Wikipedistka:Helena Dvořáková/Pískoviště

Pískoviště pro OSOBY


Bartolomějská noc (francouzsky Massacre de la Saint-Barthélemy) je termín označující masakr hugenotů ve Francii v srpnu 1572. Násilnosti vypukly v noci ze 23. na 24. srpna toho roku, tedy v době noční vigilie, římskokatolické oslavy svátku svatého Bartoloměje. Masakr započal v Paříži vražděním hugenotských předáků pod přímou patronací panujícího krále Francie Karla IX. z rodu Valois a jeho matky, Kateřiny Medicejské. Mezi prvními zavražděnými byl předák hugenotů, admirál Gaspard de Coligny. Následně se rozpoutalo obecné vraždění pařížských hugenotů včetně žen a dětí. Z Paříže se vlna násilí rozšířila do dalších měst a na venkov a celkově si vyžádala tisíce obětí.

V roce 1572 měla Francie za sebou celé desetiletí náboženských válek, v nichž se mezi sebou ve vlnách střetávali katolíci a hugenoti. Mír uzavřený v Saint-Germain-en-Laye v roce 1570, který poskytl hugenotům omezenou svobodu vyznání a mimo jiné znamenal přijetí protestantského vůdce admirála Colignyho do královské rady, byl radikálními katolíky v čele s Jindřichem de Guise přijat s nevolí, takže napětí pokračovalo. Situace se nadále zhoršila, když hugenotská vojska v květnu 1572 vyrazila na pomoc nizozemským protestantům, kteří povstali proti náboženskému útlaku ze strany španělského krále Filipa II. Mnozí francouzští katolíci se obávali, že Francie bude zatažena do války proti katolickému Španělsku, protože Coligny chtěl krále přesvědčit k francouzské vojenské intervenci na pomoc nizozemským povstalcům.[1]

Král a zejména Kateřina Medicejská usilovali o trvalé náboženské usmíření. Jeho symbolickým aktem se měla stát svatba předního hugenota, navarrského následníka trůnu Jindřicha Bourbonského (který se později stal francouzským králem Jindřichem IV.), se sestrou Karla IX. Markétou, v rodině nazývanou Margot. Jindřichova matka, navarrská královna Jeanne d’Albret, byla odpůrkyní tohoto sňatku, který jinak měl řadu příznivců. Jeanne však 9. června 1572 zemřela a svatbě už nic nestálo v cestě. K této události se do Paříže sjelo mnoho hugenotských šlechticů, včetně admirála Colignyho. Sňatek se konal 18. srpna 1572. Hlavní svatební obřad probíhal na pódiu před kostelem Notre-Dame, mše se nezúčastnil ani Jindřich, ani jeho doprovod, protože hugenoti mši neuznávali jako svátost. Traduje se, že se Jindřich při obřadu na nevěstu ani nepodíval, Margot údajně ani neodpověděla na otázku, zda si Jindřicha bere dobrovolně za manžela: král prý položil ruku na její hlavu a přinutil ji přikývnout.

Napětí mezi francouzskými katolíky a hugenoty zvýšila nizozemská revoluce a invaze hugenotského vojska do Španělského Nizozemí v květnu 1572 na pomoc nizozemským protestantům, kteří Španělského.

Průběh vraždění editovat

Život editovat

Osobní život editovat

Politické působení editovat

Odkazy editovat

Poznámky editovat

NÁVOD NA POZNÁMKU:[pozn. 1]

Text pro poznámku[pozn. 2]

nutno vložit pod nadpis ještě jednou seznam referencí - volba pozn.) <!references group="pozn." /!>

  1. Text poznámky
  2. V soudobých pramenech se jméno Jiříkovy matky neobjevuje. Anna z Vartemberka se vyskytuje teprve v rodokmenu Poděbradů z roku 1486, který si nechali vytvořit Jiřího synové. Oproti tomu nemanželský původ předhazovali Jiřímu jeho nepřátelé (označením "snopek") již před jeho nástupem na trůn. V kunštátském rodě je také neobvyklé jméno Jiří.

