Wikipedista:Tlusťa/Krabí mlhovina

Krabí mlhovina
Fotografie z Hubbleova teleskopu v nepravých barvách.
Fotografie z Hubbleova teleskopu v nepravých barvách.
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typemisní
Rektascenze05h 34m 31,97s[1]
Deklinace+22° 00' 52,1"[1]
SouhvězdíBýk (lat. Taurus)
Zdánlivá magnituda (V)8,4[2]
Úhlová velikost6' × 4' [2]
Vzdálenost6500 ± 1600[3] ly
Fyzikální charakteristiky
Poloměr6,5[4] ly
Absolutní magnituda (V)-3
Označení v katalozích
Jiná označeníM 1, NGC 1952
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Krabí mlhovina. Tento obrázek je kombinací dat z viditelné části spektra pořízenými Hubbleovým teleskopem (červeně) a dat z rentgenové části spektra z observatoře Chandra (modře)

Krabí mlhovina (další katalogové označení: Messier 1, NGC 1952, Taurus A) je zbytek supernovy v souhvězdí Býka. Tuto emisní mlhovinu poprvé pozoroval v roce 1731 John Bevis na místě supernovy SN 1054 zaznamenané v roce 1054. Je jedním z nejsilnějších zdrojů rentgenového a gama záření na obloze. Od Slunce je vzdálena asi 6500 ly (2 kpc), má průměr 13 ly a rozpíná se rychlostí 1500 kilometrů za sekundu.

Ve středu mlhoviny se nachází Krabí pulsar (NP0532) – rychle rotující neutronová hvězda s periodou rotace 33,085 ms. Jde o pozůstatek původní hvězdy, která mlhovinu vytvořila.

Objev editovat

Supernova SN 1054 editovat

Související informace naleznete také na stránce SN 1054.

Krabí mlhovina je zbytek supernovy dnes označované jako SN 1054. Ta se na obloze objevila 4.[5] (dle jiných zdrojů 5. července[6]) 1054, její pozorování jsou zaznamenána od čínských, arabských i japonských astronomů. Výbuch této supernovy zaznamenali i američtí Indiáni z kmene Anasazi v severní Arizoně v USA.[5] O pozorování z Evropy se žádný záznam nedochoval.[4] Po vzplanutí se stala třetím nejjasnějším objektem na nebeské sféře (po Slunci a Měsíci). Byla šestkrát jasnější než Venuše[5] a byla pozorovatelná pouhým okem na denní obloze po dobu třiadvaceti dní. Na noční obloze ještě asi dvacet měsíců.[6]

Mlhovina editovat

Krabí mlhovinu poprvé pozoroval anglický fyzik a astronom John Bevis v roce 1731, který ji zanesl do svého atlasu Uranographia Britannica.[6] V roce 1758, při pátrání po Halleyově kometě, ji nezávisle na něm znovuobjevil francouzský astronom Charles Messier.[4] Tato mlhovina se pak stala první položkou jeho katalogu mlhových vesmírných objektů. Jméno získala až v roce 1844, dle kresby irského astronoma Williama Parsonse, která tvarem připomínala kraba. [7]

Odkazy editovat

Související články editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Crab Nebula na anglické Wikipedii.

  1. a b SIMBAD Astronomical Database [online]. Centre de Données astronomiques de Strasbourg [cit. 2009-05-31]. Kapitola Výsledky pro M 1. Dostupné online. 
  2. a b FROMMERT, Hartmut; KRONBERG, Christine. Students for the Exploration and Development of Space, rev. 2007-08-22 [cit. 2009-05-31]. Kapitola Messier 1. Dostupné online. 
  3. KAPLAN, D. L., Chatterjee, S.; Gaensler, B. M.; Anderson, J. A Precise Proper Motion for the Crab Pulsar, and the Difficulty of Testing Spin-Kick Alignment for Young Neutron Stars. The Astrophysical Journal. 04. 2008, čís. 677, s. 1201-1215. Dostupné online. 
  4. a b c DOČEKAL, Mirek. Jihlavská astronomická společnost, 2009-01-10 [cit. 2009-05-30]. Kapitola Messierův katalog: M1 - Krabí mlhovina. Dostupné online. 
  5. a b c SIMMER, Jiří. Astronomia [online]. Pedagogická fakulta ZČU v Plzni, 2007 [cit. 2009-05-30]. Kapitola NGC 1952, Krabí mlhovina – M1. Dostupné online. 
  6. a b c KLEZCEK, Josip. Velká encyklopedie vesmíru. 1. vyd. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0906-X. Kapitola Krabí mlhovina, s. 229. 
  7. MARTINEK, František. Astro.cz [online]. Česká astronomická společnost, 2005-12-02 [cit. 2009-05-31]. Kapitola Krabí mlhovina v plné parádě. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat


[[Kategorie:Objekty v Messierově katalogu|M001]] [[Kategorie:Emisní mlhoviny]] [[Kategorie:NGC objekty|1952]] [[Kategorie:Souhvězdí Býka]]