Wikipedie

Wikipedista:Pavouk/Pískoviště

< Wikipedista:Pavouk

Pivo je kvašený alkoholický nápoj, jeden z nejstarších alkoholických nápojů na světě,[1][2][3] nejrozšířenějším alkoholický nápoj[4] a třetí nejoblíbenějším nápoj po vodě a čaji.[5] Pivo se vyrábí vařením a kvašením škrobů z obilných zrn - nejčastěji ze sladového ječmene, používá se však také pšenice, kukuřice, rýže a oves. Kvašením škrobových cukrů v mladině vzniká etanol a nasycení oxidem uhličitým (karbonizace).[6] Většina moderních piv se vaří s chmelem, který dodává hořkost a další příchutě a působí jako přírodní konzervační a stabilizační činidlo. Místo chmele se mohou přidávat nebo používat i jiné aromatické látky, například gruit, byliny nebo ovoce. V komerčním pivovarnictví se přirozené sycení často nahrazuje nuceným sycením.[7]

Je nemožné určit místo, kde bylo uvařeno první pivo. Jako země původu se uvádí Mezopotámie, a to přibližně již v 7. tisíciletí př. n. l. Je však možné, že tamější Sumerové připravovali pouze kvas.[8] Už babylonský Chammurapiho zákoník z 2. tisíciletí př. n. l. obsahoval zákon týkající se jeho výroby a distribuce.[9] Způsob připravování piva s chmelem pochází z německo-francouzské oblasti z 9. století.[10] Chmelené pivo bylo dále zdokonaleno v Českých zemích ve 13. století, celková kvalita se výrazně zlepšila.[11] V polovině 19. století přišla průmyslová výroba piva.

Pivo se distribuuje v lahvích a plechovkách a je také běžně k dostání točené, zejména v hospodách a barech. Pivovarnický průmysl je globálním obchodní sektor, který tvoří několik dominantních nadnárodních společností a mnoho tisíc menších výrobců od malých řemeslných pivovarů až po regionální pivovary. Objemový obsah alkoholu v moderním pivu se obvykle pohybuje kolem 4 až 6 %.[12]

Pivo je součástí kultury mnoha národů a je spojeno se společenskými tradicemi, jako jsou pivní slavnosti, a také s aktivitami, jako jsou pivní maratony (obcházení hospod), hospodské kvízy a hospodské hry. Na území Česka se jedná o nejkonzumovanější alkoholický nápoj a zároveň je zde největší roční spotřeba na osobu (188 l)[13][14]. Pivo a umění jeho vaření jsou po celém světě považovány za jakýsi identifikační znak a v České republice je považováno za podstatnou součást kultury a jeden z národních symbolů, i když se vaří i v mnoha jiných zemích.

Etymologie editovat

 
Etymologicky příbuzné názvy pro pivo používané v evropských zemích

Slovo pivo pochází ze stejnojmenného praslovanského slova pivo, které znamená pití, nápoj.[15] Stejně je tomu v mnoha slovanských jazycích: běloruština: піва, bosenština, chorvatština, slovenština, slovinština: pivo, makedonština, ruština, ukrajinština: пиво, polština: piwo. Praslovanské slovo *pivo vzniklo z praslovanského slovesa *piti, které znamenalo pít (z indoevropského *pō(i)-: *pī-[16]) s přidáním přípony -vo.

Postupem času se původní význam „pití, nápoj” zúžil na druh nápoje získaného kvašením ze sladu, chmele, kvasnic a vody, čímž se vytratil praslovanský název pro pivo olь[[15]/olъ, které je doloženo v staroslověnské ruské redakci a staroruském olъ - σίκερα[17], slovinském ôl, genitiv ôla//olû (podmět na -u), se stopami v dalších slovanských jazycích, např. bulharské nářeční slovo olovina // alovina - „nápoj podobný pivu, vyráběný z různých druhů obilí, nejčastěji pšenice”.[18] Tato slova, stejně jako litevské alùs "pivo", staroseverské ǫl a staroanglické ealu, pocházejí z pragermánského *aluth,[19] a to zase snad z praindoevropského *h₂elud- s významem hořký.[19][20] V angličtině se slovo nakonec vyvinulo v ale. Pro tehdejší Anglosasy byly pravděpodobně výrazy ale a beer synonymní, i když se časem objevily určité lokální rozdíly.[21]

Anglické slovo beer je odvozeno ze staroanglického bēor a do 15. století se moc často neužívalo.[21] Původ slova je nejistý, ale mnoho slov stejné etymologie s významem pivo se vyskytuje v řadě germánských, románských a dalších jazyků: albánské birrë, bretonské a nizozemské bier, bulharské бира, francouzské bière (slovo bylo plně přejato až v 16. století, dříve používaný výraz pro pivo byl cervoise), německé Bier, rumunské bere, italské birra.[22] Podle jedné z hypotéz je slovo odvozeno od raně středověkého podstatného jména biber, což znamená "nápoj", které zase vzniklo z latinského bibere - "pít".[21][22]

V klasické latině se pivo označovalo slovem cervesia nebo cervisia a bylo převzato z gaelštiny. Od něj jsou odvozena slova v některých románských jazycích: ve španělštině cerveza, katalánštině cervesa, portugalštině cerveja.[23] Slad je podstatné jméno utvořené z praslovanského *soldь, což znamená "něco sladkého, sladký".[15]

Složení editovat

Základními složkami piva jsou voda, zdroj škrobu, jako je sladový ječmen nebo sladová kukuřice (např. při výrobě piva Tiswin a Tesgüino), který se může zcukřit (přeměnit na cukry) a následně zkvasit (přeměnit na etanol a oxid uhličitý), pivovarské kvasinky (v provozní praxi nazývají „kvasnice“), které způsobují kvašení, a aromatické látky, jako je chmel.[24] Může být použita směs zdrojů škrobu, přičemž sekundární zdroj sacharidů, jako je kukuřice, rýže, pšenice nebo cukr, se často označuje jako přídavek, zejména pokud se používá vedle sladového ječmene.[25] Mezi méně rozšířené zdroje škrobu patří proso, čirok a kořen manioku v Africe, brambory v Brazílii a agáve v Mexiku a další.[26] Množství jednotlivých zdrojů škrobu v receptuře piva se souhrnně nazývá zrno.

