Wikipedie

Wilhelm Srb-Schlossbauer

německý sochař a pedagog

Wilhelm Srb-Schlossbauer (7. července 1890 Karlovy Vary[8] – 6. února, event. 9. února,[pozn. 1] 1972 Wolfratshausen[1][2], Geretsried[3][4] Gartenberg[5], Bavorsko) byl sudetoněmecký sochař a pedagog působící na Karlovarsku, Sokolovsku a později též v Praze, po odsunu německých obyvatel po roce 1945 pak v Bavorsku.

Prof. Wilhelm Srb-Schlossbauer
Rodné jménoWilhelm
Narození7. července 1890
Karlovy Vary
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí6. února, ev. 9. února[pozn. 1] 1972 (ve věku 81 let)
NěmeckoNěmecko Německo, Bavorsko
Wolfratshausen[1][2]
Geretsried[3][4]
Gartenberg[5]
Národnostněmecká
Alma materAkademie výtvarných umění ve Vídni
Povolánísochař, pedagog
Aktivní rokyve středních desetiletích 20. století
RodičeWenzel Srb[6]
Josepha Srb, roz. Schloßbauer[6]
Manžel(ka)Marta Srb-Schloßbauer[6]
Dětijedno[6]
Příbuzníosm sourozenců[6]
Julius Srb (bratr)[7]
Hedwig Pecher, roz. Srb (sestra)[6]
Marie Srb (sestra)[6]
+ pět dalších
Významná dílaJeden den ze života horníka
OceněníUmělecká cena německého kulturního spolku v Čechách
Plaketa Josefa Hoffmanna
Medaile Adalberta Stiftera k 80. narozeninám
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Kašna žabího krále v Pullachu, Mnichov, Bavorsko
Reliéfy na domě Červený jelen v Karlových Varech symbolizující běžný život v lázeňském městě
Reliéf Jeden den ze života horníka na Hornickém domě v Sokolově
Památník chmelařského spolku v Žatci s portrétními reliéfy nejdůležitějších místních pěstitelů chmele, nedochováno
Bronzová deska z pomníku k 700. výročí města Litoměřice, Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích

Život editovat

Wilhelm se narodil 7. července 1890 v Karlových Varech.[8] Rodiče, otec Wenzel Srb, obecní lesní úředník (narozen 30. června 1849 v dnes již téměř zaniklé obci Činov/Schönau, kraj Žlutice/Ludnitz) a matka Josepha (narozena 28. října 1853 v Andělské Hoře/Engelhaus), měli ještě dalších osm dětí. Bratr Julius byl významným karlovarským stavitelem.[7] Wilhelmova manželka Marta (narozena 2. února 1904) pocházela z bavorského Geretsriedu. Manželé Srb-Schlossbauerovi měli jednoho potomka.[6]

Wilhelm studoval v letech 1904–1908 na Odborné škole keramické v Teplicích a poté na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u profesora Stanislava Suchardy. Po roce však přešel na Akademii výtvarných umění do Vídně, kde studoval figurální plastiku u profesora Edmunda von Helmer.[1][3]

Na počátku první světové války narukoval k pěchotě, ale brzy upadl do italského zajetí. Po návratu z války v roce 1918 se rozhodl usadit v rodném městě Karlových Varech, kde působil jako profesionální sochař. Ateliér si zde zařídil teprve v roce 1926. V letech 1938–1943 byl předsedou Metznerbundu,[pozn. 2] od roku 1943 působil krátce na Německé vysoké škole technické v Praze.[1][3]

Po druhé světové válce byl odsunut. V Německu se usadil nejprve v Einödhofu a po několika letech přesídlil do Gartenbergu.[1]

Zemřel ve věku 81 let dne 6. února, event. 9. února,[pozn. 1] 1972 v Bavorsku (Wolfratshausen/Geretsried/Gartenberg).

Profesní kariéra editovat

Wilhelm Srb-Schlossbauer byl činným sochařem a uznávanou osobností. Pracoval hlavně v západních Čechách, později měl zakázky i v Praze. Proslavil se především jako sochař portrétní plastiky, které se věnoval před i po druhé světové válce. Vytvořil portrét své matky, či např. básníka E. G. Kolbenheyera, malíře a grafika Walthera Klemma, architekta Fritze Lehmanna, lékaře a rektora německé Karlovy univerzity profesora Grossera, lidového badatele Josefa Hofmanna nebo básníka a spisovatele Emila Merkera. K vynikajícím pracím z období první Československé republiky patřily figurální skupiny na budovách, reliéfní vlysy, především na moderních novostavbách.[1][5]

V roce 1943 se stal profesorem na Německé vysoké škole technické v Praze, kde na fakultě architektury[2] vyučoval figurální kresbu a modelování.[1][3]

