Zákon zachování hmotnosti

Zákon zachování hmotnosti roku 1758 jako první definoval ruský chemik Michail Vasiljevič Lomonosov a nezávisle na něm v letech 17741777 francouzský chemik Antoine Laurent Lavoisier.

Ilustrace zákona zachování hmotnosti na příkladu hoření metanu. Celková hmotnost látek po reakci je stejná jako hmotnost látek před ní.

Znění zákona editovat

V uzavřené soustavě se součet hmotností látek, které vstupují do reakce, rovná součtu hmotností látek, které reakcí vznikají.

Lomonosov jako první vystihl, že při chemických reakcích platí i zákon zachování energie. Po něm přezkoumali a dokázali platnost zákona hmotnosti a energie i další vědci.

Omezení editovat

Při jaderných reakcích dochází k přeměně hmoty na energii a obráceně podle vzorce E=mc².

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zákon zachovania hmotnosti na slovenské Wikipedii.

Související články editovat