Voda editovat

Voda je hlavní složkou piva, tvoří 93 % jeho hmotnosti.[27] Ačkoli je voda sama o sobě v ideálním případě bez chuti, její obsah rozpuštěných minerálů, konkrétně hydrogenuhličitanových iontů, ovlivňuje výslednou chuť piva.[28] Díky minerálním vlastnostem vody v jednotlivých regionech byly určité oblasti původně výhradními producenty určitých druhů piva, které se dají identifikovat podle regionálních charakteristik.[29] Podle regionální geologie je tvrdá voda v Dublinu vhodná pro výrobu piva typu stout, jako je Guinness, zatímco měkká voda v Plzeňském kraji je ideální pro vaření piva plzeňského typu (světlý ležák), jako je Prazdroj.[29] Voda v anglickém Burtonu obsahuje sádrovec, který prospívá výrobě světlého piva do té míry, že pivovarníci světlých piv přidávají sádrovec do místní vody v procesu známém jako burtonizace.[30]

Slad editovat

Zdroj škrobu, označovaný jako "rmutové složky", v pivu poskytuje zkvasitelný materiál a je klíčovým faktorem určujícím sílu a chuť piva. Nejběžnějším zdrojem škrobu používaným v pivu je sladové obilí. Obilí se sladuje tak, že se namočí do vody, nechá se začít klíčit a částečně naklíčené zrno se pak suší v sušárně. Při sladování obilí vznikají enzymy, které přeměňují škroby v obilí na zkvasitelné cukry.[31] Pro výrobu různých barev sladu ze stejného obilí se používají různé doby a teploty pražení. Z tmavších sladů vznikají tmavší piva.[32] Téměř všechna piva obsahují ječný slad jako většinu škrobu. Je to proto, že jeho vláknitá slupka zůstává při mlácení připojena k zrnu. Po sladování se ječmen mele, čímž se konečně odstraní slupka a rozdrtí se na velké kousky. Tyto kousky zůstávají se zrnem během rmutování a slouží jako filtrační lůžko při scezování, kdy se sladká mladina odděluje od nerozpustného materiálu zrna. Mohou se používat i jiná sladová a nesladová zrna (včetně pšenice, rýže, ovsa a žita, méně často kukuřice a čiroku). Některé pivovary vyrábějí bezlepkové pivo z čiroku bez ječného sladu pro ty, kteří nemohou konzumovat obiloviny obsahující lepek, jako je pšenice, ječmen a žito.[33]

Příprava sladu probíhá ve sladovnách, kde je sklizené obilí v případě světlého sladu nejprve přibližně po 3 dny máčeno v měkké vodě, aby se dosáhlo toho, že zrna vstřebají přibližně 45 % své váhy vody. Následně je rozloženo ve vrstvě silné mezi 10 a 15 cm a nechává se naklíčit. V průběhu klíčení se zrno několikrát obrací. Klíčení zrna končí v době, kdy klíček dosahuje přibližně ¾ délky zrna. Vzniká tak zelený slad,[34] který podstupuje několik fází sušení nejprve o teplotě 35, pak 50 a 60 °C, na závěr se provádí závěrečná fáze sušení za stálého větrání, kdy se pohybuje teplota mezi 75–80 °C.[35] Kvalitní sladovnický ječmen po vysušení obsahuje 62–65 % škrobu v sušině.[34] Nejnižší teplotou sušený světlý slad je vyráběn v Česku pro piva plzeňského typu. Při použití vyšší teploty se získává slad vhodný pro výrobu piva pale ale malt či alternativního pojmenování „vídeňského“ typu. Pokud je použitá teplota ještě vyšší, vzniká slad pro bavorský typ. Při nárůstu teploty následuje tmavý slad zbarvený do hnědé až karamelové barvy, užívaný pro výrobu tmavých piv. Malá část sladu se také praží ve speciálních pražících bubnech a je následně využívána k dochucení tmavých piv.[36] Tímto procesem se získá škrobovitý roztok, který je důležitý pro uvolnění fermentovaných cukrů.[36]

Chmel editovat

Jediným hlavním komerčním využitím chmele je ochucování piva.[37] Samičí chmelové hlávky se používají jako aromatická a konzervační látka téměř ve všech druzích piva, které se dnes vyrábějí. Chmelové hlávky se často zpracovávají na tzv. chmelové produkty: granule připravené z hlávek po usušení, rozemletí a následné peletizaci.[38] Samotné květy se často nazývají "chmel". První historická zmínka o použití chmele v pivu pochází z roku 822 n. l. v klášterních pravidlech sepsaných Adelardem z Corbie,[39][40] ačkoli obvykle se jako datum rozšířeného pěstování chmele pro použití v pivu uvádí třinácté století.[39][40] Před třináctým stoletím a až do šestnáctého století, během něhož chmel převzal roli dominantního dochucovadla, se pivo dochucovalo jinými rostlinami, například aframonem rajským zrnem nebo popencem. Kombinace různých aromatických bylin, bobulí a dokonce i přísad, jako je pelyněk, se dávaly do směsi zvané gruit a používaly se stejně jako dnes chmel.[41] Některá dnešní piva, například Fraoch' skotské společnosti Heather Ales[42] a Cervoise Lancelot francouzské společnosti Brasserie-Lancelot,[43] používají k ochucení právě jiné rostliny než chmel.

Chmel má několik vlastností, které si pivovarníci u piva přejí. Chmel dodává pivu hořkost, která vyvažuje sladkost sladu; hořkost piva se měří na mezinárodní stupnici jednotek hořkosti. Chmel dodává pivu květinové, citrusové a bylinné vůně a chutě. Chmel má antibiotický účinek, který podporuje činnost pivovarských kvasinek oproti méně žádoucím mikroorganismům a napomáhá "udržení pěny",[44][45] což je doba, po kterou vydrží pěna vytvořená karbonizací. Kyselost chmele působí jako konzervant.[46][47]

Kvasinky editovat

Kvasinky jsou mikroorganismy, které jsou zodpovědné za kvašení piva. Kvasinky metabolizují cukry získané z obilí, z nichž vzniká alkohol a oxid uhličitý, a tím přeměňují mladinu na pivo. Kromě kvašení kvasinky ovlivňují charakter a chuť piva.[48] Dominantními typy kvasinek, které se používají k výrobě piva, jsou svrchně kvašené Saccharomyces cerevisiae a spodně kvašené Saccharomyces pastorianus.[49] Brettanomyces kvasí lambik[50] a Torulaspora delbrueckii kvasí bavorské pšeničné pivo.[51] Než byla pochopena úloha kvasinek při kvašení, podílely se na kvašení divoké nebo vzdušné kvasinky. Několik stylů, jako je lambik, se na tuto metodu divokých kvasinek spoléhá dodnes, ale do většiny moderních kvašení se přidávají čisté kultury kvasinek.[52]

