Wikipedie

Wikipedista:Ronlag/Pískoviště

Velká transformace
AutorKarl Polanyi
ZeměSpojené státy americké
JazykAngličtina
Edice1. britské vydání (nakl. Victor Gollanz, 1945)
VydavatelFarrar & Rinehart

Velká transformace (v originále The Great Transformation) je kniha maďarsko-amerického politického ekonoma Karla Polanyiho. Poprvé byla kniha vydána v roce 1944 nakladatelstvím Farrar & Rinehart. Kniha pojednává o společenských a politických změnách, které proběhly v Anglii v době vzestupu tržní ekonomiky. Polanyi tvrdí, že moderní tržní ekonomika a moderní národní stát by neměly být chápany jako oddělené prvky, nýbrž jako jednotný lidský vynález, který nazývá „Tržní Společnost“ (angl. Market Society).

Rozlišující vlastností „Tržní Společnosti“ je změna v ekonomickém smýšlení lidstva. Před velkou transformací stály základy lidské ekonomiky na vzájemnosti (angl. reciprocity) a redistribuci (přerozdělování, angl. redistribution) v rámci osobních a společenských vztahů.[1] V důsledku industrializace a rostoucího vlivu státu vznikli konkurenční trhy, které podkopávaly tyto předešlé společenské tendence a nahrazovaly je formálními institucemi zaměřenými na podporu seberegulující tržní ekonomiky. Rozmach kapitalistických institucí a ekonomicky liberálního světonázoru změnil nejen zákony, ale i ekonomické vztahy mezi lidmi. Před velkou transformací nehráli trhy v lidských záležitostech velkou roli, dokonce nemohli ani stanovovat ceny, protože nebyly dostatečně velké.[2] Mýtus přirozeného lidského sklonu k obchodování se rozšířil až po industrializaci a nárůstu státní moci nad nově vytvořenými tržními institucemi.[3] Polanyi argumentuje, že „ekonomika lidí je zpravidla vnořena do sociálních vztahů,“ [4] a tudíž navrhuje etnografický přístup k ekonomii, který nazývá „substantivismus,“ čímž se vyhrazuje proti „formalismu“ (oba termíny zavedl Polanyi).

Z širšího teoretického hlediska Velká transformace přednáší argument, že trhy není možné pochopit pouze pomocí ekonomické teorie. Naopak, protože trhy jsou ukotveny v společenských a politických procesech, je nutné, aby ekonomičtí analisté ve svých pracích zohlednili politiku.[5][6] Z tohoto důvodu se Velká transformace považuje za klíčovou práci v oboru politické ekonomie a mezinárodní politické ekonomie.

Historický kontext editovat

Polanyi začal Velkou transformaci psát v Anglii ke konci 30. let 20. století. Knihu dokončil ve Spojených státech za 2. světové války. Jeho cílem bylo vysvětlit ekonomický a společenský kolaps 19. století a popsat změny, které Polanyi vypozoroval v průběhu 20. století.[7]

Obecná tvrzení editovat

Polanyi tvrdil, že vývoj moderního státu byl úzce spojen s vývojem moderních tržních ekonomik a že tyto dva fenomény byly nutně propojeny. Aby se předmoderní ekonomika změnila na tržní, bylo nutné, aby se změnilo ekonomické smýšlení lidstva, aby se oprostilo od svého základu v společenských vztazích a institucích a místo toho vnímalo obchodování jako „racionální“ a odtržené od svého předchozího společenského kontextu.[1] Před velkou transformací hráli trhy velmi úzce v lidských společnostech vymezenou roli a obvykle byly omezeny pouze na dálkový obchod.[8] Polanyi tuto skutečnost popisuje takto: „ta samá předpojatost, pro kterou generace Adama Smithe viděla primitivního člověka jako zaměřeného na směnu a obchod, ale způsobila, že se její následovníci odmítali zabývat raným člověkem, protože bylo známo, že se těmito chvályhodnými činnostmi nezabýval.“ [9]

