Wikipedista:Unikalinho/Pískoviště

{{infobox - hudební umělec | jméno = Jan Novák | obrazek = | datum narození = {{Datum narození|1921|4|8}} | místo narození = [[Nová Říše]], [[Československo]] | datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1984|11|17|1921|4|8}} | místo úmrtí = [[Neu-Ulm|Nový Ulm]], [[Západní Německo]] | příčina úmrtí = | původ = | nástroj = [[klavír]], [[zpěv]] | aktivní roky = [[1947 v hudbě|1947]]–[[1984 v hudbě|1984]] | choť = Eliška Hanousková | partner = Eliška Hanousková | sídlo = [[Brno]], [[Aarhus]], [[Rovereto]],<br />[[Neu-Ulm|Nový Ulm]] | podpis = | web = [http://www.jannovak.eu/ Jannovak.eu] }}

Jan Novák (8. dubna 1921 Nová Říše – 17. listopadu 1984 Neu Ulm) byl český klavírista a hudební skladatel. Studoval u Viléma Petrželky, Pavla Bořkovce, Aarona Coplanda a Bohuslava Martinů.

Biografie editovat

Studia editovat

Nová Říše, náměstí, rodný dům skladatele Jana Nováka

Narodil se v moravské obci Nová Říše 8. dubna 1921. Své hudební nadání rozvíjel již od sedmi let, kdy se začal učit hrát na housle a od dvanácti let na klavír. V sedmnácti letech začal komponovat. Nejprve navštěvoval jezuitské gymnázium ve Velehradě, oktávu však studoval na klasickém gymnáziu v Brně, kde v roce 1940 i odmaturoval. Po maturitě navštěvoval Konzervatoř Brno, kde studoval skladbu u profesora Petrželky a hru na klavír u profesora Schäfra. Konzervatoř dokončil až v roce 1946, protože hudební studia musel během 2. světové války na dva a půl roku přerušit a odejít na nucené práce do Německa.^[1]

Stáž editovat

Po krátkém studiu na AMU u profesora Pavla Bořkovce odejel na základě vyhraného konkursu Ježkovy nadace jako stipendista do USA. V létě v roce 1947 se zde setkal s Aaronem Coplandem na festivalu Tanglewood Music Center v Lenoxu a posléze s Bohuslavem Martinů v New Yorku. Setkání s Bohuslavem Martinů mělo pro jeho směřování klíčový význam, protože Martinů mu „otevřel nové světy, stal se jeho celoživotní láskou, stálicí, vzorem, na nějž pohlíží vždy s hlubokou úctou“.^[1]

Padesátá a šedesátá léta editovat

Po stáži se v únorových dnech roku 1948 vrátil zpět do vlasti s dokonalou přípravou, zvládnutou technikou a s vystupujícími charakteristickými rysy své tvorby. Těmi byly:

... jasnost, hravost až grotesknost, elegance, nepatetičnost, smysl pro humor, vtip pro zvukovou barvu, [směřování] k pevným obrysům, jasným formám, ke klasičnosti či novoklasičnosti. Akcentuje tanečnost, rytmičnost ... a koncertantnost ...

^[1]

Nalezl svůj umělecký svět a krédo zejména v orientaci jak na Bohuslava Martinů a Stravinského, tak i na jazz. Tento postoj byl však bezohledně konfrontován s nátlakem ždanovovců, kteří v 50. letech 20. století diktovali tehdejší kulturní politiku.^[1]^[2]

Nová Říše, náměstí, rodný dům skladatele Jana Nováka, pamětní deska

V roce 1949 se v Nové Říši oženil s klavíristkou Eliškou Hanouskovou, se kterou společně koncertovali na dva klavíry. Skládal a také psal hudbu jak pro filmy (např. režisérů Kachyni, Trnky, Zemana, Brdečky aj.), tak i pro divadlo (např. Umučení našeho Pána J. Krista, Romeo a Julie, César, Totální kuropění. R. 1968).

Po vpádu vojsk Varšavské smlouvy volí raději svobodný život v emigraci, kam ho následovala i jeho manželka s oběma dcerami.^[1]

Mezi jeho nejúspěšnější skladby se řadí Capriccio z roku 1958, které má verzi pro violoncello a klavír a pro violoncello a malý orchestr.^[1]

Snoubí se v něm virtuosní koncertantnost a brilantní tanečnost. Je to třívětý cyklus s rozvrhem Allegro – Andante – Allegro. Hybná rychlá hudba naprosto převažuje, protože i uprostřed střední věty je kontrastní mobilní část. Jednoznačně taneční, jazzem inspirovaná je závěrečná věta – hra synkop „jazzové“ harmonie, bohaté použití bicích nástrojů v orchestrální verzi.