Čiřidla editovat

Některé pivovary přidávají do piva jedno nebo více čiřidel nebo zjemňujících látek, které se obvykle srážejí (shromažďují jako pevná látka) z piva spolu s bílkovinnými pevnými látkami a v konečném produktu se vyskytují jen ve stopovém množství. Tento proces způsobuje, že pivo vypadá světlé a čisté, a ne zakalené, jak je tomu u etnických a starších stylů piva, například pšeničného.[53] Mezi příklady čiřidel patří vizina, získávaný z plovacích měchýřů ryb, irský mech, mořská řasa, kappa karagenan z mořské řasy Kappaphycus cottonii, polyvinylpolypyrrolidon (umělý) a želatina.[54] Pokud je pivo označeno jako "vhodné pro vegany", je čiřeno buď mořskými řasami, nebo umělými činidly.[55]

Podávání editovat

Čepování editovat

Podrobnější informace naleznete na stránce Čepované pivo.
 
Výběr sudových piv

Nejběžnějším způsobem výdeje piva v hospodách po celém světě je čepování piva ze sudu pod tlakem pomocí pákového výčepního zařízení. Kovový sud je natlakován plynem oxidem uhličitým (CO2), který přivádí pivo k výčepnímu zařízení (pípě) nebo kohoutku. Některá piva mohou být podávána se směsí dusíku a oxidu uhličitého. Dusík vytváří jemné bublinky, což má za následek hustou pěnu a krémový pocit v ústech. V tradičních hospodách mohou být na výčepních pákách velkých značek piva umístěny logo a ochranná známka piva.

Dopad čepovaného piva na životní prostředí může být díky rozdílům v balení o 68 % nižší než u piva lahvového.[56][57] Studie životního cyklu jedné značky piva, zahrnující výrobu obilí, vaření piva, stáčení, distribuci a nakládání s odpady, ukazuje, že emise CO2 ze 6 balení piva z minipivovaru činí přibližně 3 kg.[58] Ztráta potenciálu přírodního prostředí ze 6 balení piva z minipivovaru se odhaduje na 2,5 m2.[59] Následné emise z distribuce, maloobchodního prodeje, skladování a likvidace odpadu mohou tvořit více než 45 % emisí CO2 z lahvového mikropiva.[58] Tam, kde je to legální, může používání znovuplnitelných džbánků, opakovaně použitelných lahví nebo jiných opakovaně použitelných nádob pro přepravu čepovaného piva z obchodu nebo hospody namísto nákupu předem rozlévaného piva snížit dopad spotřeby piva na životní prostředí.[60]

Balené pivo editovat

Podrobnější informace naleznete na stránkách Pivní láhev a Nápojová plechovka.
 
Sortiment piva v lahvích

Většina piv je při balení do lahví a plechovek filtrováním zbavena kvasnic.[61] Piva stáčená do lahví si však některé kvasnice ponechávají - buď jsou nefiltrovaná, nebo jsou filtrována a poté znovu osazena čerstvými kvasnicemi.[62] Obvykle se doporučuje pivo pomalu nalévat a ponechat případný kvasničný sediment na dně lahve. Někteří pijáci však dávají přednost nalévání kvasnic; tato praxe je obvyklá u pšeničných piv. Obvykle se při podávání pšeničného piva typu Hefeweizen nalévá 90 % obsahu a zbytek se před nalitím do sklenice zamíchá, aby se sediment pozastavil. Alternativně lze láhev před otevřením obrátit. Skleněné láhve se vždy používají pro piva ošetřená v lahvích.

Mnoho piv se prodává v plechovkách, i když jejich podíl se v různých zemích značně liší. Například ve Švédsku se v roce 2015 prodávalo 80 % piva v plechovkách.[63] Lidé buď pijí z plechovky, nebo si pivo nalévají do sklenice.[64] Plechovky chrání pivo před světlem (čímž se zabrání "skunkování" piva) a mají těsnění méně náchylné k úniku v průběhu času než lahve. Plechovky byly zpočátku považovány za technologický průlom pro zachování kvality piva, poté se začaly běžně spojovat s levnějšími, masově vyráběnými pivy, i když kvalita skladování v plechovkách je podobná jako v lahvích.[65] Některé pivovary používají plastové (PET) lahve.[66]

Teplota editovat

Teplota piva má vliv na zážitek konzumenta; při vyšších teplotách se projeví celá škála chutí piva, ale při nižších teplotách je pivo více osvěžující. Většina konzumentů dává přednost světlému ležáku, který se podává vychlazený, nízko nebo středně silnému světlému pivu, které se podává chladné, zatímco silné ječné víno nebo imperial stout se podávají při pokojové teplotě.[67]

Pivní spisovatel Michael Jackson navrhl pětistupňovou stupnici pro teplotu podávání: dobře vychlazené (7 °C ) pro "lehká" piva (světlé ležáky); chlazené (8 °C) pro Berliner Weisse a další pšeničná piva; lehce vychlazené (9 °C) pro všechny tmavé ležáky, altbier a německá pšeničná piva; sklepní teplota (13 °C) pro běžný britský ale, stout a většinu belgických speciálů; a pokojová teplota (15,5 °C) pro silná tmavá piva (zejména trapistické pivo) a ječné víno.[68]

Pití chlazeného piva začalo s rozvojem umělého chlazení a do 70. let 19. století se rozšířilo v těch zemích, které se soustředily na vaření světlého ležáku.[69] Chlazením pivo více osvěžuje,[70] i když pod 15,5 °C začíná chlazení snižovat chuťové povědomí[71] a výrazně ho snižuje pod 10 °C.[72] Pivo podávané nechlazené - buď vychlazené, nebo při pokojové teplotě - odhaluje více svých chutí. Nezisková britská organizace Cask Marque stanovila pro podávání sudového piva standardní teplotní rozmezí 12–14 °C.[73]

Nádoby editovat

Podrobnější informace naleznete na stránce Pivní sklenice.

Pivo se pije z různých nádob, například ze sklenice, pivního korbele, hrnku, cínového korbele, pivní lahve nebo plechovky, na festivalech a v některých stáncích a nočních klubech také z plastového kelímku. Tvar sklenice, z níž se pivo pije, může ovlivnit vnímání piva a může definovat a zdůraznit charakter stylu.[74] Pivovary nabízejí značkové sklo určené pouze pro jejich vlastní piva jako marketingovou podporu, protože to zvyšuje prodej jejich výrobků.[75]

Proces nalévání má vliv na prezentaci piva. Rychlost toku z výčepního kohoutu nebo jiné servírovací nádoby, sklon sklenice a poloha nalévání (uprostřed nebo po straně) do sklenice ovlivňují výsledek, jako je velikost a životnost pěny, šněrování (vzor, který zanechává pěna při pohybu po sklenici během pití piva) a uvolňování oxidu uhličitého.[76] Pivní věž je výčepní zařízení, které se obvykle nachází v barech a hospodách a které se skládá z válce připojeného k chladicímu zařízení na dně piva. Pivo se z pivní věže stáčí do nádoby na pití.