Ještě v roce 1914 se podepisoval pouze „Srb“, teprve později si přidal jméno své matky za svobodna „Schloßbauer“.[1]

Dílo editovat

Výběr prací:

  • Kazatel (kolem 1930), plastika, terakota, nezvěstné[10][11]
  • Schoulená (kolem 1930), plastika, bronz, v. 23 cm, Národní galerie v Praze[10][12]
  • Děvče s chlapcem (kolem 1930), kresba na papír, Galerie umění Karlovy Vary[13]
  • Památník chmelařského spolku (1932), Žatec – se třemi portrétními reliéfy nejdůležitějších místních pěstitelů chmele – Theodor Zuleger (1858–1929), Josef Fischer a Hans Damm (1860–1917), nedochováno[1][2]
  • Podíl na sochařské výzdobě průčelí paláce Adria v Praze (1922–1925)[14]
  • Pamětní medaile s portrétem J. W. Goetha (1932), bronz[1]
  • Jeden den ze života horníka (1925), reliéfní vlys na Hornickém domě, Sokolov; výška 2,5 metrů, délka přes 29 metrů, osm motivů ze života horníka: Loučení s rodinou, Cesta do práce, Fasování nástrojů a fárání, Práce v  dole (dva výjevy), Vyfárání a vracení nástrojů, Cesta domů a Znovu doma.[1][15]
  • Reliéfní vlysy na domě Červený jelen (1935), Karlovy Vary; pro bývalou karlovarskou spořitelnu – alegorie zemědělec, úředník a obchodník[1], nad vchodem reliéfy symbolizují běžný život v lázeňském městě; témata např.: lázeňský host, Vřídlo, cestovní kancelář, nákupy, hotel, úřad, výroba porcelánu, zednické práce[5]
  • Krakonošova kašna ve Waldkraiburgu (1958)[3]
  • Vysídleným, pomník v Dachau[3]
  • Kašna žabího krále v Pullachu, Mnichov[3]
  • Figury nosiček vody na městské kašně v Geretsriedu[3]
  • Hlava krušnohorského básníka a písničkáře Antona Günthera[16]
  • Oráč z Čech, reliéf, pomník na ministerstvu obchodu v Bonnu[2]
  • Pomník k 700. výročí města Litoměřice, reliéf, bronz[2]
  • Goethova socha, Karlovy Vary[2]
  • Akt sedící dívky, plastika, bronz, Dvořákovy sady, Karlovy Vary[1][2]

Ocenění editovat

Výběr:

  • 1937: Cena Josepha, svobodného pána von Eichendorff za reliéf Jeden den ze života horníka na Hornickém domě v Sokolově[3]; cena byla předána v pražském Deutsches Haus (vypsána na podporu německých tvůrčích sil na území Československa)[17]
  • 1938: Umělecká cena německého kulturního spolku v Čechách[1][2]
  • 1958: Cena sudetoněmeckého krajanského spolku za sochařství[5]
  • 1965: Plaketa Josefa Hoffmanna[1]
  • 1966: Nordgaupreis des Oberpfälzer Kulturbundes, regionální vyznamenání města Amberg v kategorii výtvarné umění
  • 1970: Medaile Adalberta Stiftera k umělcovým osmdesátým narozeninám[1][2]

Výstavy editovat

Výběr:

  • 1930: 1. mezinárodní výstava v Karlových Varech[18]
  • 1931: 2. mezinárodní výstava v Karlových Varech[18]
  • 1931: Sudetoněmecká výstava v Norimberku[19]
  • 1937: Velká retrospektivní výstava v Karlových Varech[1][10]

Po vyhnání z Československa po roce 1945 mnoho výstav v Německu.[2]

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ a b c Publikovaná data úmrtí Wilhelma Srb-Schlossbauera, konkrétně den jeho skonu, nejsou ve shodě. Den 6. února uvádějí Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2005,[2] Biografický lexikon sokolovského regionu,[1] Archiv výtvarného umění ABART[4], Informační portál moderního a současného sochařství v ČR[3] a stránka Wilhelm Srb-Schloßbauer na německé Wikipedii. Den úmrtí 9. února uvádí zdroj Kulturstiftung der deutschen Vertriebenen für Wissenschaft und Forschung.[5] (Biografický lexikon sokolovského regionu[1] dokonce poznamenává možnost dne úmrtí 7. února, dle nekrologu uvedeném v Karlsbader Zeitung).
  2. ↑ Sdružení výtvarných umělců Metznerbund byl založen v březnu 1920 v Teplicích jako uskupení německy hovořících výtvarných umělců v nově vzniklém Československu.[9]