Začátek velké transformace způsobil silný moderní stát. Bez něho by nebylo možné ani protlačit nutné změny sociální struktury, ani určit, které části lidské přirozenosti by měly být zvýrazněny a podporovány, což bylo potřeba pro vznik konkurenční kapitalistické ekonomiky. Pro Polanyiho tyto změny znamenaly zánik základního společenského řádu, který existoval v předmoderní době. Klíčovou vlastností těchto změn bylo, že výrobní faktory, jako např. půda a práce, se začaly prodávat na trhu za ceny určené trhem, a tudíž se nerozdělovaly podle principů tradice, vzájemnosti nebo redistribuce.[10] Polanyi tuto transformaci považoval za významnou, protože šlo o změny jak v lidských institucích, tak v lidské přirozenosti.

Jeho empirický argument je založen primárně na analýze Speenhamlandských zákonů (programů rané sociální péče zaměřených na snížení chudoby na venkově ve viktoriánské Anglii). Pro Polanyiho splňovali dvě funkce. Zaprvé, byl to poslední pokus zemské šlechty udržet tradiční výrobní systém a společenský řád. Zadruhé, šlo o sebeobranný manévr společnosti, která se v období zatím nejnásilnějších ekonomických změn snažila zmírnit narušení způsobené těmito změnami.

Polanyi také podotkl, že předmoderní ekonomiky Číny, Incké říše, Indický říše, Babylonské říše, Řecka a různých afrických království fungovaly podle principů vzájemnosti a redistribuce a trhy v nich nebyly příliš významné, zvláště v rámci určování cen nebo rozdělování výrobních faktorů.[11] Polanyi zde také prezentoval svůj názor, že tržní společnost je neudržitelná, protože představuje smrtelné nebezpečí pro lidskou přirozenost a pro prostředí, ve kterém se tato přirozenost projevuje.

Naproti teorii o vzestupu kapitalismu, kterou hájili ortodoxní liberálové, Polanyi tvrdil, že „laissez-faire bylo v plánu“ a naopak sociální protekcionismus (omezování volného trhu ve prospěch nějakého společensky prospěšného cíle) bylo spontánní reakcí společnosti proti společenskému rozvratu způsobenému neomezeným působením volného trhu. Vznik „seberegulujícího“ trhu podle Polanyiho nutí společnost rozdělit se na sféru ekonomickou a sféru politickou. Polanyi nepopírá, že seberegulující trh přinesl „neslýchané materiální bohatství,“ ale namítá, že toto je příliš úzký pohled na věc. „Začlenění [fiktivních komodit] (v originále fictitious commodities, = statky, se kterými není možné obchodovat jako s ostatními, tj. půda, práce a peníze) do tržního mechanismu znamená podřízení samotné podstaty společnosti zákonům trhu.“[12]

Toto podle Polanyiho povede k širokosáhlému společenskému rozvratu a spontánní sebeobraně společnosti. Jakmile se volný trh pokusí oprostit se od struktury společnosti, společnost bude přirozeně reagovat sociálním protekcionismem. Polanyi toto nazývá „dvojí pohyb“ (v originále double movement). Polanyi nevnímal ekonomii jako vědu oddělenou od ostatních vědeckých disciplín, naopak pro něho byly společenské a ekonomické problémy nutně propojeny. Svou knihu ukončil předpovědí o socialistické společnosti: „Člověk po století slepého „pokroku“ začíná obnovovat své „obydlí.““[13]

Zlatý standard editovat

Podle Polanyiho opustila Británie zlatý standard kvůli nátlaku pracující třídy, jejíž vliv časem vzrostl.[14] Pracující třída bojovala proti zlatému standardu, protože jeho udržování vyžadovalo, aby Britská vláda implementovala austeritu (škrtovou politiku)[14]. James Ashley Morrison popisuje Polanyiho argument následovně:

Vývoj světové ekonomiky, obzvlášť po 1. světové válce, znamenal, že držení se zlatého standardu se stávalo více a více bolestivé. Snížená mezinárodní spolupráce spolu s relativním poklesem britské ekonomiky tyto bolesti ještě zhoršily. Zároveň s tím se pracující třída dostala do silnějšího postavení a využitím nově vyvíjejícího se „společenského cíle“ zabránila nutné austeritě.