Chemismus editovat

 
Organické aromatické kyseliny, které se přirozeně vyskytují v pivu, jako je tryptofan, tyrosin a fenylalanin, absorbují modré světlo a při osvětlení laserovým světlem o vlnové délce 450 nm fluoreskují zeleně.[77]

Pivo obsahuje fenolové kyseliny 4-hydroxyfenyloctovou, vanilovou, kávovou, syringovou, p-kumarovou, ferulovou a sinapovou. Pokusy s alkalickou hydrolýzou ukazují, že většina fenolických kyselin je přítomna ve vázané formě a pouze malou část lze detekovat jako volné sloučeniny.[78] Chmel a pivo z něj vyrobené obsahují 8-prenylnaringenin, který je silným fytoestrogenem.[79] Chmel dále obsahuje myrcen, humulen, xanthohumol, isoxanthohumol, myrcenol, linalool, třísloviny a pryskyřici. Alkohol TAA je součástí pivovarského chmele.[80]

Ječmen ve formě sladu vnáší do piva kondenzované třísloviny prodelfinidiny B3, B9 a C2. Tryptofol, tyrosol a fenyletanol jsou aromatické vyšší alkoholy, které se v pivu vyskytují[81] jako sekundární produkty alkoholového kvašení[82] (produkty známé také jako kongenery) bakterií Saccharomyces cerevisiae.

Společnost a kultura editovat

 
Stan na Oktoberfestu v německém Mnichově. Tato akce je známá jako největší pivní festival na světě.

V mnoha společnostech je pivo nejoblíbenějším alkoholickým nápojem. S pitím piva jsou spojeny různé společenské tradice a aktivity, například hraní karet, šipek nebo jiných hospodských her, účast na pivních slavnostech, zythologie (studium piva),[83][84] návštěva řady hospod během jednoho večera, návštěva pivovarů, turistika zaměřená na pivo nebo hodnocení piva.[85] Oblíbené jsou také hry na pití, jako je například beer pong.[86] Své příznivce si získalo dokonce i pití "sprchového piva".[87] Poměrně novou profesí je pivní sommeliér, který informuje návštěvníky restaurací o kombinaci piva a jídla. Některé pivovary vyvinuly piva, která se snoubí s jídlem.[88][89][90]

Pivo je v mnoha společnostech považováno za společenské mazivo[91][92] a konzumuje se v zemích po celém světě. Pivovary existují i v některých zemích Blízkého východu, například v Sýrii, a v některých afrických zemích. Prodej piva je čtyřikrát vyšší než prodej vína, které je druhým nejoblíbenějším alkoholickým nápojem.[93]

Studie publikovaná v časopise Neuropsychopharmacology v roce 2013 odhalila zjištění, že samotná chuť piva může vyvolat dopaminovou aktivitu v mozku účastníků mužského pohlaví, kteří se v důsledku toho chtějí více napít. Studie se zúčastnilo 49 mužů, kteří byli podrobeni skenování pozitronovou emisní tomografií, zatímco jim počítačem řízené zařízení rozprašovalo na jazyk nepatrné množství piva, vody a sportovního nápoje. V porovnání s chutí sportovního nápoje chuť piva výrazně zvýšila chuť účastníků pít. Výsledky testů ukázaly, že chuť piva vyvolávala uvolňování dopaminu, i když obsah alkoholu ve střiku nebyl dostatečný k tomu, aby se člověk opil.[94]

Příbuzné nápoje editovat

Na celém světě existuje mnoho tradičních a starodávných nápojů na bázi škrobu, které jsou označovány také jako pivo. V Africe se vaří různá tradiční piva z čiroku nebo prosa, například Oshikundu[95] v Namibii nebo Tella v Etiopii.[96] V Kyrgyzstánu se také vaří pivo z prosa; je to nízkoalkoholický nápoj, který se trochu podobá kaši, a jmenuje se "Bozo".[97] V Bhútánu, Nepálu, Tibetu a Sikkimu se proso používá také při výrobě čangu, ve východním Himálaji oblíbeného polofermentovaného nápoje z rýže a prosa.[98] Dále na východ se v Číně vyskytují chuang-ťiou (rýžové víno) a čchou-ťiou - tradiční nápoje na bázi rýže příbuzné pivu.

V Andách v Jižní Americe se vyrábí čiča z naklíčené kukuřice, zatímco domorodí obyvatelé Brazílie mají cauim, tradiční nápoj vyráběný od předkolumbovských dob žvýkáním manioku, takže enzym (amyláza) přítomný v lidských slinách dokáže rozložit škrob na zkvasitelné cukry;[99] podobně jako peruánské masato.[100]

Některá další piva, která se vyrábějí z chleba, což souvisí s nejstaršími formami piva, jsou finské sahti, ruský a ukrajinský kvas a sudánská bouza. Před 4 000 lety se kvašený chléb používal v Mezopotámii. Aktivisté bojující za plýtvání potravinami se těmito starověkými recepty inspirovali a zbytky chleba používají jako náhradu třetiny sladového ječmene, který by jinak použili na vaření jejich piva.[101]

Dopady na zdraví editovat

Systematický přehled a metaanalýza z roku 2016 zjistily, že umírněná konzumace alkoholu nezvyšuje úmrtnost ve srovnání s celoživotní abstinencí alkoholu.[102] Některé studie dospěly k závěru, že pití malého množství alkoholu (méně než jeden nápoj u žen a dva u mužů, denně) je spojeno se sníženým rizikem srdečních onemocnění, mrtvice, cukrovky a předčasného úmrtí.[103] Některé z těchto studií spojily bývalé konzumenty alkoholu a celoživotní abstinenty do jedné skupiny nepijáků, což skrývá zdravotní přínosy celoživotní abstinence alkoholu. Naopak Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti České republiky uvádí, že: "Riziko negativních důsledků znamená jakákoliv dávka alkoholu. Žádnou dávku alkoholu tedy nelze doporučit jako prospěšnou či považovat za bezpečnou."[104]

