Wikipedista:Tomáš Reichel/Seznam hudebních sybmolů

Hudební symboly jsou značky a symboly určující, jak bude jistá melodie zahrána.

	Notová osnova
	Pomocné linky Pomocné linky se používají pro zapsání not mimo základní notovou osnovu. Narozdíl od obrázku jich může být prakticky neomezený počet
	Jednoduchá taktová čára Taktové čáry oddělují jednotlivé takty skladby.
	Dvojitá taktová čára Dvojitou taktovou čarou se označují významnější změny v hudbě, například nové předznamenání, nové taktové předznamenání, či začátek jiného hudebního motivu.
	Koncová čára Označuje konec věty či celé skladby.
	Tečkovaná taktová čára Může rozdělovat dlouhé takty na kratší části pro jejich snazší přečtení
	Bracket Spojuje dva či více notových osnov. Touto svorkou se nespojují osnovy patřící k jednomu nástroji, například ke klavíru (pro pravou a levou ruku).
	Akoláda Obvykle se používá pro spojování několika osnov jednoho nástroje, tedy například klavíru, harfy a některých bicích nástrojů. Narozdíl od předchozí svorky spojuje vždy pouze více osnov totožného nástroje.

Klíče

	G klíč (Houslový klíč) Nota G1 se nachází na druhé lince odspodu, tedy na místě, odkud klíč jakoby „začíná“.
	C klíč Nota C je přímo ve středu klíče, na obrázku tedy na třetí lince. C klíč se může ale také nacházet níže, či výše: dle toho se také jinde nachází nota C.
	F klíč (basový klíč) F malé se je na druhé lince odshora.
	Neutrální klíč Používá se pro nástroje s pouhou jednou výškou tónu, tj. například pro triangl, činely apod. - tehdy je zapsána v notové osnově jen jedna linka, na kterou se nota umístí (Obrázek nahoře). Také se používá například pro bicí soupravy, použití linek je dle nástroje rozdílné.
	Oktávový klíč V notaci nástrojů, které hrají velmi vysoko nebo velmi hluboko, se občas používají klíče doplněné o číslici 8 nebo 15 (je umístěna nad nebo pod klíčem). S tímto postupem se můžeme někdy setkat i tam, kde je záměr setrvat v jednom klíči, ačkoli faktický rozsah nástroje by už spadal do rozsahu pokrytého klíčem jiným. Noty jsou tímto označením transponovány o jednu (8) nebo dvě (15) oktávy níže či výše. Tím se výhodně redukuje počet pomocných linek, jinak nezbytných pro zápis v "extrémní" poloze. (Podobnou funkci mají značky 8va, 8vb, 15ma, 15mb, viz článek oktáva).
	Tablatura U kytary a dalších drnkacích hudebních nástrojů je možné místo tradičních klíčů použít tzv. tabulaturu. Nemusí se pak používat pět notových linek, ale každá linka představuje jednu strunu (u kytary má tedy tabulatura 6 linek). Místo not se používají čísla a zápis tedy znázorňuje, na kolikátém pražci a na které struně se má daný tón zahrát. Tabulatura se také občas používá u varhan nebo dechových nástrojů s otvory.

Noty a pomlka

Nota	Název	Pomlka
	Maxima Nota o délce osmi celých not
	Longa Notá o délce čtyř celých not
	Brevis / nota dvoucelá Nota o délce dvou celých not
	Celá nota
	Půlová nota
	Čtvrťová nota
	Osminová nota
	Šestnáctinová nota
	32tinová nota
	64tinová nota
	128nová nota
	258nová nota

	Trámec Trámcem se spojují noty osminové hodnoty a nižší. Počet trámců odpovídá počtu praporků u noty, tj. na obrázku jsou spojené dvě noty osminové, dvě šestnáctinové noty by měly dva trámce. Spojovat jdou také noty různých délek, tedy například osminová a šestnáctinová, kdy na straně osminové noty je jeden trámec, na straně noty šestnáctinové jsou dva.
	Nota s tečkou V západní hudební notaci tečka, která je za notou, prodlužuje její délku o polovinu. (Grafické znaménko tečkovaného rytmu (tečky) za notou je třeba rozlišovat od staccatových teček, které se píší nad či pod hlavičkou noty). Teček je možno zapsat více, nota se vždy náležitě prodlouží.
	Vícetaktová pomlka Číslo nad pomlkou označuje, po kolik taktů pomlka platí.

Pauzy

	Dechová značka Stanovuje, že interpret hudební pasáže má nabrat dech (u dechových nástrojů a zpěváků) nebo udělat krátkou pauzu (pro ostatní hudební nástroje). Tato pauza obvykle zkracuje trvání předchozího tónu a nemění tempo přednesu
	Cézura Krátká pauza mezi dvěma frázemi (u zpěváků a hráčů na dechové nástroje jde o vhodnou chvíli pro nadechnutí); podobný význam má koruna, která je na rozdíl od cézury výrazným prodloužením dané noty anebo pomlky podle uvážení interpreta.

Posuvky a předznamenání

Hlavní články: Posuvka a Předznamenání

Obyčejné posuvky

Změna, daná posuvkou, platí pro konkrétní tón jen do konce taktu. Tam její účinnost končí a noty se dále interpretují opět ve výšce dané tóninou.

Výjimkou jsou posuvky v předznamenání, které platí obvykle pro celou skladbu nebo alespoň její část a uvádějí se na začátku každé řádky notového záznamu. Posuvky z předznamenání navíc platí nejen pro daný tón, ale i pro stejnojmenný tón ve všech oktávách.

	Béčko Snižuje výšku tónu o půltón. K názvu noty přidává koncovku -es, tj. například F → Fes
	Křížek Zvyšuje výšku tónu o půltón. K názvu noty přidává koncovku -is, tj. například F → Fis
	Odrážka Ruší předchozí zvýšení či snížení tónu
	Dvojité bé Snižuje výšku noty o dva půltóny. K názvu noty přidává koncovku -eses, tj. například F → Feses
	Dvojkřížek Zvyšuje výšku noty o dva půltóny. K názvu noty přidává koncovku -isis, tj. například F → Fisis

Předznamenání

Předznamenání v hudbě udává pomocí určitého počtu posuvek tóninu skladby. Zapisuje se do notové osnovy hned za notovým klíčem na začátku skladby, dále pak na začátek každého dalšího řádku (u víceosnovových řádků, jako je např. zápis pro klavír nebo varhany, se píše zpravidla do všech osnov řádku).

	Předznamenání s béčky
	Předznamenání s křížky

Mikrotónové posuvky

Pro rozlišení jemnější než půltón

	Půlbé Snižuje výšku tónu o jeden čtvrttón
	Tříčtvrtbé Snižuje výšku tónu o tři čtvrttóny
	Čtvrtkřížek Snižuje výšku tónu o jeden čtvrttón
	Tříčtvrtkřížek Zvyšuje výšku tónu o tři čtvrttóny. Občas se také zapisuje s dvěma svislými čarami a třemi vodorovnými