro francouzského režiséra Georgese Mélièse. Ten v tomto roce na jeho základě natočil první vědeckofantastický film vůbec. Šlo o titul Le Voyage dans la Lune (Cesta na Měsíc) v délce trvání šestnácti minut. Ve filmu však hlavní hrdinové na Měsíci přistanou a prožijí zde další dobrodružství založená na knize První lidé na Měsíci od Herberta George Wellse.

Dalšími známými filmovými adaptacemi románu jsou:

Česká vydání obou románů editovat

Externí odkazy editovat