Dlouhodobé zdravotní účinky nepřetržité, mírné nebo silné konzumace alkoholu zahrnují riziko vzniku alkoholismu a alkoholického onemocnění jater. Alkoholismus, známý také jako "porucha způsobená užíváním alkoholu", je široké označení pro jakékoli pití alkoholu, které vede k problémům.[105] Dříve se dělil na dva typy: zneužívání alkoholu a závislost na alkoholu.[106][107] V lékařském kontextu se o alkoholismu hovoří, pokud jsou přítomny dvě nebo více z následujících podmínek: osoba pije velké množství po dlouhou dobu, má potíže s omezením, získávání a pití alkoholu jí zabírá mnoho času, alkohol je silně žádoucí, užívání vede k neplnění povinností, užívání vede k sociálním problémům, užívání vede ke zdravotním problémům, užívání vede k rizikovým situacím, při přestání dochází k odvykání a s užíváním se objevila tolerance k alkoholu.[107] Alkoholismus zkracuje průměrnou délku života přibližně o deset let[108]; užívání alkoholu je např. třetí nejčastější příčinou předčasných úmrtí ve Spojených státech amerických.[103] Žádná profesní lékařská asociace nedoporučuje, aby lidé, kteří nepijí alkohol, začali pít alkoholické nápoje.[103][109] Ve Spojených státech amerických se předpokládá, že celkem 3,3 milionu úmrtí ročně (5,9 % všech úmrtí) je způsobeno alkoholem.[110]

Má se za to, že hlavní příčinou pivního břicha je spíše přejídání a nedostatečný svalový tonus než konzumace piva. Studie z roku 2004 však zjistila souvislost mezi nárazovým pitím a pivním břichem. U většiny nadměrné konzumace se však jedná spíše o problém nesprávného cvičení a nadměrné konzumace sacharidů než o samotný produkt.[111] Některé knihy o výživě uvádějí, že pivo má nežádoucí vysoký glykemický index 110, tedy stejný jako maltóza; maltóza v pivu však při kvašení prochází metabolismem kvasinek, takže pivo se skládá převážně z vody, chmelových silic a jen stopového množství cukrů, včetně maltózy.[112] V případě piva se však jedná o nadměrnou konzumaci sacharidů.


V tomto článku byly použity překlady textů z článků Beer na anglické Wikipedii a Piwo na polské Wikipedii.