Před tržní společností editovat

Vycházejíc z etnologického výzkumu Bronislawa Malinowskieho o kruhové výměně Kula mezi obyvateli Trobriandových ostrovů, Polanyi rozlišuje mezi trhy jako pomocnými nástroji výměny statků a tržními společnostmi jako takovými. V tržní společnosti jsou trhy klíčovou institucí pro výměnu statků kvůli cenovému mechanismu. Podle Polanyiho před vzestupem tržní společnosti existovaly tři hlavní typy ekonomických systémů: redistributivní, vzájemné a založené na soběstačném hospodaření.

  1. Redistributivní: výroba a obchod jsou koncentrovány v centrální entitě, například v náčelníkovi kmenu nebo feudálním panovníkovi, a následně přerozděleny mezi členy společnosti.
  2. Vzájemné: obchodování je založeno na vzájemných výměnách mezi společenskými entitami. V širším měřítku to zahrnuje i výrobu za účelem výrobky darovat jiným skupinám.
  3. Založené na soběstačném hospodaření: výroba je soustředěna do jednotlivých domácností. Rodiny vyrábí potraviny, textilní výrobky a nástroje pro vlastní využíti a spotřebu.

Tyto tři typy nebyly vzájemně výlučné, dokonce se ani nevylučovaly s trhy určenými pro směnu statků. Hlavní rozdíl tkví v jejich zakořenění v sociálních aspektech společnosti a jejich explicitním propojení s těmito společenskými vztahy. Polanyi tvrdil, že tyto ekonomické formy závisely na společenských principech soustřednosti, symetrie a autarkie (soběstačnosti) (v originále centricity, symetricity a autarchy). Trhy existovaly pouze jako vedlejší prostředky určené ke směně jinak nedostupných statků.

Reakce a přijetí knihy editovat

Kniha ovlivnila akademiky jako např. Marshalla Sahlinse, Immanuela Wallesteina, Jamese C. Scotta, E. P. Thomsona a Douglasse Northa.[15] John Ruggie, který ji označil za „velkolepou práci,“ jí byl ovlivněn při zavádění termínu Ukotvený liberalismus jakožto označení pro poválečný Brettonwoodský systém (měnový systém založený na pevných směnových kurzech).[16]

Fred Block a Margaret Sommersová

Sociologové Fred L. Block a Margaret Sommersová tvrdí, že Polanyiho analýza by mohla pomoci vysvětlit, proč oživení myšlenek podporujících volný trh vedlo k „tak zjevným selháním jako přetrvávající nezaměstnanost, rozevírající se sociální nůžky a hluboké finanční krize, které posledních čtyřicet let zatěžují západní ekonomiky.“ Domnívají se, že „ideologie nahrazování vlády volným trhem je stejně utopická a nebezpečná,“ jako myšlenka, že komunismus povede k zániku státu.[17]

David Graeber

V knize Towards an Anthropological Theory of Value: The False Coin of Our Own Dreams, antropolog David Graeber přináší dodatky k Polanyiho práci a teoriím. Graeber kritizuje jak formalisty, tak substantivisty: „ti, kteří začínají zkoumáním společnosti jako celku, jako Substantivisté, se marně pokouší vysvětlit, proč lidé mají zájem reprodukovat společnost; ti, kteří začínají zkoumáním jedince a jeho přání, jako formalisté, se marně pokouší vysvětlit, proč se lidé snaží maximalizovat některé věci a ne jiné (nebo se marně pokouší nějak jinak zohlednit otázku smyslu života).“[18] I když oceňuje Polanyiho kritiku formalismu, Graeber se pokouší posunout se za hranici etnografie a dostat se k pochopení toho, jak lidé nacházejí ve svých činech smysl, k čemuž používá kombinaci poznatků Marcela Mausse, Karla Marxe a dalších.

