Willem Barents
Willem Barents (nizozemsky Barentsz; 1550? Formerum na ostrově Terschelling, Nizozemí – 20. června 1597 poblíž Nové země, Rusko) byl významný holandský mořeplavec.
| Willem Barents | |
|---|---|
.png) | |
| Narození | 1550 Formerum |
| Úmrtí | 20. června 1597 (ve věku 46–47 let) Nová země |
| Příčina úmrtí | kurděje |
| Bydliště | Terschelling Amsterdam |
| Povolání | objevitel, kartograf, polárník, navigátor, mořeplavec a skipr |
| Choť | manželka Willema Barentse |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
V roce 1594 velel jedné ze dvou lodí C. Naije hledaje Severní mořskou cestu z Nizozemí do Číny.[1] Dostal se až k souostroví Nové země, odkud se ale musel vrátit zpět. Další neúspěšnou výpravu podnikl hned následující rok. Cestu zablokoval mořský led, a sedm lodí naložených zbožím se od ostrova Vajgač vrátilo do přístavu.[2][3]
V květnu 1596 se Barents znovu vydal na cestu jako navigátor výpravy dvou lodí, kterou vedl Jacob van Heemskerk. Expedice objevila Špicberky a Medvědí ostrov, ze kterého pokračovala s jednou lodí k Nové zemi. Poté, co byla loď u severovýchodního pobřeží Nové země uvězněna a následně rozdrcena ledem, byla rozebrána a ze získaného materiálu postaven domek o rozměrech zhruba 6 × 10 metrů. Posádka tak uskutečnila první úspěšné přezimování Evropanů v Arktidě. Na sklonku jara 1597 výprava vyrazila ze zimoviště ve dvou záchranných člunech k návratu domů. Zatímco většina mužů plavbu přežila, Barents na počátku zpáteční cesty zemřel. Zbytek posádky dovesloval až k poloostrovu Kola, kde se setkal s holandskou lodí, která se vydala po jejich stopách. Na otevřených člunech trosečníci celkově urazili 2 600 km.[2] Dne 1. listopadu 1597 se přeživší členové expedice vrátili do Amsterdamu. V roce 1871 bylo na Nové zemi objeveno v zátoce na 76° s. š. zachovalé obydlí Barentsovy výpravy, kde se mj. našel v komíně i deník s jeho záznamy.[3]
Rok pro návratu zachráněné expedice byla na základě Barentsových pozorování a zápisů vydána první mapa Arktidy. Poznatky o meteorologických jevech a hydrologická měření přispěly k rozvoji rybolovu v severních mořích.
Jméno Willema Barentse dnes nesou Barentsovo moře, Barentsův ostrov a osada Barentsburg na Špicberkách. Pojmenován po něm byl rovněž Námořní institut Viléma Barentse (Maritiem Instituut Willem Barentsz, MIWB), založený v roce 1875 na Terschellingu, nyní součást Stendenské univerzity aplikovaných věd se sídlem v Leeuwardenu.
Příběh mořeplavce je zachycen v nizozemském filmu Nová země z roku 2011.[4]
Reference editovat
- ↑ HRBEK, Ivan. ABC cestovatelů, mořeplavců, objevitelů. 1. vyd. Praha: Panorama, 1979. 285 s. (Pyramida – encyklopedie). S. 26.
- ↑ a b CODR, Milan; ŠIMÁČKOVÁ, Milada. Přemožitelé času. Svazek 7. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1988. Kapitola Willem Barents, s. 160–164.
- ↑ a b Willem Barents – kartograf Nové země. HedvabnaStezka.cz [online]. [cit. 2020-03-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-12-17.
- ↑ Nová země
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Willem Barents na Wikimedia Commons - Vladimír Vojíř: Barentsův dům na dalekém severu
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Willem Barents
