Wikipedista:Petra.krc/Pískoviště
Pedagogická komunikace ve školní třídě editovat
Pedagogická komunikace je základním prostředkem při učení se . V české pedagogice je chápána jako komunikace mezi účastníky výchovně-vzdělávacích procesů.
Pedagogická komunikace probíhá v různých prostředích (např. v rodině mezi rodičem a dítětem, ve sportovních nebo zájmových zařízeních). Nejvýraznějším druhem je komunikace v prostředí školní třídy, tedy mezi učitelem a žáky (Průcha, 2009).
Charakteristika editovat
Pedagogická komunikace se uskutečňuje verbálně (mluvené nebo psané slovo) i neverbálně (tj. mimoslovní, např. pomocí gest, mimiky, pohledu očí).
Funkce editovat
Pedagogické komunikace slouží:
- k prezentaci obsahu vzdělávání
- k uskutečňování cílů výchovy a vzdělávání
- k řízení třídy
- k navozování vztahů mezi učiteli a žáky navzájem
- ke sdělování informací nevztahujících se přímo k výuce
Komunikace ve třídě editovat
Monolog editovat
Monolog je delší projev jednoho člověka. Ve vyučování je to např. vysvětlování učiva učitelem nebo přednáška. U žáků je to např. odpověď, referát, nebo prezentace dalších projektů. V komunikaci mezi žákem a učitelem během vyučovací hodiny převládá řeč učitele. Učitelova řeč obsahuje dvě třetiny vyučovací hodiny. Řeč žáka bývá omezena pouze na jednu třetinu.
Dialog editovat
Dialog je komunikace dvou nebo více lidí a je nejčastější formou komunikace ve třídě (Gavora, 2005). Ve většině případů začíná komunikaci učitel. Pokud komunikaci zahájí žák, jedná se pak většinou o dotazy netýkající se přímo vyučovací hodiny (Můžu na záchod?; Můžu otevřít okno?; atd.).
Dialog má rámci vyučovací hodiny většinou stabilní strukturu, tzv. IRE či IRF strukturu, kterou popsali Sinclair a Coulthard nebo Mehan. Učitel vysloví otázku, na kterou žák odpoví. Učitel následně na žákovu odpověď reaguje a dává mu zpětnou vazbu.
- Iniciace: učitel začíná komunikaci tak, že položí žákům otázku
- Typy učitelských otázek Učitelské můžeme rozlišovat zda jsou uzavřené nebo otevřené. Dále u otázek rozlišujeme jejich kognitivní náročnost. Jedná se o tzv. Bloomovu taxonomii. To znamená, zda si žák nějaký fakt zapamatoval (nejnižší kognitivní procesy), nebo zda žák faktu porozuměl, aplikoval ho, analyzoval ho, hodnotil ho a nebo nějaký nový tvořil (vyšší kognitivní procesy).
- Replika: po učitelské otázce následuje odpověď žáka
- Feedback: tzv. zpětná vazba od učitele. Zpětná vazba může být pozitivní, která výrazně převažuje, ale může být také negativní.