Podobně jako Polanyi vysvětluje rozšíření nenahraditelnosti trhů ve společnosti skrz státní zásahy, Graeber tvrdí, že přechod ze společností s „rozdělenými sférami výměny“ k úvěrovým trhům byl vedlejším produktem státní nebo chrámové byrokracie (chrámové v případě Sumeru)[19]. Graeber si všímá, že kriminalizace dluhů spolu se zákonem o oplocení (který znemožňoval přístup veřejnosti k určitým soukromým pozemkům) vedly k zániku Anglických společenství, protože dlužení mezi jednotlivými členy původně upevňovalo jejich vztahy:

„Kriminalizace dluhů představovala kriminalizaci naprostých základů lidské společnosti. Nesmíme přehlížet fakt, že v malé společnosti byl obvykle každý jak dlužníkem, tak věřitelem. Jen těžko si dokážeme představit napětí a pokušení, které muselo v takové společnosti – a protože společnosti, byť založené na lásce, dokonce právě proto, že jsou založené na lásce, budou nutně oplývat nenávistí, rivalitou a vášní – existovat, když si lidé uvědomili, že s dostatkem intrik, manipulace a třeba i pár strategických úplatků, mohli téměř kohokoli nechat uvěznit nebo dokonce popravit.“[20]

Joseph Stiglitz

Ekonom Joseph Stiglitz souhlasí s Polanyiho popisem uvolňování trhů. Stiglitz tvrdí, že neúspěch „šokové doktríny“ v Rusku a neúspěchy souhrnných reforem doporučených IMF potvrzují Polanyiho argumenty. Stiglitz dále tvrdí, že hlavní úskalí „uvolňování trhů“ spočívá v tom, že od chudých očekává nerealistickou míru flexibility.[21]

Charles Kindleberger

Charles Kindleberger Polanyiho knihu chválí následovně: „ [Velká transformace] je užitečný protipól ekonomické interpretace světa a měla by být více čtena ekonomy, zvláště těmi řadící se k Chicágské škole.“ Na druhou stranu argumentoval, že kniha obsahuje i nepřesnosti.[22]

Kritika editovat

Rutger Bregman a Corey Robin

Rutger Bregman napsal pro časopis Jacobin kritiku Polanyiho popisu Speenhamlandského systému, protože byla podle Bregmana založena na několika mýtech (zvýšená chudoba, zvýšený růst populace, více nepokojů, „ožebračení obyčejných lidí,“ kteří „ztratili téměř všechno“, „[Polanyi] tvrdil, že základní nepodmíněný příjem nepředstavuje základ, nýbrž strop“) a na nedůvěryhodné Zprávě o Chudinském zákoně (angl. Poor Law Report) z roku 1834.[23]

Bregman a Corey Robin věří, že jeden z hlavních důvodů, proč se Richard Nixon odklonil od ideje základního nepodmíněného příjmu, byl, že Martin Anderson, Nixonův poradce, Polanyiho často citoval ve svých zprávách. Podobně vysvětlují zmenšení rozsahu sociálního státu zavedené Ronaldem Reaganem, Billem Clintonem a Georgem W. Bushem.[23][24]

Douglass North

Někteří ekonomičtí historikové (např. Douglass North) kritizovali Polanyiho popis původu kapitalismu, protože jeho vzájemné a redistribuční systémy jsou neměnné, a tudíž nemohou vysvětlit nástup specifičtější formy kapitalismu 19. století.[25][26]

Deidre McCloskeyová

Deidre McCloskeyová kritizovala několik myšlenek Velké transformace. Tvrdí, že Polanyiho popis „před tržních“ společností není v souladu s antropologickými důkazy, které naznačují, že tyto společnosti nebyly tak rovnostářské, společensky stabilní a úspěšné, jak si Polanyi představoval. McCloskeyová dále poukazuje na fakt, že tržní společnosti nejsou nedávným výtvorem, jak na ně nahlížel Polanyi, naopak existovaly mnohem dříve. Také kritizuje Polanyiho model seberegulujících trhů, protože v něm jakýkoliv zásah státu do těchto trhů způsobí, že přestávají být trhy.[15]

