Wikipedista:Svenkaj/Pískoviště
Anton Gruss | |
---|---|
Narození | 22. listopadu 1790 Pšov |
Úmrtí | 8. srpna 1855 (ve věku 64 let) Litoměřice |
Povolání | malíř |
Příbuzní | Anton Gruss (bratr), Johan Gruss mladší (syn), Julius Theodor Gruss (syn) |
Chybí svobodný obrázek. |
Johann Gruss, též psán Jan (22. listopadu 1790 Pšov[1] – 8. srpna 1855 Litoměřice[2]) byl český malíř.
Život
editovatNarodil se v rodině zemědělce Johanna Grusse a jeho manželky Rosálie, rozené Novákové.[1] Jeho bratr Anton Gruss (1803–1872) byl též malíř. Malíři se stali i jeho synové Johann Gruss ml. (1821[3]–1901)[pozn. 1] Julius Theodor Gruss (1825–1865).
Ze střední školy nastoupil do semináře v Praze, kde krátce před vysvěcením začal mít pochyby o další kněžské dráze. Přerušil na rok studium, poskytl delší prázdniny, které měl strávit jako korepetitor synů notáře Richtera ve Varnsdorfu, a poté se rozhodnout. Od roku 1806 byl studentem pražské Akademie, studium nedokončil.[4] Stal se učitelem kreslení ve Varnsdorfu, tvořil portréty svých přátel. Dne 26. října 1819 se ve Neufranzenthalu (nyní Varnsdorf[pozn. 2]) oženil s Elisabeth Stolleovou.[5]
V Litoměřicích se stal vlastníkem domu č. 356, kde také zemřel.[2]
Dílo
editovatVe svém díle byl Johann Gruss ovlivněn Augustem Piepengagenem, jehož styl napodoboval.[6] Maloval portréty a náboženské (oltářní) obrazy.
Rekonstrukce Růžencové slavnosti
editovatV letech 1839–1841 rekonstruoval Růžencovou slavnost Albrechta Dürera. Při rekonstrukci rozpadajícího se obrazu se neřídil exitujícími kopiemi, je proto zčásti považován za domalbu 19. století a Grussova práce za částečné poškození původní malby.[7][pozn. 3] Jako zajímavost bývá např. uváděno, že přemaloval i mouchu, kterou Dürer umístil jako zábavný detail na Madonino koleno.[8]
Galerie
editovat-
Svatý Prokop (soukromá sbírka, 1845)
-
Zřícenina hradu Kamýk (1840)
-
Neznámá rodina (připsáno Johannu Grussovi, miniatura, asi 1820)
Odkazy
editovatPoznámky
editovatReference
editovat- ↑ a b Matrika narozených, Pšov 1784-1816, snímek 7. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ a b Matrika zemřelých, Litoměřice 1841-1855, snímek 241. [s.l.]: SOA Litoměřice Dostupné online.
- ↑ Matrika narozených Varnsdorf, 1811-1824, snímek 224. [s.l.]: SOA Litoměřice Dostupné online.
- ↑ TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců 1.. Praha: b. Kočí, 1993. Dostupné online. S. 69. Dostupné online po registraci.
- ↑ Matrika oddaných Franzenthal, 1817-1833, snímek 7. [s.l.]: SOA Litoměřice Dostupné online.
- ↑ JIŘÍK, František Xaver. Vývoj malířství českého ve století 19.. Praha: Jednota umělců výtvarných, 1909. Dostupné online. S. 68.
- ↑ ROUŠAROVÁ, Jana. Pozadí vzniku, předlohy a ikonografie Dürerovy Růžencové slavnosti. České Budějovice, 2009. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita. Vedoucí práce Hynek Látal. s. 9. Dostupné online.
- ↑ Růžencová slavnost Albrechta Dürera měla své mouchy. ČT 24. 2021-05-21. Dostupné online.
Literatura
editovat- TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců 1.. Praha: b. Kočí, 1993. Dostupné online. S. 69. Dostupné online po registraci.
- Allgemeine Deutsche Biographie 10.. [s.l.]: Historische Kommission bei der Bayerischen Akademie der Wissenschaften/Wikisource, 1879. Dostupné online. Kapitola Gruss Anton, s. 66. (německy) Dostupné online po registraci.