Reference editovat

  1. Holt (2005), s. 81; Calvin's book was "Praelectiones in librum prophetiarum Danielis", Geneva and Laon, 1561

vzor šablony:

Tento článek obsahuje text (volné dílo) z hesla „Henygar ze Seeberka“ Ottova slovníku naučného, jehož autorem je Martin Kolář.

Literatura editovat

  • vzor šablony Otto, pokud existuje:
  •   Encyklopedické heslo Z Ronova v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
  •   Heslo "z Žeberka" (s částečně nesprávnými údaji) ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
  • Šandera, Martin. Zdeněk Kostka z Postuppic - "alter ego" husitského krále. Inː Od Jana Žižky k Poděbradům. Hradec Králové : Lupus, 2006. 225 s. Acta Universitatis Reginaehradecensis. Facultas studiorum humanorum. Historica; 1. ISBN 80-903509-5-X . Str, 99-11

Externí odkazy editovat

Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Helena Dvořáková/Pískoviště

------ Odkazy na související: editovat

Možná hledáte: Petr Zmrzlík ze Svojšína (mladší) - jeho syn, kališnický válečník.
Článek poskytuje historický přehled tohoto historického období a je zaměřen na ideologické aspekty husitství. Více o válečných událostech naleznete na stránce Husitské války.

Sekce:

Život, Dílo, Rodina a državy atd.

Podklady editovat

Bačkovský, Rudolf. Bývalá česká šlechta předbělohorská i pobělohorská na svých sídlech v Čechách a na Moravě a ve svých znacích. Praha: Jindř. Bačkovský, 1948. 371 s.

BÍLEK, Tomáš Václav. Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1618.. s. 436. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:f37aa3da-2f2d-41de-a3c9-eb35c53cf646

Českomoravská heraldika. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy slovesnost a umění. s. 186. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:7de2dd03-061d-4cc8-bfa5-4e4aa28d9180

MAREŠ, Petr. Obsazování úřadu krajského hejtmana v předbělohorském období a soupis krajských hejtmanů na základě dochovaných seznamů z let 1563/1564-1616/1617. Praha: Národní archiv, 2009. s. 240. ISBN 978-80-86712-75-8. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:c4866f50-60d6-11e4-8214-005056827e51

HALADA, Jan a DOUBEK, František. Lexikon české šlechty: erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. Praha: Akropolis, 1999. s. 112. ISBN 80-85770-79-2. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:9162fab0-1790-11e4-8413-5ef3fc9ae867

http://www.historie.hranet.cz/heraldika/pdf/cmh2.pdf - kolář+sedláček Sborník archivních prací. Praha: Panorama, 1988, 38(1). s. 204. ISSN 0036-5246. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:333458c0-fe0f-11e3-97de-5ef3fc9ae867

Miroslav Plaček, Peter Futák, Páni z Kunštátu – Rod erbu vrchních pruhů na cestě k trůnu, Nakladatelství Lidové noviny, 2006, ISBN 80-7106-683-4

Heraldická ročenka. V Praze: Heraldická společnost, 2005, undefined(1). s. 182. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:056968a0-e7e5-11e6-9964-005056825209

Kolář,Martin: Rozrod Drslavicův. Památky archaeologické a místopisné: organ Archaeologického sboru Musea království Českého a Historického spolku v Praze. Praha: Archaeologický sbor Musea království Českého, 1868, undefined(2). s. 81-94. ISSN 1801-5786. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:2beef960-d881-11e4-ae4e-5ef3fc9ae867

-------
Marie Dubinová:https://www.respekt.cz/tydenik/2007/21/maryska

https://cesky.radio.cz/ve-francii-zemrela-vyznamna-krajanka-marie-dubinova-8607873

https://www.statnivyznamenani.cz/nositele-radu-tgm (ová) Q95391706