Poznámky editovat

Reference editovat

  1. ↑ RUDGLEY, Richard. The Alchemy of Culture: Intoxicants in society. London, UK: British Museum Press, 1993. ISBN 978-0714117362. 
  2. ↑ ARNOLD, John P. Origin and History of Beer and Brewing: From prehistoric times to the beginning of brewing science and technology. reprint. vyd. Cleveland, OH: BeerBooks, 2005. ISBN 978-0-9662084-1-2. 
  3. ↑ MCFARLAND, Ben. World's Best Beers: One thousand craft brews from cask to glass. [s.l.]: Sterling Publishing, 2009. Dostupné online. ISBN 978-1-4027-6694-7. S. 10. 
  4. ↑ Volume of world beer production [online]. [cit. 2006-10-17]. Dostupné online. 
  5. ↑ NELSON, Max. Google Books. The Barbarians' Beverage: A history of beer in ancient Europe. [s.l.]: Routledge, 2005. Dostupné online. ISBN 978-0-415-31121-2. S. 1. 
  6. ↑ BARTH, Roger. The Chemistry of Beer: The Science in the suds. [s.l.]: Wiley, 2013. ISBN 978-1-118-67497-0. 
  7. ↑ Why is beer fizzy/carbonated?. Beer Dad [online]. 2023-06-12 [cit. 2024-04-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ http://vtm.zive.cz/jake-pivo-pili-stari-sumerove Archivováno 14. 2. 2012 na Wayback Machine. - Jaké pivo pili staří Sumerové?
  9. ↑ HOUSER, Pavel. Něco málo z historie piva [online]. Scienceworld, 2001-06-05 [cit. 2008-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-05. 
  10. ↑ HORNSEY, Ian S. A history of beer and brewing. Cambridge, UK: Royal Society of Chemistry 742 s. (RSC paperbacks). Dostupné online. ISBN 978-0-85404-630-0. OCLC ocm59305765 S. 305. OCLC: ocm59305765. 
  11. ↑ A Brief History of Beer in Time. Beerwanderers [online]. 2018-05-12. Dostupné online. 
  12. ↑ World's strongest beer reclaimed. BBC News. 16 February 2010. Dostupné online [cit. 5 August 2015]. 
  13. ↑ Spotřeba piva překonala úroveň před covidem, Japonsko ale zaostává [online]. [cit. 2024-04-09]. Dostupné online. 
  14. ↑ Global Beer Consumption by Country in 2022 | 2023 | Kirin Holdings. Kirin Holdings Company, Limited [online]. [cit. 2024-04-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ a b c Wiesław Boryś: Słownik etymologiczny języka polskiego. Kraków: Wydawnictwo Literackie, 2005, s. 438. ISBN 83-08-03648-1.
  16. ↑ Julius Pokorny: Indo-European Lexicon. The University of Texas at Austin. Linguistics Research Center. [dostęp 2019-03-22].
  17. ↑ Pivo, alkoholický nápoj v řeckém vydání Nového Zákona.
  18. ↑ В.И. Георгиев, И. Дуриданов. Автори: В. Анастасов, Л. Димитрова-Тодорова, У. Дукова, Й.Н. Иванов, Д. Михайлова, О. Младенова, М. Рачева, Г. Риков, Т. Ат. Тодоров. Български етимологичен речник. Sofia: Академично издателство „Проф. Марин Дринов”, 2012. Dostupné online. ISBN 978-954-322-528-6. (bulharsky) 
  19. ↑ a b ale [online]. Online Etymology Dictionary [cit. 2019-09-17]. Dostupné online. 
  20. ↑ J.P. Mallory, Douglas Q. Adams. Encyclopedia of Indo-European Culture. [s.l.]: Fitzroy Dearborn Publishers, 1997. ISBN 1-8849-64-98-2. S. 60. (anglicky) 
  21. ↑ a b c John Ayto. Word Origins. The Hidden Histories of English Words from A to Z. Londýn: A & C Black Publishers, 2005. ISBN 978-1-4081-0160-5. S. 16, 55. (anglicky) 
  22. ↑ a b Bier . Digitales Wörterbuch der deutschen Sprache. [dostęp 2011-08-16].
  23. ↑ Joseph B. Solodow. Latin alive. The survival of Latin in English and the Romance languages. [s.l.]: Cambridge University Press, 2010. ISBN 978-0-521-51575-7. S. 186. (anglicky) 
  24. ↑ Alabev.com January 2016/https://web.archive.org/web/20160123045417/http://www.alabev.com/ingredie.htm Archivováno 23. 1. 2016 na Wayback Machine. The Ingredients of Beer. Retrieved 29 September 2008.
  25. ↑ beer-brewing.com Beer-brewing.com October 2007/https://web.archive.org/web/20071027063059/http://www.beer-brewing.com/apex/beer_chapters/ch06_beer_adjuncts.htm Archivováno 27. 10. 2007 na Wayback Machine. Ted Goldammer, The Brewers Handbook, Chapter 6 – Beer Adjuncts, Apex Pub (1 January 2000), ISBN 0-9675212-0-3. Retrieved 29 September 2008
  26. ↑ BeerHunter.com December 2010/https://web.archive.org/web/20101204115213/http://www.beerhunter.com/documents/19133-000120.html Archivováno 4. 12. 2010 na Wayback Machine. Michael Jackson, A good beer is a thorny problem down Mexico way, What's Brewing, 1 October 1997. Retrieved 29 September 2008.
  27. ↑ "A pint a day..." August 2017/https://web.archive.org/web/20170827215542/https://www.chemistryworld.com/news/a-pint-a-day--/9706.article Archivováno 27. 8. 2017 na Wayback Machine. The Royal Society of Chemistry: Chemistry World; 1 December 1996. Retrieved 27 August 2017.
  28. ↑ "Questions about the science of beer", by Matt Shipman. August 2017/https://web.archive.org/web/20170829081127/https://phys.org/news/2015-12-science-beer.html Archivováno 29. 8. 2017 na Wayback Machine. Science X: Phys.org; 3 December 2015. Retrieved 28 August 2017.
  29. ↑ a b Geology and Beer. Geotimes. August 2004. Dostupné online [cit. 5 November 2007]. 
  30. ↑ [1] June 2010/https://web.archive.org/web/20100619014900/http://www.beerhunter.com/documents/19133-000098.html Archivováno 19. 6. 2010 na Wayback Machine. 19 October 1991, "Brewing a good glass of water". Retrieved 13 September 2008.
  31. ↑ 1911 Encyclopædia Britannica/Brewing/Chemistry - Wikisource, the free online library. en.wikisource.org [online]. [cit. 2024-05-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. ↑ Farm-direct.co.uk August 2009/https://web.archive.org/web/20090814221734/http://www.farm-direct.co.uk/farming/stockcrop/barley/malt.html Archivováno 14. 8. 2009 na Wayback Machine. Oz, Barley Malt, 6 February 2002. Retrieved 29 September 2008.
  33. ↑ Carolyn Smagalski. CAMRA & The First International Gluten Free Beer Festival [online]. Carolyn Smagalski, Bella Online, 2006. Dostupné online. 
  34. ↑ a b TRADIČNÍ TECHNOLOGIE VÝROBY PIVA [online]. sci.muni.cz [cit. 2008-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-06-21. 
  35. ↑ Výroba sladu [online]. [cit. 2008-08-10]. Dostupné online. 
  36. ↑ a b JACKSON, Michael. Encyklopedie piva. 1. vyd. Praha: Volvox Globator, 1988. ISBN 80-85769-37-9. S. 9. 
  37. ↑ A. H. Burgess, Hops: Botany, Cultivation and Utilization, Leonard Hill (1964), ISBN 0-471-12350-1
  38. ↑ WAGNER, Michal. Kam na Pivo - Chmel a jeho účinky [online]. 2007-09-06 [cit. 2008-08-10]. Dostupné online. 
  39. ↑ a b CORNELL, Martyn. Beer: The story of the pint. [s.l.]: Headline, 2003. ISBN 978-0-7553-1165-1. 
  40. ↑ a b Richard W Unger. Beer in the Middle Ages and the Renaissance. Philadelphia: University of Pennsylvania Press, 2004. ISBN 978-0-8122-3795-5. S. 54–55. 
