Wikipedie

Zálesí (Javorník)

část města Javorník v okrese Jeseník

Zálesí (do roku 1948 Valdek,[3] něm. Waldek, Waldeck, pol. Zalesie) je osada (místní část) města Javorník. Nachází se v Rychlebských horách, 6 km jihozápadně od Javorníka.

Zálesí
Lokalita
Charaktervesnice
ObecJavorník
OkresJeseník
KrajOlomoucký kraj
Historická zeměSlezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°21′32″ s. š., 16°55′55″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel25 (2021)[1]
Katastrální územíZálesí u Javorníka (19,28 km²)
Nadmořská výška550–720 m n. m.
PSČ790 70
Počet domů13 (2011)[2]
Zálesí
Zálesí
Další údaje
Kód části obce57967
Kód k. ú.657964
Zaniklé obce.cz4955
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název editovat

Původní název vesnice byl německý Waldeck - "kout lesa". V češtině se užívalo totéž jméno, teprve po druhé světové válce bylo zavedeno Zálesí podle polohy vsi vzhledem k Javorníku.[4]

Historie editovat

 
 
starý znak obce Waldek do r. 1946, v Německu užívaný krajanskými spolky dodnes.

Zálesí vzniklo za druhé, raně novověké kolonizace prováděné vratislavskými biskupy v 16. století; je zmiňováno poprvé roku 1562 (pod jménem Waldeg) a roku 1585 zde již bylo 25 selských a 5 zahradnických usedlostí. Až do konce patrimoniální správy roku 1850 patřilo k panství Jánský Vrch vratislavského biskupství. Ve vsi existovalo fojtství (šoltézství), ale nikoli lenní jako v řadě jiných vsí na Jesenicku. Roku 1637 byli zdejší obyvatelé osvobozeni od robot. V roce 1751 byl v obci vystaven kostel sv. Barbory, u něhož byla roku 1785 zřízena i římskokatolická farnost.[5] Poté, co se obec ocitla roku 1742 na státní hranici s Pruskem, počet jejích obyvatel se do 19. století nezvyšoval. Místní se živili vedle málo výnosného zemědělství především dřevařstvím a domácím předením lnu. Roku 1831 navštívila vesnici epidemie cholery.

V 19. století existovaly v Zálesí dvě vápenky, které však po roce 1900 zanikly. Lom na vápenec přestal být využíván za první republiky, čedičový lom v 50. letech 20. století. Pokusy o těžbu železné rudy na začátku 20. století nebyly úspěšné. Avšak v létě 1957 bylo na úpatí Prostředního vrchu nalezeno ložisko smolince, které začal v roce 1958 těžit podnik Jáchymovské doly-závod Javorník. Postupně byly vybudovány tři úvodní štoly otvírající tři horní těžební patra a slepá jáma na hlubší 4. a 5. patro. Ložisko bylo po deseti letech těžby vyhodnoceno jako nebilanční a těžba byla v roce 1968 ukončena. Celkově zde bylo vytěženo 405,3 tun uranové rudy.

Pohraniční poloha Zálesí brzdila jeho rozvoj již od roku 1742, a tím spíše za komunistického režimu. Po druhé světové válce bylo jen málo dosídleno a podléhalo postupné zkáze. Namísto 91 domů napočtených roku 1811 a 108 domů roku 1930 jich je nyní (2001) ve vsi jen 25. Již roku 1950 byla dosud samostatná obec přičleněna jako osada k obci Travná a spolu s ní roku 1960 připojena k Javorníku. V letech 1976-2002 - době největší redukce obyvatelstva - nebylo Zálesí uváděno ani jako jeho místní část.[6] Tečkou za zanedbáním obce bylo roku 1989 zboření barokního farního kostela sv. Barbory.[7] Nyní slouží ves především k rekreaci.

Vývoj počtu obyvatel editovat

Počet obyvatel Zálesí podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[8]

Rok 1811 1836 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1939 1947 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 476 614 604 615 598 554 505 474 456[p 1] 455 135 51 54 25 11 7 20
  1. ↑ z toho: 2 Čechoslováci, 448 Němců; 456 řím. kat.

V Zálesí je evidováno 43 adres : 15 čísel popisných (trvalé objekty) a 28 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[9] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 25 domů, z toho 7 trvale obydlených.

Zajímavosti editovat

 
Bývalá celnice v Černém koutě

Reference editovat

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
  4. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 655.
  5. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské (reprint). Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 862. 
  6. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, II. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 601. 
  7. ↑ SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska, II. díl. Praha: Academia, 1999. ISBN 80-200-0695-8. S. 41. 
  8. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1310-3. S. 650–651.  Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 34.  http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha: ČSÚ, MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. S. 974–975. 
  9. ↑ Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 12. lednu 2010
  10. ↑ Jiří Sejkora, Petr Pauliš, Jaromír Tvrdý (2008): Zálesí - eine interessante Mineralfundstelle an der tschechisch-polnischen Grenze. Lapis 33 (10), 22-36
  • JANATA, Milan; ZACHAŘ, Zdeněk. Javornický Uran. Dvůr Králové nad Labem: Fortprint, 2007. ISBN 978-80-86011-35-6. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zálesí_(Javorník)&oldid=22671687“