Jiní akademici kritizují Velkou transformaci, protože podle nich nebere dostatečný ohled na mocenské a třídní poměry.[27][28] Polanyi argumentoval, že „ve skutečnosti nabízejí třídní zájmy pouze omezené vysvětlení dlouhodobých pohybů společnosti.“[29] Tvrdil, že „i když lidskou společnost přirozeně podmiňují ekonomické faktory, motivy jednotlivých lidí jsou jen výjimečně determinovány požadavky uspokojování materiálních potřeb.“ Naopak, lidské motivace bývají spíše sociální (např. touha po bezpečí a uznání) než hmotné.[29]

Obsah knihy editovat

  • Část první: Mezinárodní systém
    • Kapitola 1: Stoletý mír
    • Kapitola 2: Konzervativní dvacátá a revoluční třicátáléta
  • Část druhá: Vzestup a pád tržní ekonomiky
    • I. Čertův mlýn
      • Kapitola 3: „Příbytky versus pokrok“
      • Kapitola 4: Společnosti a ekonomické systémy
      • Kapitola 5: Evoluce tržního vzorce
      • Kapitola 6: Seberegulující trh a fiktivní komodity: práce, půda a peníze
      • Kapitola 7: Speemhamland 1795
      • Kapitola 8: Antecedenty a konsekvence
      • Kapitola 9: Pauperismus a utopie
      • Kapitola 10: Politická ekonomie a objevení společnosti
    • II. Sebeobrana společnosti
      • Kapitola 11: Člověk, příroda a organizace výroby
      • Kapitola 12: Zrod liberálního kréda
      • Kapitola 12: Zrod liberálního kréda (pokračování): Třídní zájem a sociální změna
      • Kapitola 14: Trh a člověk
      • Kapitola 15: Trh a příroda
      • Kapitola 16: Trh a organizace výroby
      • Kapitola 17: Poškozená seberegulace
      • Kapitola 18: Rozkladné tlaky
  • Část třetí: Postupující transformace
    • Kapitola 19: Lidová vláda a tržní ekonomika
    • Kapitola 20: Historie v soukolí sociální změny
    • Kapitola 21: Svoboda v komplexní společnosti

Vydání editovat

Kniha byla původně vydána ve Spojených státech amerických v roce 1944 a poté v Anglii v roce 1945 pod názvem Počátky naší doby (angl. The Origins of Our Time). Beacon Press vydal brožované vydání v roce 1957 a v roce 2001 druhou edici s předmluvou od Josepha Stiglitze, nositele Nobelovy ceny za ekonomii.[30]

Polanyi, K. (1944). The Great Transformation. Předmluva od Roberta M. MacIvera. New York: Farrar & Rinehart.

Polanyi, K. (1957). The Great Transformation. Předmluva od Roberta M. MacIvera. Boston: Beacon Press. ISBN 9780807056790.

Polanyi, K. (2001). The Great Transformation: The Political and Economic Origins of OurTime, 2nd ed. předmluva od Josepha E. Stiglitze; úvod od Freda Blocka. Boston: Beacon Press. ISBN 9780807056431.[31]

V roce 2006 vydalo Centrum pro studium demokracie a kultury první české vydání této knihy pod názvem Velká transformace v překladu Jiřího Svobody.

Polanyi, K. (2006) Velká transformace. přeložil Jiří Svoboda. 1. vyd. Brno: CDK (Centrum pro studium demokracie a kultury), ISBN 8073250969.[32]

