Wilhelm Pucherna
Wilhelm Pucherna (22. května 1854 Jindřichův Hradec – 8. května 1936 Vídeň) byl rakousko-uherský generál českého původu. Jako absolvent Technické vojenské akademie získal titul inženýra, uplatnil se jako důstojník dělostřelectva a sloužil také u námořnictva. Za první světové války dosáhl hodnosti polního podmaršála a nakonec byl v letech 1917–1918 sekčním šéfem na ministerstvu války.
| Wilhelm Pucherna | |
|---|---|
_Grab_Pucherna_B%C3%BCste.JPG) Detail busty Wilhelma Pucherny na hrobce ve Vídni | |
| Sekční šéf na ministerstvu války | |
| Ve funkci: 1917 – 1918 | |
| Vojenská služba | |
| Služba |  Rakousko-Uhersko |
| Hodnost | polní podmaršál (1915), generálmajor (1915) |
| Narození | 22. května 1854 Jindřichův Hradec |
| Úmrtí | 8. května 1936 (ve věku 81 let) Vídeň |
| Příbuzní | Eduard Pucherna (sourozenec) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis editovat
_Grab_Pucherna.JPG)
Pocházel z rodiny důstojníka, studoval na Technické vojenské akademii ve Vídni a v hodnosti poručíka byl v roce 1875 zařazen k 7. dělostřeleckému pluku. Jako dělostřelecký důstojník sloužil později u c. k. námořnictva v Pule[1] a poté byl přidělen k Námořnímu technickému výboru. Od roku 1892 byl v hodnosti kapitána členem Vojenského technického výboru, poté velel baterii u 40. dělostřeleckého pluku v Linzi. V roce 1899 získal hodnost majora a sloužil u 6. dělostřeleckého pluku v Košicích.[2] V roce 1904 byl povýšen na podplukovníka a v letech 1905–1907 byl velitelem 11. dělostřeleckého pluku v Budapešti.[3] V roce 1907 dosáhl hodnosti plukovníka a od roku 1908 působil u dělostřeleckého arzenálu, jako ředitel vedl od roku 1910 státní továrnu na výrobu munice (Artilleriezeugsfabrik).[4]
V roce 1912 byl povýšen na generálmajora[5] a získal nově zřízenou funkci techního inspektora dělostřelectva (Inspektor der technischen Artillerie).[6] Za první světové byl zodpovědný za zásobování municí na východní frontě. V roce 1915 získal hodnost polního podmaršála[7][8] a v letech 1917–1918 byl sekčním šéfem na ministerstvu války.[9] I v této funkci měl stále v kompetenci zásobování municí, v roce 1918 obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence. Po zániku monarchie byl v roce 1919 pověřen likvidací agendy ministerstva války. Poté žil v soukromí ve Vídni, je pohřben na vídeňském Ústředním hřbitově.
Během vojenské služby obdržel několik vyznamenání. Byl nositelem Řádu železné koruny III. třídy a rytířem Leopoldova řádu, dále pak držitelem Vojenského záslužného kříže a Vojenské záslužné medaile. Za první světové války získal Řád železné koruny II. třídy s vojenskou dekorací (1916) a komandérský kříž Leopoldova řádu s vojenskou dekorací (1917).[10][11]
Jeho starší bratr Eduard Pucherna (1845–1923) byl také generálem v rakousko-uherské armádě, svou kariéru završil jako polní zbrojmistr a velitel 6. armádního sboru v Košicích.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus für 1883; Vídeň, 1882; s. 914 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1903; Vídeň, 1902; s. 769, 831 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1906; Vídeň, 1905; s. 786, 846 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1911; Vídeň, 1910; s. 184, 1033 dostupné online
- ↑ Generale und Obersten des k.u.k. Heeres 1912; Vídeň, 1912; s. 12 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1913; Vídeň, 1912; s. 131
- ↑ Generale und Obersten; Vídeň, 1915; s. 8 dostupné online
- ↑ Služební postup Wilhelma Pucherny in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 145 dostupné online
- ↑ Generale und Obersten (k.u.k. Heer) 1918; Vídeň, 1918; s. 21 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 59, 85 dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Wilhelma Pucherny in: Generale und Obersten (k.u.k. Heer) 1918; Vídeň, 1918; s. 21 dostupné online