^[1]

Latina editovat

Studoval na klasickém gymnáziu a měl znalosti latiny i řečtiny i přesto, že, jak sám prohlásil, „gymnazijní prostředí, školské metody, studijní tlak ... mu braly chuť a radost“.^[1]

Svou lásku k latině však rozvinul až v 50. letech intenzivním zájmem a studiem, díky kterému latinsky nejenom četl, psal a hovořil, ale dokonce psal verše. V Brně založil kroužek latiny, kde se hovořilo pouze latinsky. Latině se nevyhnuly ani jeho dvě dcerky a přesvědčoval ke studiu latiny též své přátele a kolegy z Tvůrčí skupiny A, kterou přezval na „Parasiti Apollinis“. Pořádal i tzv. „latinské koncerty“. V Dánsku napsal skladbu Ignis pro Joane Palach inspirovanou upálením Jana Palacha. Po roce se z Dánska přestěhoval do Rovereta v Itálii a posléze do Západního Německa, kvůli studiu svých dětí. V Západním Německu 17. listopadu 1984 umírá a byl pochován – v souladu se svým přáním – na hřbitově Borgo Sacco v Roveretu.^[1]

Dne 4. dubna 2011 byly jeho ostatky převezeny do Brna, kde byly uloženy do hrobu v čestném pohřebišti Ústředního hřbitova.^[3]

Dílo editovat

Skladby pro jeden nástroj editovat

Skladby pro dva nástroje editovat

Skladby pro tři a více nástrojů editovat

Koncerty editovat

Skladby pro komorní orchestr editovat

Skladby pro symfonický orchestr editovat

Skladby pro dechový orchestr a bicí nástroje editovat

Skladby pro sólový hlas a hudební doprovod editovat

Sborová hudba editovat

Skaldby pro sbor a nástroje editovat

Kantáty editovat

Skladby pro divadlo editovat

Filmová hudba editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ Nová Říše. Jan Novák [online]. www.novarise.cz, 2016-10-05 [cit. 2017-06-06]. Dostupné online.
↑ Antologie české hudby. Období 1945–1989 (ca 1945 - 1989) [online]. www.antologiehudby.cz [cit. 2017-06-06]. Kapitola Poválečná a 50. léta. Dostupné online. (cs, en)
↑ Internetová encyklopedie dějin Brna. Uložení ostatků Jana Nováka [online]. Brno: Encyklopedie.brna.cz, 2011-04-07, rev. 2017-05-01 [cit. 2017-06-06]. Dostupné online.

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Unikalinho/Pískoviště
Jan Novák [online]. [cit. 2017-06-13]. Dostupné online.
Anglická stránka o Janu Novákovi
Německá stránka o Janu Novákovi

{{Autoritní data}} {{Portály|Hudba}} {{DEFAULTSORT:Novák, Jan}} [[Kategorie:Skladatelé klasické hudby]] [[Kategorie:Skladatelé poválečné avantgardy]] [[Kategorie:Čeští hudební skladatelé]] [[Kategorie:Čeští klavíristé]] [[Kategorie:Narození 1921]] [[Kategorie:Úmrtí 1984]] [[Kategorie:Muži]] [[Kategorie:Nositelé Medaile Za zásluhy (Česko)]] [[Kategorie:Pohřbení na Ústředním hřbitově v Brně]] [[Kategorie:Čeští emigranti a exulanti]] [[Kategorie:Úmrtí 17. listopadu]]

[A1-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ Nová Říše. Jan Novák [online]. www.novarise.cz, 2016-10-05 [cit. 2017-06-06]. Dostupné online.

[2] Antologie české hudby. Období 1945–1989 (ca 1945 - 1989) [online]. www.antologiehudby.cz [cit. 2017-06-06]. Kapitola Poválečná a 50. léta. Dostupné online. (cs, en)

[3] Internetová encyklopedie dějin Brna. Uložení ostatků Jana Nováka [online]. Brno: Encyklopedie.brna.cz, 2011-04-07, rev. 2017-05-01 [cit. 2017-06-06]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]