  41. ↑ Books.google.co.uk Richard W. Unger, Beer in the Middle Ages and the Renaissance, University of Pennsylvania Press (2004), ISBN 0-8122-3795-1. Retrieved 14 September 2008.
  42. ↑ Heatherale.co.uk [online]. Fraoch.com [cit. 2008-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 29 June 2008. 
  43. ↑ La Brasserie Lancelot est située au coeur de la Bretagne, dans des bâtiments rénovés de l'ancienne mine d'Or du Roc St-André, construits au 19 ème siècle sur des vestiges néolithiques [online]. Brasserie-lancelot.com [cit. 2008-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 19 August 2008. 
  44. ↑ Head Retention [online]. BrewWiki [cit. 2007-11-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 October 2007. 
  45. ↑ Hop Products: Iso-Extract [online]. Hopsteiner [cit. 2007-11-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 October 2007. 
  46. ↑ PDQ Guides, Hops: Clever Use For a Useless Plan October 2008/https://web.archive.org/web/20081016111537/http://beer.pdqguides.com/beer-ingredient-hops.html Archivováno 16. 10. 2008 na Wayback Machine.
  47. ↑ BLANCO, Carlos A.; ROJAS, Antonio; CABALLERO, Pedro A.; RONDA, Felicidad; GOMEZ, Manuel; CABALLERO, Isabel. A better control of beer properties by predicting acidity of hop iso-α-acids. Trends in Food Science & Technology. July 2006, s. 373–377. DOI 10.1016/j.tifs.2005.11.012. 
  48. ↑ OSTERGAARD, Simon; OLSSON, Lisbeth; NIELSEN, Jens. Metabolic Engineering of Saccharomyces cerevisiae. Microbiology and Molecular Biology Reviews. 1 March 2000, s. 34–50. DOI 10.1128/MMBR.64.1.34-50.2000. PMID 10704473. 
  49. ↑ Google Books Paul R. Dittmer, J. Desmond, Principles of Food, Beverage, and Labor Cost Controls, John Wiley and Sons (2005), ISBN 0-471-42992-9
  50. ↑ Google Books Ian Spencer Hornsey, Brewing pp 221–222, Royal Society of Chemistry (1999), ISBN 0-85404-568-6
  51. ↑ Web.mst.edu August 2011/https://web.archive.org/web/20110809212726/http://web.mst.edu/~microbio/BIO221_2001/torulospora_delbrueckii.htm Archivováno 9. 8. 2011 na Wayback Machine. David Horwitz, Torulaspora delbrueckii. Retrieved 30 September 2008.
  52. ↑ Google Books Y. H. Hui, George G. Khachatourians, Food Biotechnology pp 847–848, Wiley-IEEE (1994), ISBN 0-471-18570-1
  53. ↑ Michael Jackson's Beer Hunter — A pint of cloudy, please [online]. Beerhunter.com [cit. 2008-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 26 September 2008. 
  54. ↑ EFSA.europa.eu November 2022/https://web.archive.org/web/20221101033222/https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/536 Archivováno 1. 11. 2022 na Wayback Machine. Opinion of the Scientific Panel on Dietetic Products, Nutrition and Allergies, 23 August 2007. Retrieved 29 September 2008.
  55. ↑ Food.gov.uk October 2008/https://web.archive.org/web/20081002104412/http://www.food.gov.uk/multimedia/pdfs/consultationresponse/summrespvegi.pdf Archivováno 2. 10. 2008 na Wayback Machine. Draft Guidance on the Use of the Terms 'Vegetarian' and 'Vegan' in Food Labelling: Consultation Responses pp71, 5 October 2005. Retrieved 29 September 2008.
  56. ↑ Draught Beats Bottled in Life Cycle Analysis [online]. treehugger.com [cit. 2008-01-15]. Dostupné online. 
  57. ↑ CORDELLA, Mauro; TUGNOLI, Alessandro; SPADONI, Gigliola; SANTARELLI, Francesco; ZANGRANDO, Tullio. LCA of an Italian lager. The International Journal of Life Cycle Assessment. 2007, s. 133–139. DOI 10.1065/lca2007.02.306. S2CID 111273627. 
  58. ↑ a b Carbon Footprint of Fat Tire Amber Ale [online]. newbelgium.com [cit. 2008-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 February 2009. 
  59. ↑ Ecological effects of beer [online]. ecofx.org [cit. 2008-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 May 2011. 
  60. ↑ When Passions Collide … [online]. terrapass.com [cit. 2008-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 November 2012. 
  61. ↑ Google books Charles W. Bamforth, Beer: Tap into the Art and Science of Brewing pp. 58–59, Oxford University Press US (2003), ISBN 0-19-515479-7. Retrieved 29 September 2008.
  62. ↑ Google Books T. Boekhout, Vincent Robert, Yeasts in Food: Beneficial and Detrimental Aspects pp. 370–371, Behr's Verlag DE (2003), ISBN 3-86022-961-3. Retrieved 29 September 2008.
  63. ↑ Sweden: beer can fillings 2011-2015. Statista [online]. [cit. 2024-05-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  64. ↑ Pack Web Asia – Full aperture end technology makes drinking easy [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2 December 2013. 
  65. ↑ Beer Packaging Secrets [online]. All About Beer Magazine [cit. 2007-11-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28 September 2007. 
  66. ↑ Holsten-Brauerei Pet Line for Bottled Beer, Brunswick, Germany [online]. Packaging-Gateway.com [cit. 2007-11-05]. Dostupné online. 
  67. ↑ RealBeer May 2010/https://web.archive.org/web/20100511050203/http://www.realbeer.com/library/beerbreak/archives/beerbreak20000921.php Archivováno 11. 5. 2010 na Wayback Machine. Beyond the coldest beer in town, 21 September 2000. Retrieved 11 October 2008.
  68. ↑ Jackson 2000
  69. ↑ Google Books Jack S. Blocker, David M. Fahey, Ian R. Tyrrell, Alcohol and Temperance in Modern History pp95, ABC-CLIO (2003), ISBN 978-1-57607-833-4
  70. ↑ Introductory Chemistry: A Foundation. [s.l.]: Cengage Learning, 2004. Dostupné online. ISBN 978-0-618-30499-8. 
  71. ↑ Google Books Howard Hillman, The New Kitchen Science pp178, Houghton Mifflin Books (2003), ISBN 0-618-24963-X
  72. ↑ Google Books Robert J. Harrington, Food and Wine Pairing: A Sensory Experience pp. 27–28, John Wiley and Sons (2007), ISBN 0-471-79407-4
  73. ↑ Cask Marque October 2008/https://web.archive.org/web/20081024050245/http://www.cask-marque.co.uk/cmoffer/standards.php Archivováno 24. 10. 2008 na Wayback Machine. Standards & Charters. Retrieved 11 October 2008.
  74. ↑ F. G. Priest, Graham G. Stewart, Handbook of Brewing, CRC Press (2006), str. 48, ISBN 0-8247-2657-X. Google books
  75. ↑ How Miller Brands partners with licensees to drive sales [online]. thepublican.com [cit. 2009-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 July 2011. 
  76. ↑ Google Books Ray Foley, Heather Dismore, Running a Bar For Dummies pp. 211–212, For Dummies (2007), ISBN 0-470-04919-7.
  77. ↑ DRAMIĆANIN, Tatjana; ZEKOVIĆ, Ivana; PERIŠA, Jovana; DRAMIĆANIN, Miroslav D. springer.com. The parallel factor analysis of beer fluorescence. Journal of Fluorescence. 8 August 2019, s. 1103–1111. Dostupné online. DOI 10.1007/s10895-019-02421-0. PMID 31396828. S2CID 199507550. 
  78. ↑ NARDINI, M. Determination of free and bound phenolic acids in beer. Food Chemistry. 2004, s. 137–143. DOI 10.1016/S0308-8146(03)00257-7. 
