Záznamy z poustevny
Záznamy z poustevny (japonsky: 方丈記, Hódžóki) jsou jedním z důležitých krátkých děl japonské zápiskové literatury období Kamakura (1185–1333). Jejich autorem je Kamo no Čómei (1153–1216). Dílo dokončené v roce 1212 popisuje katastrofy (oheň, zemětřesení, hladomor), které postihly lid v hlavním městě Kjótu. Čómei se stal buddhistickým mnichem a stěhoval se stále dále a dále do hor, kde nakonec žil v osamění v malé chýši. Právě název této mnišské chýše (nebo poustevny) zvané hódžó dal vzniknout názvu celého díla.[1]
| Záznamy z poustevny | |
|---|---|
 | |
| Autor | Kamo no Čómei |
| Původní název | 方丈記 |
| Země | Japonsko |
| Jazyk | wakan konkō-bun |
| Žánr | zuihitsu a Recluse literature |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Úvodní věty Zápisků z poustevny jsou v japonské literatuře považovány za proslavený symbol mudžó (無常) (pomíjivosti):
„Proud plynoucí řeky neustává, přitom však to není táž voda. Pěna rozplývající se na tišinách mizí a zase se utváří, ale nestane se, že by setrvala dlouho.“ (Novák)
Do češtiny dílo přeložil Miroslav Novák a vyšlo jako součást sbírky Zápisky z volných chvil.[1]
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hōjōki na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Sei Šónagon; Kamo no Čómei; Jošida Kenkó. Zápisky z volných chvil. Překlad Miroslav Novák, Petr Geisler. 1. vyd. Praha: Odeon, 1984.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Záznamy z poustevny na Wikimedia Commons