Odkazy editovat

Reference

  1. ↑ a b POLANYI, Karl. Velká transformace. 1. vyd. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK) 299 s. s. Dostupné online. ISBN 80-7325-096-9, ISBN 978-80-7325-096-6. OCLC 85720885 Kapitola 4. 
  2. ↑ POLANYI, Karl. Velká transformace. 1. vyd. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK) 299 s. s. Dostupné online. ISBN 80-7325-096-9, ISBN 978-80-7325-096-6. OCLC 85720885 Kapitola 2, 3. 
  3. ↑ POLANYI, Karl. Velká transformace. 1. vyd. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK) 299 s. s. Dostupné online. ISBN 80-7325-096-9, ISBN 978-80-7325-096-6. OCLC 85720885 Kapitola 3, 4, 15. 
  4. ↑ POLANYI, Karl. Velká transformace. 1. vyd. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK) 299 s. s. Dostupné online. ISBN 80-7325-096-9, ISBN 978-80-7325-096-6. OCLC 85720885 S. 51. 
  5. ↑ MCNAMARA, Kathleen. The Politics of Everyday Europe: Constructing Authority in the European Union. Oxford: OUP, 2015. ISBN 978-0-19-102552-5. S. 115. 
  6. ↑ BLYTH, Mark; BLYTH, Professor of Political Science Mark; MARK, Blyth. Great Transformations: Economic Ideas and Institutional Change in the Twentieth Century. [s.l.]: Cambridge University Press 300 s. Dostupné online. ISBN 978-0-521-01052-8. (anglicky) Google-Books-ID: sNXT0rpJuDkC. 
  7. ↑ The Great Transformation: The Political and Economic Origins of Our Time. eh.net [online]. [cit. 2022-12-04]. Dostupné online. 
  8. ↑ POLANYI, Karl. Velká transformace. 1. vyd. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK) 299 s. s. Dostupné online. ISBN 80-7325-096-9, ISBN 978-80-7325-096-6. OCLC 85720885 S. 58. 
  9. ↑ POLANYI, Karl. Velká transformace. 1. vyd. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK) 299 s. s. Dostupné online. ISBN 80-7325-096-9, ISBN 978-80-7325-096-6. OCLC 85720885 S. 48. 
  10. ↑ POLANYI, Karl. Velká transformace. 1. vyd. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK) 299 s. s. Dostupné online. ISBN 80-7325-096-9, ISBN 978-80-7325-096-6. OCLC 85720885 S. 44-45. 
  11. ↑ POLANYI, Karl. Velká transformace. 1. vyd. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK) 299 s. s. Dostupné online. ISBN 80-7325-096-9, ISBN 978-80-7325-096-6. OCLC 85720885 S. 56-57. 
  12. ↑ POLANYI, Karl. Velká transformace. 1. vyd. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK) 299 s. s. Dostupné online. ISBN 80-7325-096-9, ISBN 978-80-7325-096-6. OCLC 85720885 S. 72. 
  13. ↑ POLANYI, Karl. Velká transformace. 1. vyd. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK) 299 s. s. Dostupné online. ISBN 80-7325-096-9, ISBN 978-80-7325-096-6. OCLC 85720885 S. 246. 
  14. ↑ a b MORRISON, James Ashley. Shocking Intellectual Austerity: The Role of Ideas in the Demise of the Gold Standard in Britain. International Organization. 2016/ed, roč. 70, čís. 1, s. 175–207. Dostupné online [cit. 2022-12-04]. ISSN 0020-8183. DOI 10.1017/S0020818315000314. (anglicky) 
  15. ↑ a b MCCLOSKEY, Deidre. Polanyi Was Right, and Wrong. Eastern Economic Journal [online]. 1997 [cit. 2022-12-4]. Dostupné online. 
  16. ↑ RUGGIE, John Gerard. International Regimes, Transactions, and Change: Embedded Liberalism in the Postwar Economic Order. International Organization. 1982, roč. 36, čís. 2, s. 379–415. Dostupné online [cit. 2022-12-04]. ISSN 0020-8183. 
  17. ↑ BLOCK, Fred; SOMMERS, Margaret. The Power of Market Fundamentalism: Karl Polanyi's Critique. [s.l.]: Harvard University Press, 2014. ISBN 0674050711. 