  79. ↑ NIKOLIC, D.; LI, Y.; CHADWICK, L.R.; GRUBJESIC, S.; SCHWAB, P.; METZ, P.; VAN&NBSP;BREEMEN, R.B. Metabolism of 8-prenylnaringenin, a potent phytoestrogen from hops (Humulus lupulus), by human liver microsomes. Drug Metabolism and Disposition. 2004, s. 272–279. DOI 10.1124/dmd.32.2.272. PMID 14744951. S2CID 17486431. 
  80. ↑ Hops: Humulus lupulus [online]. [cit. 2009-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 15 February 2009. 
  81. ↑ SZLAVKO, Clara M. Tryptophol, tyrosol, and phenylethanol - the aromatic higher alcohols in beer. Journal of the Institute of Brewing. 1973, s. 283–288. DOI 10.1002/j.2050-0416.1973.tb03541.x. 
  82. ↑ RIBÉREAU-GAYON, P.; SAPIS, J.C. On the presence in wine of tyrosol, tryptophol, phenylethyl alcohol and gamma-butyrolactone, secondary products of alcoholic fermentation. Comptes Rendus de l'Académie des Sciences. 1965, s. 1915–1916. PMID 4954284. (francouzsky) 
  83. ↑ Don't worry, be hoppy: The Weekender's Guide to Beer. Sioux City Journal. 8 August 2013. Dostupné online [cit. 17 August 2015]. 
  84. ↑ International Beer Day: 10 things you never knew about beer. The News. 1 August 2014. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28 October 2015. 
  85. ↑ Leslie Dunkling & Michael Jackson, The Guinness Drinking Companion, Lyons Press (2003), ISBN 1-58574-617-7
  86. ↑ Best Drinking Game Book Ever, Carlton Books (28 October 2002), ISBN 1-85868-560-5
  87. ↑ Fleishman, Cooper (11 December 2013). The Internet history of the showerbeer, The Daily Dot
  88. ↑ Linda Murphy. Chipotle beer heats up Cinco de Mayo. San Francisco Chronicle. 4 May 2006. Dostupné online [cit. 17 September 2007]. 
  89. ↑ John Foyston. Fred Eckhardt 's Beer-and-Cheese Tasting. The Beer Here blog. Oregonian, 18 July 2007. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 November 2007. 
  90. ↑ Janet Fletcher. Forget wine and cheese parties – the true soul mate for fromage isn't made from grape juice.. San Francisco Chronicle. 17 February 2005. Dostupné online [cit. 17 September 2007]. 
  91. ↑ Michael Sherer. Beer Boss. Cheers. 1 June 2001. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 June 2014. 
  92. ↑ Michael Dietler. Alcohol: Anthropological/Archaeological Perspectives. Annual Review of Anthropology, vol.35, pp. 229–249. 2006. 
  93. ↑ Beer Production Per Capita [online]. [cit. 2006-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28 October 2006. 
  94. ↑ Carley Tonoli; LIZ MINCHIN. Beer on the brain: how taste alone can drive men to drink [online]. The Conversation Media Group, 16 April 2013 [cit. 2013-04-18]. Dostupné online. 
  95. ↑ Recuperation [online]. [cit. 2008-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2 October 2008. 
  96. ↑ EthnoMed: Traditional Foods of the Central Ethiopian Highlands [online]. Ethnomed.org [cit. 2008-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 April 2008. 
  97. ↑ SURINA, Asele; MACK, Glenn Randall. Food culture in Russia and Central Asia. Westport, Connecticut: Greenwood Press, 2005. Dostupné online. ISBN 978-0-313-32773-5. 
  98. ↑ Research & Culture, Kathmandu rich in Culture, Machchhendranath Temple, Akash Bhairav Temple, Hanumandhoka Durbar Square, Temple of Kumari Ghar, Jaishi Dewal, Martyr's Memorial (Sahid) Gate, Singha Durbar [online]. Trek2himalaya.com [cit. 2008-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13 October 2008. 
  99. ↑ Books.google.co.uk, Lewin Louis and Louis Levin, Phantastica: A Classic Survey on the Use and Abuse of Mind-Altering Plants, Inner Traditions / Bear & Company (1998), ISBN 0-89281-783-6
  100. ↑ Anthropological Society of London. The Anthropological Review. [s.l.]: Trübner, 1863. Dostupné online. ISBN 978-0-559-56998-2. S. 41. 
  101. ↑ OLI BLOOR, ED SCOTT-CLARKE AND KATY SCOTT. The brewery that turns bread into beer [online]. 18 December 2017 [cit. 2020-11-19]. Dostupné online. 
  102. ↑ Stockwell T, Zhao J, Panwar S, Roemer A, Naimi T, Chikritzhs T. Do "Moderate" Drinkers Have Reduced Mortality Risk? A Systematic Review and Meta-Analysis of Alcohol Consumption and All-Cause Mortality. J Stud Alcohol Drugs. March 2016, s. 185–98. DOI 10.15288/jsad.2016.77.185. PMID 26997174. 
  103. ↑ a b c O'KEEFE, JH; BHATTI, SK; BAJWA, A; DINICOLANTONIO, JJ; LAVIE, CJ. Alcohol and cardiovascular health: the dose makes the poison...or the remedy.. Mayo Clinic Proceedings. March 2014, s. 382–93. DOI 10.1016/j.mayocp.2013.11.005. PMID 24582196. 
  104. ↑ Souhrn situace v oblasti alkoholu v České republice 2023 [online]. Národní monitorovací středisko pro drogy a závislost, 2024-02-29 [cit. 2024-05-02]. Dostupné online. 
  105. ↑ Jill Littrell. Understanding and Treating Alcoholism Volume I: An Empirically Based Clinician's Handbook for the Treatment of Alcoholism: Volume II: Biological, Psychological, and Social Aspects of Alcohol Consumption and Abuse. Hoboken: Taylor and Francis, 2014. Dostupné online. ISBN 9781317783145. S. 55. 
  106. ↑ HASIN, Deborah. Classification of Alcohol Use Disorders. Alcohol Research & Health. December 2003, s. 5–17. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 18 March 2015. PMID 15301396. 
  107. ↑ a b Alcohol Use Disorder: A Comparison Between DSM–IV and DSM–5 [online]. November 2013 [cit. 2015-05-09]. Dostupné online. 
  108. ↑ SCHUCKIT, MA. Recognition and management of withdrawal delirium (delirium tremens).. The New England Journal of Medicine. 27 November 2014, s. 2109–13. Dostupné online. DOI 10.1056/NEJMra1407298. PMID 25427113. S2CID 205116954. 
  109. ↑ Alcohol and Heart Health January 2016/https://web.archive.org/web/20160119121521/http://www.heart.org/HEARTORG/GettingHealthy/NutritionCenter/HealthyEating/Alcohol-and-Heart-Health_UCM_305173_Article.jsp Archivováno 19. 1. 2016 na Wayback Machine. American Heart Association
  110. ↑ Alcohol Facts and Statistics [online]. [cit. 2015-05-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 18 May 2015. 
  111. ↑ Drink binges 'cause beer belly'. BBC News. 28 November 2004. Dostupné online [cit. 6 November 2006]. 
  112. ↑ Bob Skilnik. Is there maltose in your beer?. [s.l.]: Realbeer Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 19 December 2007. 





Hledání špatných uvozovek: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?search=insource%3A%2F+%5C%22.%7B5%2C10%7D%5C%22+%2F&title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD&profile=advanced&fulltext=1&advancedSearch-current=%7B%7D&ns0=1

Wire: https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedista:Jvs/Wire

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Pavouk/Pískoviště&oldid=23889911“