Reference editovat

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s PROKOP, Vladimír; SMOLA, Lukáš. Biografický lexikon Sokolovského regionu. 1. vyd. [s.l.]: FORNICA PUBLISHING, 2009. 366 s. ISBN 978-80-87194-09-6. Kapitola SRB-SCHLOSSBAUER, WILHELM, s. 280–281. 
  2. ↑ a b c d e f g h i j k l KOL. AUTORŮ. Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2005, XIV., Sh–Sr. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2005. ISBN 80-86171-20-5. Kapitola Srb-Schlossbauer Wilhelm, s. 348–349. 
  3. ↑ a b c d e f g h i j k Informační portál, věnovaný modernímu a současnému sochařství v České republice: Wilhelm Srb-Schlossbauer [online]. Horažďovice: Centrum pro dějiny sochařství Horažďovice [cit. 2021-12-31]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c Wilhelm Srb Schlossbauer [online]. Kostelec nad Černými lesy: ABART, archiv výtvarného umění. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e f Srb-Schlossbauer, Wilhelm [online]. Bonn / Berlin: Kulturstiftung der deutschen Vertriebenen für Wissenschaft und Forschung [cit. 2021-12-31]. Dostupné online. (němčina) 
  6. ↑ a b c d e f g h Wilhelm Srb-Schloßbauer, 1890–1972 [online]. MyHeritage [cit. 2021-12-31]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b HANYKOVÁ, Eva; ZEMAN, Lubomír; ŠPIČKA, Milan. Karlovarské domy – Architekti – Stavitelé. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci se společností Baustav Karlovy Vary, 2015. 183 s. ISBN 978-80-270-0156-9. Kapitola Julius Srb – stavitel a odhadce, s. 45–46. 
  8. ↑ a b Matrika narození
  9. ↑ HABÁNOVÁ, Anna. Metznerbund, ušlechtilá soutěž obou národů [online]. Metznerbund, Oblastní galerie Liberec, 2017 [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b c TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců, II. díl, L-Ž. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1993. ISBN 80-900648-4-1. Kapitola Srb-Schlossbauer, Vilém, s. 477. 
  11. ↑ HABÁNOVÁ, Anna. Mladí lvi v kleci: Umělecké skupiny německy hovořících výtvarníků z Čech, Moravy a Slezska v meziválečném období. [s.l.]: ARBOR VITAE, Řevnice / Oblastní galerie, Liberec, 2013. 437 s. Kapitola Výtvarné umění na Karlovarsku mezi dvěma válkami, s. 203. [Dále jen HABÁNOVÁ, Anna: Mladí lvi v kleci]. 
  12. ↑ HABÁNOVÁ, Anna: Mladí lvi v kleci, str. 28
  13. ↑ HABÁNOVÁ, Anna: Mladí lvi v kleci, str. 208
  14. ↑ Palác Adria [online]. Praha: Ars Metropolis [cit. 2021-12-31]. Dostupné online. 
  15. ↑ HABÁNOVÁ, Anna: Mladí lvi v kleci, str. 88–89
  16. ↑ Wilhelm Srb-Schloßbauer 1890–1972 [online]. BBKULT.NET, Bavaria Bohemia Online [cit. 2021-12-31]. Dostupné online. (němčina) 
  17. ↑ HABÁNOVÁ, Anna: Mladí lvi v kleci, str. 214
  18. ↑ a b HABÁNOVÁ, Anna: Mladí lvi v kleci, str. 217
  19. ↑ HABÁNOVÁ, Anna: Mladí lvi v kleci, str. 187

Literatura editovat

  • PROKOP, Vladimír; SMOLA, Lukáš. Biografický lexikon Sokolovského regionu. 1. vyd. [s.l.]: FORNICA PUBLISHING, 2009. 366 s. ISBN 978-80-87194-09-6. Kapitola SRB-SCHLOSSBAUER, Wilhelm, s. 280–281. 
  • TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců, II. díl, L–Ž. 3. vyd. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1993. ISBN 80-900648-4-1. Kapitola Srb-Schlossbauer, Vilém, s. 477. 
  • KOL. AUTORŮ. Slovník českých a slovenských výtvarných umělců, Sh–Sr. 1. vyd. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2005. ISBN 80-86171-20-5. Kapitola Srb-Schlossbauer Wilhelm, s. 348–349. 
  • HABÁNOVÁ, Anna. Mladí lvi v kleci: Umělecké skupiny německy hovořících výtvarníků z Čech, Moravy a Slezska v meziválečném období. 1. vyd. [s.l.]: ARBOR VITAE, Řevnice / Oblastní galerie, Liberec, 2013. 437 s. Kapitola Výtvarné umění na Karlovarsku mezi dvěma válkami, s. 28,37,86,88,89,93,145,187,203,206,207,208,210,211,214,215,217,230. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wilhelm_Srb-Schlossbauer&oldid=22608636“