  18. ↑ GRAEBER, David. Towards an Anthropological Theory of Value. [s.l.]: [s.n.] S. 12. 
  19. ↑ GRAEBER, David. Debt: The First 5000 Years. [s.l.]: [s.n.] S. 248. 
  20. ↑ GRAEBER, David. Debt: The First 5000 Years. [s.l.]: [s.n.] S. 335. 
  21. ↑ POLANYI, Karl. The great transformation : the political and economic origins of our time. 2nd Beacon paperback ed. vyd. Boston, MA: Beacon Press xli, 317 pages s. Dostupné online. ISBN 0-8070-5643-X, ISBN 978-0-8070-5643-1. OCLC 44869073 S. vii-xvii. 
  22. ↑ KINDLEBERGER, Charles P. "The Great Transformation" by Karl Polanyi. Daedalus. 1974, roč. 103, čís. 1, s. 45–52. Dostupné online [cit. 2022-12-04]. ISSN 0011-5266. 
  23. ↑ a b Nixon’s Basic Income Plan. jacobin.com [online]. [cit. 2022-12-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ When Richard Nixon Met Karl Polanyi. jacobin.com [online]. [cit. 2022-12-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ NORTH, Douglas. Markets and Other Allocation Systems in History: The Challenge of Karl Polanyi. S. 703-716. Journal of European Economic History [online]. [cit. 2022-12-04]. S. 703-716. Dostupné online. 
  26. ↑ www.libertarianism.org [online]. [cit. 2022-12-04]. Dostupné online. 
  27. ↑ HALPERIN, Sandra. Dynamics of Conflict and System Change: the Great Transformation Revisited. European Journal of International Relations. 2004-06, roč. 10, čís. 2, s. 263–306. Dostupné online [cit. 2022-12-04]. ISSN 1354-0661. DOI 10.1177/1354066104042939. (anglicky) 
  28. ↑ SILVER, Beverly J.; ARRIGHI, Giovanni. Polanyi's “Double Movement”: The Belle Époques of British and U.S. Hegemony Compared. Politics & Society. 2003-06, roč. 31, čís. 2, s. 325–355. Dostupné online [cit. 2022-12-04]. ISSN 0032-3292. DOI 10.1177/0032329203252274. (anglicky) 
  29. ↑ a b POLANYI, Karl. The great transformation.. [1st Beacon paperback ed.]. vyd. Boston,: Beacon Press 315 s. Dostupné online. ISBN 0-8070-5679-0, ISBN 978-0-8070-5679-0. OCLC 173165 S. 152-153. 
  30. ↑ BLOCK, Fred; POLANYI, Karl. Karl Polanyi and the Writing of "The Great Transformation". Theory and Society. 2003-06-03, s. 275-306. 
  31. ↑ POLANYI, Karl. The Great Transformation: The Political and Economic Origins of Our Time. 2. vyd. Boston: Beacon Press, 2001. ISBN 9780807056431. 
  32. ↑ POLANYI, Karl. Velká transformace. 1. vyd. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK) 299 s. s. Dostupné online. ISBN 80-7325-096-9, ISBN 978-80-7325-096-6. OCLC 85720885 

Literatura

Knihy

  • Block, F., & Somers, M. R. (2014). The Power of Market Fundamentalism: Karl Polanyi's Critique. Harvard University Press. ISBN 0674050711
  • Polanyi, K. (1977). The Livelihood of Man: Studies in Social Discontinuity. New York: Academic Press
  • David Graeber, Toward an Anthropological Theory of Value; The False Coin of Our Own Dreams, Palgrave, New York, 2001
  • David Graeber, Debt: The First 5000 Years (Brooklyn, NY: Melville House Publishing, 2011. Pp. 534. ISBN 9781933633862 Hbk. £55/US $32)
  • Polanyi, K. (2006) Velká transformace. přeložil Jiří Svoboda. 1. vyd. Brno: CDK (Centrum pro studium demokracie a kultury), ISBN 8073250969.

Články

Související články

V tomto článku byl použit překlad textu z článku The Great Transformation (book) na anglické Wikipedii.

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Ronlag/Pískoviště&oldid=22737321“